PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Koronaviry známé a neznámé



Koronaviry známé a neznámé

RNDr. Martin Štula


Koronaviry jsou běžné RNA viry typického tvaru, které u lidí způsobují mírná až středně těžká onemocnění horních cest dýchacích, například běžnou rýmu. Co je však tentokrát jinak?

Pod názvem koronavirus dnes rozumíme především virus SARS-CoV-2, způsobující onemocnění COVID-19. O běžných lidských koronavirech typu 229E, NL63, OC43 nebo HKU1 neslyšíme prakticky nic, protože nejsou nijak nebezpečné. Běžnou rýmu koronavirem nikdo nenazve.
Avšak už potřetí v moderní historii koronaviry způsobily celosvětové problémy nedozírného významu. Uprostřed nejnovější vlny se právě nacházíme. Co mají tyto koronaviry společné a v čem se liší?
SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome)
SARS (česky těžký akutní respirační syndrom) bylo onemocnění způsobené virem SARS-CoV. Poprvé byl hlášen 16. listopadu 2002 v čínské provincii Kuang-tung. Nákaza se rozšířila do více než 30 zemí. Zastavit se ji podařilo v polovině roku 2003, ojedinělé případy byly hlášeny ještě začátkem roku 2004. Proti nemoci samotné není žádný lék, pouze protiepidemická opatření a léčba symptomů. 

MERS (Middle East Respiratory Syndrome)
MERS je způsobený virem MERS-CoV. Kromě plic postihuje i ledviny. První infekce byla prokázána na podzim roku 2012 v Saudské Arábii, proto má tento respirační syndrom přívlastek „ze Středního východu“. V porovnání se SARS má MERS menší úmrtnost (podíl úmrtí v populaci), ale větší smrtnost (podíl úmrtí u postižených pacientů), také se šíří mnohem pomaleji. Nejvíce obětí si vyžádala první vlna v letech 2012 a 2013 na Středním východě. Druhá významná vlna postihla Jižní Koreu v roce 2015, kam byla nemoc zavlečena.

COVID-19 (COronaVIrus Disease 2019) 
COVID-19 je aktuální infekční onemocnění, způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2. Začalo se šířit v prosinci 2019 z Číny z města Wu-chan, údajně z tržnice s mořskými plody a jinými zvířaty. Spekuluje se také o možném úniku z blízké laboratoře, která podobné viry zkoumá. Nový virus byl identifikován 7. 1. 2020, první pacient zemřel o dva dny později. Počáteční vlna onemocnění postihla hlavně pevninskou Čínu a blízké země. Nyní jsme uprostřed druhé vlny s epicentrem v Evropě. Nebezpečí COVID-19 je především ve vysoké infekčnosti, která má za následek statisíce postižených. I když je smrtnost mnohem nižší než SARS nebo MERS, počet obětí je v době psaní tohoto článku skoro šestinásobný oproti SARS a MERS dohromady.

Co mají společné?
Všechny tři závažné koronavirové infekce jsou považovány za zoonózy, tj. mají původ v přenosu ze zvířat. SARS byl na člověka přenesen z cibetky (drobná šelma v Asii považovaná za pochoutku), MERS byl podle studií z roku 2014 přenesen z velbloudů, COVID-19 má údajně původ u netopýrů.
Podobný je také mechanismus přenosu blízkým kontaktem (kapénková infekce, fyzickým přenosem) a mechanismus účinku na lidský organismus. Virus proniká do buněk (zejména do buněk plic), kde se množí. Když buňku opouští, bere si s sebou kus plasmatické membrány jako svůj obal. Tím buňku poškodí nebo až zničí, doslova roztrhá. 

V čem se liší?
Markantní rozdíl je v průběhu a důsledcích. Největší smrtnost má MERS, zemřeli 3–4 pacienti z 10. Na SARS zemřel každý desátý nakažený. U COVID-19 zatím nemáme přesná čísla. Odhad WHO je 3,4 %. Nutno říci, že čísla se velmi liší v různých zemích. Země, které měly zkušenosti se SARS nebo MERS reagovaly velmi rychle a tvrdě. Jižní Korea udává smrtnost asi 1 %. Země, které připravené nebyly, mají smrtnost i kolem 8 %. Otázkou je, kolik je ve skutečnosti nakažených. Počet zemřelých je poměrně přesný. Počet nakažených však nikoliv, může být 
2–5× vyšší. Svou roli hraje i délka onemocnění a možnosti lékařské péče. Pokud 5–10 % infikovaných vyžaduje lékařskou péči, může se systém zdravotnictví zhroutit.
Za šíření COVID-19 může hlavně jeho vysoká nakažlivost (označuje se R0) a relativně mírný průběh u většiny populace. SARS i MERS mají prudší průběh a vysokou smrtnost. Jejich nakažlivost R0 je 2, resp. 0,3–0,8. Toto číslo udává, kolik dalších lidí průměrně jeden nemocný nakazí. U COVID-19 se R0 odhaduje v rozmezí 2,4–3,5. Rozdíl to je obrovský. Zatímco u R0=2 se po deseti přenosech od jednoho nemocného nakazí 1000 lidí, při R0=3 to je skoro 60 tisíc lidí. Pro srovnání, chřipka má R0 1,3 a za stejných podmínek je nakažených 14.
Mírný až bezpříznakový průběh COVID-19 u většiny populace se může zdát jako dobrá zpráva, ale opak je pravdou. Pacienti bez příznaků, nebo s mírnými příznaky mohou onemocnění dále šířit a ohrozit obzvláště zranitelné skupiny. U čtyřicátníků je pravděpodobnost úmrtí 0,4 %, u šedesátníků 3,6 %, ve věkové skupině 80+ se toto smutné číslo pohybuje mezi 15 a 20 %. Kardiovaskulární onemocnění, diabetes nebo současné plicní onemocnění riziko rapidně zvyšuje.
Jediným v praxi ověřeným řešením je co nejširší testování a maximální omezení kontaktu umožňujícího přenos. Infekce má vždy náskok. Každé opatření, které se v dané chvíli jeví jako přiměřené, je nedostatečné. Je mnohem lepší reagovat přehnaně než „rozumně“.
Samotná nemoc se léčí symptomaticky, organismus si musí poradit sám. Proto je dobré mít imunitní systém v co nejlepší kondici, dostatek vitaminů a esenciálních mastných kyselin omega-3.
Chtěli bychom poděkovat všem zdravotnickým pracovníkům a dalším profesím, kteří to nevzdávají.

Pozn.:  Není nic staršího, než včerejší noviny. Článek vznikl 19. 3. 2020, spousta věcí už může být jinak…
Autor obrázku: Belouzard, et al. – https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3397359/, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=26447694

MjIyNjI1M