PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Rozmanitost potravin léčí?



Rozmanitost potravin léčí?

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Ač je nadpis spíše nadsázkou, ukazuje na znalosti, které se pomalu a jistě ztrácejí z běžného života. Pokrmy a potraviny, ze kterých se připravují, jsou jednou z nedílných součástí (nejen) lidského života, ale také jednou z věcí, které snad úplně nejčastěji zanedbáváme, případně k této problematice přistupujeme nezodpovědně.

Rozmanitost lidského jídelníčku se od prvopočátku vyvíjela v závislosti na oblasti, kterou lidé osidlovali, na schopnostech obstarávat si potravu, ale také na sociální situaci, žebříčku ve společnosti a v neposlední řadě na potravních trendech. Výsledkem tohoto formování se stala pestrá škála různých chutí a vůní, tradiční i netradiční kuchyně, v závislosti na kontinentu, státu, někdy jen třeba na regionu. Některá jídla jsou běžná pro velké oblasti, některá jsou spíše kulturním či rodinným dědictvím.

Ale i přes tento vývoj, rozmanitost a neustálé přetváření výsledného efektu, pokrmy a potraviny, ze kterých se připravují, mají jednu zásadní funkci, a totiž dodávat lidskému organizmu potřebné živiny pro jeho správnou funkci a vývoj. A zde začínají a končí všechny nesnáze s jídlem.

Ale pojďme to vzít pěkně od začátku…

Střídmost, aneb kolik je to akorát?

Dokud si pračlověk lovil mamuty a sbíral bobule, vyplňovala starost o dostatek potravin velkou část jeho denního programu. Jedlo se tak akorát, aby člověk neměl hlad a aby měl dost síly si opětovně opatřovat potravu. Na lovech muži trávili spoustu času a často podávali velké fyzické výkony, úměrné kvalitě nástrojů, se kterými lovili. Ženy a děti zase strávily spousty času sběrem různých bobulí a rostlin a zkoumání jejich poživatelnosti fungovalo způsobem pokus a omyl.

Jak plynul čas, práce vynaložená na obstarávání potravin se snižovala a hojnost potravin se zvyšovala. Tímto postupným posunem rovnováhy jsme se dostali během staletí k přejídání a problému s nadváhou. To vyvolává druhotná onemocnění a lidské tělo trpí.

Pokud je příjem potravin v rovnováze s energií vynaloženou na různé denní aktivity, pak je to pro lidský organizmus to nejlepší. Někteří mají tuto rovnováhu od přírody v sobě, nemají tendence se přejídat a je pro ně přirozené sníst jen tolik, kolik jejich tělo opravdu potřebuje. My ostatní si bereme na pomoc nutriční tabulky, které nám ukážou, kolik energetických jednotek s potravou přijmeme a kolik fyzické aktivity pak budeme muset vynaložit, abychom energii zase vydali.

K definování energetické hodnoty potravin se používají dvě různé jednotky. Starší kalorie, která je považovaná za zastaralou a někdy se o ní hovoří i jako o zakázané jednotce. A pak je tu joul, jednotka vedena v SI soustavě jednotek. V souvislosti s potravinami se používá násobek kalorie, jednotka 1000x větší, tedy 1 kilokalorie (kcal). 1 kalorie (cal) pak odpovídá 4,185 joulů (J).

Dříve platilo: „Snídani sněz sám, o oběd se rozděl s přítelem a večeři dej nepříteli.“ Dnes už se na rovnováhu v příjmu potravy hledí odlišně, ale i tak je tato rovnováha velmi důležitá, pomineme-li samotné složení stravy a přejídání se ještě nikdy nikomu neprospělo.

 

Čím potraviny přispívají ke zdraví

Kdybychom to chtěli zjednodušit na maximum, pak bychom mohli říci, že příjem potravin udržuje lidský organizmus naživu. Ale pro nás je mnohem důležitější, jaké potraviny přijímáme, a pak tedy, kolik kterého druhu. Když se mluví o pestrosti potravin, je v tomto jednoduchém sousloví schováno to, co bychom mohli sice odborně opsat mnoha zdlouhavými texty, ale raději se pokusíme o co nejjednodušší definici.

Lidský organizmus potřebuje ke svému fungování spoustu různých látek. Některé přijímáme pouze a jen potravou, některé si tělo pouze syntetizuje a některé mohou být zahrnuty v obou kategoriích. Pod označením pestrost potravy je schovaná informace, která říká:

„Já, lidské tělo potřebuji seznam těchto přírodních a chemických látek. Pokud budu mít k dispozici všechny tyto látky, pak budu fungovat jako dobře seřízený stroj. Tyto látky potřebuji ve správných denních množstvích a ve správných poměrech mezi sebou. Jedině tak mohu odvádět 100% výkon.“

Jak snadné, že? Proto bychom měli konzumovat potraviny s mírou, nepřejídat se, tak abychom my rozhodovali, nakolik potraviny ovlivní naše zdraví a ne, aby o tom potraviny nechtěně rozhodovaly za nás. Nechceme tu v tuto chvíli ukazovat nutriční tabulky, ani kolik energie, který sport či aktivita spotřebují, a už vůbec nebudeme diskutovat krásu exotické kuchyně. Ukážeme si v tuto chvíli jen pár zajímavostí, které se možná už vytratily z běžného přístupu k jídlu.

