PHARMA NEWS - odborný časopis

Klimaktérium znamená v životě ženy období přechodu od fáze reprodukční, neboli plodnosti, do fáze reprodukčního klidu. Během tohoto období dochází k vyhasnutí činnosti vaječníků a s tím souvisejícího poklesu až vymizení tvorby ženských pohlavních hormonů – estrogenů.

Klimaktérium se obyčejně dostavuje u žen ve věku 45-55 let a postihuje asi tři čtvrtiny žen. Přibližně čtvrtina těchto žen pociťuje poměrně silné obtíže. V období reprodukce, kdy pravidelně probíhá menstruační cyklus, jsou hladiny hormonů v krvi regulovány na základě zpětné vazby z hypotalamu. Hypotalamus je orgán, který se nachází v mozku, vysílá prostřednictvím podvěsku mozkového chemické signály v podobě dalších hormonů, které regulují hladinu ženských hormonů v krvi na základě zpětné vazby. Jedná se estrogeny a progestiny. Při vymizení produkce estrogenů ve vaječnících, konkrétně v Graafově folikulu, dochází ke zvýšené produkci regulačních hormonů z řídícího centra v mozku, což může vést k obtížím vasomotorické povahy, jako jsou pocení, návaly horka a bolesti hlavy.

Rozlišné projevy klimaktéria

Klimakterické potíže se rozdělují na akutní, subakutní a chronické. Akutní příznaky obtěžují ženy nejzřetelněji hned na začátku klimaktéria. Ženy mají potřebu je řešit okamžitě, protože mohou být velmi nepříjemné a negativně ovlivňovat kvalitu života. Patří sem již zmiňované návaly horka, pocení, poruchy spánku, výkyvy nálad, stavy podrážděnosti a nervozity.

Subakutní projevy souvisí se snížením libida, atrofií poševní sliznice, bolestí při pohlavním styku (dyspareunie). Zahrnují však také opakované výtoky z pochvy, záněty pochvy, nebo svědění zevních rodidel. Vyšší výskyt zánětů poševní sliznice souvisí se sníženou hladinou estrogenů a množstvím prospěšných laktobacilů na poševní sliznici. Tyto probiotické baktérie metabolizují cukr glykogen na kyselinu mléčnou, která je zodpovědná za kyselé prostředí poševní sliznice chránící prostředí pochvy před invazí škodlivých patogenních mikroorganismů, jako jsou kvasinky nebo chlamydie.

Úbytek estrogenů je rovněž známkou oslabené funkce svalů pánevního dna, které mají důležitou funkci pro správné fungování močového měchýře a udržení moči. Nedostatek estrogenů může mít za následek větší citlivost močového měchýře, který vede k nekontrolovanému úniku moči při zakašlání, smíchu, námaze nebo chůzi do schodů. Jedná se o stresovou inkontinenci a tzv. hyperaktivní močový měchýř.

Z medicínského hlediska jsou však nejzávažnější chronické projevy, ke kterým patří osteoporóza nebo zvýšené riziko kardiovaskulárních chorob.

Hormonální substituční terapie

Pro léčbu klimakterických obtíží se používají syntetické hormony. Jsou to obvykle zvenčí podávané estrogeny v kombinaci s dalšími hormony progestiny. Jejich léková forma je většinou pevná. Velké oblibě se těší ovšem i transdermální systémy, kdy se kontinuální rychlostí vylučují z připevněné náplasti hormony kůží do krve. V závislosti na dávkovacím schématu známe sekvenční a kontinuální systémy. U sekvenčních systémů se hormony podávají 3 týdny. Pak se substituce na 1 týden přeruší a následuje krvácení ze spádu. Tento postup simuluje normální menstruační cyklus. Pro některé ženy nemusí být však hormonální substituce z různých důvodů vhodná.

