PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Chřipka nepotrápí jen vaše tělo ale i mysl. Léčíte ji správně?



Chřipka je virové onemocnění, jehož původcem jsou viry rodu Orthomyxoviridae. Jedná se o vysoce nakažlivou nemoc, která každý rok způsobí po celém světě několik tisíc úmrtí.

U infikovaného člověka se první příznaky chřipky, která je definovaná jako prudký zánět horních cest dýchacích, projeví v závislosti na inkubační době během jednoho až dvou dnů, zřídkakdy o něco později. Je tedy vidět, že tato nemoc má velmi rychlý nástup. V době, kdy je pacient ještě bezpříznakový, je již ovšem zdrojem nákazy pro ostatní lidi. Počet infikovaných tak může díky snadnému přenosu stoupat závratnou rychlostí.

Průběh a projevy

Infekce počíná na sliznici horních cest dýchacích, zejména trachey. Virus následně proniká do buněk řasinkového epitelu, ve kterých se velmi rychle zmnožuje. Během krátkého časového úseku je infikován značný počet buněk dýchacích cest, které po odchodu viru zpravidla hynou. Chřipkové viry se množí velmi rychle a již den před propuknutím nemoci je možné je v těle nakaženého člověka izolovat. Replikace pokračuje asi dva dny, potom se množství nových virů rychle snižuje a zhruba po pěti dnech je již obtížné je znovu izolovat.

 Propuknutí nemoci se projevuje vysokými horečkami, často až okolo čtyřiceti stupňů. Přidružuje se bolest hlavy, svalů a kloubů, ale také třeba rýma. Typickým příznakem je suchý, dráždivý kašel, někdy provázený bolestmi v oblasti hrudní kosti. Objevuje se celková únava organismu, zvláště u dětí je obvyklá také nevolnost a zvracení.

Organismus zdravého člověka se obvykle s chřipkou vypořádá během jednoho až dvou týdnů, pouze celková únavnost se projevuje ještě po nějakou dobu. Nejzávažnější riziko chřipky představují druhotné bakteriální infekce, které vedou k nebezpečným komplikacím. Ohroženou skupinu představují zejména děti, staří lidé, a pacienti trpící nějakým chronickým onemocněním. Mezi lehčí komplikace patří například bronchitida, nebo zánět středního ucha. K vysoce nebezpečným náleží zápal plic, zánět srdečního svalu, poškození mozku a dalších orgánů.

ÚTLUM MYSLI?

Že projevy chřipky rozhodně nejsou příjemné, je asi zřejmé. Při probíhající infekci si jen těžko budeme radostně prozpěvovat. Naopak – zpravidla jsme protivní a rozmrzelí, vyčerpaní….však to každý zná z vlastní zkušenosti.

Mimo to však probíhající onemocnění mění i naše chování a naši mysl. Je to vážně způsobeno jen tím, že nás právě bolí celé tělo?

Je s podivem, že toto téma je zpravidla v pojednáních o závažných infekčních (aj.) onemocnění prakticky přehlíženo, potažmo odbyto letmou zmínkou.

Na vině je samozřejmě nedostatek informací a potvrzených klinických studií.

Nicméně z několika studií a doposud publikovaných prací na toto téma již přece jen vyrazilo chapadlo podezření, které spočinulo na možném vlivu interleukinů.

INTERLEUKINY V PODEZŘENÍ!

Role interleukinů, čili skupiny látek glykopeptidového charakteru, účastnících se na celkové zánětlivé odpovědi organismu při řadě onemocnění je velmi dobře známá.

Působí na rozličných úrovních, některé mají účinky systémové, jiné inhibiční, atd. Lze je zkrátka nahlížet jako rozmanitou síť, jejíž vnitřní interakce vedou k výslednému účinku.

V reakci na infekci zahajuje lidské tělo boj, jehož součástí je i zvýšení množství cirkulujících interleukinů v organismu. Jde o přirozenou a „správnou“ reakci, která však, jak se zdá, může přinášet i jisté „vedlejší účinky“.

Z laboratorních pokusů prováděných na myších vyplynulo, že zvýšené množství některých cirkulujících interleukinů pravděpodobně způsobuje např.: Zvýšenou letargii, poruchu schopnosti soustředění, snížení bdělosti a pozornosti.

Ze subjektivního hodnocení pacientů zmiňme: Nespokojenost, sníženou schopnost mezilidského kontaktu a rovněž narušení psychomotorických funkcí. 

Zmíněné příznaky samozřejmě nejsou nikterak „převratným objevem“ – velice zajímavým se však jeví právě výzkumné práce zabývající se sice něčím zcela zjevným, avšak dosud - co se původce týče - neobjasněným.

 Ačkoliv se na první pohled může zdát, že jde o banální záležitost, je potřeba zdůraznit, že zde nehovoříme jen o chřipce. Potvrzení ovlivnění mysli vlivem interleukinů by přineslo řadu důležitých informací, jichž by bylo možno využít např. v léčbě depresivních stavů u pacientů s rakovinou, aj.

Léčba chřipky – Užíváte paracetamol?

 V léčbě chřipky je zejména důležitý klid na lůžku a dostatečný příjem tekutin, vitamínů (zejména vitamín C),
podávají se léčiva k zmírnění projevů příznaků – analgetika proti bolestem, při boji s vysokou horečkou antipyretika atd. Při vážnějším průběhu je potřeba zahájit léčbu vhodnými antivirotiky.

Tak nějak vypadá stručné doporučení k léčbě chřipky.

Běžně užívanou, spolehlivou a bezpečnou látkou používanou v léčbě chřipky (a řady dalších onemocnění) pro úlevu od nepříjemných příznaků je paracetamol.

Paracetamol je využíván pro své analgetické účinky – jak proti bolesti hlavy a bolesti v krku, jež představují při chřipkové infekci typické příznaky, tak proti bolesti obecně. Současně působí jako antipyretikum a je tady ideální pro snižování horečky.

Pozor na poddávkování!

Je ovšem nutné připomenout, že správné dávkování paracetamolu nespočívá v onom typickém „děti od x do y let jednu tabletu tolikrát a tolikrát denně a od y let….“

Vhodně zvolená dávka paracetamolu se má vždy odvíjet v závislosti na tělesné hmotnosti pacienta. Všeobecně udávaná a uznávaná jednotlivá analgetická dávka paracetamolu per os je 10–15 mg/kg, denní pak maximálně 60 mg/kg.

Je to sice nelichotivé, leč připusťme neoddiskutovatelný fakt, že nadváha a obezita jsou v současnosti jevem, dá se říci, zcela běžným.

Je pochopitelné, že pacient o hmotnosti 50 kilogramů bude k dosažení požadovaného efektu potřebovat menší dávku paracetamolu, než pacient o hmotnosti 120 kilogramů, ačkoliv jejich věk bude stejný.

A z jiného úhlu pohledu: Užije –li druhý ze zmíněných pacientů nedostatečnou dávku, pravděpodobně se nedostaví zcela uspokojivý účinek paracetamolu. To může pacienta vést k předčasnému užití další dávky léčiva, navíc ve větším množství - v touze po rychlém odeznění obtěžujících příznaků.

V příbalovém letáku (příp. na obalu) volně prodejného léčiva s obsahem paracetamolu by proto mělo být dávkování jasně a srozumitelně uvedeno. V případě nejasností by měl na dotaz pacienta v tomto směru být schopen odpovědět také každý lékárník.

PharmDr. Andrea Kleinová

YTk4Y