Koření, koření, koření,…

Asi netřeba vysvětlovat, k čemu je v kuchyni koření. Ale možná bychom mohli poukázat na fakt, že velkou část koření, které se v kuchyni používá, byste našli nejen v knihách o koření, ale také v knihách s léčivými rostlinami.

Samozřejmě, že koření se přidává do jídla, aby zlepšilo chuť, ale současně nabízí pokrmům bonus ve formě dalších vlastností, které byly mezi našimi babičkami a prababičkami velmi známé. Dnes nám zůstaly mnohdy už jen ty znalosti ohledně chutě. Zkusíme si teď některá ta běžná, ale i vzácnější koření prozkoumat více do hloubky.

Jednou z velmi oblíbených rostlin je kmín. Ač jej mám nejraději na chlebu a jinde jej moc nevyhledávám, uznávám, že tato rostlina je lidem velmi užitečná. Kmín kořenný (Carum carvi) se používá nejen do chleba, ale i při přípravě masa, polévek či vaření brambor. Jeho účinné látky působí při zažívacích problémech, pocitu plného žaludku a nadýmání. To, že lidé kmín s těmito účinky začali používat do vaření, lze označit za jakousi formu prevence. Ale ještě jednu věc byste se o kmínu dozvěděli. Kmín přidávaný při vaření brambor eliminuje množství solaninu, což je toxická látka obsažená v bramborách. Takže naše babičky asi věděly své…

Pokud bychom se zaměřili na další rostliny využívané v kuchyni, zjistíme, že mnoho z nich má podobné účinky na trávicí trakt. Patří sem například Majoránka zahradní (Majorana hortensis), která se doporučovala při onemocnění trávicího traktu, nadýmání, průjmu. Zajímavostí u majoránky jsou popsané účinky na nervovou soustavu – jako je sedativní účinek při nervové slabosti. Že by poctivý domácí guláš posiloval nejen tělo, ale i ducha?

A na střeva a zažívání do třetice skořice. Odborně nazývaná skořicovník cejlonský (Cinamomum zeylanicum) je dle ESCOP doporučována při nadýmání, křečích, nechutenství a průjmu (lidová medicína používá zvláště u dětského průjmu.)

Mezi další oblíbené koření patří paprika. A nejen ta sladká, bez které bychom neuvařili žádný guláš, ale i ty ostré, které se těší stále větší oblibě. Jednou z těch zajímavých je také Paprika křovitá (Capsicum frutescens), kterou znají lidé spíše pod lidovějším názvem kajenský pepř. Tato rostlina obsahuje capsaicin, který je díky prokrvujícímu účinku používán při trávicích potížích, ale také zevně při revmatických potížích a k lokálnímu mírnění bolesti.

Pokud bychom chtěli shrnout nejčastější charakteristiky běžně užívaného koření v kuchyni, byly by to tyto:

• působení proti nadýmání

• podpora trávení

• tlumení křečí

• podpora při nechutenství

Z toho se dá usuzovat, že koření používané v kuchyni bylo v prvopočátku vybíráno pro tyto účely s velikou pečlivostí.

(Nejen) proti nachlazení jen potravinou?

Stačí říci jen tři slova a všichni budou vědět, co máme na mysli. Křen, česnek a cibule. Je mnoho lidí, kterým jejich zdravotní stav neumožní konzumovat běžné léky, když přijde na řadu nachlazení, či rýma. Pak jsou rady našich babiček k užitku a my sáhneme k tomu, co máme v lednici, či ve spíži. Křen selský (Armorica rusticana) je výborný v křenové omáčce a také strouhaný s jablkem k vařenému nebo pečenému masu. Ale co nabízí navíc? Látky obsažené v křenu mají prokrvující účinky, což se velmi dobře osvědčuje při ucpaném nosu, Ale také byly prokázány antimikrobiální účinky, což neomezuje použití křenu jen na nachlazení a chřipkové stavy. Křen je v lidovém léčitelství doporučován i při revmatických potížích, dně nebo infekcích močového měchýře.

Česnek (Allium sativum) je často považován za nejdůležitější „přírodní lékárničku“ a je označován jako přírodní antibiotikum. Vedle doporučení v lidovém léčitelství při nachlazení, se česnek používá i pro další své přednosti. ESCOP doporučuje česnek při prevenci ateriosklerózy a pro snížení hladiny cholesterolu. Jelikož česnek podporuje prokrvování a snižuje krevní tlak, je třeba, aby lidé s nízkým tlakem byli v konzumaci česneku obezřetní.

Cibule (Allium cepa) obsahuje podobné látky jako česnek, a také proto je využívána při onemocnění horních cest dýchacích. Mimo to se doporučuje v lidovém léčitelství zevně při drobných popáleninách nebo bodnutí hmyzem.

