PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Jak doplnit vitamíny na jaře



Cítíte se navzdory sluníčku a teplému počasí stále unaveně? Pociťujete vyčerpání, práce Vám nejde příliš od ruky a jste den za dnem rozmrzelejší? Dobijte energii přísunem vitamínů a minerálů. Jarní únava rozhodně není jen pouhý mýtus nebo výmluva lenochů. Je to realita a také daň za současný životní styl. Zatímco naši předkové v zimě kvůli nedostatku světla a nemožnosti práce venku přirozeně zpomalili, my současníci žijeme ve stejně vysokém tempu celý rok. Zapomínáme odpočívat, nemáme čas sportovat, nedostatečně spíme a naše strava bývá často nezdravá a jednotvárná. Jarní únava může mít více podob. Někdo se ráno nemůže zvednout z postele, jiný se špatně soustředí na práci, další trpí infekcemi. S nejzávažnějšími problémy jarní únavy je vhodné vyhledat lékaře, ale většinu obtíží spojených s nástupem teplých a slunných dnů můžete zvládnout sami. Třeba doplňováním chybějících vitamínů. 


VITAMÍNY

Vitamíny jsou nízkomolekulární látky nezbytné pro život. Slouží jako katalyzátory biochemických reakcí a jsou nezbytnou součástí látkové výměny, podporují výstavbu nových tkání, zpomalují proces stárnutí, posilují a obnovují imunitní systém. Objevení existence vitamínů na sebe dalo čekat poměrně dlouhou dobu. Hlavní zásluhu má polský biochemik Kazimierz Funk, který v roce 1912 objevil vitamín B1 v otrubách rýže. Funke navrhl název vitamín podle latinského vital a amine = „životně důležité aminy“. Ačkoliv podle dnešních poznatků víme, že nejde o aminy, název se ujal. Tento termín byl později rozšířen na všechny podobné látky (vitamíny A, B, C, … K a pseudovitamíny).
Dodávání vitamínů do organismu má majoritní význam pro zajištění jeho správné funkce. Až na výjimky si je lidské tělo není schopno samo vytvářet, a proto je nutné doplňovat je prostřednictvím stravy nebo uměle vyrobených přípravků. Nedostatek určitého vitamínu (hypovitaminóza, v případě vážnějšího nedostatku avitaminóza) se v těle se projevuje různými poruchami a chorobami, ale k závažným stavům může dojít i při jejich nadbytku (hypervitaminóze).

ZÁKLADNÍ ROZDĚLENÍ

V základě rozdělujeme vitamíny na skupinu rozpustnou v tucích (lipofilní) a skupinu rozpustnou ve vodě (hydrofilní). Mezi vitamíny rozpustné v tucích řadíme: retinol (vitamín A), ergokalciferol (vitamín D2) nebo cholekalciferol (vitamín D3), alfa-tokoferol (vitamín E) a menadiol (vitamín K).
Do velké skupiny vitamínů rozpustných ve vodě patří thiamin (vitamín B1), riboflavin (vitamín B2), pyridoxin (vitamín B6), kyanokobalamin (vitamín B12), kyselina listová, niacin, kyselina pantotenová a kyselina askorbová (vitamín C), které působí jako součást řady enzymových systémů. Látky, které se mohou v těle přeměnit na vitamíny, se nazývají provitamíny, z nichž je nejznámější beta-karoten, z něhož v organismu vzniká vitamín A. 

