PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Flavonoidy – rozmanité struktury se širokým využitím



Flavonoidy – rozmanité struktury se širokým využitím

RNDr. Lenka Grycová

V přírodě existuje určitá rovnováha, nebo bychom spíše měli říci, „existovala“ dokud ji člověk svým jednáním a dopady svých činností nenarušil. Každopádně každá látka má v ekosystému planety svou funkci, ať už je to otázka základních živin nebo například ochranná funkce, etc. I když u některých látek (zvláště těch rostlinných) jsou vědci v některých případech stále ještě na pochybách.

Rostlinné materiály byly v minulosti, přítomnosti a doufejme i v budoucnosti zdrojem velmi účinných látek využívaných k léčbě různých onemocnění. Mnohé byly nahrazeny svou syntetickou formou, ať už z finančních důvodů, z důvodů složité izolace z rostlinného materiálu, či z důvodu efektivní modifikace struktury samotné. Každopádně to nic nemění na postavení účinných látek přírodního původu v medicíně. I když to rostlinné látky nemají v dnešní době jednoduché díky legislativním nařízením a zákazům, stále se s nimi počítá.

Flavonoidy jsou velmi zajímavou skupinou přírodních látek. Patří mezi sekundární metabolity, látky, které si rostliny vytváří na základě svých „konkrétních interních požadavků“. Základní struktura flavonoidů vychází ze struktury difenylpropanu C6-C3-C6. Flavonoidy zahrnují více jak 4000 zástupců, rozdělených do několika základních skupin, lišících se modifikací na kruhu B. Dělí se na devět základních struktur:

• flavon

• flavonol

• flavanon

• dihydroflavonol

• flavan-3-ol

• flavan-3,4-diol

• chalkon

• auron

• antokyanidin

Mimo tyto základní struktury se můžeme setkat také s isoflavonoidy, kde je fenylový kruh vázán na pozici C3 místo C2. Dále patří do této skupiny biflavonoidy a glykosidické formy.

Co flavonoidy nabízejí současné medicíně?

Flavonoidy jsou látky vyskytující se v přírodě v mnoha rostlinných zástupcích. Ovocné plody, okrasné rostliny, léčivé rostliny. V běžné stravě je konzumujeme například v citrusech, jablkách, sóji a luštěninách obecně, v zeleném čaji, rajčatech a mnoha dalších potravinách. Dalo by se říci, že flavonoidy jsou nedílnou součástí našich jídelníčků. Také když studujete léčivé rostliny, velmi často se dočtete o přítomnosti flavonoidních látek.

Mezi zajímavé zástupce využívané v klasické medicíně, nebo v doplňkové léčbě patří například rutin. Vlastně bychom měli říci přesněji „mezi nejvýznamnější“. Přestože se již dávno nezískává z routy (Ruta graveolens), kde byl objeven v první polovině 19. století. Jeho přínos při snižování křehkosti kapilár a zvyšování pružnosti cévních stěn je nesporný a je jednou z hojně využívaných látek v klasické medicíně a komerčně vyráběných léčivech. Největším přírodním zdrojem rutinu je v současnosti pohanka. Patří sem pohanka střelovitá (Fagopyrum sagitatum) a pohanka tatarská (Fagopyrum tataricum). Další rostlinou s obsahem rutinu je květ jerlínu japonského (Sophora japonica). Ač tento zdroj není tak rozsáhlý, obsahové množství rutinu je až 10x vyšší než u pohanky.

Dalšími rostlinami z obsahem flavonoidů využívanými v medicíně jsou například hloh, lípa, bez, nebo třezalka. Isoflavony obsažené v sóji, jsou například využívané ke zmírnění obtíží v období přechodu.

Flavonoidní látky mají dva nejdůležitější efekty a to je jejich protizánětlivá funkce, a pak také schopnost zhášet volné radikály. Tento druhý efekt je pro vědce asi tím nejzajímavějším, protože antioxidační působení je vlastně prevencí budoucích nádorových onemocnění. Ale flavonoidiy umí jít i dál a protinádorový účinek u některých těchto látek z nich dělá naději pro to nejhorší onemocnění, se kterým musí člověk bojovat.

