odborný časopis pro lékárníky a laboranty  
   
 

Tisíc tváří Ivo Pešáka


1. Jakkoliv se to snažíte maskovat zjevem bezdomovce, už se o vás obecně ví, že jste muž tisíce tváří a řemesel, takový ten renesanční typ. Něco jako Michalangelo, nebo tak. Co říkáte?
Děkuji Vám za ten renesanční typ, ale bohužel jako Michelangelo nejsem, i když si myslím, že kdyby měl možnost se se mnou setkat, tak by vzal pořádný kámen a vytesal si konečně pořádnou postavu.

2. Vezměme si třeba, že jste kdysi hrál ve Středočeském symfonickém orchestru v Pardubicích… To byl následek studií? A jinak to nešlo? A šlo vám to? Na co jste vlastně preludoval?
Ve Středočeském symfonickém orchestru jsem hrál v Poděbradech a ne v Pardubicích. Vážná hudba se mi líbí, proto jsem také vystudoval konzervatoř na klarinet. Myslím, že kdybych nepotkal Ivana Mládka, asi bych u vážné hudby zůstal.

3. Pak jste chvíli taky učil hudební výchovu. Co tomu říkali žáci? Bral jste to vážně, nebo už tenkrát s vámi začala být legrace? Mlátil jste netalentované jedince?
Když jsem učil na hudební škole, bral jsem to opravdu vážně, i když jsem část žáků nenáviděl, protože začínali hrát líp než já. Legrace to nebyla, dokonce jsem po čase přestával mít rád i své vlastní děti.

4. Dále tu máme saxofonistu, klarinetistu atd. se zálibou v rocku? Nebo ne? Na jaký nástroj byste chtěl umět hrát a neumíte? A copak teď dělá Rokec Ivo Pešáka?

Rockovou muziku mám opravdu rád, líbí se mi, nakonec jsem v tom vyrůstal, takže to do dneška zůstalo mojí zálibou. Proto skupina Rockec stále koncertuje a získává si další příznivce. Neumím hrát na spoustu hudebních nástrojů a z toho důvodu bych na ně také hrát nechtěl.

5. Za další: zpěvák. Nemyslíte, že jste v tomto oboru stále ještě nedoceněný? Zlatý slavík by vám nepochybně slušel…
Jako zpěvák jsem samozřejmě nedoceněný, i když docela chápu, že posluchači dávají přednost Karlu Gottovi. Přesto si myslím, že je to jen tak tak.

6. Tanečník. Jste, podle vlastního tvrzení, nejlepším tanečníkem na světě a kdo vás viděl trsat, musí to uznat. Ještě vás nepožádali, abyste se zúčastnil televizních soutěží v tanci? A zatančil jste si někdy na „klasickém“ plese klasickou mazurku, vídeňský valčík, polonézu, nebo něco podobného? Jak to dopadlo?
Podle vlastního tvrzení jsem opravdu nejlepším tanečníkem na světě, ale televizních soutěží v tanci se neúčastním, protože tím by byl naprosto jasný vítěz hned na začátku. Klasické tance jsem nikdy netančil, když například tančím polku, tak se mi tak motá hlava, že vždycky upadnu.

7. Podnikatel. Tomu se mi ani nechce věřit, ale vlastníte přece s Upírem Krejčím nějakou zábavnou firmu, ne? Kolik to hází? A do čeho všeho vás vlastně ještě Upír zatáhl? On má spoustu šílenejch nápadů…
S Upírem Krejčím nepodnikáme, ale založili jsme vlastní skupinu Dýza Boys, protože si myslíme, že už jsme dost staří na to, abychom už konečně dělali diskotékovou hudbu.

8. Spisovatel. S dovolením do této podoby zahrnu i psaní textů pro vlastní kapelu, ale to umí každej. Jenže vy jste údajně napsal i pět románů, které naneštěstí nikdo nečetl. O čem byly? Je vám líto, že nikdy nevyšly? A na psaní memoárů nepomýšlíte?
Jsem zneuznaný spisovatel, opravdu jsem napsal pět knih, které si vzal můj dobrý kamarád, že sežene vydavatelství a už nikdy jsem jeho ani mé rukopisy neviděl. A protože jsem bordelář, tak jsem si žádné kopie samozřejmě neudělal.

