PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Nadýmání



Nadýmání a jeho projevy sice zpravidla nepředstavují vážné ohrožení zdraví, ačkoliv v některých případech mohou coby příznak doprovázet i onemocnění značné závažnosti. Zřejmě nejožehavější problém nadýmání však nespočívá v rovině zdravotní ani lékařské, ale zcela evidentně v rovině společenské.

 Nadýmání, či lidověji řečeno plynatost v odborné terminologii označujeme výrazem meteorismus. Definováno je nadměrným hromaděním plynů v trávicím ústrojí, zejména ve střevě a komplikacemi, které z něj vycházejí. Nahromaděné plyny jsou prostřednictvím přirozených fyziologických pochodů odváděny z těla, což se projevuje v případě odchodu ústy říháním, v případě odchodu konečníkem pak flatulencí. Slovníček: meteorismus – z řeckého „meteorizo“: „zdvihat do výše“ odtud též „vzedmutí břicha“ flatulence – z latinského „flatus“, překládaného jako „závan“, „vítr“, „foukání“. Odchod plynů je samozřejmě přítomen i u „zdravých“ lidí, respektive za normálních okolností, kdy nelze hovořit o problémech s nadýmáním. Ve střevě zdravého člověka je běžně přítomno v jednom okamžiku méně než 200 mililitrů plynů. V průběhu celého dne pak odchází konečníkem průměrně 500 mililitrů plynů s frekvencí odchodů zhruba 12krát až 14krát za den, přičemž dvojnásobná frekvence je z lékařského hlediska stále ještě považována za normální stav. V případě nadýmání, jak již bylo řečeno, se však plyny v zažívacím traktu hromadí ve zvýšeném množství, a to ať už z důvodu nadměrné tvorby, nebo vinou poruchy jejich distribuce a odchodu z organismu. Přítomnost hromadících se plynů vede k rozepnutí tlustého střeva, které zvětšováním svého objemu může utlačovat orgány uložené v dutině břišní, což se mimo jiné projevuje nepříjemnými bolestivými stavy. Zvýšení množství plynů v trávicím traktu může mít několik různých příčin. 

Příčiny 

Do žaludku se plyny dostávají například v průběhu konzumace potravy, kdy společně s jednotlivými sousty dochází i k polykání vzduchu. Svůj podíl má také příjem nápojů sycených oxidem uhličitým („bublinkové“ vody, limonády atp.). Zmiňuje se i riziko tvorby plynů v žaludku v souvislosti s reakcí žaludečních kyselin a jedlé sody, která byla (a stále je) často užívaným prostředkem proti „pálení žáhy“. Poněkud atypickou možností, která nesouvisí s příjmem potravy a sycených nápojů, je tzv. aerofagie. Jde o projev (zpravidla o tik neurotického původu) definovaný polykáním vzduchu. Obdobně může k polykání vzduchu docházet při přítomnosti, či pocitech cizího tělesa v krku, ve snaze se této překážky zbavit. Na vině mohou být i předchozí chirurgické zákroky, které mohou podobné pocity navozovat (tracheotomie aj.). Do střev se dostává část spolykaného vzduchu z žaludku, kromě toho zde však dochází i k samotné tvorbě plynů. Ty mohou jednak vznikat v souvislosti s poruchami trávení (dyspepsie), kdy se plyny uvolňují během procesu hnití či kvašení přijaté potravy.

Významné množství plynů vzniká zejména v tlustém střevě v případech, kdy se do této oblasti dostávají špatně stravitelné nebo nestravitelné složky potravy. Jde zejména o obtížně stravitelné cukry - např. oligosacharidy a jejich následnou reakci s bakteriální flórou tlustého střeva. Při tomto procesu vzniká kysličník uhličitý, vodík a v některých případech také metan. Kromě těchto plynů je ve střevě a v zažívacím traktu všeobecně přítomný také kyslík a dusík. Další příčinou nadýmání pak může být nadměrné pronikání plynů z krevního řečiště do střeva, nebo naopak snížené vstřebávání plynů ze střeva do krevního oběhu. Kromě výše uvedených možností se může nadýmání projevovat v závislosti na průběhu rozličných onemocnění zažívacího traktu. Velmi často se setkáváme s tzv. syndromem dráždivého tračníku – civilizační chorobou, která představuje jednu z nejčastějších příčin bolestí břicha a poruch střevní činnosti. Další závažnější zdravotní problém, při kterém mimo jiné rovněž dochází k výraznému hromadění plynů, je vznik střevní neprůchodnosti. 

