PHARMA NEWS - odborný časopis

Ze zdravotního hlediska je vstup do páté dekády života u mužů záležitostí dá se říci rizikovou. Zdravotní stav čtyřicátníků sice nelze zhodnotit pouze v závislosti na věku – individuální rozdíly jsou v tomto směru samozřejmě obrovské a závislé na celé řadě faktorů. Obecně však lze říci, že právě v tomto období života se začíná projevovat nenávratnost mládí a na obzoru se objevují četná zdravotní rizika a komplikace, které není dobré odbýt mávnutím ruky.

Tisíce a tisíce článků bylo již napsáno na téma zdravého životního stylu, významu vyvážené stravy, zdravotní prospěšnosti sportovních aktivit, rizikových faktorů kouření či konzumace alkoholu a podobně. A ejhle. Postavme vedle sebe dva čtyřicátníky s odlišným životním stylem a na první pohled bude zřejmě patrný dost výrazný rozdíl. V tomto věku se totiž již naplno začíná projevovat to, čím jsme svému tělu dosud prospívali a čím jsme mu naopak ublížili. Jedním z nejrozšířenějších zdravotních problémů současnosti, který lze velice dobře pozorovat, je nadváha a obezita a zdravotní rizika z nich vycházející.

„ROKŮ MI PŘIBÝVÁ, ROSTE MI TEŘICH…“ 

Zpívá v jedné ze svých písní folkový muzikant Slávek Janoušek. (Přičemž pro ty, kteří se s tímto výrazem ještě nesetkali – teřich – čili pupek, panděro, velké břicho, a to zejména u mužů.) Nic naplat. Dobré jídlo a pití se v Čechách vždy těšilo velké oblibě. Takové vepřo knedlo zelo spláchnuté jedním či dvěma pivy je pro řadu mužů vysloveně potěšením. A jelikož s jídlem roste chuť a česká kuchyně nepatří právě k nejzdravějším, o oblíbenosti piva ani nemluvě, najdeme v naší populaci stále výrazně více čtyřicátníků trpících nadváhou či obezitou, než těch se štíhlou a vypracovanou postavou. Ono „vysportovat“ bůček, jitrničky, tlačenku a klobásky, není zase tak jednoduché, pokud si je dopřáváme příliš často. A ruku na srdce, kolik času věnujeme pohybovým aktivitám, pánové? 

RUKU NA SRDCE

Právě o srdce totiž začíná jít. Však také muži po čtyřicítce jsou vznikem kardiovaskulárních chorob ohroženi třikrát častěji než ženy ve stejném věku. A rizikovým faktorem jejich rozvoje je mimo jiné především nadváha a obezita. Srdeční onemocnění má však málokdy tolik slušnosti, aby vás předem upozornilo na svůj příchod. Jde o návštěvu nezvanou, která přichází náhle, například v podobě infarktu. Žel bohu, ač přes čtyřicet let stáři, nemáme my muži mnohdy víc rozumu než ve dvaceti. Vrozená hrdost a vědomí, že „mně se to přece stát nemůže“, jsou často silnější než zdravý rozum, který velí: Alespoň jednou ročně navštívit lékaře, nechat si změřit tlak a zjistit hladiny cholesterolu. Stravovat se rozumně, omezit tučné, sladké a alkoholické nápoje požívat pouze v menším množství. A pokud možno: nekouřit. 

