PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

HORDEOLUM A CHALAZION zrna, z kterých nic dobrého nevzejde



Ačkoliv ta dvě podivná slova tvořící téma tohoto článku připomínají spíše jména nějakých bájných bytostí, mytologií se dnes rozhodně zabývat nebudeme. Přihlédneme –li k původu oněch slov, první z nich odvozuje svůj základ zdrobněním latinského „hordeum“, což značí „ječmen“, druhé pak pochází z řeckého „chalaza“, čili „kroupa“. 
 
Ne, nebudeme se zabývat ani zemědělstvím, ani krásami kulinářského umění, dokonce ani meteorologickými jevy. To je sice částečně škoda, ale nic naplat. Takže nezbývá než konstatovat, že jde jako obvykle o názvy obtěžujících zdravotních komplikací. Tentokrát alespoň nepříliš závažných. 
 
Mnozí již jistě odhalili, že dnes bude řeč o ječném zrnu (hordeolum) a v druhém případě o tzv. vlčím zrnu (chalazion), jak se těmto dvěma neduhům v našich krajích lidově říká. Tudíž, jak je patrné, se překlad řeckého „chalaza“ v lidovém pojmenování neujal. Je nutno podotknout, že pro vzájemnou podobnost projevů obou jmenovaných zdravotních obtíží, bývá vlčí zrno laickou veřejností beztak označováno jako zrno ječné. O vzájemných rozdílech, případných rizicích a možnostech léčby pojednáme v následujícím textu. 
 
„Je zvláštní, jak zcela banální zdravotní potíže, jako třeba obyčejná rýma nebo ječné zrno, dokážou člověka zdecimovat a zkazit mu klidně celý týden.“
(z dopisu čtenáře)
 
Hordeolum – ječné zrno
 
Příčina – Ječné zrno vzniká na základě ucpání a zánětu Zeisových nebo Mollových žlázek, přičemž oba typy těchto žlázek jsou lokalizovány na očních víčkách. 
 
Zeisovy žlázky – Jsou sebaceózní (mazové) žlázky očního víčka, které ústí do vlasových folikulů řas. 
 
Mollovy žlázky – Apokrinní žlázky lokalizované na kožních okrajích víček, které rovněž ústí na okraj očních víček, případně přímo do řasových pochev. 
 
Pokud dojde k ucpání vývodu žlázky, začíná se uvnitř hromadit maz, který představuje velmi vhodné prostředí k množení bakterií, pronikajících sem z okolní kůže. V největším množství případů vzniká pak zánět na základě infekce stafylokokové. 
 
Projevy – Prvním projevem bývá zpravidla bolest očního víčka a následně se projevuje místní otok (postiženo může být jak horní tak spodní víčko). Během jednoho až dvou dnů se pak na okraji víčka vytváří zarudlý váček, pod kterým se skrývá drobná dutina vyplněná hnisem (tedy absces). 
Kromě bolesti, kterou způsobuje, je ječné zrno velmi nepříjemné coby původce pocitu cizího tělesa v oku. Ten nutí postiženého si oko mnout, častěji mrkat, apod. Výsledkem je ovšem jen další podráždění. 
Přítomnost ječného zrna bývá často také velmi rozptylující, a znesnadňuje schopnost soustředění, například při práci na počítači, četbě, a vůbec v naprosté většině situací, kdy je třeba cíleně využívat zraku.
 
Léčba – Jediným, alespoň částečně uklidňujícím faktem je, že ječné zrno zpravidla nevyžaduje žádnou terapii a ti, kteří se s tímto problémem již setkali, zpravidla ani nenavštíví ordinaci očního lékaře. Útvar, který nazýváme ječným zrnem totiž v naprosté většině případů po několika dnech praská, dochází k uvolnění hnisu a poměrně rychle k celkovému zhojení. 
Pokud však hordeolum přetrvává déle než týden, případně se vyskytují další komplikace (šíření otoku, horečka), je vyhledání lékařské pomoci na místě. 
V nekomplikovaných případech je rovněž možné ve fázi již probíhajícího zánětu přikládat teplé, vlhké obklady (vhodné například s 3 % borovou vodou, heřmánkem, aj.), které celý proces urychlí a zkrátí tak dobu, po kterou je pacient nucen snášet nepříjemné příznaky. Na zklidnění podrážděného oka lze využít vhodné oční kapky, které postiženým přinášejí alespoň dočasnou úlevu. 
 
