PHARMA NEWS - odborný časopis

Co platí na zubní kazy dětí?

Vyšší konzumaci cukrů, které děti přijímají i prostřednictvím nápojů, a to zejména během školní výuky, prokázala analýza jídelníčků v rámci studií1) zaměřených na dětskou populaci. Ze všech doma zkonzumovaných nápojů děti vypily 72 % slazených a ve škole 79 %.

Není tedy divu, že polovina pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých českých dětí mají zubní kaz. Z hlediska příjmu potravy je pro vznik zubního kazu nejrizikovější neustálý přísun cukrů, to znamená průběžné uzobávání sladkostí a popíjení slazených nápojů. Rodiče by proto měli naučit své děti pít čistou vodu, nejlépe přírodní pramenitou a slabě nebo středně mineralizovanou.

„Pravidelný a vhodný pitný režim významně podporuje všechny životně důležité funkce organizmu. Už mírná dehydratace je provázena horší výkonností. Například u školních dětí byly v době výuky prokázány výpadky krátkodobé paměti, horší koncentrace, snížená schopnost reaktivity na vyučovací proces,“ upozorňuje ústavní nutriční lékař FN Motol MUDr. Petr Tláskal, CSc., člen AquaLife Institutu. Z několika studií1) vyplynulo, že děti, respektive jejich rodiny pitný režim často podceňují. Příjem tekutin se ukázal jako nedostatečný zejména u dětí školního věku (nejvíce u 10–14letých), hlavně ráno s omezením příjmu tekutin při snídani, ale dále i ve škole. Výsledky studií ukázaly u dětí ve věku kolem 10 let, že pokud ráno nepřijmou alespoň 250 ml tekutin nebo v průběhu dopoledne (včetně snídaně) konzumují méně tekutin než 400 ml, jsou ve škole často dehydratované. „Fyziologickým potřebám organizmu by měl odpovídat i výběr nápojů k zajištění správného pitného režimu. Vhodným zdrojem tekutin je přírodní pramenitá voda, čistá a neupravená, která je velmi kvalitní a neobsahuje chemické přídatné látky. Součástí každodenního pitného režimu by měly být také přírodní minerálky, které doplňují tělu důležité minerální látky (např. hořčík, vápník, draslík a fluor),“ dodává MUDr. Tláskal.

Vedle množství je neméně důležitá i kvalita přijímaných tekutin. Konzumace sladkých nápojů stejně jako sladkostí zvyšuje pravděpodobnost zubního kazu. Pro jeho vznik však není podstatné množství cukru, ale frekvence přísunu cukru. S ohledem na zubní zdraví je zásadní rozdíl, jestli sníme tabulku čokolády najednou, nebo ji uždibujeme v průběhu celého dne. Obdobou je pití sladkých nápojů. Lepší je sníst nebo vypít něco sladkého najednou, než mlsat průběžně celý den. Vedle úpravy životosprávy a pitného režimu představuje účinnou pomoc proti zubnímu kazu také fluoridace a mechanické čištění zubů.

„Fluor zajistí zubní pasta s fluoridy, u lékaře pak místní fluoridace některým z prostředků určených k profesionálnímu použití,“ vysvětluje zubní lékařka MUDr. Hana Zallmannová, ředitelka projektu Dětský úsměv, a doplňuje: „zásadní je ovšem systematické čištění zubů. Správná péče o zuby je přitom důležitá už od raného dětství. Prohřešky v ústní hygieně a omlouvání nečištěného dětského chrupu se dříve či později projeví zubním kazem. Pravidelnost a důslednost je nezbytná, pokud chtějí rodiče uchránit své dítě bolesti a strastiplných návštěv zubního lékaře.“

Vychovávat děti k odpovědnosti za vlastní zdraví je cílem preventivních programů probíhajících ve školách. Znalosti jsou dětem předávány ve věku, kdy jsou nakloněny novým informacím a kdy ještě nemají zakořeněné špatné návyky. V zemích, kde byly zavedeny preventivní programy s důsledným konceptem zaměřeným na zubní zdraví, se dramaticky snížila kazivost zubů. U nás se však ředitelé škol shodují, že školy nemají na takové programy finanční prostředky, opakovaně naráží na problém, kdo je zaplatí. A rodiče mají pocit, že jakákoli edukace, i když nad rámec výuky, spadá kompletně pod záštitu školy.

