PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

KONTAKTNÍ EKZÉM PO TETOVÁŽI HENNOU



Svého času se tetování stalo obrovským hitem a jeho obliba přetrvává i dodnes. Nejrůznější vzory a motivy zdobící kůži na rozličných místa těla se staly součástí životního stylu a vyjádřením postoje mnohých lidí. Řadu z těch, které tetování lákalo, však odrazoval fakt, že tetování je permanentní - zůstává na těle celý život a jeho odstranění je více než komplikované. Nejen z tohoto důvodu se následně staly velmi populárními i alternativní metody tetování dočasného. Jako je například tetování hennou. Ono totiž, jak je dobré si hned z kraje ujasnit, je tetování hennou na rozdíl od toho klasického také bezbolestné. Ve skutečnosti zde totiž nefigurují žádné jehly a vpichy, ale ve své pravé podstatě jde vlastně pouze o kresbu prováděnou na tělo za využití henny. Nepředbíhejme ovšem a pojďme se nejprve s hennou trochu seznámit, abychom následně mohli přistoupit i ke zhodnocení vlivu tohoto způsobu zdobení těla na lidské zdraví. 

Henna coby rostlina 

Pod jménem Henna se, kromě celé řady kosmetických přípravků, které toto jméno také obsahují, v samotném základě ukrývá listnatá rostlina, oficiálně nazývaná jako Lawsonia inermis. Vyskytuje se v podobě poměrně vysokého keře či menšího stromu, může však dosahovat výšky až šesti metrů. Lawsonia inermis roste zejména v suchých a horkých oblastech, například v severní Africe, na středním východě, či v Indii. Komerčně se pěstuje v řadě zemí s vyhovujícími podmínkami. Sušením listů Lawsonie a jejich následným pomletím, po němž se zpravidla ještě přes síto odfiltrují hrubší části, vzniká zelenavý prášek, který je po smíchání s vhodnou tekutinou (viz. níže) je připraven k použití (zejména) jako prostředek vhodný k barvení. Krom toho henna oplývá i antimykotickými, antibakteriálními a pokožku zklidňujícími účinky. Mimo jiné též poměrně účinně působí jako UV filtr. 

Henna coby barvivo 

Listy henny obsahují 1 – 4% látky, které se označuje jako lawson - chemicky jde o 2-hydroxy-1,4-naftochinon. Lawson má červenooranžovou barvu a je právě tím barvivem, pro který je henna tolik oblíbená. Molekuly lawsonu jsou schopné vazby na bílkoviny. Po smíchání se středně kyselou kapalinou je proto výsledná pasta vzniklá z této tekutiny a hennového prášku schopna barvit i lidské vlasy, nehty a kůži. V tomto případně jde o reakci s keratinem, obsaženým v keratinocytech. Na Středním východě se těchto vlastností henny využívá již po celá staletí, ať už ke zkrášlení těla, nebo v péči o vlasy. V případě malby na tělo nešlo však jen o krášlení, ale uplaťnovalo se i při řadě rituálů a významných životních událostech (zrození, smrt, přechod do dospělosti). V Egyptě se henna údajně využívala i v procesu mumifikace, či k barvení paruk. Do Evropy henna pronikala spíše pomaleji a zpočátku našla uplatnění zejména jako barvivo na vlasy a ke zdobení těla se začala užívat až později. 

Ozdobme se 

Jelikož, jak jsme se v úvodu zmínili, jde při tetování hennou ve skutečnosti pouze o malbu na tělo, je tento způsob zdobení ideální pro ty, kteří nechtějí mít tetování trvalé, případně si cení bezbolestnosti celého procesu, nebo si chtějí nejprve vyzkoušet tetování „nanečisto“. Vzory vytvořené hennou totiž na pokožce setrvávají pouze omezenou dobu (zpravidla týden až měsíc), ačkoliv se lze pokusit tuto dobu nejrůznějšími způsoby prodloužit (o tom níže). Výsledný odstín, ale též zmíněná délka trvání, je individuální záležitostí. Obecně platí, že u lidí se světlejší pokožkou je výsledný odstín na kůži světlejší – spíše žlutooranžový, u lidí snědších bývá barva tmavší, oranžová až hnědá a také déle vydrží zřetelná. Oproti klasickému tetování má tetováž hennou pro své vyznavače ještě minimálně dvě výhody: Jde o poměrně jednoduchou aplikaci, kterou lze podstoupit jak v salónu, který nabízí na tento způsob zkrášlování, ale je možné se umělecky vyjádřit na vlastní (případně samozřejmě i cizí) kůži i sám, třeba v klidu a pohodlí vlastního domova. Stačí jen namalovat, nechat pokud možno co nejdéle v klidu schnout a posléze se ke svému výtvoru šetrně chovat. Za druhé pak, přírodní henna je velmi dobře snášena a alergické reakce na ní jsou spíše vzácností, stejně jako nedráždí za normálních okolností pokožku. Jenže…. Všimněte si, že řada zdánlivě jednoznačných věcí má své jenže. 

