PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Když se zapomíná nejen na jídlo



 

Když se zapomíná nejen na jídlo

Na světě je 48 miliónů osob s demencí a číslo stále stoupá. V České republice se odhaduje, že z asi 153 tisíc v roce 2014 vzroste počet nemocných do roku 2020 na 183 tisíc. Demence je degenerativní onemocnění mozku, které významně narůstá s přibývajícím věkem. Řepkový olej není její příčinou a kokosový tuk řešením, jak se v poslední době často říká. Strava jak v prevenci, tak v léčbě má svá specifika, a to od dostatečného příjmu bílkovin přes pravidelnou konzumaci ovoce a zeleniny až po výběr tuků s důrazem na n-3 (omega 3) mastné kyseliny. Zdaleka ne všechny méně tradiční oleje jsou výhodnou součástí jídelníčku, i když jsou stále populárnější.

Zapomínání a potíže s pamětí, nesoustředěnost, únava, apatie – tyto problémy mohou být projevy deprese, poruch spánku, úzkosti. Mohou to být ale také první příznaky degenerativního onemocnění mozku. Mezi jeho nejčastější varianty patří Alzheimerova demence. „Onemocnění se vyskytuje obvykle ve vyšším věku, jeho projevy jsou pozvolné a zpočátku nenápadné. To může být také velkým úskalím včasné a přesné diagnózy. Někdy se příznaky onemocnění chybně zaměňují za projevy přirozeného stárnutí a demence bývá diagnostikována později, nebo dokonce vůbec,“ uvádí Mgr. Markéta Šplíchalová z České alzheimerovské společnosti. Onemocnění je typické pro osoby vyššího věku, existuje však i jeho časná forma, která přichází před 65. rokem života (například ve 30, v 50 letech).

„Demence se projevuje narušením kognitivních funkcí, provází ji změny a poruchy chování a nálady, vede k poruše soběstačnosti, celkově má významné sociální dopady na člověka i jeho okolí,“ vyjmenovává úskalí onemocnění Mgr. Šplíchalová. Nejsilnějším rizikovým faktorem Alzheimerovy a dalších typů demence je věk, výzkumy ukazují i na možnost genetických vlivů. Za modifikovatelné rizikové faktory jsou považována onemocnění srdce a cév, neléčený vysoký krevní tlak (zejména ve středním věku), vysoká hladina cholesterolu v krvi, diabetes mellitus 2. typu, rovněž tak i kouření, nadměrné užívání alkoholu, obezita. Na tyto oblasti by měla být také zaměřená prevence.

„Mezi nejdůležitější zásady udržení mozku v dobré kondici patří nekouření, pravidelná pohybová aktivita, dostatečný příjem tekutin, pravidelná konzumace zdrojů n-3 (omega 3) mastných kyselin, vitaminů a dalších ochranných látek,“ radí Mgr. Tamara Starnovská, členka Fóra zdravé výživy a doplňuje: „Když už mozek onemocní, je navíc důležitý dostatečný příjem kvalitních bílkovin a navýšení energetické hodnoty stravy. Strava však nesmí být příliš objemná z důvodu zkonzumatovatelnosti, proto se často zvyšuje podíl tuků v jídelníčku. Tuky totiž mohou navýšit energetickou hodnotu stravy bez nutnosti významného zvýšení jejího objemu. Důležité je ale klást důraz na výběr takových tuků, které mají na zdraví mozku pozitivní vliv.“

V prevenci i léčbě by měly převažovat tuky s vyšším podílem polynenasycených mastných kyselin s důrazem na n-3 (omega 3) mastné kyseliny, tedy na ryby, ořechy (např. vlašské), semena (zejména lněné semeno) a některé rostlinné oleje. Z těch běžně používaných má nejvyšší podíl n-3 mastných kyselin olej řepkový (10 %). Tuky s obsahem transmastných kyselin by měly být z jídelníčku vyloučeny a omezit by se měly tuky s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin. Týká se to zejména tuku kokosového, který obsahuje 90 % nasycených mastných kyselin, a tuku palmojádrového, obsaženého zejména v jemném nebo trvanlivém pečivu, ve větším množství pak ve výrobcích s polevou či náplní.  Tuky jsou stále v popředí zájmu jak odborné, tak laické veřejnosti, a to nejen v souvislosti s degenerativními onemocněními mozku. V posledních letech jsou populární různé druhy méně tradičních olejů, někdy jsou dokonce označovány za superpotraviny.

