PHARMA NEWS - odborný časopis

ROZDÍL MEZI ANTIBIOTIKY A PROBIOTIKY

Slova probiotika i antibiotika mají původ v řečtině a už překlad jejich významu „pro život“ a „proti životu“ nám zřetelně ukazuje jejich zásadní rozdíl v účinku. Antibiotika patří právem k zásadním vědeckým objevům, vždyť zachránila milióny lidských životů. Pomáhají nám ničit všechny citlivé patogenní bakterie a likvidují tak infekční nemoci. Bohužel, z podstaty jejich účinku, se působení antibiotik neomezuje pouze na choroboplodné bakterie, ale tím, že procházejí i naším trávicím traktem, negativně ovlivňují bakteriální kolonie dlouhodobě žijící v našich střevech – tzv. střevní mikroflóru. Ničí bakterie bez ohledu na to, zda se jedná o bakterie škodlivé, nebo prospěšné. Narušují správné složení střevní mikroflóry, což se následně projeví různými střevními obtížemi. Naproti tomu probiotika představují živé organismy, které se po podání v přiměřeném množství usídlí ve střevě a pozitivně ovlivňují zdraví hostitele. Počátky výzkumu v oblasti probiotik spadají do začátku dvacátého století a velkou měrou se o ně zasloužil ruský mikrobiolog, Ilja Mečnikov, který v roce 1905 izoloval první známé probiotikum Lactobacillus bulgaricus. Je také držitelem Nobelovy ceny za medicínu v roce 1908, kterou získal za výzkum imunitního systému.
K nárůstu zájmu o probiotika však dochází zejména v posledních dvaceti letech. Rozvoj znalostí jednotlivých probiotických kmenů byl podpořen pokrokem v laboratorních technikách, které umožnily identifikovat bakteriální geny. Střevní bakterie nám pomáhají trávit složky potravy a zároveň brání vstupu jiným choroboplodným bakteriím. Stimulují náš imunitní systém a učí ho správně rozeznávat cizorodé složky prostředí: snášet je, aby nedošlo ke sklouznutí do alergické reakce, ale zároveň si udržovat i stav přiměřené pohotovosti. Doslova se dají označit za „skrytý poklad“ v našem těle. Tolerujeme je a živíme, potřebujeme je k životu tak, jako potřebují ony nás. Světová zdravotnická organizace definuje probiotika jako živé mikroorganismy převážně lidského původu, které aplikovány v adekvátním množství, působí příznivě na zdravotní stav hostitele.
K nejznámějším zástupcům probiotik patří zejména Lactobacilllus casei, Lactobacillus acidophillus, Bifidobacterium bifidum, Bifidobacterium breve, Bifidobacterium longum a řada dalších. Působení těchto kmenů je obdobné, ale v prevenci určitých onemocnění a v jejich léčbě se však mohou uplatňovat pouze specifické druhy. Množství nově objevených probiotických látek i jejich účinků stále roste, řada probíhajících experimentálních prací a studií, které odhalují další možnosti využití probiotik, tento fakt jen dokládá. Nejčastěji používanými kmeny probiotik jsou laktobacily a bifidobakterie. S ohledem na působení na lidský organismus je po probiotiku požadováno, aby:

• podporovalo bariérovou funkci střeva produkcí antimikrobiálních látek a zabráněním přilnutí patogenů na střevní sliznici; 
• inhibovalo přerůstání patogenů ve střevě; 
• pozitivně působilo na střevní motilitu a stimulovalo vylučování toxinů z těla; 
• působilo imunostimulačně. Při posuzování bezpečnosti a účinnosti probiotika jsou nezbytné tyto atributy: 
• podrobná charakteristika kmene; 
• nulová patogenita; 
• aplikace v živém stavu; 
• odolnost vůči trávicím sekretům, tj. žaludeční kyselině, žluči a pankreatické šťávě; 
• schopnost dlouhodobého osídlení tračníku v živém stavu; 
• prokazatelná nerizikovost použití; 
• eubiotické působení na lidský organismus – normalizace poměrů uvnitř střeva; 
• lidský původ.

UŽÍVÁTE ANTIBIOTIKA

Na léčbu antibiotiky panují mezi veřejností často protichůdné názory, od jejich vyžadování při kterémkoliv banálním onemocnění až po jejich odmítání i v naprosto odůvodněných případech. Ve všech oblastech bývají extrémy na škodu. Ne jinak tomu je při užívání antibiotik. Naštěstí lze řadě problémů po užívání antibiotik předcházet vhodně zvolenými probiotiky. Obecně vzato, každá léčba antibiotiky znamená vážný zásah do složení střevní mikroflóry. Pacienti mohou probiotika užívat během léčby antibiotiky a také po jejím skončení.
Uskutečněné studie dokazují, že obnova zdravé střevní mikroflóry po doužívání antibiotik trvá až tři týdny. Narušení této probiotické bakteriální mikroflóry antibiotiky může vést k řadě zdravotních obtíží – od zhoršeného trávení potravin a vstřebávání živin, plynatost, zácpu nebo průjem až různé infekce trávicího traktu. Z dlouhodobého hlediska může narušením střevní mikroflóry docházet k oslabení celkového imunitního systému.
Zdravá střevní mikroflóra sehrává zásadní roli v oblasti prevence řady chorob u každého z nás a jakékoliv narušení rovnováhy v jejím množství nebo složení může vyvolat nežádoucí imunitní reakce nebo zažívací problémy, které často vedou ke zhoršení celkového zdravotního stavu. Probiotické preparáty patří do kategorie alternativních terapií. Probiotika mají protiinfekční účinky, stimulují imunitu, snižují riziko vzniku alergií a příznivě ovlivňují průběh zánětu.
Antibiotika jsou při správné indikaci velmi důležitými léky, které už zachránily milióny životů. Během léčby antibiotiky a po jejich využívání je vhodné doplnění probiotických potravinových doplňků, abychom posílili pozici užitečných mikroorganismů. Složení střevní mikroflóry má totiž značný význam pro zdraví celého těla. Probiotika představují jednoduchou cestu, jak nastolit rovnováhu v zažívacím traktu, zlepšit funkci imunitního systému, čímž předcházejí řadě onemocnění. Probiotika slouží svému účelu již od kojeneckého věku, jsou velmi dobře tolerována a nemají žádné prokazatelné nežádoucí účinky. V době konzumace nevyvážené stravy a častého užívání antibiotik pomáhá pravidelná konzumace probiotických kultur úspěšně chránit lidské zdraví.