STRAŠÁK JMÉNEM RAKOVINA

Spojitost mezi aktivním kouřením a rozvojem plicního nádoru byla na základě mnoha studií finálně potvrzena na počátku druhé poloviny 20. století. Dodnes však neznáme všechny procesy, které vedou ke vzniku rakovinotvorné buňky. Statistiky v tomto případě opět hovoří silně v neprospěch mužů. Několikanásobně častěji je totiž rakovina plic diagnostikována u mužských pacientů. Jen pro srovnání vývoje tohoto onemocnění: V roce 1950 zemřelo v následku plicní rakoviny na našem území 1083 mužů a 252 žen. V roce 1995 zemřelo na rakovinu plic v naší zemi již 4704 mužů a 1091 žen. Statistika z roku 1990 uvádí, že celosvětově bylo tento rok zaznamenáno 771 800 případů rakoviny plic u mužů a 265 100 v ženské části populace. Dohromady přes milion případů. To není právě málo, že? Rakovina plic je v největším množství případů diagnostikována u pacientů mezi 40. a 70. rokem života. A to musíme ještě vzít v potaz riziko rozvoje rakoviny střev. Ani v tomto případě nemáme být na co pyšní. Rakovina tlustého střeva je bohužel u českých mužů rovněž velmi četným onemocněním. Je smutným faktem, že v tomto směru drží dokonce mužská část obyvatelstva České republiky celosvětové prvenství. To, že být kuřákem s nadváhou je v současnosti opravdu riziková kombinace, dokazuje i další velmi časté onemocnění: 

DIABETES MELLITUS

Neboli lidově řečeno „cukrovka“ je označením pro skupinu onemocnění, která vznikají jako následek poruchy sekrece nebo účinku inzulínu v organismu. V zásadě rozeznáváme dva typy diabetu, přičemž výrazně častějším je diabetes mellitus druhého typu. Co má s tím vším společného náš muž po čtyřicítce, lze snadno posoudit: Diabetes mellitus druhého typu postihuje zejména lidi ve středním a pozdním věku. Na jeho vzniku se podílí kromě genetické predispozice také řada vnějších faktorů, například nedostatečná fyzická aktivita, stres, kouření, nebo nevhodné složení potravy, typické pro obyvatele vyspělých zemí. Průměrně v 80% případů je diabetes mellitus 2. typu spojen s obezitou. Přitom nehraje roli jen stupeň obezity, ale zejména distribuce tuku v těle (nejrizikovější je obezita centrální) a doba trvání obezity samotné. Co se týče centrální obezity, jde o hromadění tuku nad boky, v oblasti břicha a zejména pasu. Není asi těžké uhodnout. Ano, centrální obezita je typem obezity, kterou trpí zejména muži. Vzato kolem a kolem, nevypadá to zatím s muži po čtyřicítce, kteří příliš nedbají na své zdraví, nikterak růžově. Ještě, že mohou čas od času zapomenout na hrozící zdravotní rizika v hřejivé náruči své partnerky a ve společném loži zavzpomínat na časy mládí…. Nebo že by i v téhle oblasti po čtyřicítce něco…. 

MLADÝ POJEM ANDROPAUZA

Bohužel ano. Ani v rovině sexuální nenecháme muže po čtyřicítce v klidu. Nic naplat. Současné vědecké poznatky již umožnily vzniknout pojmu „andropauza“, tedy jakési mužské odvozenině pojmu „menopauza“. Vypůjčíme-li si na okamžik anglickou terminologii, můžeme hovořit o tzv. syndromu

PADAM – neboli Partial Androgen Deficiency of Aging Male.

Což doslovně přeloženo znamená „syndrom částečného nedostatku androgenů u stárnoucího muže“. Máte pravdu, zní to strašně. A o co tedy jde? Přibližně od ukončené třetí dekády života (jak jinak) začíná zvolna klesat produkce nejvýznamnějšího mužského pohlavního hormonu – testosteronu. Míra poklesu a jeho rychlost je individuální záležitostí, závislou na mnoha proměnných. Méně či více se tedy mohou začít projevovat příznaky klesající hladiny testosteronu. V rovině sexuální k nim můžeme řadit např.: Poruchy erekce – nedostatečné ztopoření, schopnost dosáhnout pouze krátkodobé erekce. K těmto obtížím se často řadí také poruchy ejakulace. Snížení sexuální apetence – souvisle se snížením vzrušivosti. Klesá touha po pohlavním styku. Snížení intenzity prožitku – neuspokojivé pocity při vyvrcholení, pocit „nedostatečného orgasmu“. Krom této roviny se mohou objevit i příznaky v podobě např. častějších pocitů únavy, podrážděnosti, mrzutost, pocitů smutku, neochoty komunikovat, pocitů vlastní zbytečnosti, nespokojenosti s vlastním (byť dříve plně uspokojivým) životem, aj. To aby se každý čtyřicátník už začal pořádně stresovat.