Pokud bychom shrnuli ty nejzákladnější vlastnosti flavonodidních látek, pro které jsou stále předmětem zkoumání vědců na celém světě, pak jsou to tyto účinky:

• protizánětlivý

• spasmolytický

• vazorelaxační

• antimikrobiální

• protiplísňový

• antioxidační

• protinádorový

• antiparazitální

• působení na GIT

• hepatoprotektivní

A tento výčet není zdaleka kompletní. Obecně tedy nejzajímavější efekty flavonoidních látek jsou ty, které lze využít při dlouhodobé léčbě a život ohrožujících nemocech. Proto se vědci nejvíce zaměřují na antioxidační, protinádorový účinek ale také na účinky protektivního charakteru, jako například již zmíněný účinek rutinu na venózní systém. Příroda stále nabízí nepřebernou škálu rostlinných zdrojů s obsahem flavonoidních látek a jejich směsí, mnohé z nich jsou využívány v léčivech nebo doplňcích stravy.

Toto je moment, kdy se jak účinné látky, tak i názory mírně rozcházejí. Máme tu na jedné straně běžná léčiva procházející standardním schvalovacím procesem se spoustou testování a na straně druhé doplňky stravy a čaje, na které se tak vysoké nároky nečiní. Flavonoidy zvládají zastoupit obě tyto skupiny. A neznamená to, že by jedna byla horší než ta druhá. Flavonoidy se svými účinky mohou ve své přirozené podobě zcela bez problémů konkurovat syntetickým látkám a být tak využity v lécích, na druhou stranu pokud jsou součástí extraktů, nebo obsaženy v čaji, mohou díky této formě působit právě touto kombinací. Příroda nabízí nepřeberné množství chemických koktejlů a člověk se již nejedenou přesvědčil, že někdy oddělit všechny látky od sebe a používat je izolovaně nemusí být ku prospěchu věci. Synergický účinek je jedna z věcí, které se my lidé musíme od přírody stále ještě učit.

Příklad využití flavonoidů

Jak jsme již několikrát zmínili, jedním z neznámějších flavonoidů je rutin. Látka, která je obsažena jak v běžných léčivech, tak v doplňcích stravy. Také pohanka samotná je doporučována lidem trpícím potížemi žilního systému. Ano, konzumace potraviny v přirozené formě je krokem ke zdravějším žilám.

Látky obsažené v sojových bobech mají vlastnosti podobné estrogenu a jejich využití nemusíme představovat. I když extrakty ze soji přiklánějí misku vah spíše ve prospěch doplňků stravy.

Měsíček zahradní může zase nabídnout protizánětlivý účinek. Měsíčková mast je snad tou nejuniverzálnější mastí, která se u nás vyrábí. A to jak komerčně, tak hlavně podomácku. A není to jen mast dobrá tak akorát pro „babské rady“, měsíčkovou mast nabízí chirurgové k promazávání jizev všeho druhu.

A nakonec nesmíme zapomenout na ostropetřec (Silybum marianum) a jeho hepatoprotektivní vlastnosti. Ostropestřec je oblíbený jak ve formě čaje, tak ve formě extraktu. Dokonce někteří fanoušci této rostliny „chroupou“ semínka ostropestřce jako oříšky.

Na závěr

Flavonoidy chrání rostlinu proti různým potížím a to velmi účinně. Proti houbám a plísním, proti nekontrolovanému růstu či proti škůdcům. Je jen otázkou důvěry, aby to stejné činily flavonoidy také pro nás. Vědci, kteří se věnují studiu této početné skupiny látek, dělají všechno pro to, aby tento potenciál pro člověka maximálně zmapovali.

Zdroje:

Poluninová M., Robbins Ch.: Léčiva z přírody, Gemini Bratislava 1994.

Grünwald J., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka Praha 2008.

NWE1NzQwMD