PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

BETAGLUKAN V DOPLŇCÍCH




Betaglukan, Apiglukan, Imunoglukan® – názvy, které se již napevno usadily v početné skupině látek a přípravků, slibujících výrazně pozitivní účinky na lidské zdraví. Kola reklamní mašinérie se točí na plné obrátky a nejednoho obyvatele této úžasné planety opět napadá otázka: Pravda, nebo jen další pokus o snadné dobytí peněženek těch z nás, kteří chtějí něco udělat pro zdraví, ať už své vlastní nebo svých blízkých? 

O „superzázračné“ produkty, které nás zbaví snad všech zdravotních komplikací a jsou „zcela unikátní svými účinky“, není rozhodně na trhu nouze. Spíše naopak, dalo by se říci, že jich existuje nadbytek. Oddělit v tomto případě příslovečné zrno od plev je pak úkolem doslova sisyfovským, ne-li zcela nemožným. Což samozřejmě neznamená, že se o to nelze alespoň pokusit. Jak si tedy pod drobnohledem vědeckých pracovníků a nezaujatých studií stojí někdy až do nebe vychvalovaná látka označovaná jako BETAGLUKAN?

GLUKANY - BETAGLUKANY

Glukany jsou, zkratkovitě řečeno, přírodní polymery glukózy. Slovo přírodní není v tomto případě reklamní fintou, ale zakládá se na skutečnosti, že tyto látky se vyskytují coby základní součást buněčných stěn některých hub, kvasinek, mořských řas či obilí. Biologicky nejaktivnějšími a pro pozitivní zdravotní účinky využívanými glukany jsou ty, jejichž základní řetězec je tvořený z molekul glukózy spojených v pozici 1,3 a postranních glukózových řetězců připojených v pozici 1,6. Právě pro tyto glukany se vžilo označení β-glukany – tedy betaglukany či zkrátka betaglukan. Dříve než se budeme zabývat tím, proč a nač jsou betaglukany dobré, uzavřeme nejprve otázku jejich původu, která byla částečně zodpovězena již v předchozím odstavci. 

ZDROJE BETAGLUKANŮ LIBO EXOTIKU NEBO DOMÁCÍ PŮVOD? 

Je jakousi módou, alespoň u doplňků stravy to platí, používat přídech tajemna a exotiky, či alespoň trochu latiny. Jak honosně zní například název Echinacea purpurea oproti českému Třepenitka nachová, případně je dobré zmínit, že ona „tajemná rostlina (houba, řasa, cokoliv) poskytující účinnou složku prostředku, se vyskytuje pouze ve vysokohorských, těžko dostupný údolíčcích, zpravidla v jihovýchodní části nějakého státu, od nějž nás dělí minimálně tisíc kilometrů. Co se pravdy ohledně betaglukanů týče, jsou nejčastěji získávány z následujících zdrojů: Plodnice hlívy ústřičné (Pleurotus ostreatus) – což je houba, která si již našla povědomí mezi českými spotřebiteli, roste v místních lesích a běžně je možné jí zakoupit i chlazenou v obchodech. Pekařské či pivovarské kvasnice (Sacharomyces cerevisiae) – v našich podmínkách pravděpodobně nejdostupnější a také nejlevnější zdroj pro extrakci betaglukanu. Kromě zmíněné hlívy jsou, zejména v asijských kulturách vzhledem k mnohaleté tradici v lidovém léčitelství, využívány jako zdroj betaglukanu i další houby a to jmenovitě např: Leskokorka lesklá – známá též jako reishi, kterou lze však také najít v českých lesích. Trsnatec lupenitý – známý i pod asijským výrazem maitake – vyskytuje se i u nás, ale pouze vzácně. Agaricus blazei – čili tzv. brazilský žampion Houževnatec jedlý – (lat. Lentinus edodes), známý jako houba šiitake. Extrakce je však běžná i z obilných zrn, např. ovsa či ječmene. Spory o to, který zdroj poskytuje betaglukany nejvyšší účinnosti, jsou spíše záležitostí rozohněných zastánců jednotlivých táborů. Základním faktem je, že více než původ betaglukanu, je pro jeho využití v péči o lidské zdraví výrazně významnější způsob zisku, tedy zpracování výchozího zdroje a zejména výsledná čistota produktu. 