Fytohormony a fytoestrogeny

Na světě najdeme látky pocházející z různých rostlin, které napodobují účinek estrogenů. Tyto látky obsažené většinou ve standardizovaných extraktech z rostlin jsou schopné se v nepřítomnosti estrogenů v krvi navázat na receptory v různých orgánech a simulovat jejich účinek. Tyto látky nazýváme fytoestrogeny. Mají podobnou strukturu jako lidský estrogen. I když proběhlo velké množství studií, které se snaží zmapovat účinek fytoestrogenů právě v období klimaktéria, nejrozsáhlejší studie byla uskutečněna s extraktem z oddenku severoamerické rostliny Cimicifuga racemosa (ploštičník hroznatý). Studie proběhla v Německu na souboru více než 6000 pacientek s projevy klimaktéria (1). 

Lékaře zajímalo srovnání účinnosti samotného extraktu z ploštičníku ve srovnání s kombinací ploštičníku a třezalky tečkované. Třezalka tečkovaná je známá svým účinkem na mírný až středně těžký stupeň deprese. Její užívání může mít tedy příznivý vliv na depresívní nálady právě v období přechodu.

Během studie užívaly pacientky buď samotný ploštičník nebo ploštičník s třezalkou. Jejich subjektivní stav byl hodnocen podle dotazníku tzv. Menopause Rating Scale (MRS), který velmi komplexně popisuje všechny obvyklé příznaky klimaktéria - celkem 11 projevů na škále od 1-5. Nižší hodnota udává zlepšení potíží. MRS byl vyhodnocen v 0. den studie, po 3, 6 a případně i po 12 měsících léčby (1).

Studie prokázala, že díky přidání třezalky k ploštičníku došlo ke zvýšení účinku přípravku. Vyššího účinku bylo dosaženo nejen u žen s klasickými vasomotorickými příznaky, ale také u žen s výkyvy nálad, mírnými depresemi či poruchami spánku. Doporučené dávkování bylo 1 až 2 tablety denně. Sledování pacientek trvalo celkem 12 měsíců. Po vyhodnocení studie se ukázalo, že účinnost kombinace na návaly, pocení i psychické potíže je vyšší než při podávání samotného ploštičníku. Účinky ploštičníku a třezalky tečkované se tedy při klimakterických potížích vzájemně doplňují.

GS Merilin Harmony – přírodní řešení klimaktéria s klinicky prověřenou účinností

Na trhu v ČR je dostupný přípravek GS Merilin Harmony, který obsahuje standardizovaný extrakt ploštičníku hroznatého v denní dávce 20 mg. Triterpenické glykosidy v něm obsažené příznivě ovlivňují vasomotorické projevy klimaktéria, u isoflavonů byl zase zkoumán hlavně jejich vliv na zlepšení psychické nálady. GS Merilin Harmony také obsahuje vápník a vitamín D3, které pozitivně působí na hustotu kostí. Tyto složky tak zlepšují bilanci kostní hmoty a mohou omezovat její úbytek. Nedostatek estrogenů v klimaktériu má za následek osteoporózu, kdy dochází k převaze úbytku kostní hmoty nad tvorbou kostí. Ženy tak mají kvůli snížené pevnosti kostí zvýšené riziko komplikovaných zlomenin především krčku stehenní kosti. GS Merilin Harmony obsahuje navíc extrakt z nati třezalky tečkované (Hypericum perforatum) v denní dávce 150 mg. Třezalka je často označovaná jako induktor jaterních enzymů, který může ovlivňovat metabolismus, a tím i účinek některých souběžně podávaných léčiv. Nutno ovšem zdůraznit, že tato vlastnost byla u třezalky prokázána až v denní dávce 900 mg denně (2,3). Díky látkám jako hypericin a pseudohypericin je extrakt z třezalky vhodný u žen s převažující složkou psychosomatických projevů klimaktéria.

MUDr. Karel Metyš

(1) V. Briese et al. Maturitas 57 (2007) 405-414.

(2) Roots I. et al. Clin. Pharmacol. Ther. 2000; 67: 159.

(3) Ernst E. Possible interactions between synthetic and herbal medicinal products, Part 2: a systematic review of the direct evidence. Perfusion 2000; 13: 60–70.