Tetováž hennou a kontaktní ekzém 

Jenže… Dosud byla řeč pouze o přírodní, čisté henně. Nesmíme však zapomínat, že žijeme v době pokroku, který, jak známo, nelze zastavit. Zcela logicky (a nelze se tomu divit) se začaly na trhu objevovat produkty z henny obohacené o nejrůznější příměsi, které si kladly za cíl, co jiného, než nabídnout více (a získat více). S rostoucí oblibou henny se zvedla vlna zájmu o to jak dosáhnout jiných barevných odstínů, jak to zařídit, aby malba hennou vypadala co nejvíce jako opravdové tetování a aby také vydržela na pokožce déle. A vstoupí -li do hry chemie, vždycky hrozí nějaká ta alergická reakce. Dovolíme si níže popsat v tomto ohledu nejčastěji zmiňovaný problém, který se týká tzv. černé henny. 

Černá henna 

Po tmavších odstínech henny byla nemalá poptávka. Černá kresba je přeci jen nejvýraznější a vypadá jako pravé tetování. I když přírodní hennu bylo možné „ztmavit“ například rozmícháním s citrónovou štávou aj., černého zabarvení těmito postupy dosáhnout nešlo. Jak se můžeme dozvědět, černá henna se však záhy objevila. Typické bylo malbu na tělo touto hennou získat od pouličních „umělců“, zejména v přímořských leto- viscích, apod. Kdekdo se pak zaradoval a těšil se, jakou si z dovolené přiveze pěknou, ač dočasnou, památku (černá henna ovšem slibovala též delší výdržnost). Někteří ovšem následně zaplakali. Pro dosažení rychlejšího schnutí, delší výdržnosti a získání výsledné tmavé (černé) barvy bylo nutné do přírodní henny přidat řadu dalších látek: „Známou přísadou k docílení rychlejšího a sytějšího tmavého (černého) zbarvení malování na těle je parafenylendiamin (PPD, CAS 106-50-3). Mezi další barviva patří červené karmínové barvivo CI 75470 (CAS 1260-17-9), toluen-2,5-diamin (CAS 95-70-5), toluen-2,5-diaminosulfát (CAS 615-50-9) a benzen-1,2,3-triol (CAS 87-66-1). V černé henně byl také nalezen dusičnan stříbrný a chrom. Mnoho z těchto nalezených přísad způsobuje ať už časné či opožděné alergické reakce nebo chronické zánětlivé reakce.“(*) Opožděnou reakcí je myšlen fakt, že rozvoj kontaktního ekzému, jakožto i dalších příznaků může nastat přibližně 3 – 12 dní od samotného kontaktu s vyvolávající látkou. Nejčastějšími projevy alergické reakce u černé henny jsou rozvoj kontaktního alergického ekzému, svědění, zarudnutí pokožky, puchýře, změna pigmentace, aj. Získaná přecitlivělost na do henny přidávaná barviva (zejm. PPD) je celoživotním údělem a vzhledem k tomu, že tyto látky se využívají i v jiných odvětvích (textilní průmysl), je opravdu vhodné si černý „pokoutní“ obrázek na kůži raději dvakrát rozmyslet. Reakci na přítomnost PPD lze očekávat zejména u alergiků, je však nutné poznamenat, že je častá i mezi nealergiky. Užití PPD při výrobě prostředků sloužících ke zdobení kůže u nás naštěstí není povoleno a jeho množství v prostředcích na barvení vlasů je zákonem limitováno. Alergický kontaktní ekzém - Vzniká při kontaktu kůže s alergenem. Přitom taková látka nemusí zprvu působit žádné potíže, teprve při dlouhodobém opakovaném kontaktu může dojít k přecitlivělosti a následné reakci v podobě ekzému. Mezi nejčastější alergeny se v tomto případě řadí různé kovy a jejich sloučeniny (chrom, kobalt, nikl), barviva, ale i některé druhy rostlin (heřmánek, extrakt z čajovníku australského), léčiv a jejich přísad. Léčba kontaktního ekzému není snadná a zahrnuje kromě nutnosti vyhnout se opakovanému kontaktu s alergenem také nasazení lokálních kortikosteroidů a antihistaminik. 

Andrea Kleinová (*) 

http://www.konzument.cz/aktuality.php?do_sekce=bezp_jakost_nepotr& str=ostatni&id_aktuality=238 

Zdroje: Ing. Radomír Fiksa: Tetování. Sowulo Press, Žďár nad Sázavou 2008. ttp://www.konzument.cz/aktuality.php?do_sekce=bezp_jakost_nepotr& str=ostatni&id_aktuality=238 http://www.tetovani.org/hennou http://henna.webnode.cz/news/henna-lawsonia-inermis/ http://www.ulekare.cz/clanek/docasne-tetovani-hennou-je-u-alergiku-nebezpecne- 6729 

 

YjVkNjg3OW