PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

LETNÍ INFEKCE HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH




Infekce horních cest dýchacích (IHCD) patří mezi nejčastější stesky, se kterými přicházejí pacienti do ordinace praktického lékaře nebo do lékárny. Jedná se o velmi častá onemocnění mívající sezónní charakter, v létě je jejich výskyt spjat s náhlou změnou teplot či změnou klimatu během cestování. Tyto infekty jsou převážně nezávažné povahy, komplikace však můžou nastat u pacientů s oslabenou imunitou, u pacientů s chronickým onemocněním nebo u malých dětí. Převážná většina infekcí je virového původu, pouze u malé části jsou vyvolávacím agens bakterie. V některých případech se jedná o bakteriální superinfekci původně virového infektu, nejčastěji se tak stává při rozšíření infekce do středouší nebo paranasálních dutin.

Podle lokalizace rozlišujeme u IHCD akutní rýmu (příp. akutní rhinosinusitidu), akutní faryngitidu, akutní tonzilitidu, akutní otitidu, akutní epiglotitida a akutní laryngitidu. Většina IHCD probíhá s podobnými příznaky, typická je bolest v krku, sekrece z nosu, kašel, únavnost, celková slabost, chrapot a zhoršené dýchání. V létě jsou nejčastějšími původci IHCD rhinoviry, enteroviry, případně Coxsackie viry. U faryngitid nacházíme typicky adenoviry, Coxsackie viry eventuelně coronaviry. Léčba IHCD je u virové etiologie symptomatická, podáváme analgetika, antipyretika, nasální i celková dekongestiva, dostatečný přísun tekutin, klid na lůžku, vitamin C. Antibiotika jsou nasazována jen při průkazu bakteriální infekce, neuvážené podávání celkových antibiotik je příčinou rostoucí bakteriální resistence. Dobrá zkušenost je s lokálním antibiotikem ve spreji fusafunginem (obchodní název Bioparox), který jakožto lokální přípravek bakteriální rezistenci nevyvolává (přímou ani zkříženou) a v případě nutnosti se může kombinovat se systémovými antibiotiky. Bioparox má duální účinnost - antimikrobiální a protizánětlivou. Působí jednak přímo v ohnisku infekce – bakteriostaticky přímo na respirační sliznici, jednak protizánětlivě - specificky na úrovni makrofágů. Tím Bioparox účinně potlačuje infekci a zároveň zmírňuje příznaky zánětu. Protíná tak bludný kruh infekce a zánětu. Bioparox je možné podávat také v symptomatické léčbě virových infekcí: tím, že zlepšuje obranyschopnost sliznice, brání riziku možné nasedající bakteriální infekci – tzv. sekundární bakteriální superinfekci. Velkou výhodou tohoto přípravku je navíc možnost podávát ho u širokého spektra pacientů s různým profilem, včetně těhotných žen a kojících matek, dětí nad 30 měsíců věku (Bioparox neobsahuje kortikosteroidy ani vazokonstrikční látky). Pro průkaz infekčního agens slouží kultivace, pro rychlejší orientaci mohou významně pomoci rychlé laboratorní testy markerů bakteriálního zánětu prostřednictvím stanovení CRP – C reaktivního proteinu. V současné době je na trhu k dispozici CRP test pro domácí sebetestování, pacient tak může v domácím prostředí jednoduše rozlišit bakteriální a virovou infekci. Při bakteriální infekci se CRP zvýší během 6-12 hodin, přičemž u virového infektu zůstává hodnota v normálním rozmezí jako u zdravých jedinců (0-7 mg/l). V případě podezření na infekční mononukleózu se provádí i jaterní testy.

AKUTNÍ RÝMA (RHINITIS ACUTA)/ RHINOSINUSITIDA 

Akutní rýma je ve většině případů virového původu (v 98%-100% případů), z původců se nejčastěji uplatňují rhinoviry, adenoviry, influenza viry, parainfluenza viry, RS viry. Typickými příznaky jsou kýchání, pálení a zduření nosní sliznice, zpočátku vodnatá sekrece, později se mění v hlenovitou, může být zvýšená teplota, bolest hlavy. Při rýmě velmi často dochází i k postižení vedlejších nosních dutin (rhinosinusitida), při nesprávně vedené léčbě může dojít i k bakteriální superinfekci. Léčba akutní rinitidy je symptomatická, zahrnuje aplikaci anemizačních nosních kapek /sprejů s obsahem alfa1 sympatomimetik, které lokální vazokonstrikcí potlačí zduření sliznice. Podávání lokálních dekongestiv (tetryzolin, oxymetazolin, xylometazolin, aj) je nutné u dospělých omezit na dobu maximálně 7 dní z důvodů rizika rebound fenoménu. U dětí by délka podávání neměla přesáhnout 3-5 dnů. Vhodnou alternativou je podávání hypertonických salinických dekongestiv, které šetrně sníží otok sliznice bez rizika vzniku návyku. U nekomplikovaného průběhu je vhodné podávání lokálního antibiotika fusafunginu (Bioparox) s protizánětlivým účinkem ve formě aerosolu. Antibiotika jsou indikována v těžších případech, když příznaky (včetně teploty) přetrvávají déle, minimálně 10-14 dní, případně se objeví další symptomy typické pro sinusitidu, jako je hnisavý výtok z nosu, bolest v oblasti oka, paranasálních dutin či bolest zubů horní čelisti. Lékem volby jsou amoxicilin nebo cefalosporiny I. generace. Při závažnějším průběhu volíme amoxicilin s klavulanátem nebo cefalosporiny II. generace.