Dráždivý tračník bývá často provázen nadýmáním. Jde o funkční poruchu tlustého střeva, neboli tzv. střevní neurózu. Postihuje značné množství lidí (až 25 % obyvatelstva). Dráždivý tračník je definován změnou motility (hybnosti) střevní stěny ve smyslu jejího zvýšení, nebo naopak snížení – jde tedy o nepřiměřenou reakci střev. Střevní obsah (včetně plynů) je tak posouván směrem ke konečníku neúměrně pomalu, což se projevuje nejčastěji zácpou a kolikovitými bolestmi břicha. V opačném případě, kdy je střevní obsah posouván příliš rychle, patří k častým příznakům průjem, časté nucení na stolici, atd. Příčiny vzniku jsou dodnes nejasné, nicméně prokazatelně se na vzniku a tíži projevů může podepisovat působení stresu. Změna citlivosti stěny tlustého střeva a rozvoj obtíží dráždivého tračníku bývají rovněž připisovány dříve prodělané střevní infekci, nevhodnému složení jídelníčku, možným potravinovým alergiím, nevhodným dietám, atp. Jednoznačně však není možné určit vyvolavatele této poruchy. Diagnóza dráždivého tračníku se tak určuje vyloučením jiných onemocnění a absencí střevního nálezu, který by poukazoval na odlišný původ obtíží pacienta. 

Ileus 

Ileus, neboli střevní neprůchodnost, představuje závažný stav, který v mnoha případech vyžaduje hospitalizaci. Tento druh náhlé břišní příhody, při kterém dochází k zástavě průchodu trávených složek střevem, může vznikat z různých příčin. V základě se rozlišuje - ileus mechanický, způsobený překážkou ve střevě, jeho stlačením, zauzlením apod. cévní – který vzniká na podkladě zaškrcení cév zásobujících střevo, případně při embolii či trombóze. funkční – též paralytický ileus, vzniklý „obrnou“ střevní svaloviny, ke které dochází např. v závislosti na pooperačních stavech, případně užívání některých léčiv. Příznaky se různí podle lokality střeva, ve které k neprůchodnosti došlo. Typické jsou kolikovité, či trvalé bolesti břicha, nevolnost, zvracení a samozřejmě též vzedmutí břicha způsobené zástavou plynů. Ve střevě se hromadí trávenina, může docházet k hypoxii (nedostatek kyslíku) střevní stěny pomnožením bakterií. Při mechanickém a cévním ileu je na místě včasný operační zákrok. Vznik střevní neprůchodnosti naštěstí není častou zdravotní komplikací. Příčiny nadýmání ovšem bývají zpravidla mnohem prozaičtější. V největším množství případů jsou totiž nadýmání i zvýšená plynatost způsobeny konzumací určitého druhu potravin. V tomto ohledu jsou reakce trávicího systému jednotlivých lidí individuální, stejně jako míra obtíží, které „nadýmavé“ potraviny způsobují. Přesto lze ovšem z naší stravy vytknout některé potraviny, jejichž konzumace je zpravidla spojena s vyšším rizikem nadměrné tvorby plynů v trávicím traktu a s rozvojem meteorismu a jeho projevů. 

