PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Rozhovor - Eliška Bučková



Eliška Bučková: Když nemám práci, tak tvořím

Modelka Eliška Bučková (28) před dvěma lety poprvé promluvila o svém vztahu s rybářem Jakubeme Vágnerem (35). Od té doby se v jejím životě naprosto všechno změnilo. Po vztazích s milionáři a umělci se usadila na venkově u jezera a opustila rušné město i přehlídková mola. Namísto dovolených v pětihvězdičkových hotelech začala jezdit po neobjevených místech a nocovat ve stanu. Dokonce poznala pravou zimu v Mongolsku a také exotiku v Amazonii. Je takto skutečně  spokojená? A proč se kvůli známému rybáři tolik změnila?

Eliško, svůj život jsi přetočila vzhůru nohama. Chtělo by se až říct, že se z modelky stala přírodní žena…

Někomu to může připadat zvláštní, ale myslím si, že jsem taková byla vždy a Kuba to ve mně jen probudil a to dobré podpořil. Je pravda, že se mi vedle něj absolutně změnily priority. On je totiž člověk, který je velmi pokorný, chytrý, moudrý a dělá jen věci, které mají smysl, malichernostem vůbec nevěnuje čas. Učím se tedy vedle něj stále spoustu věcí. Ať už je to přemýšlení nad tím, co má podstatu nebo nemá, a nebo komunikace s lidmi, která je opravdu velmi důležitá. V neposlední řadě pak právě rybaření, za což jsem mu opravdu vděčná.

Chceš nám říct, že tě to skutečně baví?

No jasně! Je to neuvěřitelný adrenalin, při kterém pokaždé posunu své hranice. Je ale pravda, že některé naše cesty po světě jsou náročnější a vyžadují nejen fyzickou, ale i psychickou sílu.

Narážíš teď na Mongolsko, odkud jsi sdílela velmi osobní video, na kterém se hroutíš?

To bylo šílené, ale zpětně jsem za to hrozně ráda, protože mi to ukázalo, že se jen tak z něčeho nesložím a dokážu přežít i v podmínkách, ve kterých mě ani ve snu nenapadlo, že se někdy objevím. Posílila jsem tím nejen svou fyzičku, ale hlavně psychiku. Uvědomila jsem si, co to znamená žít skutečný život.

Do té doby, než jsi poznala Jakuba, jsi tedy nežila?

To ne. Za vše, co jsem ve svém životě prožila, jsem velmi šťastná a nic bych na tom neměnila. Tu cestu jsem si musela projít, abych se jednou dostala až sem. Kuba mi zkrátka ukázal úplně jiný život. Všechno je vedle něj tak skutečné… Naučila jsem se po jeho boku každý moment prožít naplno.

Móda tě tedy už nebere?

Móda mě samozřejmě stále baví, ale díky technologiím jsem nyní ve fázi, kdy ji nemusím dělat na mole, ale na sociálních sítích. A tak si právě tenhle svět užívám tam. Jakmile tedy vypnu mobil, užívám si těch reálných a podstatných věcí. Zkrátka a dobře žiju.

Přehlídková mola jsi už částečně opustila. Dokázala by sis však představit, že bys z modelingu odešla nadobro?

Díky tomu, že jsem opravdu přehodnotila plno věcí, nedělalo by mi problém kariéru modelky ukončit. Nezbláznila bych se z toho, kdyby mi někdo řekl, že musím ze dne na den skončit.

Teď jsi stejně moc nepracovala…

Nabídky byly, ale jsem ve fázi, kdy se dobře rozhoduji. Na přehlídku kývnu zřídka, musím na to mít chuť. Pořád mě to baví, ale představa, že bych to měla dělat každý den, se mi upřímně nelíbí.

A co tedy teď děláš?

Kromě toho, že občas jezdím s Kubou na různé výpravy, se starám o naše úžasné pejsky, bizony a jiná zvířátka na Katlově. Do toho jsme s Kubou rozjeli dětské rybářské tábory, které mají neskutečný ohlas, a tak je třeba s jejich organizací začít včas, tedy klidně už v zimě.

Dětské rybářské tábory? Z modelky vychovatelkou?