„Význam těchto tuků ve výživě je však ve většině případů nadhodnocován. Vyplývá to i z nedávné analýzy Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT 17 vzorků méně běžných olejů,“ uvádí prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., členka Fóra zdravé výživy. Analyzované oleje měly nízký obsah nasycených mastných kyselin a až na výjimky (olej makadamový, avokádový a z lískových ořechů) vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin. Cenná kyselina linolenová (n-3) byla ve vyšším množství přítomna pouze v oleji z pšeničných klíčků (7,8 %), z vlašských ořechů (11,8 %), v oleji konopném (16,7 %) a lněném (55,2 %). Běžně konzumované oleje řepkový a sójový obsahují až 10 % resp. 8 % kyseliny linolenové.

U olejů je důležitý nejen výběr, ale také způsob použití, zejména v případě tepelné úpravy. „Z analyzovaných olejů se pro tepelnou úpravu při vyšších teplotách hodí pouze oleje makadamový, avokádový a z lískových ořechů. Ostatní z testovaných olejů jsou vhodné jen pro použití zastudena,“ dodává prof. Dostálová.

Jak živit mozek ve zdraví i nemoci

Mgr. Tamara Starnovská, Fórum zdravé výživy

Mozek bychom si měli hýčkat, bez jeho činnosti není možný život. Veškeré koordinované a komplexní činnosti, které člověka charakterizují, jsou možné právě díky mozku. Nezbytně důležitý je pro něj kyslík, který mu dodává okysličená krev, a to v nijak malém množství. Pro mozek je určeno 15–20 % okysličené krve v našem krevním oběhu. Mozek ale potřebuje i výživu.

V souvislosti s činností a výživou mozku se nejčastěji mluví o důležitosti příjmu tekutin a glukózy, jako nejvýznamnějšího zdroje energie. Pro správný vývoj mozku a jeho dobrou kondici to však nestačí. Důležité je mozek také trénovat (zatěžovat formou různých mentálních činností) a podporovat jeho prokrvování (prostřednictvím fyzické aktivity). Prokrvení a následné okysličení mozku naopak snižuje kouření, způsobující stažení cév. Ve výživě je potřeba zaměřit se na řadu dalších nutrientů (nejen na glukózu a tekutiny), které mohou mít na náš mozek významný vliv. Jsou to např. n-3 (omega 3) mastné kyseliny, vitaminy a další ochranné látky, jako jsou antioxidanty.

Jak můžeme pomocí životosprávy udržovat svůj mozek v dobré kondici?

• Nekouřením

• Pravidelnou pohybovou aktivitou – ideální je každý den alespoň 30 minut sportovní aktivity nebo i jakéhokoli jiného pohybu, třeba jen obyčejné chůze

• Dostatečným příjmem tekutin – v běžných podmínkách cca 35 ml/kg tělesné hmotnosti a den pro dospělé

• Dostatkem ochranných látek v jídelníčku – ovoce a zelenina jsou důležitým zdrojem vitaminů i antioxidantů (vitamin C, beta karoten, polyfenoly aj.), ale například také rostlinné oleje jsou zdrojem vitaminu E, který patří k důležitým antioxidantům (látky působící proti volným radikálům, poškozujících i mozek)

• Pravidelnou konzumací zdrojů n-3 (omega 3) mastných kyselin – působí pozitivně na správný vývoj a zdraví mozku, mezi nejdůležitější zdroje patří ryby, některé rostlinné oleje a výrobky z nich vyrobené, některé ořechy a semena (například vlašské ořechy nebo lněné semínko)

K dobré kondici mozku může přispět i tak běžná činnost, jako je sledování akčních letáků na potraviny různých obchodníků. Jejich pročítáním a zkoumáním trénujeme mozek, díky nim můžeme vybírat kvalitní potraviny za výhodnou cenu a obstaráním těchto potravin spojeným s návštěvou třeba i několika obchodů si pak zvyšujeme pohybovou aktivitu.

