PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Posilování imunity



Posilování imunity

Téma imunity přichází na řadu každý podzim. Každý rok tisíce lidí řeší, jak se ochránit před onemocněními horních cest dýchacích. To nás asi nejvíce trápí. Chřipky, angíny, nachlazení, rýma. Laryngitidy u malých dětí, chronické kašle. Stojí nás to spousty sil, času a peněz. Přivádí to nás i naše okolí do mrzutých nálad. A přitom se tomu dá předejít. Buď úplně, nebo alespoň částečně. Některé metody jsou více vědecké, některé by schválily spíše naše babičky. Skutečnost je taková, že k finálnímu efektu často obě cesty přispívají stejnou měrou. Pojďme si tedy shrnout všechny možnosti, které má člověk k dispozici.

Imunitní systém je orgán?

Kdo neznáte přednášky paní doktorky Braunové z Olomoucké fakultní nemocnice, pak vřele doporučuji. Její příspěvky z oboru imunologie jsou nesmírně poučné a přehledné. Imunitní systém opravdu bývá označován jako difúzní (neboli rozptýlený) orgán, tvořící až kilogram hmotnosti člověka. Jeho hlavní úlohou je identifikovat potenciálně škodlivé struktury, ať už cizí, nebo tělu vlastní. Imunita, nebo také obranyschopnost organizmu, je to nejdůležitější, co nás chrání.

Aktivní přístup

Rovnováha v organizmu není jen hromada slov a pouček v odborných knihách, a i když se to zdá jako něco naprosto nehmatatelného, je pro zdraví člověka a kvalitu jeho života tím nejzákladnějším. Na imunitu bychom si neměli vzpomenout až těsně před začátkem zimy, kdy se sháníme po echinacei, hlívě, či jitrocelu. Silná imunita a rovnováha v organizmu by měly být životním stylem každého z nás. Aktivní přístup k našemu zdraví je totiž takovou mozaikou, která skládá jednotlivé střípky úkonů, které se každý sám mohou zdát sice nepodstatné, pokud jsou ale pohromadě, tvoří silný štít našeho zdraví.

Začněme pěkně od základů

Tak tedy úplně od začátku. Máme tu podzim, rána a večery už jsou chladnější a je tedy potřeba nahradit letní šatník tím podzimním. Být dobře oblečen (tedy ve smyslu termoregulace nikoliv módy) je velmi důležité. Více vrstev, které je možno odkládat, zabrání přehřátí až zpocení organizmu během dne a následnému prochladnutí během večera. Stejně tak je každoročním tématem, kdy začít topit. Lidé, kteří nemohou regulovat vytápění sami, jsou bohužel odkázáni na zahájení topné sezóny. Ale začít topit co nejpozději, abychom ušetřili, způsobí tělu nakonec dva tepelné šoky. Ten první z tepla do chladna, a pak když konečně topit začneme, tak zase z chladu do tepla. Je třeba myslet na to, že organizmus se musí poklesu teploty nejprve přizpůsobit. Tedy pocitově může být stejná teplota pro člověka někdy zbytečně horko a někdo zas naopak velmi chladno.

Aktivní přístup

Co je tedy pro nadcházející podzimní dny nejdůležitější? Co všechno můžeme udělat? Z čeho vystavíme tu svoji obrannou mozaiku? Od každého trošku. Nejdůležitější je asi psychická pohoda. Stres, honička v práci či doma, to tělu neprospěje. K tomu, abychom si udělali chviličku pro sebe, někdy pomáhá udělat si na papír takový přehled toho, co plánujeme následující den stihnout. Ač se to může zdát až příliš jednoduché, opravdu to velice dobře funguje. Dostatečný odpočinek a kvalitní spánek je dalším faktorem. Ve spánku čerpáme energii na další den, tělo regeneruje po dni předchozím. Někdy bývá nedostatek spánku a odpočinku právě tím milníkem, který rozhoduje, zda tělo při setkání s virem či bakterií onemocní nebo ne. Unavené neodpočaté tělo totiž nemá dostatek síly se bránit a ataku podlehne. Dalšími možnostmi jsou vodní procedury, solárium, vakcinace proti chřipce nebo třeba bylinky. Trochu více česneku v podzimní a zimní kuchyni také nemusí být k zahození. Ale nejen česneku. Kuchyně by měla být bohatá na ovoce a zeleninu, abychom tělu dodávali potřebné vitamíny a minerály. Když už to tak není, lze sáhnout po nějakém multivitamínu. Ovšem přírodní je přírodní a to žádná pilulka nenahradí.