STRES

Stres je všudypřítomný nepřítel našeho zdraví, který nás bez našeho souhlasu provází prakticky po celý život. Žel bohu, ani muž po čtyřicítce od něj nebude osvobozen. V tomto směru je asi na místě vytknout zejména tři druhy (původce) stresu, a to: stres pracovní, stres finanční a stres zdravotní. Pracovní vytížení současné generace je popravdě řečeno značně vysoké. Na zaměstnance jsou kladeny velmi vysoké nároky, poptávka po práci je značná a jistota stálého zaměstnání v důsledku ekonomické krize nevelká. S tím samozřejmě souvisí přímo i stres finanční. Životní náklady rok od roku neustále stoupají, mít vlastní bydlení znamená v obrovském množství případů zavázat se ke splácení hypotéky po dobu dvaceti a více let. Jakýkoliv výpadek příjmů, ať už z důvodu ztráty zaměstnání, či dlouhodobější nemocenské, může vést ke katastrofě. Vidina klidného důchodu je v současnosti díky vládním (ne) reformám podobná spíše obrázku z vědeckofantastického filmu. Zdravotní stres tak logicky doplňuje předchozí dva případy. Najednou vstupujeme do věku, kdy se již vytrácí pocit vlastní síly a nepřemožitelnosti. Ozývají se pravidelné bolesti zad a kloubů, cosi už nefunguje tak, jako dříve. Fyzické zdraví stagnuje a souvisle s ním je kladena obrovská zátěž i na psychiku. Člověk cítí, že pokud vypadne z dosavadního života, nemusel by již dostat šanci se znovu úspěšně zapojit. Životní krize v období po čtyřicátém roku života dává výrazně menší šanci na uspokojivý návrat do normálních kolejí, ať už v jejím pozadí stojí rozvoj vážnějšího onemocnění, ztráta zaměstnání, nebo například rozvodové řízení. 

PREVENCE

V období po čtyřicátém roku života výrazně roste význam preventivních opatření v zájmu zachování zdraví. Pravidelné preventivní lékařské prohlídky jsou prvním krokem k předcházení či včasnému zahájení léčby nejrůznějších onemocnění. Své opodstatnění více než dříve získávají doplňky stravy poskytující organismu široké spektrum potřebných látek, minerálních a stopových prvků. Potřeba změny životních návyků, úpravy jídelníčku a dostatku vhodného pohybu je v tomto věku již opravdu na místě, nedošlo-li k ní dříve. Je nutné zaměřit se na ty aspekty, které lze vlastními silami ovlivnit a zároveň neohrozit celkovou životní stabilitu. To znamená, všechny tyto změny provádět nejlépe dle doporučení odborného lékaře, nikoliv metodou pokus-omyl, či podle osvědčených „babských“ rad, zaručeně „zázračných“ diet, nebo dokonce pochybných prášků a pilulek. 

TROCHA NELICHOTIVÝCH STATISTIK ZÁVĚREM 

Na světě trpí nadváhou 1,6 miliardy lidí starších patnácti let, z toho je 400 milionů lidí obézních. Čeští muži zaujímají první místo v počtu případů rakoviny tlustého střeva v přepočtu na počet obyvatel. Češi figurují na prvním až třetím místě v množství vypitého piva na osobu za rok. Přibližně 28 % obyvatel ČR jsou kuřáci. Češi rovněž vedou celosvětový žebříček v závislostech a neřestech. Jmenovitě: konzumace alkoholu, cigaret, drog a výskyt gamblerství.

Rudolf Hála