PHARMA NEWS - odborný časopis

Bolesti zad jsou jednou z nejčastěji diskutovaných bolestí. Setkáváme se s nimi u mladých, stejně jako u starých lidí, televizní reklamy nám tuto tématiku přímo vnucují. Ale jak se jim bránit? Může někdo říci, že se dá jednoduše vyzrát na bolesti zad? Chce to životní styl, kde není pro tyto bolesti místo, a to vychází z jediného – z aktivního přístupu k našemu životu.

Odkud se bere?

Původců bolestí zad je nepřeberné množství. Kdybychom tu chtěli pečlivě probrat každou eventualitu, mohli byste tento článek číst ještě příští rok. Ale určité základní informace bychom si tu měli přece jen nastínit.

Bolesti zad mohu mít různé příčiny ve vztahu k věku pacienta, u starších lidí je to často otázka oslabení svalového sytému v oblasti páteře v kombinaci nejčastěji s prací na zahrádce. U mladých pacientů to bývají často skoliózy, případně další funkční poruchy páteře.

Bolesti zad lze dělit podle různých kritérií. Patří sem dělení dle délky potíží, což je základním typem dělení, není však úplně nejsprávnější. Mnohem přesnějším je dělení dle iniciace a původu. Tabulka 1 uvádí jednotlivé možnosti dělení bolestí zad.

Nesmíme si myslet, že zrovna nás se tento problém netýká. Dnešní populace se s tímto zdravotním problémem potýká mnohem častěji, než naše babičky a dědové. Statisticky jsou bolesti zad druhým nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti v České republice, a to nejen u nás.

Hurá do boje!

Bránit se proti bolestem zad můžeme v patnácti i v osmdesáti. Názor, že po šedesátce nemá žádný smysl s tím něco dělat, protože je to prostě stářím, je holý nesmysl. Ze strany pacienta je to víceméně spíše alibizmus.

Nenápadných faktorů, které ovlivňují bolesti zad během celého života, je spousta. Je jen důležité je pojmenovat a postavit se k nim čelem. Nespecifické bolesti zad, tedy ty, kde není známo konkrétní fyziologické poškození, je totiž velká převaha.

Život za batoh

Jakkoliv se vám může tento nadpis zdát legrační a zvláštní, je spíše smutné, jak pravdivě vypovídá o lidské povaze a vztahu k vlastnímu zdraví. Batoh, coby fenomén posledních dejme tomu dvaceti až třiceti let, je ukázkou zcela praktického příručního zavazadla, velice tolerantního ke zdraví našich zad. Ale…

Některé mladé slečny „by vypadaly zcela trapně“ kdyby si místo „kabelečky“ vzaly jako zavazadlo baťůžek. Paradoxně, když se podíváme na starší populaci - častěji dam, tak věk 65 a více, situace je velice obdobná až identická. Za jejich mládí existovaly batohy pouze coby turistická výstroj v barvě khaki, a taky k tomuto druhu příručního zavazadla takto přistupují.

Proto je možné vidět velice často postarší paní s berlou, tedy pouze jednou, protože v té druhé nese velkou nákupní kabelu. Můžeme si teď zkusit domyslet to ostatní…

Paní má asi potíže s kolenními či kyčelními klouby. V tomto věku to bývá asi nejčastěji artróza. Tím, že nosí jednu berlu místo dvou (aby vyšetřila ruku na nákupní kabelu), nerovnoměrně zatěžuje tu „ještě relativně zdravou nohu“. Zároveň ale tímto nesymetrickým zatížením a pohybem přetěžuje páteř. Takže výsledkem je nová bolest zdravějšího kloubu a velké bolesti páteře.

U velmi starých lidí to znamená ovšem ještě něco jiného než jen samotnou bolest. V této situaci a věku je to otázka soběstačnosti. Tedy - být odkázán na pomoc druhých, mnohdy přesun do domu s asistenční službou nebo domova důchodců. Někteří geriatričtí pacienti, kteří se nezvládnou s touto novou situací ztotožnit, pak velice brzy po takovém přesunu umírají. Velké bolesti, minimální pohyblivost, velké fyzické a psychické vyčerpání…  …a tak přichází smrt.

Co tedy dělat pro zdraví páteře?