PŘÍČINY NEDOSTATKU VITAMÍNŮ

Vitamíny si nedokážeme ukládat do zásoby, proto je důležité dbát na jejich každodenní příjem.
Přesto, že známe přibližný obsah vitamínů v určitých potravinách, neplatí vždy, že pouhá konzumace takovéto stravy bude dostačující, aby organismus netrpěl sníženým obsahem vitamínů. Různé nemoci mohou porušit vstřebávání těchto látek do organismu a vyvolávat tak jejich zvýšenou potřebu. Nedostatečná resorpce vitamínů bývá způsobena převážně následkem metabolických poruch trávení. V tomto případě se doporučuje konzultace s nutričním terapeutem nebo dietologem. Náš celkový životní styl ovlivňuje potřebu příjmu jednotlivých vitamínů. Spotřeba vitamínů stoupá při stresu, v nemoci, u sportovního zatížení organismu nebo k ní dochází v určitých životních údobích, např. v těhotenství, během kojení, růstu atd. I přirozené podmínky zajišťující kvalitní dozrávání plodů ovoce a zeleniny mají vliv na obsah cenných látek. Optimistické hodnoty o obsahu vitamínů, uváděné v tabulkách, jsou získány z čerstvého a zralého ovoce. To, které si často přineseme domů, už většinou zažilo dlouhé skladování apod. Například exotické plody se sklízejí zelené, aby vydržely dalekou cestu a dozrávat se nechají v ochranné atmosféře těsně před prodejem. Úbytek vitamínů může v takovém případě představovat až 60 %. V důsledku nevhodné technologické úpravy bývají k průmyslově vyráběným potravinám přidávány látky, jež vitamíny ničí nebo výrazně snižují jejich účinnost. Zde patří přídatné látky, které jsou užívány ke zvýšení trvanlivosti - např. siřičitany rozkládající vitamín B1. Nejvýznamnější zásahy jsou prováděny při průmyslové potravinářské výrobě, neboť její současné postupy způsobují odstranění či znehodnocení určitých částí přirozeně se vyskytujících vitamínů a naopak jsou do potravin přidávány jiné látky, které v původních surovinách nebyly. Tyto zásahy snižují nutriční hodnotu stravy a bohužel negativně působí na lidské zdraví. 

VITAMÍNY Z LÉKÁRNY 

Pokud náš jídelníček není dostatečně pestrý, můžeme zařadit vhodné potravinové doplňky. Z prodávaných potravinových doplňků lze doporučit např. šťávy a extrakty z bylin a plodů, které jsou bez chemických konzervantů. Oblíbená je šťáva z plodů rakytníku úzkolistého, která obsahuje vysoká množství vitamínů (A, skup. B, C, E, K) a dalších látek. Lze ji konzumovat buď přímo nebo přidávat do vody k dochucení místo sirupu. Vzhledem k četným vitamínovým osvětám jsou dnes lidé poměrně dobře informováni, kdy a na jaký problém mají daný vitamín užívat. V zásadě nezáleží na tom, v jakou denní dobu pacient vitamíny užívá. Přesto vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E a K) by se měly užívat bezprostředně po jídle, protože je organismus dokáže lépe zhodnotit. U ostatních se obecně vyplácí pravidelnost.
Nejčastěji se setkáváme s nedostatkem vitamínů, čas od času se ale objeví i předávkování. Bývá mnohem vzácnější, protože většina vitamínů je rozpustných ve vodě a organismus přebytek okamžitě vyloučí močí. Riziko ovšem hrozí u vitamínů rozpustných v tucích. Bez porady s lékařem by se měly užívat měsíc a poté by měla následovat pauza.
Užívání vitamínů v tabletách či oblíbených rozpustných tabletách by se mělo řídit jistými pravidly. Je zcela logické, že tablety vždy vyjdou z chemických laboratoří, a proto bychom s nimi měli takto zacházet. Užívat je v případě potřeby a neplést si tyto potřeby s denní nezbytností. Měli bychom k nim přistupovat jako k lékům a užívání posuzovat vždy zcela individuálně. Nesnažit se jimi za každou cenu nahradit stravu, necucat je jako bonbony kvůli možnosti předávkování a o jejich vzájemných kombinacích se poradit s lékárníkem.