Jak ukázal dotazníkový průzkum2), podle 85 % dotázaných rodičů dětí z 1. stupně ZŠ má smysl děti ve školách vzdělávat v oblasti zubního zdraví, 62 % preferuje dlouhodobý a 72 % praktický program. Pokud však mají rodiče za nějakou aktivitu nad rámec výuky zaplatit 300 Kč ročně, upřednostňují výlety, sportovní a kulturní akce před preventivními programy v oblasti zdraví. Z nich pak mají největší zájem o preventivní program zaměřený na drogy, následuje kouření a gamblerství. Preventivní program týkající se zubního zdraví se v preferencích rodičů umístil na
4. místě (ze 7 možných).

Kdo naučí děti správně si čistit zuby?

Vendula Jaklová, DiS., dentální hygienistka, lektorka projektu Dětský úsměv, členka Asociace dentálních hygienistek

Odborníci zdůrazňují, že čistý zub se v drtivé většině případů sám nezkazí, příčinou vzniku zubního kazu je špatně odstraňovaný plak, to znamená špatné čištění zubů. Správná péče o zuby je přitom důležitá už od raného dětství. Prohřešky v ústní hygieně a omlouvání nečištěného dětského chrupu se dříve či později projeví zubním kazem. Pravidelnost a důslednost je nezbytná, pokud chtějí rodiče uchránit své dítě bolesti a strastiplných návštěv zubního lékaře.

Víte, že:

• zubní kaz ani parodontitida (parodontóza) nejsou dědičná onemocnění?

• zubní kaz je nejrozšířenější lidskou chorobou, postihuje až 80 % populace?

• zubní kaz má polovina pětiletých a dvě třetiny dvanáctiletých českých dětí?

• preventivní zubní prohlídku v Česku každoročně neabsolvuje třetina předškolních a pětina školních dětí?

• zubní kámen je ztvrdlý bakteriální povlak na zubu, způsobuje kazivost zubů a zánětlivé stavy dásní?

• parodontitida začíná krvácením dásní, končí ztrátou zubu a může vést až k infarktu?

• zásadní účinnou obranou před zubním kazem i parodontitidou je správná dentální hygiena?

• v prevenci zubního kazu hraje důležitou roli správná výživa včetně pitného režimu?

Dětský úsměv

V 60. letech minulého století byl zahájen důsledný preventivní program zaměřený na zubní zdraví ve školách ve Švýcarsku. Tehdy se stav kazivosti u švýcarských dětí podobal dnešní situaci u nás. Úspěch švýcarské kampaně je jednoznačný. Výsledkem projektu, při kterém se klade velký důraz na pravidelný nácvik čištění zubů a opakované probírání souvislostí mezi příčinami a vznikem kazu nebo parodontitidy, je, že většina mladých Švýcarů má zuby bez výplní a kazů, jejich dásně netrpí zánětem ani začínající parodontitidou. Děti v ČR mají 2,5krát více zkažených zubů než děti ve státech, jako je Švýcarsko nebo Finsko a Dánsko. Přitom jednoznačně platí, že zubnímu kazu i parodontitidě je možné předejít správnou péčí.

Zkušenosti ve Švýcarsku sloužily jako vzor pro sestavení českého projektu Dětský úsměv, který pořádá Český zelený kříž. Cílem tohoto projektu je předat dětem v mateřských školách, na
1. stupni základních škol a v dětských domovech návod na správnou péči o zuby, vytvořit tak předpoklady k zajištění zdravých zubů i u dospělé populace a zlepšit situaci u nás.

Protože trvá dlouho, než dítě přijme za vlastní obecná pravidla chování (pozdrav, mytí rukou apod.), projekt Dětský úsměv klade velký důraz na opakovaný praktický nácvik správného čištění chrupu pod odborným vedením. Jenom důsledné opakování vede k potřebnému návyku. Vyškolené lektorky (většinou dentální hygienistky) navštíví školku nebo školu a v šesti pravidelných lekcích během školního roku učí děti:

– souvislosti mezi účinným čištěním zubů, způsobem výživy a vznikem zubního kazu a parodontitidy,

– jak si správně čistit zuby, aby zůstaly celý život zdravé,

– že čištění zubů je jednoduché, když víte, jak na to (lektorky vše
názorně předvedou na zvětšených maketách chrupu a dalších pomůckách, děti se učí čistit zuby přímo ve svých ústech kartáčky, které od lektorek obdrží),

– že čištění zubů může být i zábava.