Strava 

O tom, že Češi a Slováci, ostatně jako řada dalších národů, neholdují příliš zdravému jídelníčku, ale zato ve větším množství nepříliš prospívající, zejména tučné pokrmy mnoho. Odborníci na výživu neustále nabádají konzumace zeleniny, ovoce, luštěnin a dalších řada z nás spíše opomíjí. V otázce nadýmání na nevhodný jídelníček vymlouvat nelze. s těmi „zdravými“ potravinami má totiž trpících nadýmáním nepříliš dobré zkušenosti. Nelichotivé postavení mají v tomto ohledu zejména luštěniny, tedy zejména fazole, hrách a čočka. Jejich nadýmavé účinky mají na svědomí hlavně výše zmíněné oligosacharidy (stachóza, rafinóza), které lidský organismus není schopen klasicky strávit. K trávení těchto cukrů dochází pak až vlivem střevních bakterií, přičemž dochází k zvýšené tvorbě plynů. Vzhledem k tomu, že jsou oligosacharidy rozpustné ve vodě, doporučuje se proto luštěniny den před kuchyňskou úpravou nechat vymáčet ve vodě. Ani zelenina si ovšem nestojí nejlépe. účinky se přisuzují cibuli, kapustě, celeru, česneku a další syrové zelenině i ovoci, švestkám, jablkům či banánům. Ani mléko a mléčné výrobky nezůstanou ušetřeny kritiky. Společně s luštěninami a syrovou zeleninou se řadí rovněž k „vysoce rizikovým“ potravinám. Nepříjemně zapůsobit ovšem dokáže i čerstvý chléb, nebo např. droždí. Obdobně se nedoporučují ostře kořeněná jídla. Je však nutné zopakovat, že ačkoliv jsou výše uvedené potraviny všeobecně označovány jako nadýmavé, nemusí nutně způsobovat obtíže každému. Trávicí systém každého člověka je do určité míry unikátní a celý proces trávení rovněž. Je proto běžné, že někomu nečiní nejmenší problémy příjem mléka a mléčných výrobků, ale stačí běžná porce luštěnin a nepříjemné projevy nadýmání mohou zaútočit výraznou silou. Kromě druhu potravy může s nadýmáním souviset i způsob její konzumace. Všeobecně se doporučuje každé sousto před spolknutím důkladně rozžvýkat, čímž je usnadněno následné trávení. (Nejen) lidé trpící na nadýmání by rozhodně neměli při jídle spěchat (což je sice rada nad zlato, nicméně v dnešní době je „nespěchat“ pro mnohé prakticky nemožné). Při hltání se do trávicího traktu společně s potravou dostává daleko větší množství vzduchu. 

Léčba

Trvalé problémy s nadýmáním jsou velice nepříjemné a to jak pro svou bolestivost, tak vzhledem ke společenské stránce života pacientů. K odstranění, nebo alespoň zmírnění potíží, lze využít několika různých přístupů. Jejich volba je přitom v první řadě závislá na odhalení vyvolávající příčiny. V případě obtíží spojených s konzumací určitého druhu potravy je vhodné ji ze svého jídelníčku buď vynechat, nebo, je –li to možné, zvolit takovou kuchyňskou úpravu, která nadýmavé účinky eliminuje, nebo alespoň přijatelně omezí. V případě, že je zjištěna alergie na daný druh potraviny, je na místě striktní eliminační dieta. Z přírodních prostředků se proti nadýmání používá například fenyklový či mátový čaj, také konzumace jogurtů s obsahem nabízí několik možných přístupů původu obtíží a jejich projevech. K DISPOZICI JSOU: Deflatulencia – léky snižující povrchové napětí tekutin v trávicím traktu. této skupiny patří např. dimeticon či simeticon (Ceolat, SAB simplex, Lefax, Espumisan, nově také přípravek Noball, aj.) Prokinetika – ovlivňují motilitu trávicího ústrojí. Např. domperidon (Motilium), metoclopramid Cerucal), itoprid (Ganaton). Spasmolytika – která eliminují křečovité stahy hladkého svalstva. (Algifen, Buscopan). využít také různé enzymatické které napomáhají procesům trávení Pancreolan, Panzytrat, a mnoho dalších). zpravidla ve volném prodeji, užívání většiny ostatní přípravků (jsou zpravidla na předpis) by mělo být zahájeno pouze na doporučení odborného lékaře. V případě, že nadýmání vzniká na podkladě jiného probíhajícího onemocnění, je samozřejmě na místě adekvátní léčba. 

Rudolf Hála 

Zdroje: Karel Lukáš: Nadýmání, plynatost. Osobní Lékař, 3/2005, str. 46-48. Zdeněk Kovařík: Meteorismus. Vznášení, o které nikdo nestojí. Moje Zdraví, 1/2005, str. 62-65. Velký lékařský slovník On-Line http://www.maxdorf.cz/maxdorf/vls/ 

MWE0MDA2Z