PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Alice Bendová: Nechci svůj život prospat



Alice Bendová: Nechci svůj život prospat


Patří mezi nejoblíbenější české herečky, přesto Alice Bendová tvrdí: „Rodina má před kariérou jednoznačně přednost.“ Atraktivní brunetka zavzpomínala i na své dětsví a prozradila, které roční období má nejraději.


Televizním obrazovkám poslední dobou kraluje seriál Slunečná, do kterého brzy naskočíte i vy. Co se vám vybaví, když se řekne venkov a statek?
Vybavím si celé svoje dětství, protože moji rodiče koupili statek v jižních Čechách. Bylo to obrovské stavení v Písku, mělo stodoly, sýpky, sklepy, dokonce to koupili i s koňmi… Bylo to vážně krásné. (zasní se)

Kolik vám bylo?
Já jsem se tehdy narodila, takže je to šestačtyřicet let nazpátek. Koně jsme věnovali do JZD, teda přesněji mamka s tátou. Pak se rozvedli a při dělení majetku nám s mamkou statek zůstal. Bohužel jako samoživitelka neměla na to, aby vše opravovala a časem nám začaly na hlavu padat střechy a ani už nevím, co všechno ještě… Nicméně moje dětství, asi až do šestnácti let, je spojené s tímto místem. Jezdili jsme tam každý víkend a na celé prázdniny. Babička si nás užila všechna vnoučata, chodilo se na houby, na kárce jsme si museli vozit vodu… Moje dětství bylo opravdu nádherné a v životě bych ho nevyměnila.

Zní to vážně krásně. Prožívají vaše děti teď něco podobného?
My nejsme klasičtí chalupáři, i když bychom si to velmi přáli. Jenže tím, že máme rodinný dům a ještě k tomu létáme, nebo jsme létali, na Tenerife prakticky každé prázdniny a každé volno, tak bychom to neobsáhli. Chalupu bychom zanedbávali, a to by byla škoda. Ale jsme takoví klasičtí Češi, kteří rádi vyrazí na houby, nebo na túry v přírodě. Miluju hory v létě. I v zimě, ale to už méně, protože nemám ráda zimu. (usměje se) Takže i bez chalupy jsme s dětmi hodně v přírodě.

Chápu správně, že jste vyloženě letní typ?
Ano, úplně. Nebo takhle… Moje úplně nejoblíbenější roční období je jaro. Také proto létáme na Tenerife. Kanárům se říká ostrovy věčného jara, i když tedy na jihu květiny kvetou celý rok a je to tam obecně hodně suché, zatímco sever ostrova je zelený, skrze ten brouzdáme a objevujeme ho radši. Ukrývá třeba mlžný prales, který se vyskytuje na hodně málo místech planety. Ale abych se vrátila k otázce, co se týká jara a takového toho propuknutí života, to miluji úplně nejvíc. Zároveň mám ráda i suché léto. Líbí se mi také začátek podzimu, ale zima, zvlášť ta letošní mě moc nebavila. Počasí nebylo ani tak, ani tak…

Máte jaro spojené i třeba s jiným stolováním? Mění se vám rodinné zvyky?
My jsme v tomto období hlavně pořád venku. Jakmile začne být teplo, máme neustále otevřené dveře na terasu a trávíme veškerý čas mimo dům. Venku jsou i naši psi, takže máme doma větší nepořádek, protože hrabou a domů nosí bahno. Ještě, že špatně vidím a nevšímám si toho. (směje se) Jaro tedy máme spojené s tím, že venku i jíme, máme rádi grilování, takže rošt rozpalujeme v jednom kuse. A ještě mě napadá, že v zimě třeba vůbec nemám chuť na salát. Dávala jsem si řepu, mrkev, brambory, dýni, prostě to, co člověka pocitově zahřívá. Ale jakmile začne jaro, rozjedu se vždy v tom „zeleném stravování“.

Jak jste se přizpůsbila životu v karanténě?
Prostě jsem doma. Ráno cvičíme všichni na zahradě, s dětmi se učím a vymýšlíme si práci v rámci domova. To, že jsme pořád spolu, je na tom všem nejvíc pozitivní. Pořídili jsme si pět slepiček, takže se staráme dohromady už o osm zvířat. No a taky jsem se zařekla, že nezvlčím              , nesmím! Rozhodla jsem se, že se o sebe budu starat,
nebudu tloustnout    . Chodíme na procházky a já i běhat, aby mě diváci po karanténě vůbec poznali. (směje se)

Natáčela jste kromě seriálu Slunečná ještě něco jiného?
V lednu jsem začala natáčet ještě jeden projekt pro televizi Prima, ale jinak to s prací nepřeháním. Jsem ráda hodně doma s dětmi i bez karantény. Jsem v tom možná trochu divná, ale miluju, když mi to všechno funguje. A fungovat to může jen za předpokladu, že jsem doma. (usměje se) Samozřejmě byly i doby, kdy jsem měla víc natáčení, ale to jsem pak byla zbytečně vynervovaná. Nebo že bych, až to půjde, ještě večer měla jít hrát divadlo, to vůbec nepřipadá do úvahy. Prostě jsem doma a do práce tak nemůžu.

Takže pro vás je balancování mezi prací a dětmi jednoduché?
Vyhrávají děti! To je definitivní! Vždycky děti a ještě musím mít přehled o tom, co dělají a jak to dělají, aby někde něco nezklouzlo tam, kam nemá. Matka kontrolorka. (směje se) Ale není to zase tak, že bych je nějak přehnaně dozorovala… Vašíkovi bude třináct a Aličce deset, takže už jsou velcí. Ale zase přichází jiný věk a mohou se objevit jiná nebezpečí, proto si myslím, že to máma má trochu držet.

A prostor sama pro sebe si také umíte najít?
Neumím… Dokonce jsem se přistihla, že vůbec neodpočívám. Mohla bych si i odpočinout, jenže jakmile si sednu, tak se mi chce spát. Takže si pořád hledám činnost, asi abych neusínala, nebo nevím proč. Ale obecně platí, že je mi líto spát. Nechci svůj život prospat.

Kolik hodin denně spíte?
Tak šest, sedm…

…to je málo.
Ano, vím, že je to málo. Cítím, že jsem unavená. Ale mě je prostě už ráno líto, že jsem spala. Hned jak se probudím, jdu do kuchyně a začnu to tam pomrskávat. Prostě jsem prdlá. (rozesměje se) Ale tak… Někdy jdu na masáž, to zase jo. A jak jsem říkala, taky ráda běhám. Když tedy nejsem zrovna v tlustém období, protože pak mám těžkou pr**l. (směje se)

To myslíte jak? Střídají se vám pravidelně různá váhová období?
Přesně. Mám sedm, osm kilo nahoru a zase dolů… A jak jsme se bavili o těch ročních obdobích, ta s tím vůbec nesouvisí. Já dokážu takhle nabírat klidně i v létě. (směje se) Se mnou je docela veselý život.

Takže když to srhneme: Alice Bendová, herečka, ovšem v první řadě matka, která musí neustále něco dělat a neztrácet čas spánkem.
Přesně. Moc nespat, nepřehánět to. Jít si odpoledne lehnout, to je pro mě vyloženě deprese!

Kdybyste se měla připodobnit k nějakému zvířeti, co by to bylo?
Co já bych tak mohla být? Psi chrápou, to ne. My máme tři a ti tedy hódně rádi spí… Asi veverka. Jsem schánčlivá a pořád někde skáču. (směje se)

 

ZTk1ZWQ2NT