PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Jedovaté rostliny známé i neznámé (pokračování)



Jedovaté rostliny známé i neznámé (pokračování)

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

ROSTLINY KRÁSNÉ NA POHLED

Oměj šalamounek (Aconitum napellus) je krásná rostlina se sytě fialovými květy. Ovšem jako jedovatá rostlina přináší smrt s hrozivým průběhem. Oměj je zdrojem alkaloidu akonitinu. V literatuře se můžete dokonce setkat s označením nejjedovatější rostlina Evropy. I přesto patří oměj k ohroženým druhům.

Oměj se využíval k výrobě šípového jedu, také k trávení vlků. Po požití dochází k mravenčení v dutině ústní, které se šíří celým tělem. Dalšími příznaky jsou pocení, nauzea, zimnice, průjem, až celková anestézie. Vše bohužel při plném vědomí. Smrt nastává zástavou dechu. Oměj kromě požití může vyvolat reakci i při pouhém kontaktu s kůží – vstřebáním, nebo inhalací. Při kontaktu s kůží vyvolává vznik puchýřů a zánět kůže. První pomocí při požití je výplach žaludku a symptomatická léčba.

Wistarie (Wisteria chinensis) je další krásnou fialově kvetoucí rostlinou. Wistarie se vysazuje jako pnoucí keř pro pergoly, poskytuje v létě příjemný stín. Rostlina obsahuje toxické lektiny a glykosid vistarin. Vyvolává průjmy, zvracení a závratě. Při otravě se podává živočišné uhlí, případně výplach žaludku a symptomatická léčba.

Náprstník červený (Digitalis purpurea) patří mezi ty známější jedovaté rostliny. I tato dvouletá bylina je řazena současně mezi léčivky, stejně jako jeho příbuzný náprstník vlnatý. Srdeční glykosidy jsou využívány jako kardiotonikum. Otrava náprstníkem patří mezi ty závaznější a život ohrožující, stačí dva listy. K otravě často dochází záměnou s listy brutnáku. Prvotní projevy jako je zánět v ústech, nevolnost, zvracení a průjem jsou následovány nepravidelnou činností srdce, poruchami barevnosti vidění a halucinacemi. Po 2-3 hodinách v případě absence pomoci nastává smrt.

V případě diagnostiky otravy náprstníkem se podávají dávidla současně s adsorpčním uhlím, tříslovinami (černý čaj, tanin, dubová kůra) a antidotum – digitalis antitoxin - produkt DigiFab.

Oleandr bobkovnice (Nerium oleander) patří k okrasným rostlinám, ale můžeme jej pěstovat i jako keř. Oleandr obsahuje srdeční glykosidy a jeho jedovatost je definována jako jedna z nejvyšších na světě. Neznalost potenciálního rizika může vést k velkým zdravotním problémům. Spousta pěstitelů vůbec netuší jak jedovatá tato rostlina je.

K otravě stačí jeden jediný list a lze jej zaměnit s listem blahovičníku (eukalyptu). Rychlost nástupu projevů je rychlejší než u otravy náprstníkem – zvracení, průjem, horečka, krev v moči a arytmie. Důležitý je také fakt, že pouhá inhalace rostlinných výparů může způsobovat bolesti hlavy, ale také mdloby. Rostlina by tedy nikdy neměla být umístěna v místnosti, kde se spí, ideálně spíše na balkoně. Dokonce byly zaznamenány případy otravy medem od včel, které se na oleandru krmily. Z těchto všech důvodů je rostlina zcela nevhodná do domácností s malými dětmi.

Ocún jesenní (Colchicum autumnale) se v případě otravy liší od ostatních jedovatých rostlin. U většiny předchozích rostlin se v případě otravy podávají dávidla. Je to proto, že nástup účinku jedu je poměrně rychlý. Ovšem u otravy ocúnem se první příznaky otravy mohou objevit až po šesti hodinách. V takovém případě se už dávidla nepodávají, protože by to nemělo význam. Místo toho se spolu s adsorpčním uhlím podává projímadlo, aby se urychlil odchod látky z těla.

Nejdůležitějším z více jak 20 alkaloidů je kolchicin, látka využívaná pro své vlastnosti při léčbě nádorových onemocnění. K otravě může dojít při záměně s medvědím česnekem, ale i po konzumaci mléka od krav a koz, které se pásly na ocúnu. Smrtelnou dávkou je 20-40 mg, což odpovídá přibližně 2-5 semenům rostliny.

Kolchicin je mitotický jed, projevy otravy jsou nevolnost, zvracení, křeče, krev v moči. Bez poskytnutí lékařské pomoci dochází k ochrnutí, otoku plic, selhání ledvin a následně k smrti.

Durman obecný (Datura stramonium) je také zdrojem alkaloidů a to tropanových. Durman patří k jedovatým rostlinám s velmi zvláštním průběhem otravy. Tropanové alkaloidy vyvolávají totiž delirogenní příznaky. Průběh otravy má tři fáze – delirium, intoxikace a pak útlum a amnézie. Kromě selhání srdce a naprostého vyčerpání, dochází také k přehřátí organizmu a zranění ve fázi deliria. Postižený člověk je agresivní, dezorientovaný a s pocitem vjemu létání, což může mít za následek i smrtelný pád z výšky. Ti, co tuto otravu popisovali, přirovnávali děsivé halucinace obrazům Hieroynma Bosche. Na druhou stranu, součástí otravy bývá i amnézie, takže postiženému člověku ten ošklivý zážitek zůstane jen s pocitem velmi ošklivého snu.

