Tyto dvě akce se konaly v Hradci Králové dne 24.09.2005. Členové GML, kteří se zúčastnili valné hromady si mohli vyslechnout informace z firmy Green Planet od Ing. Sedlářové. Tyto informace se týkaly se změn v tvorbě nových webových stránek GML. Dále byly podány zajímavé nabídky spolupráce s Českou spořitelnou a.s., Ing.Kaprálová pohovořila o možnosti využití platebních terminálů v lékárnách. Valná hromada GML uložila představenstvu GML aktivně pracovat na zavedení degresivní obchodní přirážky. Důležitým úkolem se staly snahy o posílení zdravotnického charakteru lékárny za takových ekonomických podmínek, které by umožnily zachovat lékárnu jako samostatně fungující, ekonomicky nezávislou instituci. Členové GML zkonstatovali, že se ve větším rozsahu prohloubila platební neschopnost VZP, a že je ekonomická situace nutí k postupování pohledávek za VZP a k penalizování pozdních plateb.

5. Kongres GML se konal v odpoledních hodinách po ukončení 10. VH GML. Kongresu GML byl věnován analýze a srovnávání lékárenství v ČR a zemích EU. Nejprve zhodnotil stav lékárenství v ČR předseda představenstva GML PharmDr. Jaroslav Polách. Upozornil, že tím, že neexistuje regulační opatření vzniká nerovnoměrná lékárenská síť, často dochází k řetězení a změně vlastníků, zvyšuje se počet lékáren a klesá počet odborníků na lékárnu, z důvodu konkurenceschopnosti se zavádějí různé obchodní praktiky. Samostatně působící lékárny hledají obranu proti řetězcům v Družstvu lékáren.
Jako první z pozvaných zahraničních hostů vystoupil na kongresu Dr. Ulrich Bethge, ředitel Svazu saských lékáren. Ve své přednášce podotkl, že pojišťovny platí v Německu do 10 dnů. Majitelé lékáren jsou sami lékárníci, řetězce neexistují. Lékárny si nekonkurují cenami léků, doplatky jsou všude stejné, ale konkurence se projevuje různou intenzitou bezplatných služeb. Každý pacient má ze zákona nárok na výběr své lékárny, nedochází ke směřování pacienta ani ze strany lékaře. Při předepisování generických léků má lékárník možnost do určité míry zajistit substituci.
Za polské lékárníky vystoupil Mgr. farm. Aleksander Žurek. Informoval, že trendy v lékárenství v Polsku vykazují velmi podobné znaky jako v ČR. Druhotná platební neschopnost, do které se polští lékárníci dostávají díky opožděným platbám pojišťoven, způsobuje, že lékárník přestává být majitelem lékárny a stává se ekonomicky závislým na lékárenském velkoobchodu. 90% lékáren funguje samostatně, zatím pouze zbytek je uskupen v řetězcích. Existuje velká konkurence mezi lékárnami, proti nyní lékárníci hledají obranu ve společných nákupech.
Předsedkyně Královské nizozemské asociace lékárníků za okres Leiden Elvire Kuyck
zhodnotila ve své přednášce pozici lékárenství v Nizozemí. Zkonstatovala, že se vlády všude na světě snaží snížit náklady na léky. Je zde specifický systém pojištění, existuje zde veřejné zdravotní pojištění (66%) a soukromé (33%). Fungují zde většinou nezávislé lékárny, působí zde však i vlastněné řetězce, drogerie+lékárny, ty však mají odlišný sortiment od klasické lékárny. Stanovují se 2x ročně pevné ceny léků, doplatky jsou pevné. Zvykem pacientů je navštěvovat stálé jednu lékárnu, která pro něho zajišťuje maximální zdravotní služby.
Z Francie přijal pozvání generální tajemník Federace francouzských lékárnických komor Jean- Etienne Martineau. Uvedl, že lékárnu může vlastnit ve Francii jeden nebo více lékárníků, neexistují žádné řetězce ani franšízy. Počet lékáren je stanoven předpisy. Lékárník má monopol na distribuci léků. Léky představují 80% tržeb lékáren. Nízké ceny léků způsobily, že se nerozšířila generika. Závěrem podotknul, že lékárenství je prvořadým článkem zdravotnického řetězce a nejvíce “zestátněným” svobodným povoláním.

Zpracovala PharmDr. Romana Bobková, členka představenstva GML