PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

RÝMA, CO NÁM POMŮŽE



Rýma (rinitida) představuje pro většinu z nás banální záležitost. S povzdechem se vybavíme zásobami kapesníků, vezmeme si nějaký ten paralen a vyrazíme do práce či do školy. Rýma je zánět sliznice nosu, případně hltanu či vedlejších nosních dutin, může vyvolat kýchání, svědění, blokádu a výtok. Je označována jako nemoc z nachlazení. Není to vždy pravda. Původci rýmy jsou většinou viry, bakterie nebo plísně. 

Vznik rýmy 

Předně je nutné si uvědomit, že forem rýmy může být víc. Podle toho se dá určit způsob vzniku rýmy, původce a řídí se tím i léčba. 

Klasifikace rýmy 

Klasifikace rinitidy se změnila po konsenzu Alergická rinitida a její dopad na astma (ARIA), který byl publikován v roce 2001. Tato klasifikace nevychází z předpokládané etiologie rhinitidy, ale z jejího klinického obrazu. Rýma se podle ní dělí na intermitentní a persistující formu, z nichž každá může být lehká či středně těžká až těžká. Dělení souvisí s novými poznatky o vzájemném spojení horních a dolních cest dýchacích a je obdobné jako dělení astmatu. Podle této klasifikace hovoříme o alergickém syndromu na jednotných dýchacích cestách, což je logické při znalosti faktu, že 40 % osob s alergickou rýmou má určité projevy astmatu a u 80 % astmatiků je možno zachytit projevy alergické rýmy. Ostatní druhy nealergické rýmy se obvykle zvlášť neklasifikují nebo se používá starší klasifikace. Ta rýmu dělila podle předpokládaného původu na: 

1) RÝMA ALERGICKÁ: sezónní alergická rýma (SAR), celoroční (pereniální) rýma (PAR). 

2) RÝMA INFEKČNÍ: akutní rhinitis, chronická rhinitis (specifická či nespecifická). 

3) RÝMA OSTATNÍ: hormonální, psychogenní, iritační, profesní, lékově indukovaná, alimentární, atrofická, idiopatická. 

Infekční rýma 

Infekční rýma je nejčastěji způsobená viry, bakteriemi, plísněmi. Toto onemocnění je vysoce přenosné (kapénkovou infekcí), a sice při běžném smrkání, kýchání, kašli i obyčejným mluvením. Infekce se šíří vzduchem a samozřejmě i kontaktem (líbáním, použitím infikovaných předmětů). Infekční rýma bývá často nazývána nemocí z nachlazení. Je pravda, že pokud pacient pobýval v chladném, větrném a vlhkém prostředí, mohl se jeho organismus podchladit a dát tak možnost vzniku nemoci. Nejvíc náchylné na podchlazení jsou nohy (chodidla), a proto je nutné je mít v suchu a teple. Infekční rýma trvá přibližně týden, nástup nemoci je rychlý, před propuknutím rýmy a ostatních příznaků se zpravidla objeví pocity chladu a zimnice (třesavka). Kromě zvýšené sekrece nosní sliznice (vodnatá rýma) toto onemocnění provází kýchání, kašlání, škrábání v krku, bolesti hlavy, únava a zvýšená teplota. 

Terapie infekční rýmy 

Při rýmě se doporučuje užívání vitamínu C, zinku, popřípadě preparátů, které posilují imunitní systém (Apo - Prevengrip, Imunoglukan, Preventan, Echinacea), nebo zmenšují příznaky nemoci (Coldrex, Febrisan, Fervex, Upsarin C apod). Z bylinných čajů šípkový, lipový, bezový nebo ze speciálních směsí na nachlazení. 

Lokální léky k zlepšení průchodnosti nosu

 SYMPATOMIMETIKA Skupina léků s tzv. sympatomimetickým účinkem má výrazný, ale pouze přechodný účinek na překrvení (kongesci) nosní sliznice a tím i na průchodnost nosních průduchů. Sympatomimetika neovlivňují výrazněji dráždění nosní sliznice (svědění, pálení) a nemají významnější kvalitativní vliv na nosní sekreci, ale na druhou stranu vedou k zahuštění nosního sekretu a snižují tak jeho množství (ovlivňují tedy jeho kvantitu). Jejich hlavní indikací je rýma různého původu. Lokální aplikace sympatomimetik (nafazolin, oxymethazolin, tetryzolin, xylomethazolin, tramazolin) nevede k celkovému působení, s výjimkou urč. nežádoucích účinků. Některé z účinných látek lze aplikovat již kojencům. Dětem do jednoho roku věku lze aplikovat oxymethazolin v koncentraci 0,01 % nebo xylomethazolin v koncentraci 0,05 %. Dětem od dvou let věku lze dále aplikovat nafazolin v koncentraci 0,05 % nebo tetryzolin v koncentraci 0,05 %. U dospělých a mladistvých starších 12 let lze v zásadě aplikovat všechny výše uvedené látky (s výjimkou některých účinných látek ve vyšších koncentracích, které jsou určeny pro mladistvé ve věku nad 15 let). Kombinované přípravky, které obsahují vedle lokálního sympatomimetika ještě antihistaminikum (fenylefrin, dimetinden), mají vedle vlivu na nosní sekreci ještě účinky blokující působení histaminu, který se uvolňuje po kontaktu s alergenem. Tyto kombinované přípravky (např. Vibrocil) jsou vhodné u stavů zvýšené nosní sekrece alergického původu. Jedná se o sezónní nebo celoroční alergickou rýmu nebo akutní alergickou rýmu.