To, co můžeme udělat pro zdraví páteře, lze rozdělit do několika celků. Nedívejme se teď na páteř jako na něco, co už nás trápí, ale spíše na něco, co nás jistě brzy trápit začne. Statisticky jsou bolesti zad velmi časté a dříve nebo později se s nimi setká každý z nás.

Základy péče o páteř jsou věci běžného denního života, doplnění denního či týdenního režimu o některé úkony, které podporují činnost svalů v oblasti páteře a nejsou rozhodně k zahození. Samozřejmě nesmíme zapomenout na stravovací režim a hlídání nebo už i regulaci váhy. Potud můžeme o našich aktivitách mluvit jako o prevenci.

Další kroky už jsou spojeny s diagnostikou obtíží a tedy s řešením zdravotního problému. Než přejdeme k fyzioterapii, která vychází ze znalosti aktuálního zdravotního stavu, chci ještě zdůraznit, že právě bez diagnostiky nelze fundovaně nabídnout řešení.

Někdy samozřejmě zdravotní stav vyžaduje mimo medikaci i lékařský zásah v podobě chirurgického zákroku. To se ovšem ve vztahu k celku týká jen menšinové skupiny.

Prevence neboli zdravý přístup k životu

Je jasné, že v případě páteře je nejdůležitější pohyb. A pohyb znamená svalstvo páteře v dobré kondici. Stejnou měrou je ale třeba dát důraz na odpočinek a výživu. Co tedy zahrnuje prevence potíží s páteří?

V první řadě si musíme uvědomit, že s páteří je spojeno spousta dalších funkcí pohybového aparátu. Potíže s páteří mohou vyvolat druhotné problémy, jako jsou bolesti hlavy, problémy s viděním, bolesti v oblasti kyčelních kloubů, ale i problémy s dýcháním atd.

Základem je tedy kvalitní odpočinek. Ke kvalitě spánku přispívá dobrá matrace, dostatečný přísun vzduchu, tma a absence zbytečného rušivého hluku. Tělo přes noc relaxuje a získává síly na další den. Ve vztahu ke krční páteři je třeba připomenout ještě dobrý polštář. Každému sice vyhovuje něco jiného, ale aktuální nabídka trhu umožňuje velký výběr jak normálních tak ergonomicky tvarovaných polštářů pod jakkoliv náročnou hlavičku.

Otázkou vyvážené stravy bychom se mohli zabývat celé hodiny. Proto jen připomenu, že nevyvážená strava či její nadměrná konzumace vede k nedostatku výživy a nepřiměřené zátěži pro opěrný systém člověka. To může vést k nevratným deformacím na páteři. A následně k bolestem zad různého druhu.

Vhodný pohyb je velmi důležitý. Nejedná se jen o pohyb cílený, třeba cvičení na hřišti, procházku nebo běh v parku, ale o pohyb, který je takříkajíc součástí normálního dne:

•  
protažení páteře ještě před vstáním z postele

•   drobné procházky u statické sedavé práce (nejčastěji PC)

•   správný způsob sezení na židli u stolu

Fyzioterapie

„Dostal jsem nějakou rehabilitaci, no ale nějak to nepomohlo. Je mi pořád stejně.“ Znáte tuto reakci? Já se s tím setkávám skoro dnes a denně. Ale není to třeba tím, že nemáme dostatek disciplíny a informací, jak zacházet se svým vlastním tělem? Řešíme denně spousty obtížných úkolů v zaměstnání a jsme velmi úspěšní. Ale jak přijde na řadu naše vlastní zdraví, stáváme se v tomto směru skoro lehce negramotnými.

Přestože název napovídá, že se jedná o terapii, fyzioterapie zahrnuje i diagnostiku. Fyzioterapie se řídí určitými pravidly, její začlenění do zdravotního systému upravují vyhlášky MZ č. 55/2000 Sb. a MZ č. 134/1998 Sb.

Fyzioterapie tedy zahrnuje dvě části – diagnostiku a terapii. Obě si teď přibližme o něco podrobněji.

Diagnostika

Diagnostika problémů pohybového aparátu je založena na fyzikálních metodách, stejně jako většina následných terapeutických možností. Základem vyšetření pacienta jsou kineziologické testy, které vedou k odhalení snížené pohyblivosti, vytyčení bolestivých pohybů, rozsahu pohybu jednotlivých částí pohybového aparátu. Cílem diagnostiky je přesná lokalizace potíží a na jejím základě vytvoření individuálního terapeutického plánu vedoucího ke zlepšení motorických funkcí.