Vakcinace

Každoroční vakcinace je prevence chřipky u dospělých, dětí ve věku od 6 měsíců a mladistvých. Očkování je určeno hlavně pro rizikové skupiny osob. Vakcinace se zvláště doporučuje osobám s chronickým onemocněním a lidem s rizikem komplikací po onemocnění chřipkou. Vhodné jsou zvláště tyto skupiny:

– věk pacienta 65 a více

– chronická onemocnění dýchacího systému

– chronická onemocnění srdce a cév

– chronická onemocnění ledvin a jater

– chronická metabolická onemocnění

– osoby s  nedostatečností imunitního systému (vrozenou nebo získanou)

– některá další respirační a neurologická onemocnění

V těchto konkrétních případech je očkování včetně očkovací látky hrazeno zdravotními pojišťovnami. Mimo to je ovšem vakcinace doporučována dalším skupinám pacientů, jedná se o skupiny lidí, kteří by mohli být zdrojem nákazy pro skupiny výše uvedené:

– zdravotníci a sociální pracovníci

– osoby, které žijí ve společné domácnosti s rizikovou osobou

– učitelé, zaměstnanci dopravy

– zaměstnanci bank, pošt, obecně služby

Vakcinace je samozřejmě vhodná pro těhotné ženy a ženy, které plánují těhotenství na zimní sezónu a i všem ostatním lidem, kteří často tímto onemocněním trpí. Očkování se nedoporučuje osobám, které mají zvýšenou citlivost na složky vakcíny, nebo už měli v minulosti nějaké zdravotní potíže po aplikaci očkování. Také je u vakcinace důležité, aby byl pacient zdravý, neměl v době aplikace horečku.

Přírodní zdroje nemusí být jen bylinky

Mezi další užitečné pomocníky patří houby. Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je zdrojem důležitých beta-glukanů, vitaminů, minerálů a stopových prvků. Důležité je hlavně posílení imunitního systému. V lidové medicíně je také využívána jako doplněk při nádorových onemocněních. Mimo hub máme i jiné možnosti. Bakteriální lyzáty jsou další možností, využívanou jak preventivně na jaře či na podzim, tak při už běžícím onemocnění. K dispozici jsou jak v kategorii léků, tak doplňků stravy. Probiotika a prebiotika nás provází při různých potížích a stěžejní roli hrají právě při posilování imunity. Navíc nás chrání před nepříznivými vedlejšími projevy užívání antibiotik. A nesmíme opomenout ani na systémovou enzymoterapii. Léky s obsahem enzymů jsou využívány při různých onemocněních již více jak třicet let. Využití enzymoterapie při posilování imunitního systému, ovlivnění zánětlivých stavů, nebo k podpoře antibiotické léčby patří k těm nejdůležitějším.

Třapatka nachová (Echinacea purpurea)

Bylina je ozdobou mnoha zahrádek, zahrádkáři ji znají spíše pod názvem rudbekie. Echinacea je velmi silně působící rostlina. V některých zemích EU je dokonce povolena pouze do léků. Obsahové látky jednak posilují imunitní systém – aktivují bílé krvinky, mimo to působí na bakterie a viry (někdy je označována jako přírodní antibiotikum, podobně jako třeba česnek).

Pro tuto bylinu je důležité zejména dávkování. Díky síle byliny je potřeba dodržovat určitá pravidla:

1) nepřekračovat doporučené dávkování

2) po šesti týdnech užívání udělat pauzu

3) celková doba užívání by neměla překročit 3 měsíce

Oblíbeným názorem ve vztahu k některým preparátům je čím více, tím lépe. Čeští konzumenti se takto staví právě k echinacei. Málokdo ovšem ví, že v zahraničí jsou preparáty s echinaceou s nižší koncentrací než u nás a že se lze touto bylinou předávkovat. A jaký je potom efekt byliny? Místo imunostimulačního efektu se dostaví efekt opačný, bylina usnadní rozmnožení viru v organizmu. Dalším příznakem jsou zvýšené hodnoty jaterních testů. Z tohoto důvodu také není vhodné aplikovat echinaceu dětem pod 3 roky věku. Konstituce malých dětí je velmi odlišná a je velký problém odhadnout, jaká dávka by měla být pro dítě stimulační a ne opačná. To také potvrzují studie, kde u dospělých je imunostimulační efekt prokazatelný, zatímco u dětských studovaných skupin nejsou výsledky jednoznačné.

Echinacea ovšem skrývá ještě jedno úskalí. Týká se to pacientů po transplantacích a pacientů s autoimunitními onemocněními. Pro tyto skupiny je užívání byliny nevhodné a je třeba zvolit jinou alternativu. Mezi autoimunitní onemocnění patří například i roztroušená skleróza.