9.Sportovec. To zní ještě nesmyslněji, jenže opravdu jste prý býval vášnivým lyžařem, dokonce lyžařským instruktorem jste byl. Copak, že vás to přešlo? A taky jste závodně plaval… Copak, že vás to přešlo? A jakému sportu se věnujete teď, na stará kolena?
Lyžařským instruktorem jsem opravdu byl, vášnivě jsem lyžoval, říkal jsem tomu bílé šílenství. Prostě, když napadl sníh, tak jsem musel vzít lyže a jet na hory. Ještě jsem závodně plaval, hrál hokej za Aritmu Vokovice, fotbal v místě mého rodiště v Jaroměři a byl jsem v širším výběru města Prahy v gymnastice. Pak mi jednou před holkama praskly trenýrky a se závoděním byl konec. Teď už nedělám nic, protože si myslím stejně jako Karel Zich, že nejlepší je ležet na zádech a číst si.

10.Blbec, s prominutím. Váš nejlepší kamarád Ivan Mládek vám tuhle roli přisoudil ve svých pořadech a už se to asi nezmění. Nepřešla vám do krve natolik, že se někdy podle ní chováte i mimo pódia? Třeba to od vás leckdo i čeká…
Blbec z povolání určitě jsem, to si myslím že Ivan Mládek vystihl přesně a dokonce i moje žena tak se mnou jedná. Jinak se domnívám, že sposta komiků, kteří ze sebe dělali blbce, je geniálních.

11. Venkovan. Prý jste tuhle tvář dlouho odmítal, ale teď si ve svém domě na okraji Prahy vysloveně lebedíte. Vyrábíte tam něco vlastníma rukama? Tohle o vás kupodivu nevím – jste manuálně zručný, šikovný? Vyřezáváte třeba ze dřeva?
Na venkov jsem se odstěhoval z donucení, dodneška tvrdím že mám všechno co jsem nechtěl. Mám ženu, děti, dům, dva psi, kocoura a velkou zahradu, kterou bohužel musím pravidelně sekat. A když to všechno sečtu dohromady, tak si myslím že je pochopitelné že jsem to dlouho odmítal. Ale už jsem si zvykl. Manuelně jsem tak zručný, že mi žena zakazuje na cokoliv sahat.

12. Ježíši, málem jsem zapomněl: malíř! Malujete už do 16 let a tenhle koníček vás pořád drží. Proč? Je to jen čiré potěšení nebo taky pokus o vyjádření něčeho? Mládek taky maluje –kdo z vás je lepší?
Malíř jsem jeden z nejlepších, aspoň tak si to spolu říkáme s Františkem Ringem Čechem, se kterým děláme často společné výstavy. Malování myslím také vážně, rozhodl jsem se, že se toto řemeslo opravdu pořádně naučím. O ostatních, kteří také malují se nechci vyjadřovat, mezi kolegy se to nedělá.

13. Chovatel, to jsem přehnal, ale máte dva psy a kocoura. Jak s nimi vycházíte? Zpíváte jim? Koně byste nechtěl?
Chovatel jsem bídný, to mohou ostatně potvrdit mé děti. I když jsem s jedním psem chodil skoro rok na cvičák, dopustil jsem, že mi ho žena zkazila. Stejně tak dopadl i druhý pes z útulku a naprosto suverénní hlavou rodiny se stal náš kocour. Koně bych nechtěl, jednou mě na něho vysadilo asi pět lidí, se kterými jsem se vsadil a od té doby mám pocit, že sedět na koni je něco podobného jako vyšplhat na špičku Empire State Buildingu.

14. Milovník sýrů, desítky Gambrinus a nezávazných pokeců s pestrou společností v oblíbené hospodě. To už je jen tak na okraj. Zapomněl jsem na něco?
O sýrech bych mohl mluvit celé hodiny a stejně tak i o pivech a o všech restauracích, které jsem navštívil. Mám rád společnost která se tam schází, protože se setkáte s bezdomovcem stejně tak jako například s doktorem práv. Pijí stejně a kecy mají také stejné.

15. Dbáte na své zdraví? Čím léčíte běžné choroby? Navštěvujete často (a rád) lékárny? Jak to tam na vás působí?
Na své zdraví nedbám, myslím si že ho mám dost minimálně do příštího roku a to mi připadá, že je daleko, i když doufám, že se dožiji ještě dalších šedesáti let. Lékárny mně nevadí, i když jsem raději v knihovně. Když už se do lékárny dostanu, tak koupím každou blbost, kterou mi tam doporučí.

   
 
Aktuální číslo
    


 
 Archiv
 
září 2007
červenec 2007
květen 2007
březen 2007
leden 2007
listopad 2006
září 2006
červenec 2006
květen 2006
březen 2006
leden 2006
 
 
© 2007 ARTES Josef Svoboda