Milí čtenáři,

zdravím vás uprostřed příjemného léta a doufám, že si ho užíváte v klidu a pokoji, ať jste kdekoliv. Tentokrát ale nebude řeč o počasí, ani o tom, jaké zážitky může přinést dovolená, spíš půjde o práci, ale snad se kvůli tomu na mě nebudete zlobit.
Chtěla bych se totiž s vámi podělit o zážitky z červnové konference farmaceutických asistentů, která se konala v Praze, a zúčastnilo se jí přes 170 lidí. Zájem tedy enormní a nebylo se co divit, neboť konference se zabývala tím, co v současnosti mimořádně zajímá naši odbornou veřejnost a co je také už po několikáté „horkým tématem“ našeho časopisu:  vzděláním farmaceutických asistentů a kreditním systémem v praxi. Hned úvodní přednáška Lucie Přecechtělové přinesla systematický a vyčerpávající přehled právních norem týkajících se práce farmaceutických asistentů, tedy zejména zákona 96 a  vyhlášek 423 a 424 (vše z roku 2004) a jejich aplikace v praxi a objasnila možnosti a formy získávání kreditů a certifikátu. Velice vhodně na ni navázalo vystoupení nám všem už dobře známé Marie Šalandové, předsedkyně SFA ČAS, která kvalifikovaně zodpověděla nejčastější dotazy vyskytující se v obecné diskusi o vzdělávání farmaceutických asistentů. Byli jsme rádi, že nezapomněla připomenout možnost získat podstatné informace také v Pharma News. Je to pravda – nakonec i v tomhle čísle si můžete nalistovat článek, v němž Marie Šalandová uvádí několik dotazů, které na konferenci zazněly, a také samozřejmě své odpovědi. V Lékařském domě v Praze  promluvila předsedkyně SFA ČAS ještě jednou, aby zhodnotila vývoj studijního oboru Diplomovaný farmaceutický asistent na vyšších zdravotních školách. Tohoto téma se týkaly i další přednášky, ať už se zabývaly přímo studiem nebo například odbornou praxí asistenta v nemocniční lékárně.
Výborným nápadem organizátorů konference bylo zařazení přednášky prezidentky Slovenské společnosti laborantů a asistentů ve zdravotnictví Viery Jeníkové, především  proto, že přinesla možnost konfrontace systémů vzdělávání u nás a na Slovensku. Tam se systém upravoval  poměrně nedávno, nová vyhláška platí od  počátku dubna. V pětiletých cyklech se dají získat kredity  a Viera Jeníková podrobně uvedla,  „kolik za co,“ takže jsme opravdu mohli porovnávat (mimochodem velmi dobře je „oceněna“ publikační činnost autorů, ale i spoluautorů.) A  kolotoč vystoupení pokračoval dál, informace se hromadily a vršily, ale pokud jsem si stačila všimnout, nikoho nezahubily.
Prospěšnost podobných akcí je možná ještě nedoceňovaná a proto jsem se tolik rozpovídala. Co jsem nestačila říct, to si přečtete uvnitř čísla. Doufám, že vám k tomu bude svítit slunce.

Srdečně zdraví vaše

Jana Jokešová