Kineziologie – nauka o pohybu

Kineziologie shrnuje veškeré informace o pohybovém aparátu, schopnostech jednotlivých svalů podílet se na pohybu člověka. Těchto znalostí využívá při diagnostice problémů nejen s páteří, ale s celým pohybovým aparátem. Mimo to je znalost kineziologie využívána také v terapii. Z poznatků kineziologie vychází celá řada metod, které se nezaměřují jen na tělesnou stránku organizmu, ale i na tu duševní. Což je určitě dobře, protože jak jsme zmiňovali v mnoha jiných tématech jako je stres, spánek, nadváha… zdraví je otázkou především rovnováhy všech systémů lidského těla, duševní stránku nevyjímaje.

Kineziologie se proto uplatňuje mimo diagnostiku i v terapii, například v technikách One Brain, Reiki a dalších, kde je znalost fyziologie a kineziologie podmínkou.

Rehabilitace nebo fyzioterapie?

O terapeutických metodách týkajících se pohybového aparátu se mluví mezi laickou veřejností obecně jako o rehabilitaci. Samotnou mne zaujalo toto dvojí použití slov víceméně stejného významu. Setkáváme se s pojmem rehabilitační pracovník a také s pojmem fyzioterapeut. Zákon ve svých popisech využívá ten druhý výraz a pacienti zase spíše ten první. Rozhodla jsem se do problému vnést trošku filozofie a zabrala se do slovníku cizích slov. Výsledek mne samotnou překvapil a je možná základním problémem lidského vztahu k pohybové terapii.

Význam slova rehabilitace je zjednodušeně navrácení. Není specifikováno jakou cestou ani jakými prostředky. Jedná se prostě o přesun zdravotního stavu ze stávajícího bodu, který byl shledán nevhodným do stavu mu předcházejícímu, který byl pro jedince subjektivně vyhovujícím.

Naproti tomu fyzioterapie, je pojem ve vztahu k terapii pohybového aparátu mnohem přesnější. Jedná se o využití fyzikálních možností, jako jsou teplo, světlo, vzduch, voda, záření, elektrický proud a tlak, ke zlepšení zdravotního stavu jedince, jeho obranyschopnosti, podpoření hojících procesů, ale i schopnost vyrovnávat se s porušenou funkcí některých orgánů.

Přestože jde o slovíčkaření, jak sami vidíte, pojem rehabilitace v sobě nezahrnuje zlepšení, jde pouze o nastolení bezpříznakovosti, což je ze strany pacienta často to nejžádanější. Přestože je jedno, jak systém procedur označíme, pacienti se podle tohoto „jazykového modelu“ velice i často chovají.

Nejčastěji si pacienti stěžují na bolest a omezení v pohybu. Zde bych uvedla jeden paradox. Při problémech s páteří je časté, že když z akutních bolestí dojde ke „ztuhnutí“ svalů bolestivé partie, bolest vymizí a zůstane pouze omezení v pohybu a bolestivost při pohmatu specialisty. Jelikož pacienti berou vnímání bolesti jako prioritu, která je omezuje asi nejvíce, mohou pak situaci s vymizením bolesti vyhodnotit paradoxně jako zlepšení.

Je vidět, že bezpříznakovost pacienty mnohem více zajímá, než celkové zlepšení jejich zdravotního stavu. A to nemluvíme o schopnosti pacienta vyrovnat se s handicapem psychicky. Ale potíže s páteří přináší právě spoustu handicapů a dalších souvisejících potíží. A tím nejzákladnějším je stres. Jak jsme o tom mluvili v jednom z minulých čísel, stres je základem pro spuštění velkého množství onemocnění, která se na oslabený organizmus „ráda nabalí“.

Proto pojďme nejen začít používat místo slova rehabilitace raději slovo fyzioterapie, ale zkusme se obsahem toho slova ve vztahu k našemu zdraví také řídit.

Terapie

Konečně se dostáváme k tomu nejpodstatnějšímu. Co vše nám fyzioterapie nabízí při našem boji s bolestmi zad? Jak již bylo zmíněno výše, terapie zahrnuje fyzikální metody. Teplo, tlak, vodu, vzduch, světlo, záření, elektrický proud. Každá tato metoda nabízí velké množství jednotlivých terapeutických postupů, které zmíněný princip využívají. Přehled základních procedur je shrnut v Tabulce 2.