Projekt Dětský úsměv je záměrně realizován v prostředí školních tříd, kde se mohou děti vést ke správné péči o zdraví a zdravé zuby. Tato činnost nemůže být vykonávána v potřebném rozsahu během návštěv v ordinaci zubního lékaře. Navíc je pro řadu rodičů teprve tento projekt impulsem k návštěvám dětského zubního lékaře. Škol, které se do projektu zapojily, bohužel není stále dost, protože naráží na problém financování. Přitom roční náklady na jedno dítě jsou jen 300 Kč (zahrnují 6 vyučovacích hodin vedených vyškolenou lektorkou, pracovní sešit, kvalitní zubní kartáček s krytkou a další pomůcky). Pro rodiče investice, jejíž návratnost je zřejmá. A nevyčíslitelná, pokud by měla zahrnovat veškeré náklady vzniklé v důsledku špatné dentální hygieny včetně psychosociálních.

Podpořit projekt Dětský úsměv ve školním roce 2017/2018 se rozhodl i AquaLife Institute3), který sleduje aktuální stav a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim. Prevence zubního kazu je u dětí totiž založena také na opatřeních ve výživě.

Z hlediska příjmu potravy je pro vznik zubního kazu nejrizikovější neustálý přísun cukrů, to znamená průběžné popíjení slazených nápojů nebo uzobávání sladkostí, kdy sliny nestihnou neutralizovat pH v ústech. Rodiče by proto měli naučit své děti pít čistou vodu, nejlépe přírodní pramenitou a slabě nebo středně mineralizovanou.

Více o projektu na www.detskyusmev.org

Kdo doplatí na zubní kazy u dětí?

MUDr. Hana Zallmannová, zubní lékařka, ředitelka Českého
zeleného kříže a projektu Dětský úsměv

Téměř všichni rodiče dětí z 1. stupně ZŠ deklarují, že je důležité pečovat již o mléčné zuby jejich dětí. Vyplývá to z průzkumu1) iniciovaného letos v červenci AquaLife Institutem2), jehož výsledky ukázaly, že 90 % dotazovaných rodičů považuje péči o mléčné zuby za určitě důležitou, 8 % za spíše důležitou. To je dobrá zpráva, protože dříve převažoval názor, že na mléčných zubech nezáleží. Důvodů, proč by i dočasné zuby měly být zdravé, je celá řada, k těm nejdůležitějším patří:

• Zubní kaz je infekční ložisko. Zanedbání zubního kazu časem způsobí zánět dřeně (nervu) zubu, který může vést až ke vzniku kolem čelistního zánětu. Takové infekční ložisko představuje nejen velkou bolest, ale i život ohrožující stav. Jeho léčení vyžaduje antibiotika a hospitalizaci.

• Zkažený zub ohrožuje sousední zuby. Zubní kaz je v podstatě díra plná bakterií, naleptávajících sklovinu zubů v dosahu. V přeneseném slova smyslu je nakažlivý, protože pokud se nachází na jednom zubu, je jen otázkou času, kdy se zkazí i zub sousední. A od 6. roku věku dítěte může být tím sousedním zubem už zub stálý.

• Stálé zuby přijdou o své místo. Předčasná extrakce zkaženého mléčného zubu často vede k nesprávnému prořezání stálých zubů. Mezera po vytrženém dočasném zubu se totiž může začít uzavírat dříve, než stihne vyrůst zub stálý, a ten naroste křivě. Aby se pak vešly do úst všechny stálé zuby, je nezbytná péče ortodontisty.

Ošetřit zkažené dočasné zuby je naprosto nezbytné, avšak ošetření dětí je náročné. Má-li být kvalitní a ohleduplné, pak je i nákladné. Ohodnocení této náročnosti pojišťovnami neodpovídá skutečnosti. Hodinové náklady průměrné stomatologické praxe činí 1500 Kč na hodinu. Kalkulace pojišťoven pro opravu zubního kazu u dítěte do 6 let vychází na 350 Kč. Vydělením hodinových nákladů cenou opravy zubního kazu vyjde, že by zubař měl stihnout za hodinu opravy kazu u 4,2 dítěte. Při takovéto kalkulaci nezbývá dost času ani na pečlivé ošetření, natož na ohleduplnost vůči dítěti.

Návod na zdravé zuby

Děti, které nemají v pořádku mléčné zuby, nemají zažitou péči o dočasný chrup a těžko se budou dobře starat o chrup stálý. Pokud se nenaučí základním návykům ústní hygieny v čele s čištěním zubů a životosprávou v raném dětství, přenesou si špatné stereotypy do svého dalšího života. A s nimi i neodvratné důsledky pro jejich zubní zdraví, bolestivé zážitky, nepříjemné zkušenosti z akutního ošetření na zubařském křesle, náklady na zubní ošetření v budoucnosti.