 Doba užívání

 Dlouhodobá aplikace sympatomimetik může však vést ke zduření nosní sliznice s významným zhoršením ucpání (obstrukce) nosní dutiny. Proto bychom neměli tyto léky podávat déle než jeden týden bez vědomí lékaře. U malých dětí (do 1 roku věku) není vhodná aplikace přesahující 3 dny bez souhlasu lékaře. 

PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM: • opakované, pravidelné podávání nevede k vymizení obtíží do týdne u dospělých a do 3 dnů u dětí mladších 1 roku, • zelený zákal (glaukom), • zvýšená funkce štítné žlázy, • závažná hypertenze, • těhotenství a období kojení, • bušení srdce a bolesti hlavy po aplikaci. Celkové podávání sympatomimetik, mezi která patří pseudoefedrin nebo fenylefrin, vede k poměrně dlouhodobému snížení překrvení nosní sliznice prakticky bez rizika jejího následného zduření. Z tohoto hlediska je déletrvající podávání celkových sympatomimetik bezpečnější než jejich aplikace ve formě nosních kapek nebo spreje. Podobný účinek na nosní sliznici mají i některá antihistaminika, jako např. feniramin nebo chlorfenamin, jejichž působení je dáno tzv. anticholinergním účinkem (vyvolávají sucho v ústech, sucho v nose, někdy mohou vést k zácpě, vzácně mohou u citlivých osob vést až k potížím s močením). Celková sympatomimetika i antihistaminikum chlorfenamin jsou určeny pouze pro dospělé a děti starší 12 let. Neužívají se nikdy samotné, ale vždy v kombinaci, obvykle s paracetamolem, ibuprofenem nebo kyselinou acetylsalicylovou, které působí proti bolestem a které zároveň snižují zvýšenou tělesnou teplotu. Dlouhodobé podávání celkových sympatomimetik není doporučováno, protože může vést ke zvýšení krevního tlaku, bušení srdce, tzv. suché rýmě a u citlivých osob mohou vést ke vzniku návyku. Není proto vhodné tyto léky podávat déle než jeden týden bez vědomí lékaře. 

PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM: 

• opakované, pravidelné podávání nevede k vymizení obtíží do týdne,

 • zelený zákal (glaukom),

 • zvýšená funkce štítné žlázy,

 • závažná hypertenze,

• těhotenství a období kojení, 

• bušení srdce a bolesti hlavy po aplikaci.

 

 Mořské vody k čištění nosních dutin 

Přípravky na bázi roztoků minerálních solí (mořská voda) v hypertonické či izotonické koncentraci nemají uvedené nevýhody lokálních sympatomimetik, nevytvářejí návyk, nevedou k zahušťování nosního sekretu a jsou šetrné k nosní sliznici. Aplikace izotonického solného roztoku na nosní sliznici přispívá k obnovení její čistící funkce, která bývá při různých typech rým porušena. Použití ve formě nosních sprejů převádí tuto terapii do praktické podoby. Izotonické roztoky (např. MAR plus, Stérimar) však nepůsobí proti otoku nosní sliznice. Tento účinek na zduřenou a oteklou nosní sliznici mají hypertonické roztoky. Hypertonické roztoky (např. Quixx) obsahují větší koncentraci solí, než by odpovídalo tělesným tekutinám člověka. Jejich koncentrace se pohybuje v rozmezí ekvivalentu 2 - 3,5% soli. Díky rozdílu koncentrací se mezi podaným nosním sprejem a nosní sliznicí vytváří tzv. osmotický spád. Nadbytečná voda z nosní sliznice přechází do koncentrovanějšího roztoku soli v nosním průduchu a postižený ji pak normálně vysmrká. Nedochází k podávání žádných léčiv, k oplasknutí nosní sliznice a úlevě od rýmy dochází na základě jednoduchého fyzikálního principu. Vzhledem k velmi bezpečnému působení hypertonických roztoků bývají označována jako tzv. šetrná dekongestiva. Kromě osmotického působení solí ve vodě je důležitá i přítomnost směsi různých minerálů mořského původu, jejichž výsledné působení na nosní sliznici je velmi příznivé. Mnohaletá tradice této doplňkové terapie existuje zejména v přímořských státech, ale i v naší republice mají s touto léčbou pozitivní zkušenosti jak všeobecní, tak i lékaři specialisté (ORL, alergologové). 

