PHARMA NEWS - odborný časopis

Zdravá střeva jsou klíčem ke zdraví člověka obecně. Jejich správná činnost je důležitá pro vstřebávání živin, vyměšování, váhovou bilanci, imunitní systém, ale třeba také vnitřní pohodu a rovnováhu.

Naše střeva jsou tedy mnohem důležitější, než se na první pohled zdá. Jednou z méně známých, přesto však zásadních rolí střeva je funkce v imunitní ochraně člověka. Imunitní systém chrání lidský organizmus před nepříznivými vlivy prostředí, ve kterém žijeme, před ataky nežádoucích mikroorganizmů a infekcí.

Přátelské bakterie

Lidská střeva jsou osídlena mnoha miliardami mikroorganizmů. Celková hmotnost těchto živých buněk, které žijí uvnitř našeho těla, se pohybuje u dospělého člověka kolem jednoho kilogramu.  Jejich počet se odhaduje na 40 dominantních druhů.

Pro naše zdraví je důležitá rovnováha mezi mikroorganizmy ve střevním traktu a dostatečná  přítomnost těch „přátelských“ bakterií – probiotik.

Podle definice FAO/WHO jsou za probiotika považovány živé mikroorganizmy, které vykazují pozitivní vliv na zdraví svého hostitele.

Probiotika vykazují mnoho užitečných efektů na lidské zdraví. Zejména inhibují přerůstání nepřátelských, patogenních bakterií, stimulují eliminaci toxinů a ovlivňují střevní funkce, jako jsou motilita či vstřebávání živin ze střeva (zvýšení rozpustnosti minerálních látek).

Miminko přichází na svět s naprostou absencí střevní mikroflóry. Osidlování započíná okamžitě po porodu – výrazně je ovlivňuje kojení. Po prvním týdnu života převládají u miminek bifidobakterie. U kojených dětí tvoří bifidobakterie až 85 %, u nekojených miminek je to mnohem méně, zato se vyskytuje více streptokoků a enterokoků. Právě kojení přispívá ke kvalitnějšímu osidlování dětského střeva (samozřejmě je velmi důležité rovněž proto, že v prvním půlroce je miminko chráněno imunitním systémem matky).

Důležitou složkou mateřského mléka jsou GOS – galaktooligosacharidy (největší koncentrace je právě v kolostru), které mají prebiotický charakter. Proto náhrady stravy pro malé človíčky jsou přizpůsobovány těmto poznatkům a je snaha, aby se složení mléka co nejvíce blížilo tomu mateřskému.

Co všechno ohrožuje střevní rovnováhu?

Střevní pohoda je důležitým faktorem pro funkci celého organizmu. Nesprávný životní styl, nezdravé jídlo, nedostatek pohybu, různá střevní onemocnění při nedodržování správných hygienických návyků, to vše ohrožuje křehkou rovnováhu ve střevech. Tyto problémy můžeme velmi snadno ovlivnit několika jednoduchými pravidly a jejich dodržováním:

•   kvalitní spánek

•   eliminace stresu

•   pravidelná stolice

•   každodenní přiměřená osobní hygiena

•   dostatečný pohyb

•   vyvážená plnohodnotná strava

•   dostatečný příjem tekutin

V dnešní době k výskytu střevní dysbalance přispívají i další faktory. Významná je větší volnost cestování, které s sebou přináší náhlé změny ve stravovacích a hygienických režimech, ale lze sem zařadit i mnohem větší migraci obyvatel a s tím i snadnější šíření střevních infekcí.

Velkým problémem dnešní doby je nadužívání antibiotik. Antibiotika vždy a všude. Přes snahu jejich preskripci omezit, dnešní uspěchaná doba tlačí na minima absencí v zaměstnání, což nadužívání antibiotik spíše nahrává. S konzumací antibiotik se objevují nežádoucí příznaky, z nichž nechutenství bude asi tím nejmírnějším. Nevolnost, průjmy, závratě. Antibiotika narušují přirozenou mikroflóru v těle, což se může projevit i mimo střeva - například u žen vleklými gynekologickými záněty. S antibiotiky ovšem přichází další zdravotní komplikace a tou je bakterie Clostridium difficile. Tato bakterie je zodpovědná až za 20 % postantibiotických průjmů. Navíc je C. difficile ve své multirezistentní formě NAP1/027 epidemiologickým problémem Ameriky i mnoha evropských zemí.

