PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Co, kdy, jak a kolik pít



Věra Boháčová, DiS.

nutriční terapeutka, spolupracovnice AquaLife Institutu

Tekutiny představují až 70 % hmotnosti dospělého člověka, každá buňka v lidském těle je potřebuje k životu. Tvoří základ krve, lymfy, trávicích šťáv, zkrátka všech tělních tekutin. Zcela zásadní jsou také pro tvorbu moče a potu. Jejich role v organizmu je nezastupitelná a jejich příjem pro organizmus životně důležitý. Přesto se stále objevují názory, které význam pitného režimu, resp. dostatečného příjmu vhodných tekutin, zpochybňují. Přitom nedostatek tekutin v těle může vést k vážným zdravotním důsledkům, jako je dehydratace organizmu, která může být i životu nebezpečná.

Prevence dehydratace

Ideální prevenci dehydratace představuje pravidelný a důsledný pitný režim. Dobrým pomocníkem je barva moči, která by měla být velmi světlá – tmavá, koncentrovaná moč poukazuje na nedostatečný pitný režim. Pro dospělého člověka se uvádí doporučený příjem tekutin přibližně 35 ml/1 kg tělesné hmotnosti/1 den (např. při hmotnosti 80 kg to je zhruba 2 800 ml během dne). Na zásobování organizmu tekutinami se podílí nápoje (1200–1500 ml), voda v potravinách (700–1000 ml) a voda vytvořená v rámci metabolizmu (20–300 ml). Výdej tekutin je močí (1200–1500 ml), stolicí (100–150 ml), potem a dýcháním (1000 ml).

Doporučený příjem tekutin je nutné přizpůsobit individuálním potřebám. Ovlivňuje ho řada faktorů, např. tělesná hmotnost nebo věk. Dvoumetrový stokilový muž bude mít jinou potřebu tekutin než padesátikilová, 160 cm vysoká žena nebo dítě, byť stejně vysoké. Další vliv na pitný režim má fyzická aktivita – ne že by sedavé zaměstnání potřebu tekutin snižovalo, ale fyzická aktivita ji zvyšuje. Sportující lidé produkují díky větší svalové činnosti více tepla, a proto mají větší potřebu ochlazování v podobě pocení, a tím i vyšší nároky na příjem tekutin. Významnou roli hraje také složení stravy. Milovník a konzument polévek (stačí i jedna za den), který současně dodržuje odborná doporučení kousek ovoce nebo zeleniny ke každému jídlu nebo jako jeho součást, má poměrně velkou část potřeby tekutin (zhruba třetinu) splněnou stravou. Naopak milovník a konzument smažených či grilovaných jídel s nepravidelnou konzumací ovoce a zeleniny bude muset většinu své potřeby tekutin splnit v rámci pitného režimu. Významný faktor představuje také teplota okolního prostředí. Nicméně zdůrazňování důležitosti příjmu tekutin pouze v souvislosti s letním obdobím není správné, protože rizika z nedostatku tekutin mohou hrozit stejně intenzivně i v zimě.

Letní vs. zimní pitný režim

Podle výsledků aktuálního průzkumu1) AquaLife Institutu si velká část populace myslí, že dehydratace představuje závažnější problém v létě než v zimě, a u většiny se liší letní pitný režim od zimního – v létě konzumujeme větší celkové množství nápojů, které jsou častěji chlazené, a více pijeme pivo (klasické, ochucené i nealkoholické). Při zdůrazňování důležitosti pitného režimu bývá zimní období zatím opomíjeno, přitom nároky na příjem tekutin v průběhu zimních dnů jsou poměrně vysoké. Je to dáno mrazivým počasím i pobytem ve vytápěných prostorech, kdy mráz a suchý vzduch vysušují sliznice, a zvyšují tak nároky na příjem tekutin. Přechody z tepla do zimy zase kladou zvýšené nároky na termoregulační systém, který do značné míry ovlivňují tekutiny v těle. Organizmus proto musí být dobře hydratovaný, aby zvládal výkyvy vnější teploty bez změny tělesné teploty. A i když si toho možná tolik nevšímáme, třeba díky kvalitnímu funkčnímu oblečení, také v rámci zimních aktivit (chůze v hlubokém sněhu, zimní sporty, stavění sněhuláka, koulování, odhrabávání sněhu apod.) se potíme a ztrácíme tekutiny, které je třeba doplnit.