ÚČINKY BETAGLUKANŮ

Již poměrně dlouho je známo, že glukany obecně mají velmi dobré imunomodulační účinky – ovlivňují tedy pozitivně lidský imunitní systém. Přesný mechanismus účinku byl ovšem rozkryt až v roce 1996 skupinou, s níž pracoval prof. Dr. Václav Větvička, Ph.D – kterého lze, mimo jiné, považovat za světově uznávaného odborníka na glukany. K nahlédnutí do principu účinků glukanu v imunitním systému si dovolujeme použít jeho vlastních slov: ...„Ukázalo se, že na buňkách imunitního systému (především se jedná o makrofágy, neutrofily, některé lymfocyty a přirozené zabíječe) existují specifické receptory pro glukan nazvané CR3, na které se současně váží také fragmenty komplementu. A právě tady to začíná být komplikované a vzrušující zároveň. Komplement je skupina bílkovin v krvi, které se podílejí na celé řadě obranných reakcí. Fungují spolehlivě, ale všechno také nezvládnou. A to platí i o protilátkách. Ve většině infekčních nemocí se tělo snaží bránit prostřednictvím jak protilátek, tak i komplementu a nejrůznějších typů buněk, ale tyto mechanizmy se po čase vyčerpají. A právě v dvojí vazbě dvou různých molekul je trik, se kterým imunitní systém přišel. CR3 receptory jsou i v klidovém stavu přítomné na řadě velice důležitých obranných buněk, jednotlivé složky komplementové kaskády jsou normálně také přítomné, ale výrazně větší množství je vytvořeno až ve chvíli, kdy dojde k nějaké infekci nebo kdy existují specifické protilátky. Samotná vazba složky komplementu zvané C3 (jenom tato složka se váže na CR3 receptor) na CR3 receptory k plné aktivaci buněk nestačí, samotná vazba glukanu také ne. To znamená, že za normálních okolností jsou buňky stimulovány jen mírně, ale jsou připraveny ke startu ve chvíli, kdy jim nabídneme opravdovou možnost. Ta nastane právě ve chvíli, kdy se na receptor naváže jak glukan tak C3 složka komplementu. Výsledek je bouřlivý - dojde k prostorové změně částí receptoru, následuje přenos signálu do buňky a pomocí složité mašinérie nakonec i k její aktivaci. Konečným výsledkem je vysoce aktivní buňka, která ničí všechno cizorodé a nepatřičné, od bakterií až po rakovinné buňky. V případě rakovinného bujení se navíc uplatňují protilátky. Je jasné, že zatímco se protilátky v našem těle vázat na normální buňky nebudou, v případě existence rakovinných buněk tato vazba existovat bude. Ani to ale na samotné zničení nádoru nestačí, protože k zabití buněk je v blízkosti nádoru potřeba nejen přítomnost protilátek a komplementu, ale také pořádně aktivovaných buněk. A v této chvíli se nám aktivace imunitního systému glukanem bude mimořádně hodit.“ Jako preventivní prostředky jsou pak produkty s obsahem betaglukanu vhodné například i při boji s opakujícími se respiračními infekcemi a dalšími zdravotními problémy, při kterých dochází k oslabování imunitního systému. 

CHOLESTEROL

Vliv betaglukanu na snižování hladin cholesterolu v krvi byl již rovněž dostatečně prokázán. Nicméně přesné mechanismy účinku nejsou dosud zcela rozkryty. Zpravidla se hovoří o roli glukanů coby součásti vláknin a jejich schopnosti vázat na sebe žlučové kyseliny, jejichž ztrátu pak organismus nahrazuje na úkor cholesterolu v krvi. Existují však i hypotézy o vztahu aktivity makrofágů a hladině cholesterolu. Fakt, že glukany, jak jsme již uvedli výše, silně makrofágy stimulují, by logiku této teorie podtrhoval. KREVNÍ CUKRY I PREVENCE RAKOVINY Betaglukan rovněž zpomaluje vstřebávání cukrů, čímž napomáhá stabilizovat jeho hladiny v krvi. Jako součást vlákniny se řadí k sacharidům, které trávicí enzymy tenkého střeva nedokážou rozštěpit a štěpí je až bakterie střeva tlustého. Betaglukan se podílí na ochraně střevní stěny, vytváření vhodných podmínek pro probiotické osídlení a má tak významnou roli i v prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku. BETAGLUKAN A KRVETVORBA Velký přínos betaglukanů byl již prokázán i v léčbě rakoviny, zejména pak coby podpůrného prostředku při probíhající léčbě za využití chemoterapie a ozařování. K vedlejším účinkům těchto léčebných metod, které limitují rovněž možnou délku jejich trvání, patří poškozování kostní dřeně, s níž souvisí těžká leukopenie - tedy snížení počtu bílých krvinek (leukocytů) v krevním oběhu. Možné využití betaglukanu bylo v této spojitosti zkoumáno již před více než půl stoletím, tehdy zejména z důvodu hrozícího jaderného konfliktu. Výsledky podávání glukanů ukázaly velice rychlý návrat normální hladiny leukocytů v krvi ve všech sledovaných orgánech. Pozdější výzkumy tyto výsledky potvrdily a to jak při příjmu glukanu injekčně, tak i stravou. 

STRES, HOJENÍ RAN A DALŠÍ

Na povrch se ovšem postupně vynořují další a další pozitiva betaglukanu, která se stávají předmětem výzkumu. Zajímavé je například jeho využití při snižování negativních dopadů stresu. Ve formě mastí a krémů se rovněž začal propagovat v léčbě některých kožních problémů, urychlení hojivého procesu při poraněních, apod. O tom, jakou měrou a s jakou účinností pomáhají betaglukany při řešení dalších zdravotních komplikací se tak nejspíše budeme dozvídat ještě nějakou dobu, protože jak se zdá, vědeckých podnětů ke zkoumání přináší tyto látky stále dostatečné množství. O tom svědčí i značné množství uzavřených a zejména aktuálně probíhajících vědeckých studií, které ukazují, že betaglukany jsou látkou, jejíž využití ve zdravotnictví má své opodstatnění a pravděpodobně i slibnou budoucnost. 

