PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Propolis jako protizánětlivý a antibakteriální prostředek



Propolis jako protizánětlivý a antibakteriální prostředek

Karel Šmejkal

Ústav přírodních léčiv, Farmaceutická fakulta, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno

Propolis je pryskyřičný materiál sbíraný včelami (Apis mellifica) z různých rostlinných zdrojů. Včely sbírají přírodní balsámy a pryskyřice aktivně ze sekretů vytvářených zejména listovými pupeny a kůrou, a míchají ho se včelím voskem a výměšky žláz. Díky antimikrobiálním vlastnostem propolis chrání včely před bakteriálními, houbovými a virovými infekcemi. V tradiční a lidové medicíně je propolis široce používaný již po tisíce let pro antimikrobiální, protizánětlivé, imunomodulační a také antioxidační vlastnosti (Obrázek 1).

Chemické složení propolisu je velmi různorodé. Přibližně 50 % obsahu propolisu tvoří pryskyřičná hmota s různými fenolickými látkami, jako jsou flavonoidy a fenolické kyseliny (Obrázek 2).

V současnosti je na trhu celá řada přípravků s propolisem k terapii infekcí, alergií, zánětlivých onemocnění, astmatu, diabetu, hypertenze a dalších patologických stavů. Propolis je často součástí řady mastí, krémů, roztoků, ústních vod, a také kosmetických prostředků, ale jestli je koncentrace propolisu ve všech takových přípravcích dostatečná pro klinický efekt, je nejisté. V současnosti se propolis nejčastěji používá pro protizánětlivé a antibakteriální účely.

Hlavním mechanismem protizánětlivé aktivity flavonoidů propolisu je inhibice cykloxygenázy, vychytávání volných radikálů, inhibice syntézy NO, snížení produkce prozánětlivých cytokinů a imunomodulace. Fenylethylester kyseliny kávové inhibuje genovou expresi COX-2 a iNOS, a snižuje aktivaci T-buněk snížením aktivace jaderných faktorů se snížením uvolnění Il-2. Mechanismus jeho působení je spojen s ovlivněním signální cesty NF-kB, na jehož konci je snížení produkce prostaglandinů, snížení produkce NO, a potlačení zánětlivé reakce.

Data velkého počtu studií hodnotících antimikrobiální aktivitu propolisu ukazují, že je propolis aktivní hlavně proti Gram-pozitivním bakteriím, proti Gram-negativním ve vyšších koncentracích. Z Gram-pozitivních bakterií nechybějí ve spektru běžné patogeny, jako jsou Bacillus cereus, B. subtilis, Enterococcus faecalis, Micrococcus luteus, Staphylococcus aureus, S. auricularis, S. haemolyticus, Streptococcus faecalis, S. pneumoniae, S. pyogenes, S. b-haemolyticus; z Gram-negativních bakterií Pseudomonas aeruginosa a E. coli. Mechanismus aktivity propolisu je komplexní a je pravděpodobně spojený se synergickým účinkem celé řady hlavně fenolických látek. Antibakteriální aktivita flavonoidů je spojená s více buněčnými cíli. Jedním z efektů na molekulární úrovni je tvorba komplexů s proteiny. Takovým způsobem mohou flavonoidy inaktivovat bakteriální adhesiny, enzymy, transportní proteiny, a jiné. Lipofilní flavonoidy mohou mikroby zabíjet i porušením membrán.

Z hodnocení bioaktivity a spektra obsahových látek je jasné, že tak komplexní směs nemůže být používána přímo, ale jako extrakt. Pro praktické použití je běžné pracovat s vodou a ethanolem v různých poměrech. Nejběžnější je příprava propolisového balzámu nebo propolisového extraktu. Pomocí promytí propolisu vodou jsou odstraněny hydrofilní součásti propolisu a do vysoké míry odstraněny i možné alergeny v podobě pylových zrn a proteinů. Propolis je pak dobře snášený a výskyt možných alergických reakcí se snižuje. Propolis je dobře tolerován i v několika-gramových dávkách a předávkování propolisem nehrozí. Propolis je dobře snášen i dětmi, jeho užívání je možné od tří let věku, a propolis mohou užívat i těhotné ženy. Dávkování propolisu je bezpečné, doporučené jsou dávky až 1 g propolisu denně, některé zdroje ale popisují nežádoucí účinky až okolo 15 g propolisu denně.

Literatura na vyžádání v redakci

 

MDA2M