Dalšími jedovatými rostlinami, které nám ale dělají na pohled radost v zahrádkách, je například Čemeřice černá (Helleborus niger), která kvete i ve sněhu, obsahuje srdeční glykosidy, její požití vyvolává kýchání, průjem. Další například hlaváček jarní (Adonis vernalis), ale i blín, koniklec, nebo rulík.

FYTODERMATITIDA

Tak jak jsme popisovali na začátku, ne všechny rostliny jsou jedovaté při požití. Toxické působení při kontaktu s obsahovými látkami rostlin, často v kombinaci s UV, je také závažným problémem. Fytodermatitida (Dermatitis bullosa striata pratensis).

Mezi rostliny schopné vyvolat takovouto reakci patří pastinák setý (Pastinaca sativa), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), pakmín větší (Ammi majus), routa vonná (Ruta graveolens), třemdava bílá (Dictamnus albus).

DO NĚKTERÝCH BYSTE TO NEŘEKLI

Ne všechny rostliny jsou primárně jedovaté, nebo bychom spíše měli říci „považovány za jedovaté“. Mezi takovéto rostliny patří například obyčejné brambory. Lilek brambor (Solanum tuberosum) je užitková plodina. Každodenní potravina, která u nás zdomácněla. Zatímco hlízy jsou poživatelné a velmi chutné, plody jsou jedovaté. Důvodem je obsah solaninu obsažený v nadzemní části rostliny, přesněji řečeno v jejích zelených částech. Pokud brambory „vykouknou“ nad zem, jejich barva se také změní do zelena. Špatné uskladnění brambor může způsobit zvýšení obsahu solaninu a tak po konzumaci následně zdravotní potíže. To je jedním z důvodů, proč se při vaření brambor přidává kmín. Ten pomáhá eliminovat zbytky solaninu v hlízách.

Druhou běžně konzumovanou potravinou, která může způsobit potíže, jsou fazole. Ač je fazol obecný (Phaseolus vulgaris) běžnou luštěninou, syrové fazole a fazolové lusky mohou při konzumaci způsobit trávicí potíže. Léčbou je pouze symptomatická forma.

Bez černý (Sambucus nigra) je statný keř řazen mezi léčivé rostliny. Využívá se květ i plod, ovšem u citlivých pacientů může vyvolat průjmy, křeče a zvracení. Stejně tak břečťan popínavý (Hedera helix) - popínavá bylina, která se používá pro výrobu sirupů proti kašli, ovšem bobule jsou jedovaté, způsobují úporné průjmy, v některých případech až smrt.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) je vytrvalá bylina využívaná v lidovém léčitelství jako diuretikum, či při potížích s prostatou. Kopřiva samozřejmě není řazena mezi jedovaté rostliny, ale vykazuje určitou zvláštnost. Kopřiva se využívá jako pročisťující rostlina ideálně na jaře a na podzim. Díky obsahu sloučenin křemíku ale při dlouhodobé konzumaci nadzemní části může způsobit tvorbu silikátových močových kamenů.

Poslední zajímavostí je kuchařská přísada – muškátový oříšek – plod muškátovníku vonného (Myristica fragrans). Do jídla se dává ve velmi malém množství. Konzumace ve větším množství způsobuje halucinace a stavy podobné užívání marihuany. Ovšem euforická fáze je velmi záhy nahrazena stavem velmi nepříjemným. Tato fakta vedou k tomu, že se moc často k vyvolání euforických stavů neužívá. Nejčastěji se lze s náhodnou konzumací setkat ve vězení.

MIMOŘÁDNÉ KONTRAINDIKACE

Některé rostliny nemusí být nutně jedovaté, ale jejich neuvážená konzumace bez dostatku odborných informací může vést ke zdravotním potížím. Do této kategorie je možné zařadit například olej pupalky dvouleté (Oenothera biennis). Tento olej ovlivňuje účinnost antiepileptik. Snížení jejich účinnosti pak může ovlivnit zdraví, ale i ohrozit život pacienta.

Další takovou rostlinou je třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Obsahové látky mají antiflogistické a sedativní vlastnosti. Ovšem současné užívání třezalkových preparátů s některými látkami ze skupiny antidepresiv může vyvolat nežádoucí kontraindikace. V této souvislosti se objevily i případy komatu. Třezalka může interagovat i s některými dalšími léky, například i antikoncepcí.

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) je oblíbenou rostlinou pro podporu imunity, ale je kontraindikována u autoimunitních onemocnění a potransplantačních stavů. Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) patří také mezi oblíbené léčivé rostliny. Je využíván pro podporu oběhového systému, ovšem zcela nevhodný v případě krvácivých stavů.

INFORMACÍ NENÍ NIKDY DOST

Povědomost nebezpečí konzumace jedovatých rostlin mezi laickou veřejností je velmi důležitá. Dostatek informací eliminuje riziko náhodného nechtěného požití jedovaté rostliny. V každém případě platí, že při náhodné konzumaci neznámé rostliny, nebo i při podezření je vždy vhodné vyhledat lékaře, nebo alespoň konzultovat. Protože čas je při otravě vždy rozhodující.

 

Zdroje:

Korbelář J., Endris Z., Krejča J.: Naše rostliny v lékařství, Avicenum Praha 1973.

Poluninová M., Robbins Ch.: Léčiva z přírody, Gemini Bratislava 1994.

Grünwald J., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka Praha 2008.

Framer-Knowlesová H.: Léčivé rostliny od A do Z, Metafora Praha 2011.

Altmann H.: Jedovaté rostliny, jedovatí živočichové, Euromedia Group Praha, 2012.

 

 

NzAyNmQ