Alarmující je fakt, že v České republice se za plomby ročně vydá z veřejného zdravotního pojištění 1,5 miliardy korun, což znamená, že pojišťovny platí 5 milionů plomb ročně.

Na důslednou prevenci nezbývají peníze. V ČR vůbec chybí celkový koncept preventivní zubní péče. Jako vzor řešení by mohly posloužit zkušenosti například ze Švýcarska, kde se důsledným konceptem prevence podařilo snížit kazivost zubů u dětí různých věkových kategorií o 80–90 %. To dlouhodobě představuje obrovskou úsporu finančních prostředků za stomatologická ošetření.

Podstatnou součástí prevence zubního kazu jsou preventivní programy, jejichž cílem je předat dětem jasný a pečlivý návod, jak si zachovat zdravé zuby. Tento návod má 3 základní pilíře: mechanické čištění zubů, fluoridovou péči a správnou výživu včetně pitného režimu.

1. Mechanické čištění zubů

Velmi důležité je systematické čištění zubů, se kterým významně pomohou pravidelné návštěvy dentální hygienistky. Například v Německu jsou proto návštěvy dentální hygienistky dětem mezi 6. a 18. rokem věku 2x ročně hrazeny pojišťovnami. Jak ukázal průzkum1), u nás se zhruba polovina rodičů dětí z 1. stupně ZŠ domnívá, že pravidelná návštěva dítěte u dentální hygienistky je důležitá, zatímco druhá polovina ji považuje za zbytečný výdaj.

2. Fluoridová péče

Účinnou pomocí proti zubnímu kazu je také fluoridace. Fluor ve formě fluoridu zajistí zubní pasta s fluoridy, u lékaře pak místní fluoridace některým z prostředků určených k profesionálnímu použití. U dětí se doporučuje používání zubní pasty s fluoridy odpovídající věku dítěte, samozřejmě v kombinaci s účinným čištěním zubů.

3. Výživa a pitný režim

Pravděpodobnost vzniku zubního kazu zvyšuje konzumace sladkých jídel a popíjení sladkých nápojů během dne. Sladkosti není nutné dětem úplně zakazovat, protože pro vznik zubního kazu není podstatné množství cukru, ale frekvence jeho přísunu. S ohledem na zubní zdraví je zásadní rozdíl, jestli sníme tabulku čokolády najednou, nebo ji uždibujeme v průběhu celého dne. Obdobou je pití sladkých nápojů. Lepší je sníst nebo vypít něco sladkého najednou, než mlsat průběžně celý den. V noci by ovšem děti (a nejen děti) měly rozhodně pít pouze čistou vodu, která by se měla stát základem jejich každodenního pitného režimu. Vhodným zdrojem tekutin pro pitný režim dětí je přírodní pramenitá voda, přírodní slabě až středně mineralizovaná voda nebo neslazený čaj.

1) Studie Společnosti pro výživu a studie iniciovaná AquaLife Institutem hodnotily 3–5 celodenních jídelníčků nutričním programem Nutridan a následné vyhodnotily výsledky více než 30 nutričních parametrů doporučenými referenčními dávkami pro příjem jednotlivých živin (DACH) včetně hodnocení vodní bilance a konzumace cukru. Celkem 5 studií proběhlo v roce 2007–2016, zúčastnilo se jich 2 792, 1 558, 485, 823 a 103 převážně dětských respondentů ve věku 4–18 let z celé ČR.

2) Dotazníkový průzkum iniciovaný AquaLife Institutem zjišťoval, jak rodiče dětí, které navštěvují 1. stupeň ZŠ, řeší jejich pitný režim a zubní zdraví. Sběr dat probíhal formou online dotazování prostřednictvím panelu respondentů společnosti Médea Research. Průzkum proběhl v červenci 2017, zúčastnilo se ho 289 respondentů (rodičů dětí, které navštěvují 1. stupeň ZŠ).

3) AquaLife Institute (www.aqualifeinstitute.cz) je organizace, která sdružuje přední odborníky a vědce zabývající se hydratací organizmu, výživou a zdravým životním stylem, ale i vodou jako přírodním zdrojem. Sleduje aktuální problémy a potřeby české společnosti v oblasti výživy a zdraví s důrazem na pitný režim a poskytuje informace s cílem zlepšit pitný režim a kvalitu života široké veřejnosti. AquaLife Institute také podporuje vědu a výzkum týkající se pitného režimu a vlivu příjmu tekutin na zdraví.