PHARMA NEWS - odborný časopis

Podzim ve znamení babího léta, nechceme jej prostonat

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Letos nám příroda nadělila opravdu krásné babí léto. Mít v půlce září ještě krásné teplé počasí vhodné pro procházky přírodou, poslední výlety na tuzemské hrady a zámky, na víkendová kola nebo jen tak strávit čas na zahradě, to se jen tak nestává. Ti racionální ocení samozřejmě i to, že se ještě nemusí topit. Ale ouha, pokud vám víkendové plány pro toto krásné počasí zhatí třeba chlapská „rýmečka“, pak je to opravdu škoda.

Podzimní uličnictví

Tak toto je opravdu uličnictví. Ráno je 7 stupňů a odpoledne je 30. Naše babičky říkávaly, na podzim choď co nejdéle v letním a na jaře co nejdéle v zimním oblečení. Ale co to dělá s imunitou? Pokud je imunita v dobré kondici, tak nic. Ale ruku na srdce, jak se má naše imunita po létě? Dva měsíce honění, aby dítě mělo pořád nějaký program, dovézt, odvézt, babičky a dědové pomáhají vyplňovat hluchá místa v programu. Práce v horkém počasí, když nemáte klimatizaci nebo naopak v zimě, když klimatizace jede až moc. Tyto změny teplot tělo moc rádo nemá. Důkazem toho je i velké množství onemocnění horních cest dýchacích právě následkem neuvážlivého používání klimatizace v práci či v autě.

Ale jelikož se to každý rok opakuje stále stejně, neměli bychom na to již být připraveni? Někdo je a někdo není. Což je velká škoda. Není nám trochu líto času, který prodlíme v posteli, místo toho, abychom si užívali to krásné počasí?

Co pro imunitu udělat?

O imunitu bychom se měli starat celoročně, nikoliv jen v podzimním nebo zimním počasí. Dobrý imunitní systém je odrazem správné životosprávy. Ale samozřejmě v případech s větší zátěží je jistě dobré naší imunitě trochu pomoci a podpořit ji v náročném období. Možností je samozřejmě hned několik. Zvýšený přísun vitamínů je v podzimním počasí jistě na místě. Také můžeme sáhnout po probioticích, případně otužování. Ale nejvíce máme podzimní období spojené s bylinami.

Už naše babičky vařily pampeliškové medy a bezové sirupy, sušily lipový květ nebo podběl či heřmánek, aby bylo do podzimního a zimního času nachystáno. Limonády a ovocná piva pomalu vyměňujeme za teplejší nápoje a vhodné bylinky imunitě jednoznačně prospějí.

Bylinky pro podzimní měsíce

Ti, co netráví čas na jaře a v létě sbíráním bylinek, musí se spolehnout na zdroje v lékárně. Jednoznačně největším favoritem české domácí bylinné lékárny je heřmánek. Heřmánek nás svým působením a účinky provází od raného dětství, a to jak zevně, tak vnitřně díky svým protizánětlivým vlastnostem.

Dalšími podzimními pomocníky jsou mateřídouška a tymián. Tyto dvě příbuzné bylinky jsou doporučovány pro své protizánětlivé vlastnosti. Jak při onemocnění dýchacích cest, ale i jako prevence. Obě rostliny jsou také vhodné i při potížích s trávicím traktem.

Pokud bychom chtěli nějaké další bylinky, lze sáhnout i po plodech. Takový rakytník je bohatým přírodním zdrojem vitamínu C a dalších prospěšných látek pro imunitní systém. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout na med. Tato přírodní surovina je využívána pro podporu zdraví a imunitního systému už od nepaměti. „Horký čaj s medem a potit se“. Nebo med s citronem a slivovicí. Toto ovšem jen pro dospělé, dětem nabídněte raději med do čaje nebo medový sirup. Jen nezapomeňte, že med by se neměl dávat do vařícího čaje, abyste nezničili důležité obsahové látky.

Čaj nebo sirup?

Bylinné extrakty ve formě čaje nebo sirupu, jsou stále velmi dobrými pomocníky pro prevenci či léčbu nejčastěji potíží spojených s dýchacími cestami nebo trávicím traktem. Jistě mnoho starších ročníků má ještě v živé paměti vzpomínky na zimní stonání spojené s hustým skoro černým jitrocelovým sirupem, který maminka nebo tatínek přinesli v obyčejné tuctové lahvičce z lékárny. V horším případě to byl nějaký děsivě nedobrý sirup, který namíchali v lékárně na základě receptu od lékaře. To si pak děti říkaly, proč se jim ten doktor chce pomstít? I dnes máme na výběr z nepřeberného množství bylinných sirupů, které se sice už moc nemíchají v lékárně, ale vyrábí se komerčně.

Sirupy jak na imunitní systém (například s echinaceou, nebo hlívou) tak při nachlazení například s mateřídouškou, tymiánem, jitrocelem nebo proskurníkem. Už to nejsou jen jitrocelové sirupy, na druhou stranu je dobré si dát pozor na to, co si vybíráme. Kvalita použitých surovin, koncentrace extraktů, použité konzervační látky.

Bylinné čaje mají výhodu, že si jej připravíte v okamžiku, kdy jej potřebujete a sušené bylinky mnohem déle vydrží. Na druhou stranu, pokud užíváme sirup, pak forma sirupu umožňuje obsah extraktů z bylin v koncentrovanější formě, než jakou bychom získali pouhým luhováním čaje. Ideální je asi kombinace obojího.

Na závěr

Pozvěte do svého světa pár bylin pro zdraví a uvidíte, že z toho bude přátelství na celý život.

 

 

Zdroje:

Korbelář J., Endris Z., Krejča J.: Naše rostliny v lékařství, Avicenum Praha 1973.

Poluninová M., Robbins Ch.: Léčiva z přírody, Gemini Bratislava 1994.

Castleman M.: Velká kniha léčivých rostlin, Columbus Praha 2004.

Grünwald j., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka Praha 2008.

Farmer-Knowlesová: Léčivé rostliny od A do Z, Metafora Praha 2010.