AKUTNÍ FARYNGITIDA

Nejčastěji se jedná o virové postižení sliznice hltanu, případně s nasedající bakteriální superinfekcí (streptokoky, pneumokoky, Haemophilus infuenzae). Primárním příznakem bývá ostrá bolest v krku, suchý kašel nebo naopak zahlenění, zvýšená teplota. Léčba zahrnuje aplikaci kloktadel (jodpovidon, benzydamin, hexetidin), antiseptických pastilek, při suchém kašli podáváme antitusika, při zahlenění mukolytika (ambroxol). Rychlý klinický efekt na zmírnění orofaryngeálních symptomů jako je kašel, dysfagie či bolest hrdla je prokázán po aplikaci fusafunginu (Bioparox), který při správném dávkování rychle redukuje faryngeální erytém a edém. 

AKUTNÍ TONZILITIDA

Jedná se o akutní zánět patrové mandle většinou bakteriální etiologie (z 90% jde o infekci vyvolanou Streptococcus pyogenes). Z příznaků dominuje bolest v krku při polykání, zvětšení mízních uzlin, únava, bolest svalů, kloubů, horečka. Při průkazu beta-hemolytického streptokoka je indikován penicilin-V, při alergii na betalaktamy makrolidy. U stafylokokových infekcí a zvláště u komplikací jsou vhodná širokospektrá antibiotika – doxycyklin nebo potencované aminopeniciliny (amoxicilin s klavulanátem). Současně jsou doporučena antipyretika, kloktadla, antiseptické pastilky, klid na lůžku. Na symptomatickou léčbu lze použít lokální antibiotikum fusafungin (Bioparox) aplikované ve spreji, které dobře působí na streptokoky (včetně Streptococcus pneumoniae) a stafylokoky (včetně meticilin-rezistentních). 

AKUTNÍ OTITIDA

Vzniká rozšířením infekce sluchovou trubicí při zánětu horních cest dýchacích (nejčastěji při akutní rýmě či zánětu nosohltanu), vzácný bývá i hematogenní přenos (při chřipce či spalničkách). U bakteriálního zánětu se setkáváme s horečkou, lokální bolestivostí a zarudnutím bubínku, přičemž nejčastějšími infekčními agens jsou Streptococcus pneumoniae, Haemophillus influenzae a Moraxella catarralis. U bakteriálního zánětu je lékem volby amoxicilin, při alergii na betalaktamy podáváme makrolidy (klaritromycin nebo azitromycin). Pokud se jedná o virovou infekci, léčba je symptomatická. Při otitidě aplikujeme ušní kapky obsahující analgetikum, lokální anestetikum a často také kortikoid. Symtomaticky podáváme perorálně NSAID či paracetamol, vhodné jsou oplachy nosní sliznice (salinické roztoky), k uvolnění nosní dutiny a sluchové trubice aplikujeme dekongescenční látky.

AKUTNÍ EPIGLOTITIDA

Jedná se o zánět hrtanové záklopky postihující zejména děti předškolního věku, postihnout však může i dospělé, ohroženou skupinou jsou imunosuprimovaní pacienti a diabetici. Původcem je bakterie Haemofilus infuenzae, méně často Streptococcus pneumoniae a Streptococcus haemolyticus. Příznaky se rozvíjí rychle, zahrnují vysokou horečku, schvácenost, ostrou bolest v krku, dítě odmítá pít, nemůže polykat, později se objevuje dechová tíseň. Léčba spočívá v okamžité hospitalizaci (jedná se o životohrožující stav), při převozu je nezbytné zajistit polohu dítěte vsedě s mírným předklonem. Jsou indikována intravenózní širokospektrá antibiotika (cefalosporiny II. a III. generace), antipyretika popř. kortikoidy.

AKUTNÍ LARYNGITIDA

Je zánětlivé onemocnění hrtanu způsobené z 99% virovou infekcí. Nejčastějšími virovými původci jsou rhinoviry, influenza a parainfuenza viry a coronaviry. Ve vzácných případech bývá původu bakteriálního. Onemocnění začíná náhle, z příznaků dominují chrapot, řezavá bolest v krku, bolesti při polykání, horečka, rýma, bolest hlavy, svalů, kloubů a kašel často s expektorací krve. Léčba je symptomatická zahrnující antipyretika, při suchém kašli podáváme antitusika, při vlhkém kašli expektorancia, doporučuje se aplikace zapářkového obkladu na krk. S výhodou podáváme lokální aerosolovou léčbu s protizánětlivým a antibiotickým účinekm - fusafungin. Při podezření na bakteriální superinfekci, která se typicky projevuje vlhkým kašlem s pálením za hrudní kostí, jsou indikována antibiotika resistentní vůči betalaktamáze.

PharmDr. Tereza Hanáková, literatura u autorky

Zdroje: Praško J.: Úzkostné poruchy, Interní medicína pro praxi, 2004, 10, 500. Kryl M.: Úzkostné poruchy, Psychiatrie pro praxi, 2005, 3, 155. Racková S, Janů L..: Farmakoterapie úzkostných poruch, Psychiatrie pro praxi, 2006, 3, 112 a případně i komplikovat. 

ZjcyMG