PHARMA NEWS - odborný časopis

Bolest, jak se asi shodneme, je v naprosté většině případů jevem nežádoucím, o který asi nikdo z nás nestojí. V našem životě se však vyskytuje tak často a z tolika nejrůznějších příčin, že ji mnozí chápou již jako jeho nedílnou součást, kterou je třeba útrpně snášet, případně ji všemožně přechodně tlumit a odsouvat. 

Bolest je v první řadě subjektivní prožitek, který je každým jednotlivým člověkem vnímán zcela individuálně. A to v závislosti na značném množství proměnných. Ať už jde o zdroj bolesti, její lokalizaci, intenzitu, délku trvání, schopnost snášet ji, přes postoj k bolesti, reakci na ní, okolnosti jejího vzniku, psychické aspekty, a notnou řadu dalších. Vstoupit do tohoto tématu a na relativně krátkém prostoru jej charakterizovat nutně vyžaduje značné zobecnění. Přes veškeré vědecké termíny, klasifikace a kazuistiky je třeba mít na paměti, že v popředí celé problematiky stojí vždy člověk, se všemi svými záhadami a jedinečnostmi a ne rozbitý strojek, který lze mechanicky opravit podle přiloženého návodu.

CO JE BOLEST?

V samotném zjednodušeném základu je bolest definována jako běžná reakce organismu na škodlivý podnět. Hraje roli varovného signálu, který nás mnohdy uchrání dalšího poškození organismu. Jednoduchým příkladem je například kontakt s velmi horkým předmětem, kdy nás bolest reflexivně přinutí velmi rychle ucuknout rukou. Jako příznak provází bolest celou řadu onemocnění a v řadě případů je sama chápána jako nemoc. DĚLENÍ BOLESTIJe samozřejmě možné z mnoha různých hledisek. V základě je nutné vytknout bolest akutní a bolest chronickou – kde je hlavním hlediskem délka trvání bolesti.

AKUTNÍ BOLEST

Trvá pouze několik hodin či dnů, eventuálně týdnů. Vzniká jako přímá reakce na tkáňová či orgánová poškození – při akutních zánětech, při úrazech, aj. Při vyšší intenzitě přináší pacientovi velkou psychickou zátěž. Bývá provázená dalšími reakcemi organismu, jako jsou např. zvýšený tlak, pocení, bušení srdce, úzkost, aj. U akutní bolesti je většinou snazší lokalizovat její původ a vyvolávající příčinu a tuto příčinu adekvátním způsobem léčit, přičemž případné intenzivní bolesti tišit přechodně analgetiky. Po zhojení onemocnění (tkáňového poškození) bolest mizí. Neléčená akutní bolest může ústit v rozvoj bolesti chronické.

CHRONICKÁ BOLEST

Je bolestí dlouhodobou, probíhající na výrazně delším časovém úseku měsíců a let. Příznaky typické pro akutní bolest se zde neobjevují, pacient se na bolest adaptuje. Z příkladů můžeme jmenovat chronické bolesti zad či kloubů, neustálé opakující se bolesti hlavy, aj. Právě chronická bolest a její léčba představuje největší problém. Vyvolávající příčina může být velmi dlouho nejasná, je třeba si uvědomit, že bolest určité části těla může mít svůj původ v části zcela jiné. Chronická bolest zad může například vycházet z postižení slinivky břišní, bolesti hlavy mohou vycházet z postižení páteře, apod. 

PSYCHOLOGICKÉ A SOCIÁLNÍ ASPEKTY BOLESTI

Dlouhotrvající bolest, ať už vychází z jakékoliv příčiny, pacienta může extrémně omezovat. Její přítomnost a neodbytnost mívá až zdrcující účinky na psychiku a může vést k rozvoji těžkých depresivních stavů. Omezuje různou měrou běžný, každodenní život, činí ho výrazně náročnějším, nebo ho přímo znemožňuje. Pominout nelze ani ekonomický aspekt, protože lidově řečeno, kdo nepracuje, nejí. Zajistit alespoň základní životní potřeby jako bydlení a stravu je v současnosti (a vždy bylo) pro řadu lidí již tak dost složitým problémem, který spotřebovává značnou část životní energie. A je -li takový člověk vinou bolesti omezen, či zcela vyřazen z běžného života, dochází logicky k ohrožení samotné jeho existence, minimálně ve smyslu udržení životní úrovně. Bohužel, právě z výše uvedeného důvodu řada pacientů zkrátka nevidí jinou možnost než se s bolestí naučit žít, trpět ji a pouze všemožně tlumit. Takové řešení je samozřejmě ze zdravotního hlediska vysoce rizikové. I když léčba chronických bolestí bývá v řadě případů opravdu během na dlouhou trať, je vysoce důležité zahájit jej co nejdříve a přestat se naivně domnívat, že bolest zmizí sama, nebo že si neustále se zvyšující dávky volně prodejných léčiv proti bolesti nakonec nevyberou svou daň. 