VITAMÍNY VE STRAVĚ

Nezapomínejme, že pro tělo potřebné látky jsou obsaženy v přirozených čerstvých surovinách, které lze konzumovat buď přímo jako pokrmy nebo z nich připravovat chutné nápoje (např. čerstvě lisované šťávy). Tradice našich předků na doplnění vitamínů na jaře měla výborný recept. Kromě toho, že dodržovali „půst od masa a újmy v jídle“ vyrážely hospodyňky na průzkum všeho jedlého, co se v širém okolí zazelenalo. Mladé výhonky kopřiv, sedmikrásek či pampelišky před nimi neměly šanci, stejně jako svěží zelené lístky řeřišnice či popence, rostoucí na březích potůčků. Z toho všeho dělaly špenát, bylinky přidávaly do polévky, o Velikonocích do velikonoční nádivky. Po dlouhé zimě, kdy byli všichni odkázáni jen na dlouhodobě skladované nebo sušené potraviny, to byla očekávaná vitamínová pochoutka. Planě rostoucí bylinky můžeme sbírat i dnes, sami uvidíme, na jakém místě rostly a sami si určujeme, za jakých podmínek je budeme dále skladovat či zpracovávat. Místo hutných zimních jídel je nyní čas na pestré saláty, do kterých si můžeme přidávat podomácku naklíčenou řeřichu, pažitku vypěstovanou za oknem apod. Po zimním období tělu také chybí vitamín D - s pomocí slunečního svitu si ho samo zvládne vyrobit až 80 %. K doplnění vitamínu D ze stravy lze doporučit tučné mořské ryby, tuňáka, lososa nebo tresčí játra. Do naší stravy patří také kvalitní rostlinné a živočišné tuky, nejlépe bez přítomnosti konzervačních látek, dusitanů, hormonů, pesticidů, zkrátka v co nejpřirozenější podobě. 

VITAMÍNY Z OVOCE

Je všeobecně známé, že ovoce obsahuje velké množství vitamínů a tím skvěle působí na náš organismus. Ovoce má tu velkou výhodu, že je chutné a zdravé zároveň. Narozdíl od ostatních potravin je však u ovoce důležité, kdy ho konzumujeme. Mění se tím zásadně jeho účinek. Jablko po ránu nebo jablko jako zákusek rozhodně není totéž.
Jak tedy ovoce správně konzumovat?

• Mělo by se konzumovat především samostatně, ideálně na lačný žaludek. 
• Nejvhodnější doba pro konzumaci ovoce je ráno, protože již od 4. hodiny ranní naše tělo začíná s vylučovacím, očišťujícím procesem. Čerstvé ovocné šťávy pomáhají tělu odbourávat nežádoucí látky. 
• Pro očištění organismu se doporučuje ovocné dopoledne. Začněte ovocným koktejlem po ránu, a pokud budete mít dále hlad, sáhněte po jablku, hroznu, nektarince či banánu. Ovoce Vám dodá potřebnou energii a uvidíte, že budete celkově mnohem „lehčí“. 
• Citrusové plody obecně si dávejte maximálně do 14-ti hodin. 
• V rámci jednoho jídla by se nemělo ovoce míchat se zeleninou. 
• Jezte dozrálé a čerstvé ovoce. Ve většině případů se nedoporučuje jíst slupky a jadérka. 
• Nedávejte si ovoce po jídle jako dezert. V případě kombinace s jinou potravou dodržujte pauzu hodinu před nebo hodinu po jídle. Tělo ovoce začíná trávit až v tenkém střevě, a pokud je žaludek plný, ovocné šťávy začnou kvasit ještě před tím, než jsou rozloženy a stráveny. 
• Ovocné šťávy by se měly konzumovat vždy čerstvé a co nejdříve po zpracování.

ZÁVĚREM 

Lidský organismus si neumí vitamíny sám vytvořit, proto je musíme přijímat ve stravě nebo v potravinových doplňcích. Zařadit do jídelníčku více vitamínů znamená dopřát si více zeleniny a ovoce a hutná zimní jídla nahradit odlehčenými variantami nebo saláty. Užitečnější než každodenní polykání vitamínových tabletek a přepočítávání porcí je sledovat své vlastní potřeby. Pozorovat změny chování, tělesné příznaky, dbát na pestrou a vyváženou stravu, dostatek odpočinku a pohybu na čerstvém vzduchu.

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

OTZhMDVjMm