 

Když mozek onemocní

Pokud mozek onemocní, potřebuje podstrojovat daleko více. Nejčastěji se jedná o degenerativní onemocnění mozku, jejichž důsledkem jsou zvýšené nároky na jeho výživu, a to jak kvalitativní, tak kvantitativní. Zvyšuje se energetická potřeba, a to až dvojnásobně oproti původní potřebě. Doporučená energetická hodnota stravy se navyšuje až na 50 kcal (210 kJ)/1 kg tělesné hmotnosti a den. Například při hmotnosti 70 kg je to 3500 kcal (14700 kJ). Zvýšená je i potřeba specifických složek výživy, nejen n-3 mastných kyselin a antioxidantů, ale v tomto případě také bílkovin. V rámci dietních úprav stravy je důležité přihlížet i k faktu, že degenerativní onemocnění mozku se týká zejména osob v seniorním věku. Je tedy třeba přihlížet ke specifikám stárnoucího organizmu, která s sebou přináší celou řadu dalších výživových nároků. Špatná výživa může znamenat nevhodné hubnutí až podvýživu. Se zhoršujícím se onemocněním se postupně může snižovat schopnost jíst (zapomínání, snížená sebepéče apod.), a tím se stav ještě zhoršuje. Do úpravy jídelníčku je třeba zasáhnout co nejdříve, věk a zhoršující se onemocnění totiž znamená daleko komplikovanější řešení případných výživových nedostatků.

 

Tuky v hlavní roli

S ohledem na požadavek vyšší energetické hodnoty stravy je nezbytné zaměřit se také na její konzumovatelnost. To znamená zvýšit energetickou hodnotu bez významného navýšení objemu stravy, který by nemocný nemusel být schopen sníst (například sacharidové přílohy zvětšují během úpravy několikanásobně svůj objem, aniž by se změnila energetická hodnota). Často se tedy využívá stravy s vyšším podílem tuku (malý objem a zároveň hodně energie). Důležité je klást důraz na výběr takových tuků, které mají na zdraví mozku pozitivní vliv.

V nedávné době se v médiích objevily zprávy o možných souvislostech konzumace řepkového oleje s Alzheimerovou nemocí. Interpretovaná studie má však řadu nesrovnalostí a nepřesností – testování probíhalo pouze na myších, nepoužíval se řepkový olej, ale jeho 20% koncentrát, v průběhu studie se významně měnila tělesná hmotnost testovaných myší a řada dalších argumentů nasvědčuje tomu, že není možné dělat závěry tak, jak jsou medializovány. V rámci prevence řady onemocnění se setkáváme také s doporučením konzumovat kokosový tuk. Ten však patří mezi výživově velmi nevýhodné a jeho konzumaci v rámci degenerativních onemocnění mozku nemůžeme doporučit.

 

Ve stravě nemocných by měly převažovat tuky bohaté na tzv. polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) s důrazem na n-3 (omega 3) PUFA. Ty mají nejen příznivý vliv na zdraví mozku, ale pomáhají také snižovat riziko srdečně-cévních onemocnění (například cévní mozková příhoda, ischemická choroba), která bývají příčinou degenerativních onemocnění mozku. Najdeme je ve větším množství například v tučnějších rybách. A nemusí to být jen finančně náročné druhy jako losos či tuňák, skvěle se hodí třeba sledě nebo makrela.