V mrazivých dnech často saháme po nápojích, které zahřejí nejen svou teplotou. Tzv. tekutý svetr v podobě horkých nápojů s alkoholem nebo samotného alkoholu obléká řada zimomřivců. Jenže alkohol může být velmi zákeřným společníkem, obzvlášť v zimě. Ano, alkoholické nápoje jsou také tekutiny, ale pro hydrataci organizmu mají spíše negativní dopad. Po jejich konzumaci sice cítíme v těle teplo (díky rozšiřování cév), to se však velice rychle vytrácí. Může pak docházet k mylným pocitům tepla, které vedou ke snadnějšímu prochladnutí. K tomu přispívají i díky alkoholu méně bystré smysly. Pokud máme v těle nedostatek tekutin, alkohol může tento deficit ještě prohloubit (působí močopudně), což nemusíme vždy intenzivně subjektivně vnímat.

V zimě stejně jako v létě by základem pitného režimu měla být voda v kombinaci s minerálkami – čím více sportujeme nebo se potýkáme se zvýšenou teplotou při virózách, chřipkách atd., zkrátka čím více se potíme, tím více minerálek se hodí. Přírodní minerální vody obsahují důležité minerální látky a mají (musí mít) prokazatelný fyziologický účinek, proto nabízí tělu víc než obyčejná voda – minerální voda z domácího kohoutku zřejmě nikdy nepoteče. Hodí se také čaje. Pozor nejen na alkohol, ale i na vysoce koncentrované sladké nápoje, které nejsou vhodné kvůli abnormálnímu příjmu energie a také kvůli horší dostupnosti tekutin pro tělo (tekutiny v takových nápojích organizmus hůře využívá).

 

Doporučení proti dehydrataci

V první řadě si musíme uvědomit, že i v zimě může docházet k dehydrataci, které je lepší předcházet, než pak řešit její následky. Nejúčinnější zbraní proti dehydrataci je pravidelný pitný režim, reflektující individuální potřebu. Organizmus dokáže využít jen poměrně malou porci tekutin najednou (cca 250 ml), náhlý příjem většího množství tekutin nevyužije a bez užitku vyloučí. Pravidelnost příjmu tekutin, tj. pití v pravidelných intervalech, je tedy velice důležité. Napít se hodně ráno a pak v průběhu dne méně, nebo naopak, je chyba. Stejně tak je chyba podřizovat pití dennímu režimu a přijímat tekutiny jen v pohodlí domova – samozřejmě se můžeme napít doma, pak jet do práce a napít se zase, až když do té práce dojedeme. Ale např. poštovní doručovatelka, která celé dopoledne roznáší poštu, by se měla párkrát napít také během této aktivity, i když v nepříznivých podmínkách. Příznivé a nepříznivé podmínky pro pití nebo nepití neexistují.

 

Na správné hydrataci je potřeba pracovat, jedna porce tekutin nic moc neřeší. Pocitu žízně, kdy už tělo volá o pomoc, totiž musíme předcházet a nečekat na něj – děti nebo senioři, dehydratací nejvíce ohrožené skupiny, se ho ani dočkat nemusí, protože žízeň často vůbec nepociťují. Vedle množství se zajímáme také o složení tekutin, a to i v případě, že už máme známky jejich nedostatku. Může ho způsobovat prosté zanedbání pitného režimu, ale i zvýšené nároky organizmu při nemoci, větší fyzické zátěži apod., kdy je třeba doplnit tělu spolu s tekutinami také minerální látky. Základ každého pitného režimu by měla tvořit voda, minerálky a čaje. Mezi přírodními pramenitými a minerálními vodami si můžeme vybírat ty nejvhodnější s ohledem nejen na chuť, ale také na náš aktuální zdravotní stav a životní styl – k tomu slouží detailní informace na etiketě láhve.

1) Reprezentativní průzkum iniciovaný AquaLife Institutem mapoval znalosti, zkušenosti a postoje široké veřejnosti týkající se dehydratace organizmu. Výzkum se zabýval tím, jaké jsou podle lidí příznaky dehydratace, jestli jí někdy trpěli a podle čeho to poznali, jestli se věnují prevenci a jak vnímají riziko dehydratace v létě a v zimě. Sběr dat probíhal formou online dotazování prostřednictvím panelu respondentů Médea Research. Průzkum proběhl v říjnu 2019, zúčastnilo se ho 509 respondentů ve věku 18+.

 

 

 

MDMzZGM0