BETAGLUKANY V DOPLŇCÍCH STRAVY ANEB IMUNOGLUKAN®, APIGLUKAN A DALŠÍ 

V internetových diskuzích lze poměrně často nalézt např. dotaz, jaký je rozdíl mezi betaglukanem a imunoglukanem. Hovoříme-li o betaglukanu v doplňcích stravy, máme na mysli konkrétní, samostatnou účinnou látku, získanou extrakcí z vhodného zdroje a případně dále upravenou dle potřeby, purifikací a dalšími postupy, které si kladou za cíl získat co nejúčinnější produkt. Oproti tomu dnes často zmiňovaným pojmem Imunoglukan ® rozumíme již konkrétní patentem chráněný název účinné látky. Přesněji jde o komplex biologicky aktivních polysacharidů s dominantním zastoupením beta- -(1,3/1,6)-D-glukanu pleuranu. Ačkoliv jak vidno, je zde betaglukan „dominantně zastoupen“ a představuje tak hlavní účinnou látku, jde již o vícesložkový komplex, vyráběný specifickým postupem. Jeho účinnost a bezpečnost byla sledovaná ve vícerých klinických studiích. Obdobně se jistě mnozí setkali s označením Apiglukan. Jde o obdobný rozdíl jako v případě Imunoglukanu. V případě Apiglukanu jde o zakomponování betaglukanu coby účinné látky do včelího medu (jehož pozitivní vlivy na lidské zdraví jsou dobře známy) a vytvoření specifického produktu. 

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA

V rámci prevence i léčby řady onemocnění vyvstává v prvé řadě otázka, jakou doporučenou dávku betaglukanu by měl člověk přijmout. Samozřejmě ačkoliv nelze dogmaticky vyřknout přesné množství, většina odborníků se shoduje na dávce 100 až 200 mg denně pro zdravého dospělého člověka a kolem 500 mg pro nemocného člověka.

FORMY PŘÍPRAVKŮ S BETAGLUKANY

Přípravky s betaglukany je dnes možné v lékárnách zakoupit v celé širé škále forem. Jak to koneckonců bývá zvykem ve snaze nabídnout spotřebiteli conejširší možnost výběru v závislosti na věku, osobních preferencích a samozřejmě požadovanému místnímu efektu. Setkáme se tak běžně s doplňky stravy ve formě kapslí, sirupů i suchých směsí. Pozadu ale nejsou ani betaglukany sloužící v péči o pleť, při řešení kosmetických i zdravotních kožních obtíží – výběr rozličných mastí a krémů s obsahem betaglukanů je také relativně široký. 

VERDIKT NAD BETAGLUKANY

Jak jsme již zmínili v úvodu, je situace na trhu s doplňky stravy pro spotřebitele krajně nepřehledná. Velmi často se setkáváme se snahou obchodníků zbohatnout na zcela neúčinných preparátech, které ovšem slibují zcela zázračné účinky na lidské zdraví. Dokážou přitom, tedy zejména pečlivě vykonstruovaná reklama a absolutně zkreslené a lživé informace podávané přesvědčivou formou, být navenek velmi přesvědčivé. Na druhou stranu jsou tady přípravky, jejichž účinná látka může přinést mnoho pozitivních působků na lidské zdraví a které jsou studovány a potvrzeny skutečnými odborníky. V případě betaglukanů tento fakt potvrzuje i jejich postupně se rozšiřující využití v nemocnicích při podpoře léčby řady závažných chorob. Zbývá ovšem zmínit, že i každou reklamu je nutné brát s rezervou. Zdálo by se pak totiž, že s koupí toho či onoho produktu dostáváme do rukou opravdový zázrak, od kterého by však bylo bláhové očekávat stoprocentní vyřešení našich zdravotních obtíží. Trefně otázku betaglukanů formuloval například RNDr. Vladimír Erban, CSc. z Výzkumného ústavu potravinářského v Praze, v rozhovoru pro internetový server novinky.cz: ... „Zázrakem ne, ale látkou, která dovede mnoho, určitě ano,.... „Beta-glukany byly a jsou přirozenou součástí tradiční vyvážené stravy. Problém je například v tom, že jsme se při průmyslovém zpracování potravin, třeba při vymílání bílé mouky, zbavili těch částí, které je normálně obsahují. A teď, když nám chybí, máme potřebu je zpátky doplňovat. Třeba ve formě potravinových doplňků. Ale vlastně jde jen o daň za to, že jsme se odchýlili od přirozené stravy.“

Rudolf Hála

Zdroje: Prof. Václav Větvička, Ph.D.: Beta Glukan - Tajemství přírody. Vydáno autorem, 2013. http://www.betaglukan.cz/ http://www.novinky.cz/zena/zdravi/194234- -modni-beta-glukany-nejsou-zadny-tajemny-zazrak. html

MDVkN