PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Harpagophyt



Lidové léčitelství je sice obecný pojem, který ovšem nelze sjednotit pro celou planetu. To, co je v jedné zemi lidovým léčitelstvím, může být v jiné zemi oficiálně uznávaným lékařským postupem. Obecně uznávané pravidlo říká, že člověk by se měl léčit bylinami, které rostou v jeho přirozeném prostředí. Z tohoto hlediska bychom se měli věnovat heřmánku, lípě, kopřivám, kostivalu, jitrocelu a mnoha dalším léčivkám, které hojně rostou na území České republiky.

Lidové léčitelství je sice obecný pojem, který ovšem nelze sjednotit pro celou planetu. To, co je v jedné zemi lidovým léčitelstvím, může být v jiné zemi oficiálně uznávaným lékařským postupem. Obecně uznávané pravidlo říká, že člověk by se měl léčit bylinami, které rostou v jeho přirozeném prostředí. Z tohoto hlediska bychom se měli věnovat heřmánku, lípě, kopřivám, kostivalu, jitrocelu a mnoha dalším léčivkám, které hojně rostou na území České republiky.

Ale poděkovali by nám pacienti za takovou radu? Spíš asi ne. Jak říká jedno staré pořekadlo, zoufalé situace žádají si zoufalé činy. Proto jsme dnes ponořeni do cizokrajných herbářů, hledáme dávno zapomenuté léčebné postupy mnohdy velmi starých civilizací, proto experimentujeme na poli botaniky.

Harpagofyt ležatý (Harpagophytum procumbens) je právě jednou takovou léčivou rostlinou. Jeho přirozené prostředí je na jiném kontinentě, jeho léčebné využití si předávají místní kmeny mnohdy jen ústně. A přesto, nebo možná právě proto je harpagofyt pro nás zajímavou rostlinou. A jedním z důležitých faktů je jeho působení na bolest.

Harpagofyt je na pohled velmi hezkou rostlinou z čeledi sezamovitých (Pedaliaceae). Jeho květy s růžovo-purpurovou barvou podobné květům náprstníku jsou velmi pohledné, a přestože rostlina má až 1,5 metrů dlouhé stonky, vytváří spíše přízemní poléhavý porost. Jelikož rostlina je doma v jižní Africe, reaguje velmi citlivě na období sucha, kdy nadzemní část prakticky odumírá. Jediné, co pak přežívá, jsou kořeny, které vytvářejí dosti rozvětvený systém a druhotné hlízy.

Lidový název je odvozen od zahnutých ostnů na plodech rostliny. Mimo označení dáblův dráp se můžeme setkat s takovými názvy jako čertovo kopyto, čertův spár, dnavá bylina nebo hákovitá rostlina. Tady se ovšem můžeme dostat do bludného kruhu. Lidové názvy a zvláště ty s „čertem“ v názvu totiž mohou označovat více jak jednu léčivku. Proto pod označeními čertovo kopyto a čertův spár nalezneme v literatuře také plavuň vidlačku.

Harpagofyt je velmi žádanou léčivkou, o čemž svědčí i fakt, že díky veliké poptávce a doslova nájezdu zájemců z okolních zemí, je rostlina v Africe na pokraji vyhynutí. Za posledních více jak šedesát let klesl výskyt harpagofytu v přirozeném prostředí o dvě třetiny. Proto byla bylina zařazena mezi chráněné rostliny a pro komerční účely se zakládají plantáže.

A proč je harpagofyt tak vzácný? Jihoafrické kmeny využívají léčivé účinky kořene při potížích se zažíváním, při kožních onemocněních, ale hlavně při bolestivých stavech vyvolaných artrózou, revmatem nebo dnou. A bolest je pro člověka neoddělitelnou průvodkyní celým životem. S bolestí se rodíme a s bolestí umíráme. Bolest je to, co nám ubírá síly, a jsme ochotni zkusit cokoliv, jen aby se nám ulevilo.

Využívanou částí rostliny jsou druhotné kořenové hlízy, Bylina se užívá ve formě extraktů (vodného, vodně-alkoholového) nebo ve formě suchého extraktu standardizovaného na obsah harpagosidu. Dávkování závisí na typu zdravotního problému, u bolestí záleží i na typu bolesti. Důležitými obsahovými látkami jsou iridoidy (1-3 %) – mimo harpagosid také harpagid a prokumbid, dále jsou to flavonoidy, fenolové glykosidy (acteosid a isoacteosid), dalšími látkami jsou tetrasacharidové struktury, triterpeny, či steroly.

Obsažený harpagosid hraje důležitou roli v inhibici biosyntézy látek, které se podílí na degenerativním průběhu revmatických onemocnění. Studie, které se věnovaly využití extraktu, prokázaly terapeutické výsledky nejen u degenerativních onemocnění pohybového aparátu, ale také u bolesti v bederní části páteře. Od roku 1953, kdy se harpagofyt dostal poprvé do Evropy, vyšlo mnoho studií, které popisovaly analgetický a protizánětlivý efekt a působení proti artróze. Obsah komerčně vyráběných preparátů v Evropě se pohybuje v rozmezí 200-480 mg extraktu. Doporučená denní dávka pro analgetický a antirevmatický efekt odpovídá 4,6 g suchého kořene, což je ekvivalentem přibližně 50 mg harpagosidu.

Přestože je harpagofyt předmětem zájmu už od padesátých let minulého století, povědomost o této bylině je velmi malá. Ale přestože je tato bylina málo známá, je považována za rostlinu první volby při bolestech pohybového aparátu. Zvláště pak je vyzdvihováno použití při chronických bolestech.

Lidové léčitelství v Jižní Africe používá harpagofyt mimo bolest při poruchách trávení, jako tonikum, při nemocech krve, jako antipyretikum a analgetikum včetně bolestí v těhotenství. Evropské léčitelství pak doporučuje tuto rostlinu (mimo pohybový aparát) také při metabolických obtížích jater, ledvin, žlučníku a močového měchýře. Ohledně těhotenství je Evropa opatrnější. Přestože spousta studií ukazuje na léčebný efekt extraktu, data, která by pokryla bezpečnost při užívání v těhotenství, nejsou dostatečná. Z kontraindikací je mimo těhotenství třeba dbát opatrnosti také při žaludečních a dvanácterníkových vředech, u osob se zvýšenou citlivostí, u alergiků a u pacientů se žlučovými kameny.

„Medicus curat, natura sanat“

Lékař léčí, příroda uzdravuje.

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje:

Wichtl M. et al: Herbal drugs and Phytopharmaceuticals, Mepharm 2003.

Rystonová I.: Průvodce lidovými názvy rostlin, Academia Praha 2007.

Grünwald j., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka Praha 2008.

Chevallier A.: Rostliny léčí, Slovart Praha 2008.

Farmer-Knowlesová: Léčivé rostliny od A do Z, Metafora Praha 2010.

 

 

Prosím
kontaktujte nás
Pharma News s.r.o.
Jakobiho 326, 109 00 Praha 10, Petrovice
tel.: +420 274 861 189, email: jana.jokesova@pharmanews.cz

Napište nám prosím Vaše dotazy či poznámky ...



ZDk4MG