Při potížích pohybového aparátu je ideální kombinace více metod. Fyzikálních metod je na výběr, a to je dobře. Ne každá metoda pacientovi vyhovuje, některé jsou snášeny lépe jiné hůře. Každý druh pohybových potíží vyžaduje trošku jiný přístup. Někdy jsou lepší hloubkové techniky, některé problémy vyžadují naopak techniky povrchové.

Fyzioterapie je o spolupráci

Každý si musí uvědomit, že sebelepší terapeut nic nezmůže, když my sami nechceme. Pokud chodí pacient na procedury s pocitem, že to stejně nezabere, tak to tak většinou i dopadá. Aktivní přístup k terapii zahrnuje aktivní uvědomování si jednotlivých procedur, předcházení situacím, které stav pacienta zhoršují, ale mimo jiné i nastudování si sady cviků, které může opakovat i v domácím prostředí.

Ambulantní fyzioterapie s sebou ovšem přináší jisté nevýhody. Pokud pacient není v pracovní neschopnosti, nebo v důchodu (ale ani to mnohdy neznamená dostatek času), stává se velice často, že týdenní rozpis procedur je „vměstnán“ mezi sled běžných povinností.

Co to ovšem znamená pro terapii? Pacient sice dochází na procedury, na druhou stranu se honí více než jindy, aby do běžného dne dostal všechny ostatní povinnosti. Což je stav zcela protichůdný tomu, co by očekával ošetřující lékař. I z tohoto důvodu je často upřednostňována lůžková rehabilitace před tou ambulantní. Některé nemocnice mají takovéto oddělení rehabilitace přímo začleněna do ortopedických oddělení, ale je možné využít i rehabilitační léčebny (např. Košumberk nebo Kladruby), kde se tým odborníků pacientovi intenzivně věnuje.

Hipoterapie

Při terapeutických metodách určených pro léčbu páteře nesmíme zapomenout na koně. Člověk a kůň jsou od pradávna spojeni ke vzájemné spolupráci. Přestože už dnes je jejich využití vidět jen málo (práce v lese, malé zemědělské statky) stále nám má ještě koňský hřbet co nabídnout. Jízda na koni přináší jezdci mnoho zdravotních bonusů.

Hipoterapie (Obrázek 1) pomáhá rozvíjet stabilitu a rovnováhu pacienta, zmírňovat svalové napětí, posilovat svalový korzet. U pacientů s problémy páteře je tato metoda zvláště vhodná. A není to přínos jen páteři samotné. Jízda na koni pomáhá odbourávat celulitidu a byly zaznamenány i případy, kdy žena po mnoha letech neúspěšné snahy o miminko, po několika týdnech strávených v koňském sedle úspěšně otěhotněla.

Ne každý má samozřejmě možnost jízdy na koni. Tuto možnost lze nahradit několika způsoby. Jedním z nich je gymnastický balón. Pohyby, které nám tato pomůcka nabízí, do jisté míry suplují pohyby na koňském hřbetu. Navíc jej lze využít jak ke cvičení, tak k uvolňujícím cvikům a v mnoha případech balón nahrazuje i židli v kancelářích. To nabízí mnoha lidem pracujícím v administrativě velkou úlevu od každodenních bolestí.

Balón nebo židle?

V souvislosti s gymnastickým balónem je vhodné se zmínit ještě o jedné možnosti, která není mezi veřejností až tak známá. Na konci roku 2007 se objevila na trhu velice zvláštní židle (Obrázek 2). Vizí její konstrukce byla právě simulace sezení na gymnastickém balónu. Přestože se jedná o poměrně novou záležitost, mezi odborníky si získala dobré jméno. Díky svým specifickým vlastnostem je ze zdravotního hlediska řazena mezi ty nejlepší. Nejen, že může být označována jako „zdravotní kancelářská židle“, takových je na trhu více. Ale díky prokázanému efektu je řazena mezi zdravotnické prostředky.

