PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Na marjánku bacha



Na marjánku bacha
 
Docela rád bych napsal zasvěcený fejeton o účincích marihuany na lidský organismus, a to zejména těch pozitivních, ale docela určitě bych se do toho zapletl a dostal se do křížku s hošma z protidrogového a s doktory přes návyky a taky s vědeckými teoretiky a úředníky z ministerstva spravedlnosti, zdravotnictví a financí a s poslanci obou komor českého parlamentu… jo a taky s manželkou, která by minimálně prohlásila: „Říkej si, co chceš, ale to svinstvo mi domu netahej!“  Poněvadž spor o indické konopí nás stále ještě dramaticky rozdělují místo toho, aby nás spojil v jednom ohromném rauši. A tak ze mě nevypadne nic, co by nebylo podloženo osobní zkušeností a co už je stejně dávno promlčené.
Tak například: mě to nijak zvlášť nebere. Když jsem poprvé okusil zakázané ovoce, (byl to teda spíš joint než jablko) nijak mě to nenadchlo. Marihuana ve mně vyvolala podobné pocity jako acylpyrin zapitý dvěma pivy a taky měla téměř shodné léčebné účinky. Žádné. A jelikož „tráva“ byla (a pořád je) podstatně dražší než volně prodejné léky, neviděl jsem důvod, proč bych se měl věnovat tak nákladnému koníčku. Ledaže bych měl vhodný, dobře maskovaný pozemeček, ale já vlastním akorát prťavou lodžii v sídlištním paneláku a na ní by se do toho pustil jen opravdový zoufalec. 
Ale měl jsem kamarádku, která zdědila malý domek se zahradou na okraji Prahy, kde si zřídila pěstírnu konopí. Teda – zasadila čtyři kusy 
proskribované rostliny v miniaturním skleníku a rozhodla se vyzkoušet, jestli marihuana skutečně má nějaké léčebné účinky, jak se o tom v té době začínalo hodně mluvit a opatrně psát. Potýkala se s celou řadou více či méně nepříjemných nemocí a odborná péče, jak už to kolikrát chodí, jí jejich průběh nijak nezlepšovala. Nekouřila, takže si marjánku sypala na chleba s tvarohem, přidávala do buchet, guláše a nudlí, louhovala ji v alkoholu a tinkturou si mazala klouby, taky z ní vyráběla šampón nebo co, zkrátka všestranné použití to bylo. A údajně to fungovalo. Tvrdila, že se to lepší, když jsem ji navštívil ráno – pokud jsem přišel k večeru, prohlašovala, že se to nehorší. 
A pak na podzim, když sklidila poslední úrodu, vyrvala holé stonky  a vyhodila na kompost.  Ráno u nich našla své slepice, jak leží na zádech, kopyta vytrčená a vytrhané peří, což byl následek divokého mejdanu, který nosnice zorganizovaly na zbytcích konopí. Asi to kapánek přehnaly a šiblo jim. (Moje osobní zkušenost vyplývá
z toho, že jsem byl následujícího dne pozván na slepici na paprice. Měla fakticky zvláštní šmak.)
Z toho by šel vyvodit jednoduchý závěr: Povolte pěstování a požívání marihuany pro léčebné účely, ale nesypte ji slepicím. Jenomže takový závěr, ani žádný jiný, neučiním, nechám to institucím a komisím, kterých jsou všude mraky, platíme je z našich daní, proč bych je 
připravoval o kšeft. A to je všechno  Tak a teď si konečně můžu nalít nějaký alkohol, samozřejmě ne v množství větším než malém,  o jehož léčebných účincích už dnes, jak doufám, nikdo nepochybuje.
         
                                               Zdeněk Rosenbaum 
             

ZTM4NjE2O