Můžeme to střevní mikroflóře ulehčit

Abychom se na svá střeva mohli vždy stoprocentně spolehnout, je třeba se o ně také pečlivě starat. Období kojení je posledním okamžikem, kdy je populace přátelských bakterií podporována zcela přirozenou cestou. Proto je velice důležité, abychom věnovali pozornost tomu, co jíme a rizikovým faktorům, které snižují obsah probiotických kultur ve střevech. Absence či pokles přátelských bakterií může být kompenzován doplňky stravy či speciálními potravinami. Přehled používaných probiotických kultur je shrnut v Tabulce 1.

Kvalitní probiotická kultura musí splňovat několik požadavků - probiotikum musí být prokazatelně prospěšné, musí být mikrobiologicky bezpečné a musí být dostatečně stabilní. Přehled nejdůležitějších parametrů shrnuje Tabulka 2.

Probiotika p≤sobÆ na lidské zdraví několika mechanismy - soutěží s patogeny o slizniční receptory, tvoří peptidy s bakteriostatickými a baktericidními vlastnostmi, regulují funkci střevní bariéry, podílí se na modulaci slizničního imunitního systému.

Na činnost probiotických kultur v lidském střevě příznivě působí také přítomnost tzv. prebiotik. Tyto látky prochází trávicím traktem do střev, aniž by docházelo k jejich rozkladu nebo vstřebávání. Jejich přítomnost podporuje selektivně růst jedné nebo více probiotických kultur. U kojenců bylo pozorováno, že oligosacharidy v mateřském mléce podporovaly růst bifidobakterií, ale také omezovaly růst bakterií nevhodných – tzv. bifidogennÆ £ïinek. Z tohoto hlediska je největší pozornost věnována živočišným galaktooligosacharidům (GOS), které jsou součástí mateřského mléka, rostlinným fruktooligosacharidům (FOS) - inulínu a jeho derivátům a některým dalším látkám.

Kombinace probiotika s prebiotikem je pak označována jako synbiotikum: probiotický kmen je kombinován s vhodným prebiotikem, které je pro bakterii specifickým substrátem a podporuje jeho přežití a růst v lidském organizmu.

Spousta benefitů

Probiotické kultury přináší lidskému organizmu spousty zdravotních benefitů. Některé kmeny laktobacilů (reuteri, rhamnosus a casei) jsou schopny zkrátit dobu akutních infekčních průjmů u dětí, cestovních průjmů a průjmu vyvolaných klostridiemi. Kmeny laktobacilů také snižují aktivitu některých enzymů (hydrolázy, nitrolázy a betaglukuronidázy) a vykazují protinádorový efekt.

Nepatogenní kvasinkový kmen Saccharomyces boulardii se od ostatních probiotických kultur sice mírně liší, vykazuje ovšem probiotický efekt jako bakteriální kmeny. Tento kmen není ovlivňován trávicími procesy a je poměrně odolný k působení kyseliny chlorovodíkové, potlačuje růst mnoha patogenních mikroorganizmů a působí imunoprotektivně. Díky svým vlastnostem se hojně využívá při prevenci postantibiotických, cestovních a klostridiových průjmů.

Mezi další efekty probiotických kultur patří zmírnění projevů alergií a autoimunitních onemocnění (atopické ekzémy, laktózová intolerance, revmatická artridida)  snížení cholesterolu, pozitivní efekt u zánětlivých onemocnění střev, Crohnovy choroby, ulcerózní kolitidy, vaginálních a močových infekcí.

Co říci na závěr?

Správná funkce lidských střev je mnohonásobně důležitější, než si vůbec umíme představit. Péče o naše zdraví by měla začínat právě u střev, protože jejich rovnováha je tou nejvyšší zdravotní výhrou, kterou člověk správnou péčí získává.

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje:

Gismondo M.R. et al: Review of probiotics available to modify gastrointestinal flora, International Journal of Antimicrobial Agents, 1999, 12, 287.

Sanders M.E.: Probiotics: Considerations for Human Health, Nutrition Reviews, 2003, 61, 91.

J.Nevoral: Prebiotika, probiotika a synbiotika, Pediatrie pro praxi, 2005, 2, 59.

Grycová L.: Zdravá střeva, Pharma news, 2011, 3-4, 15.

Grycová L.: Klostridiová kolitida, Pharma news, 2012, 1-2, 8.

Szkaradkiewicz A.K., Karpinski T.M.: Probiotics and prebiotics, Journal of Biology and Earth Sciences, 2013, 3, 42.