Chalazion – vlčí zrno
 
Charakter postižení je prakticky stejný jako u zrna ječného. Ucpání a vznik zánětu se však v tomto případě týká hlubokých mazových žlázek očního víčka, kterými jsou: 
 
Meibomovy, neboli též meibomské žlázky – Jde o holokrinní mazové žlázky lokalizované (v počtu několika desítek) v tarzální ploténce pod spojivkou, které promašťují okraj očních víček. Tento typ žlázek je přitom hojněji zastoupen v horním očním víčku. 
 
Příčina – ucpání a zánět meibomských žlázek. 
 
Projevy – Rozvoj chalazionu je oproti hordeolu pomalejší, jeho bolestivost však bývá vyšší. V první fázi se objevuje rozsáhlý otok očního víčka a jeho zarudnutí. Tento projev je velmi výrazný a zpravidla vede postiženého k návštěvě očního lékaře. Následně však dochází k ohraničení zánětu, projevy na víčku se zklidňují a dochází k tvorbě tuhé podkožní bulky o velikosti několika milimetrů, která se na vnitřní straně víčka projevuje ve formě zanícené žlázky bělavožluté barvy, v jejímž okolí je patrné překrvení. 
 
Diagnóza – Specifičnost ječného i vlčího zrna obvykle umožňuje diagnózu „na první pohled“. Pro upřesnění může vyšetřující lékař provést jednoduchý úkon spočívající v „obrácení“ očního víčka a zhodnocení projevů na jeho vnitřní straně. 
 
Léčba – Ve fázi otoku, ještě během tvorby bulky je na místě použití antibiotických očních mastí, zpravidla v kombinaci s kortikosteroidy. Mast by se měla aplikovat alespoň dva týdny. 
 
Vhodný přípravek musí vždy předepsat lékař! Pokusy o domácí léčbu pomocí kortikosteroidních, nebo jiných mastí, které takzvaně „zbyly v lékárničce“ z minulosti jsou hazardem. Oko je velice citlivý orgán a aplikace nevhodného prostředku může mít vážné následky. 
 
Pokud po akutní fázi, i přes léčebný proces, nedojde ke vstřebání chalazionu, zůstává na již zklidněném víčku dlouhodobě tuhá bulka, kterou je nutno odstranit chirurgicky. Zákrok má pouze drobný charakter a provádí se při místním umrtvení. 
 
Prevence
 
Preventivní opatření mají největší význam zejména u pacientů s častými recidivami, u kterých není výjimkou ani mnohočetný výskyt hordeola během jedné epizody (u chalazionu spíše vzácně). Častý výskyt onemocnění může svědčit o celkovém oslabení imunitního systému. Druhou možností je pak nedostatečná hygiena. 
 
Pravidelná hygiena, zahrnující samozřejmě obličej, představuje také základ preventivní péče. Nejde o nic jednoduššího než o pravidelné mytí obličeje a rukou, společně s jistou obezřetností – v případě, kdy jsou ruce znečištěny se vystříhat jejich kontaktu s očima (mnutí).
 Ucpání žlázek může mít na svědomí i nedostatečně odstraněný make-up, nevhodné nebo nesprávně používané kontaktní čočky (např. nošené déle než je pro daný typ čoček předepsáno). 
 
Jak ječné, tak vlčí zrno zpravidla nepředstavují komplikovaný zdravotní problém, jejich projevy bývají však velmi nepříjemné a obtěžující. Zejména ti pacienti, kteří trpí výše uvedenými zdravotními obtížemi opakovaně, by měli věnovat zvýšenou pozornost preventivním opatřením. Časté opakování onemocnění může svědčit o celkovém oslabení imunitního systému pacienta. 
 
Rudolf Hála
 
Zdroje: 
 
http://www.ordinace.cz/clanek/jecne-zrno-vlci-zrno/  
 
https://www.zdravcentra.cz/index.php?act=bq-31&aid=2&oid=110&OFF=30&DIR=&ORD=
 
Velký lékařský slovník On-Line: www.maxdorf.cz/maxdorf/vls
 
Doc. MUDr. Jiří Vymlátil, CSc., : Co to je, když se řekne…Ječné zrno. Remedia Populi 10/1998, str. 34. 
 

NjYwM2Vm