PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Rakytník



V minulém čísle jsme se zabývali heřmánkem, který patří mezi nejznámější a asi i nejužívanější léčivé rostliny v České republice. Rakytník patří v dnešní době také k velmi často diskutovaným a užívaným rostlinám, ale není to zase tak dávno, kdy jeho použití znal jen málokdo.

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) patří mezi rostliny s širokým využitím. Jednou z jeho předností je fakt, že patří mezi „líbivé“ keře. Je vysazován jako okrasná dřevina a zdobí prostory mezi domy, prostranství u obchodů či zastávek hromadné dopravy.

Keř je pravidelně vysazován a jen výjimečně zplaňuje. Rakytník může dorůstat až dvou metrů a jeho větve, u mladých rostlin typicky našedivěle šupinaté, jsou chráněny trny. Základnu porostu tvoří dlouhé podzemní výhonky. Rostlina má typické listy s krátkými řapíky a dlouhými celokrajnými čepelemi, které jsou pro rostlinu velmi typické. Plody dozrávají na přelomu srpna a září a v té době jsou keře opravdu nejkrásnější. Žlutá barva plodů se mění na sytě oranžovou a září do pozdního počasí.

Rakytník je velice zajímavou farmaceutickou rostlinou s širokým využitím. Hlavní předností je vysoký obsah vitaminu C, dále obsahuje vitamin A, flavonoidy a organické kyseliny. Užívanou částí rostliny je plod (Fructus rhamnoideae), který se sbírá právě v době zrání, tedy od srpna do října kdy je obsah vitaminu C nejvyšší.

Literatura uvádí i možnost použití listu, který také obsahuje vitamin C, ale standardně se využívá převážně plod. Plody se doporučuje sbírat odstřiháváním celých trsů nůžkami namísto trhání, aby se zabránilo zbytečnému pomačkání plodů. Plody se zpracovávají čerstvé, k sušení se rakytník moc nedoporučuje. Doba sběru se také řídí počasím, jako u jiných léčivek. Deštivé počasí ovlivňuje kolísání hladiny vitaminu C a jeho výrazný pokles.

Rakytníkové plody jsou nejen ideální surovinou pro farmaceutické účely, ale hlavně jsou výbornou plodinou pro využití v domácnostech. Mluvit o rakytníku jako o „domácím ovoci“ by asi bylo přehnané, ale jeho využití do sirupů a marmelád je dnes již zavedenou praxí. Při zpracování je vhodné vyhnout se použití kovových nástrojů, zbytečné oxidaci vzduchem a dlouhému zahřívání. Veškeré zpracování by mělo být šetrné vůči obsaženým vitamínům, aby jejich obsah byl zachován v co největší míře.

Rakytník řešetlákový je znám i pod dalšími názvy jako jsou rakytník úzkolistý nebo žlutozob. Jak už bylo řečeno na začátku, u nás nemá zase až tak dlouhou tradici. Nebo ano? Průzkum mezi lidmi na ulici by se asi přikláněl k posledním deseti letům, možná o trošku více. Kdybychom se ale vrátili k jedné staré publikaci, vydané nakladatelstvím Avicenum v roce 1974, nalezli bychom rakytník jako jednu ze skoro dvou set léčivých rostlin využívaných v lékařství.

Co je tedy na rakytníku tak zajímavé? A proč se novodobá farmacie (a nejen ta) vrací k tomuto keři? Vitamín C je samozřejmě hlavním bodem zájmu. 100 g rakytníkových plodů obsahuje až 500 mg vitaminu C, což je už docela vysoká koncentrace. Pro srovnání například koncentrace vitamínu C v černém rybízu, nebo v šípcích se pohybuje kolem 200 mg, v citrónech je to ořibližně 40 mg. Rakytník se proto doporučuje hlavně v období chřipek a nachlazení a dále v období rekonvalescence. Rakytník je vhodný jak pro dospělé tak pro děti, pro které je rostlina přirozenou cestou pro posílení imunity. Zvláště pak pokud jsou rakytníkové plody zpracovány do sirupů či marmelád.

Plod ovšem přece jen není jedinou částí rostliny, která se využívá. Rakytníkový olej získávaný ze semen rakytníkových plodů je hojně využívanou komponentou. Jako potenciální rostlina pro boj s radiačními popáleninami byl hojně vysazován právě v Rusku v období studené války. V té době se také usilovně pracovalo na šlechtění této rostliny.

Rakytníkový olej je zdrojem betakarotenu, vitaminů A, D, E, K a dalších látek jako jsou esenciální mastné kyseliny či minerální látky. Jako surovina je olej ceněný nejen jako přísada do kosmetických přípravků pro vyživení kůže, ale také jako součást preparátů na regeneraci pokožky po ozařování, po drobných poraněních či obecně kožních potížích. U citlivých pacientů je vhodné nejprve otestovat olej či produkt s olejem na malé ploše kůže (nejčastěji v loketní jamce).

Na závěr lze jen říci, že rakytník je ideální rostlinou do každé domácnosti.

 

„Natura duce errare nullo modo possumus.“

Necháme li se vést přírodou, rozhodně nemůžeme chybovat. (Cicero)

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

 

Zdroje:

Korbelář J., Endris Z., Krejča J.: Naše rostliny v lékařství, Avicenum Praha 1973.

Grau J., Jung R., Münker B.: Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny, Ikar Parna 1996.

Rystonová I.: Průvodce lidovými názvy rostlin, Academia Praha 2007.

Chevallier A.: Rostliny léčí, Slovart Praha 2008.

Iburg A.: Přírodní medicína, Rebo Praha 2010.

Prosím
kontaktujte nás
Pharma News s.r.o.
Jakobiho 326, 109 00 Praha 10, Petrovice
tel.: +420 274 861 189, email: jana.jokesova@pharmanews.cz

Napište nám prosím Vaše dotazy či poznámky ...



MmE1YzBiNT