Jsou vhodné i díky obsahu vitaminu D, který je důležitý pro paměťové funkce. Ořechy (zejména vlašské) a semena (hlavně lněné semínko) jsou také jejich dobrým zdrojem, bohužel ve věkové kategorii nemocných s degenerativním onemocněním mozku ne příliš oblíbeným. Velkou službu proto mohou udělat kvalitní rostlinné oleje (používané i místo sádla či másla při vaření), například olej řepkový, který potřebných n-3 mastných kyselin obsahuje 10 %, což jiný z běžně používaných olejů na našem trhu nemá. Přispět mohou i kvalitní roztíratelné rostlinné tuky. Také výrobky s vyšším obsahem řepkového oleje (některé majonézy) mohou mít v jídelníčku nemocných své místo. Tuky, které jsou pro mozek (a také srdce a cévy) škodlivé, jsou ty s obsahem transmastných kyselin (TFA) a tuky s převahou nasycených mastných kyselin (SFA), konzumované ve zvýšené míře. Z tohoto pohledu je nejrizikovější kokosový tuk, který obsahuje okolo 90 % nasycených mastných kyselin. Druhým rizikovým tukem je tuk palmojádrový, se stejným obsahem nasycených mastných kyselin. Ten se přidává, často společně s tukem kokosovým, do potravinářských výrobků (zejména cukrářských a pekařských). Problematické tak jsou různé sušenky, croissanty, koblížky apod., zejména pokud jsou navíc s polevou či náplní. Transmastné kyseliny již většinou nejsou ve výrobcích na našem trhu problémem, s výjimkou některých sójových alternativ mléka (dle aktuálních analýz).

 

Bez bílkovin to nejde

Bílkoviny sehrávají ve výživě nemocných velice důležitou roli. Jsou potřebné pro udržení svalové hmoty (a tedy i schopnosti pohybu), bojujeme jimi proti podvýživě. Ve stravě by měly převažovat zdroje živočišných bílkovin (maso, vejce, mléko a mléčné výrobky). Je to složka stravy u osob vyššího věku často problematická. Roli sehrává cena, schopnost zpracování potravin i stravitelnost. To jsou faktory, na které je potřeba se zaměřit. Například maso je vhodné upravovat přírodním způsobem (vaření, dušení), protože pak je lépe stravitelné – v porovnání například s masem pečeným (s kůrkou) či smaženým. U vajec je s ohledem na stravitelnost méně vhodná úprava na tuku (sázená vejce, míchaná). Výhodná jsou např. rozšlehaná vejce v polévce, pomazánkách nebo jen tak na chléb. Častá laktózová intolerance, většinou ve formě, kdy je netolerováno pouze mléko, s sebou přináší potřebu konzumace mléčných výrobků – s jejich zapracováním do jídelníčku je vhodné nemocným pomáhat.

 

Vitaminy a další ochranné látky jsou nutností

Ovoce a zelenina ideálně ke každému dennímu jídlu je zásada, která platí i pro nemocné s degenerativním onemocněním mozku. Díky ovoci a zelenině obsahuje strava nemocných důležité vitaminy a antioxidanty, které pomáhají chránit mozek před škodlivými účinky volných radikálů. Ty vznikají při běžné látkové výměně, a pokud je ve stravě nedostatek antioxidantů, negativní působení volných radikálů se může významně projevovat. Musíme však počítat s možnými problémy s kousáním zeleniny, cenou, kyselostí nebo tvrdostí ovoce. Kromě limitů ekonomických se při konzumaci ovoce a zeleniny může uplatňovat také problém s manuální zručností při úpravě (krájení, strouhání, podušení apod.) včetně kulinární gramotnosti. Na místě jsou tak praktická doporučení a vysvětlení, která mohou být pro nemocné zjednodušením, jako například: zelenina v polévce se také počítá, jíst ovoce ve formě kompotů není ostuda, ovocné pyré je řešením, strouhaná zelenina nemusí ztratit mnoho ze svého příznivého složení, dušený špenát či kysané zelí je skvělá součást jídel.

Nekouření a pravidelná pohybová aktivita by měly být i v léčbě degenerativních onemocnění mozku samozřejmostí.

 

ODU5NTN