Česnek setý (Allium sativum)

Česnek používaly už naše babičky a ten český patří k těm nejkvalitnějším. Obsahuje silice, vitamíny, polysacharidy, selen. Mimo užití v kuchyni, kde je příjemným zpestřením jídelníčku, má detoxikační, mírně anthelmintické vlastnosti, používá se jako přírodní antivirotikum a kardioprotektivum. U lidí s nízkým tlakem je ovšem třeba dbát jisté opatrnosti, protože snižuje tlak. Pokud už nemůžeme mít česnek čerstvý, lze sáhnout po některém kvalitním preparátu.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)

Na pohled velmi zajímavý keř vysazovaný jako okrasná dřevina do parků nebo do zahrádek. Rakytník byl ve velkém pěstován v Rusku v době studené války k získávání oleje. Rakytníkový olej má totiž velmi dobré regenerační vlastnosti a rostliny byly určeny k léčbě radiačních popálenin. Co má ale rakytník společného s imunitou? Plody jsou zdrojem celé škály užitečných látek - vitamíny (A, B, C, D, E, K), flavonoidy, aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny. A právě vitamín C je důležitý do zimních měsíců.

Všehojovec ostnitý (Eleutherococcus senticosus)

Eleuterokok je bylina, která bývá často označována jako sibiřský ženšen. Je řazen mezi adaptogeny druhé generace. Adaptogen působí proti stresu vyvolanému vlivem prostředí. Eleuterokok mimo to nespecifickým způsobem zvyšuje odolnost organizmu vůči vnějším nepříznivým vlivům. V podzimním počasí pomáhá organizmu přizpůsobit se změnám počasí. Mimo to pomáhá regulovat lidský metabolizmus. Ruští kosmonauti využívali eleuterokok pro lepší přizpůsobení se stavu beztíže. Eleuterokok je volbou pro pacienty například s roztroušenou sklerózou, kteří nemohou užívat echinaceové produkty.

Další užitečné bylinky

Kočičí dráp (Uncaria tomentosa), bylina označována lidovým názvem vilcacora, obsahuje látky ze skupiny alkaloidů, flavonoidů a sterolů. Ty vykazují imunostimulační, antioxidační a antivirové vlastnosti. Bylina má výrazné tonické schopnosti. V lidové medicíně je využívána při onemocněních trávicího traktu, zvýšeném cholesterolu, snížené imunitě, únavovém syndromu, či jako doplněk při nádorových onemocněních. Další bylinou do zimního počasí je zázvor obecný (Zingiber officinale). Tradice zázvoru zažívá momentálně takové znovuobjevení. Oddenek zázvoru se využívá pro své baktericidní, bakteriostatické, karminativní a mírně anthelmintické účinky. Zázvor je do zimních měsíců vhodný díky prohřívacím vlastnostem. Důležité je ovšem upozornit, že tento efekt je dán obsahem kapsaicinu. Proto není vhodný pro osoby se zvýšeným rizikem krvácivosti střevní sliznice.

Co říci na závěr?

Imunitní systém je křehkou rovnováhou, kterou bychom si měli hýčkat. Shrňme si možnosti, které máme při podpoře imunitního systému:

– správně se oblékat podle počasí a venkovní teploty

– dostatek odpočinku a kvalitní spánek

– detoxikace organizmu

– hygiena nosní sliznice – mořská voda, minerální voda

– strava bohatá na vitamíny

– každodenní pohyb – sport, nebo alespoň procházka

– vodní procedury – sauna, případně alespoň plavání

– vakcinace proti chřipce u rizikových skupin

– preparáty pro posílení imunitního systému

A na úplný závěr: „Když budete s láskou a pečlivostí přistupovat ke svému zdraví, vrátí vám to tisíckrát.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje:

Capko J. Základy fyziatrické léčby, Grada - Avicenum, 1998.

www.szu.cz

Grünwald J., Jänicke C.: Zelená lékárna, 2008, Svojtka, Praha.

Korbelář J., Endris Z., Krejča J.: Naše rostliny v lékařství, 1974, Avicenum, Praha.

Chevallier A.: Rostliny léčí, 2008, Slovart, Praha

Minařík J.: Farmakognosie, 1979, Avicenum, Praha.

www.leros.cz

Petrů V: Šetrná dekongestiva, Pediatrie pro praxi, 2009, 10, 12.

 

 

Prosím
kontaktujte nás
Pharma News s.r.o.
Jakobiho 326, 109 00 Praha 10, Petrovice
tel.: +420 274 861 189, email: jana.jokesova@pharmanews.cz

Napište nám prosím Vaše dotazy či poznámky ...



N2Y3Z