Jako bonus zde uvedeme ještě jedno koření a tím je zázvor (Zingiber officinalis). Často se používá v kuchyni do vaření, je součástí mnoha exotických kuchyní. U nás v poslední době zaujal místo ve spojení se zimním nachlazením - čerstvý zázvor do horkého čaje s citrónem. Zázvor má prokrvující a mírně antibakteriální vlastnosti. Mimo to se osvědčil jako účinný proti kinetózám různého druhu, včetně použití do prostředků proti těhotenské nevolnosti.

Nic není dokonalé

Ani lidský organizmus ani potraviny, které konzumujeme. Proto je mnoho potravin, které někteří z nás naopak vůbec nemohou. Podrobná znalost zdravotního stavu našeho organizmu a rizik spojených s konzumací některých potravin patří tak mezi důležitá kritéria při sestavováni našeho jídelníčku. Nejdůležitější oblasti, na které si musíme dávat pozor, jsou tyto:

• alergické reakce na potraviny

• nemožnost organizmu některé potraviny zpracovávat

• potraviny, které jsou v kontraindikaci s onemocněním člověka

 

Mezi ty nejběžnější potraviny spojované s alergiemi patří mořské plody, ořechy, citrusy. Ale mohou se objevovat i méně časté alergie na potraviny. Někdy je jen tenká hranice mezi tím, co lidé považují za alergii a co za potravinovou intoleranci. Mezi nejběžnější potraviny patří lepek a laktóza. A právě laktózová intolerance je velmi často zaměňována s alergií na mléčnou bílkovinu, přestože se jedná o dva různé zdravotní problémy. Většina potíží s intolerancí lze pravděpodobně vyřešit přísnými pravidly a dietou, nicméně to přináší lidem značný diskomfort a to nejen v oblasti složení jídelníčku, ale také to většinou více zatěžuje rodinný rozpočet, protože bohužel například bezlepkové potraviny jsou výrazně dražší než potraviny běžné.

U alergických reakcí je potřeba se ještě drobně zastavit. Velmi často se můžeme setkat s reakcí na potravinu v důsledku ne potraviny samotné, ale chemické látky, která byla použita k ošetření během pěstování, nebo při sklizni a během převozu. Hygienická pravidla spojená s konzumací hlavně čerstvých potravin, jako je ovoce a zelenina, jsou nedílnou součástí stravovacích pravidel.

Tento problém se může ovšem týkat také různých dochucovadel, kypřících směsí či konzervačních látek. Obecně jsou tyto problémy velmi individuální a co je pro jednoho v pořádku, pro druhého může mít dalekosáhlé zdravotní následky.

Poslední skupinou jsou potraviny, které jsou v rozporu se zdravotním stavem pacienta. Tak, jak jsme se zmínili výše, česnek je sice výborným pomocníkem na poli zimních nachlazení, ovšem pro pacienta s nízkým tlakem může představovat určité riziko.

Stejně tak již zmiňovaný kapsaicin, látka, která je velmi ceněna pro své prokrvující vlastnosti musí být konzumována velmi obezřetně (nebo raději vůbec) pokud člověk trpí střevními potížemi, které by mohly být spojeny s krvácením z konečníku.

Jako další příklad bych tu uvedla onemocnění označované jako dna. Toto onemocnění patří mezi chronická onemocnění spojená s metabolizmem purinů v lidském těle. Ukládání kyseliny močové v kritických částech těla způsobuje pacientům velmi bolestivé stavy. Omezením přísunu potravin s obsahem purinů a naopak zvýšeným přísunem potravin, které příznivě ovlivňují zdravotní stav pacienta, lze tyto obtíže alespoň částečně regulovat. U dny je například vhodné omezit přísun vnitřností, množství masa, některých ryb, některých luštěnin (čočka), čokolády. Mezi ty správné potraviny patří třešně a višně, kysané mléčné produkty, ořechy, vejce.

Nezapomeňme na kvalitu

Na závěr je třeba říci, že pestrost potravin a střídmost v jejich konzumaci musí jít ruku v ruce s kvalitou potravin. Vím, že mnohdy lidé váhají mezi cenou potravin a jejich kvalitou. Uznáváme, je to někdy obtížné. Na druhou stranu, když se někoho zeptáte, kolik měsíčně utratí skutečně za potraviny a kolik za ostatní věci, jsou lidé velmi často překvapeni, jak málo za potraviny opravdu utratí. Proto dopřát si kvalitu potravin na úkor nějaké jiné aktivity, přináší velké bonusy. Tělo vám tuto starostlivou péči tisíckrát vrátí.

 

 

Zdroje:

Korbelář J., Endris Z., Krejča J.: Naše rostliny v lékařství, Avicenum Praha 1973.

Poluninová M., Robbins Ch.: Léčiva z přírody, Gemini Bratislava 1994.

Grünwald J., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka Praha 2008.

 

Prosím
kontaktujte nás
Pharma News s.r.o.
Jakobiho 326, 109 00 Praha 10, Petrovice
tel.: +420 274 861 189, email: jana.jokesova@pharmanews.cz

Napište nám prosím Vaše dotazy či poznámky ...



OTA1MDY4Yz