LÉČBA BOLESTI

Konečným cílem léčby všech druhů bolesti by mělo být její odstranění, eventuální výrazné zmírnění tak, aby pacientovi byla umožněna co nejlepší kvalita života. V průběhu léčby je pak třeba bolest přechodně za využití vhodných prostředků tlumit a tak zajistit pacientovi možnost kvalitního odpočinku i aktivní činnosti.

ANALGETIKA

Léky tlumící bolest jsou logicky nejčastější první volbou. Řada z nich je volně dostupná i bez lékařského předpisu a jejich účinky zpravidla splňují očekávání pacientů. V poslední době navíc přišla na trh nová generace analgetik, která slibuje ještě rychlejší nástup požadovaného účinku - využívá patentovanou technologii Optizorb. Technologie Optizorb si klade za cíl rychlejší rozpad tablety v prostředí žaludku, uvolnění aktivní látky – paracetamolu, a její přestup do tenkého střeva, skrze jehož stěny se většina paracetamolu vstřebává do krevního oběhu. V případě Optizorbu je žádoucího výsledku dosaženo součinností několika pomocných látek v pečlivě určeném množství. Z nich zejména dvě lze považovat za nosný základ unikátnosti této technologie. Jsou jimi: uhličitan vápenatý a kyselina alginová. Jenže právě volná dostupnost řady analgetik, přes veškeré výhody, představuje také kámen úrazu, který spočívá v jejich častém nadužívání. To jest – volně dostupná analgetika jsou vynikajícím prostředkem pro tlumení akutní bolesti, představují rychlou úlevu od bolesti a umožňují tak pokračování v běžných činnostech bez potřeby jejich dlouhodobého přerušení. Je však běžným zvykem si při jakékoliv bolesti ihned sám naordinovat analgetikum, při jejím dalším objevení znovu, pokud problém neustává, postižený vezme vyšší dávku, až najednou nastává situace, kdy se pro něj opakované užívání analgetik stane každodenní, zcela běžnou záležitostí. Zatímco evidentní zdravotní problém, který může být i dosti závažný, je dlouhodobě pomíjen, protože varovný signál v podobě bolesti je neustále tlumen analgetiky. Dlouhotrvající, či často se opakující bolest, by vždy měla být signálem k vyhledání odborné lékařské pomoci, zahájením pátrání po jejím zdroji a následné odpovídající léčbě. To, co řadu pacientů odrazuje, je fakt, že toto hledání bývá často náročné, vyžaduje rozličná vyšetření a může trvat delší dobu. Je důležité si uvědomit potřebu najít skutečný původ bolesti a ve spolupráci s lékařem jej adekvátně léčit. A to nejen v případech, kdy se bolest stává nesnesitelnou, ale pokud možno vždy co nejdříve.

MASÁŽE A DORNOVA METODA

Odborně prováděné masáže jsou vhodným prostředkem k uvolnění svalstva, které nejen napomáhají odstranit již přítomné bolesti, ale také jim částečně předcházet. Relaxace svalů je důležitým prvkem prevence. Jak při fyzicky náročné práci, tak při sedavém zaměstnání (zejména při špatné technice sezení) dostávají svaly i páteř notně zabrat. V tomto ohledu je velmi zajímavou možnosti tzv. Dornova metoda, která je v současnosti poměrně populární a zaměřuje se na bolesti zad, kyčlí, loktů atd., ale i na problémy s nestejně dlouhými končetinami v případech, kdy nejde o vrozenou vadu. Jde o jemnou manuální terapii, která za využití pohybů pacienta a jemného tlaku terapeuta uvádí obratle a jednotlivé klouby údajně s velkou přesností na „své místo“ Nutno přiznat, že řada lidí je s výsledky této metody velmi spokojena. Přesto je vhodné předem celou záležitost probrat s odborným lékařem, který nemusí tuto metodu v některých případech doporučit.

AKUPUNKTURA

Ze všech metod alternativní medicíny má akupunktura zřejmě největší počet příznivců i mezi zástupci medicíny vědecké. Její principy jsou asi všeobecně známy - dráždění určitých bodů na povrchu těla prováděné nejčastěji vpichováním jehel, které patří k metodám tradiční čínské medicíny. V největším rozsahu se jí užívá právě k tlumení přetrvávající bolesti. Jde o metodu vycházející, nebo přesněji, úzce související s principy taoismu. Zapřísáhlým nepřátelům východní medicíny jistě k odsouzení této metody postačí fakt, že její účinnost nebyla nikdy plně vědecky objasněna, ačkoliv existuje několik teorií (zejména tzv. endorfinová teorie, vysvětlující krátkodobou úlevu od bolesti). Opět je však důležité vycházet ze zkušeností pacientů. V tomto ohledu existuje mnoho pozitivních ohlasů, co se využití akupunktury v léčbě bolesti týče. Rozhodnutí o využití alternativních metod léčby bolesti je vždy v rukou pacienta. Vřele však doporučujeme se nejprve o každé takové možnosti poradit s kvalifikovaným lékařem.

Filip Rosenbaum