(smích) Přesně tak! Možná to může znít jako hrozný paradox, ale k dětem jsem měla vždy blízko a Kuba je neuvěřitelně šikovný, proto jsem ráda, že své zkušenosti předává dál. Máme za sebou už úspěšnou sezónu, během které jsme naučili děti spoustu věcem. Je to úžasný pocit, když můžeš někomu něco předat, nějak ho obohatit.

A není to náročné?

No takhle, vlastní děti asi ještě odložím! Samozřejmě, že jsou momenty, kdy to není snadné. Dětí tam máme nespočet, ale jsou tak soustředěné na to, co jim Kuba říká, že těch situací, kdy zlobí nebo mají přemíru energie, moc není.

Měli jste na starost i nějakého potomka z řad známých osobností?

Ano. Měli jsme tam malého Kryšpína, syna Agáty Prachařové, která nás moc prosila, ať posuneme věkovou hranici, aby tam mohl jet. Strašně si totiž Kubu i rybaření zamiloval, a tak si tábor samozřejmě nemohl nechat ujít.

Mluvili jste už s Kubou o vlastní rodině a společné budoucnosti?

Ano. Myslím si, že je to takové přirozené, že se o tom dva lidé ve vztahu baví. Kdyby nepřemýšleli o společné budoucnosti, bylo by tam asi něco špatně. Oba jsme se shodli na tom, že jsme spíše zastánci klasiky - nejdříve svatba a potom dítě.

Pokud s tebou bude chtít Jakub potomka, musí nejdříve pokleknout?

Haha, přesně jak říkáš! Teď samozřejmě mluvím s nadsázkou. Rozhodně na nic nespěchám a Kubu nikam netlačím. Myslím, že takové věci by měly přicházet přirozeně a hlavně ze strany toho muže. Teď se navíc zasnoubila má starší sestra, rok 2018 bude tedy patřit jí.

Jak často se vůbec s Jakubem vídíte?

Je pravdou, že ačkoli spolu sdílíme jednu domácnost, mockrát se doma nepotkáme. Vidíme se třeba šest dní do měsíce. Buďto cestuje Kuba, nebo mám pracovní povinnosti já… Je to těžké, ale o to hezčí, že se na sebe potom strašně těšíme.

A nebojíš se na Katlově sama?

Ne, vůbec. Život na Katlově mě opravdu baví, je tam neuvěřitelný klid, soukromí a pohoda. Přírodu jsem navíc měla vždycky ráda. Mám tam navíc pořád společnost, je tam tak trochu zvěřinec.

Nechybí ti občas život městské holky?

Vůbec. Když mi chybí město, mám ho jen pár minut od domova autem. Asi už jsem dospělá.

Jak trávíš volné dny, když jsi sama?

Když nemám práci, tak tvořím. Přes prosinec jsem se například věnovala výrobě vánočních dekorací a chytlo mě to natolik, že odzdobovat budeme asi půl roku.

A co kamarádky? S těmi čas netrávíš?

Nepotřebuji kolem sebe moc lidí, vystačím si sama. A když chci, vidím se s lidmi co mi za to stojí.

To je další věc, kterou sis vedle Jakuba uvědomila?

Ano. Především to, že nemusím být kamarádka se všemi. Jak právě Jakub říká, každý má na světě určitý časový limit, který se každým dnem zkracuje, a proto jsem plno věcí ve svém životě přehodnotila a začala dělat jinak. Dobře proto rozmýšlím, komu ten čas věnuji a kdo mi za to vůbec nestojí.

Člověk, aby se v tobě vyznal! Jaká podle sebe doopravdy jsi?

Jsem prostě obyčejná holka, jen to plno lidí nedokáže kvůli mému vzhledu přijmout. To, že mám nějaké úpravy, pečuji o sebe a mám ráda typicky holčičí věci, neznamená, že neznám životní hodnoty a nevím, co je na světě důležité. Že make-up a hezká prsa to nejsou… Na druhou stranu, když je možnost vypadat dobře a k tomu mít ještě spokojený život plný reálných věcí, proč ne?

 

 

MTk2M2N