Základem židle je konstrukce založená na mechanizmu V-matic (Obrázek 3), který židli umožňuje naklánění a tedy kopírování pohybu sedícího člověka.
Díky tomu není páteř tolik zatěžována. Na rozdíl od gymnastického balónu je tato židle stabilnější, s opěradlem a co potěší pacienty nejvíc, nemusí se dofukovat.

Potravní doplňky, ano či ne?

Jak už název sám napovídá, doplňky mají doplňovat. A v souvislosti s bolestmi zad je důležité, aby měly co. Nejde v tomto případě ani tak o doplnění medikamentózní léčby (k té bychom měli přejít až úplně nakonec), ale spíše o doplnění pohybového a stravovacího režimu. Sortiment, který je v této souvislosti nabízen, je poměrně široký. Patří sem jak výživové látky, tak některé vitamíny či minerály, ovlivňující zdraví kostí, šlach a svalů. Tabulka 3 ukazuje přehled nečastěji používaných látek v souvislosti s problémy pohybového aparátu.

Je libo se namazat?

Myslím samozřejmě zevně. Lokální aplikace látek přírodního původu může někdy napomoci zmírnění obtíží. Často jsou to látky vyznačující se chladivým či hřejivým efektem a dále látky s mírným protizánětlivým efektem. Nicméně je vždy vhodné znát diagnózu, než se začneme něčím mazat. Přestože základní zásadou při bolestech páteře je neprochladnout, nemusí to vždy znamenat, že cílené soustředění tepla do bolestivého místa je přínosem. Pokud tedy chci aplikovat látku s hřejivým nebo chladivým efektem, měli bychom si být jistí, že si nečekaně nepřitížíme. Nejpoužívanější látky jsou uvedeny v Tabulce 4.

Důležitá úloha lékárníka

Je těžké pomoci pacientovi z pozice lékárníka. Jen těžko můžete říci, jděte místo prášků od bolesti raději plavat. Přesto, pokud je pacient ochoten naslouchat, je možné jej alespoň nasměrovat a pokusit přimět jej, aby pro své zdraví udělal více, než jen spolkl pilulku.

Co říci na závěr?

Lidé si na své pohybové nezávislosti velice zakládají. Právě pohybový handicap bývá často důvodem izolace člověka mimo společnost. Přesto si my zdraví jen málo vážíme této nezávislé mobility a děláme podvědomě mnoho pro to, abychom o tuto výhodu velice rychle přišli. Přitom stačí jen málo k udržení dobré kondice:

• pravidelný pohyb

•   omezení statické jednostranně zatěžující práce

•   každodenní správné pohybové návyky

•   vyvážená strava

•   dostatek vitamínů a minerálů

•   kvalitní odpočinek

A na úplný závěr:

„Člověk vzpřímený považuje svou vzpřímenost za jeden z rozdílů mezi ním a vývojově nižšími savci, spolu se schopností mluvit a myslet. Pokud se nad sebou nezamyslíme, brzy nám zůstane jen schopnost mluvit.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

„Fyzioterapie je obor zdravotnické činnosti zaměřený na diagnostiku a terapii funkčních poruch pohybového systému. Prostřednictvím pohybu a dalších fyzioterapeutických postupů cíleně ovlivňuje funkce ostatních systémů včetně funkcí psychických.“

 

Zdroje:

Paleček T., Lipina R.: Bolesti páteře degenerativního původu – low back pain syndrom, Interní medicína pro praxi, 2004, 3, 115.

Vrba I.: Diferenciální diagnostika a léčba bolestí zad, Interní medicína pro praxi, 2008, 10, 142.

Kršiak M.: Pokroky ve farmakoterapii bolesti, Interní medicína pro praxi, 2008, 10, 298.

Kadaňka Z.: Bolesti zad jako psychologický problém, Neurologie pro praxi, 2009, 10, 86.

Štětkářová I.: Bolesti zad – příčiny a léčba, Interní medicína pro praxi, 2009, 11, 345.

Horák S., Tomsová J.: Vyšetření a léčba bolestí zad z pohledu fyzioterapie, Medicína pro praxi, 2010, 7, 122.

Vrba I., Některé příčiny bolestí zad a jejich léčba, Interní medicína pro praxi, 2010, 12, 552.

Klimeš L.: Slovník cizích slov, SPN Praha, 2005.

http://www.kregeneraci.cz

http://www.hamzova-lecebna.cz/cz/m/hipoterapie/

http://www.forergo.cz/