Lokální antiseptika a antibiotika 

K lokální aplikaci do nosu lze při infekcích z volně prodejných přípravků využít lokálních antiseptik nebo antibiotik. Antibiotikum fusafungin (Bioparox) působí jen v místě aplikace a má vedle antibakteriálních vlastností též účinek protizánětlivý (čímž snižuje bolestivost a zduření nosní či krční sliznice). Antiseptikum karbetopendecinium (Mukoseptonex) je chemoterapeutikum, které má poměrně široké antibakteriální spektrum zahrnující velké množství různých bakterií. 

PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM:

 • opakované, pravidelné podání nevede k vymizení obtíží do 3–7 dnů,

 • aplikace dětem,

 • těhotenství a období kojení.

 Léky s epitelizačním a regeneračním účinkem na nosní sliznici Léky s epitelizačním a regeneračním účinkem na nosní sliznici brání vysušování sliznic a zlepšují nosní průdušnost. Používají se k léčbě zánětů nosní sliznice nebo jako doplňková léčba u některých typů především chronické rýmy, u ekzémů vchodu nosního, u stavů po chirurgických výkonech v nosní dutině a po nosní tamponádě. Mezi volně prodejnými léky jsou dostupné přípravky s obsahem éterických olejů a vitaminů, zejména panthenolem, vitaminem E nebo vitaminem A, (např. Coldastop, Pinosol, Coldises).

PŘÍPADY, KTERÉ JE NUTNO KONZULTOVAT S LÉKAŘEM: 

• opakované, pravidelné podání nevede k vymizení obtíží do 14 dnů u dospělých a 7 dnů u dětí, 

• akutní stavy doprovázené horečkou a celkovou schváceností. 

 

Bylinné produkty pro uvolnění nosu 

Na uvolnění nosu a vedlejších nosních dutin působí příznivě kromě syntetických léků bylinné preparáty (např. Biotussil, Sinupret). 

Infekční rýma u novorozenců a kojenců 

Infekční rýma u novorozenců a kojenců je problém, jež nelze bagatelizovat. Jedná se často o infekci horních cest dýchacích, u které nejde jen o ucpaný nos, ale o celkové onemocnění, kdy nezralý imunitní systém reaguje na agresivní mikroby, s nimiž se dosud nesetkal a vůči nimž musí tvořit specifické obranné protilátky. Zánětlivé choroby nosu u novorozenců a kojenců probíhají jinak než u dospělých, a to díky anatomické i fyziologické zvláštnosti novorozenců - zúžené přední i zadní části nosu. Stačí tedy pouze malý otok sliznice či ucpání zaschlým či vazkým hlenem a nosní průchodnost je významně snížena. Závažnost situace navíc umocňuje ten fakt, že kojenci ještě neumějí dýchat ústy. Nezralost imunitního systému se u nejmenších dětí projevuje tím, že infekce pronikající do organismu nosní sliznicí nezůstává ohraničena pouze v této oblasti, ale má tendenci šířit se do okolí. Kojenec se projevuje celkovým neklidem, horečkou, nechutenstvím a nekvalitním spánkem. 

Původce

 Příčinou jsou nejčastěji viry, především rhinoviry, ale i celá řada virů dalších. Poté na poškozenou sliznici nasedají mikroby bakteriální, především pneumokoky, stafylokoky, moraxely. Jejich působení je pak příčinou celé řady komplikací a delšího průběhu původně „obyčejné“ rýmy. 

Komplikace rýmy 

Ke komplikacím infekční rýmy u předškolních dětí dochází v důsledku otoku sliznice a následného ucpání vývodů vedlejších dutin nosních. Při nemožnosti ventilace nosních dutin zde vzniká podtlak, který vede k akutnímu zánětu vedlejších dutin nosních. Zkomplikovat rýmu může i otok a zduření sliznice v Eustachově trubici, který může být příčinou přechodné nedoslýchavosti a zánětu středního ucha, někdy dokonce s chronickými následky. Často dochází i k tzv.“sestupné infekci“, tedy k postupnému zánětu hrtanu, průdušnice až zánětu dolních cest dýchacích.

Prevence komplikací 

Velmi malé děti by především neměly být zbytečně vystavovány kontaktu s nemocnými. Předškolní děti si často z mateřských školek „nosí“ opakovaně infekce, které ony samy třeba již dobře zvládají, ale které mohou způsobit mladšímu sourozenci vážné komplikace. Důležité je posilování imunitního systému především kojením. Zejména v prvních třech měsících života získávají děti při kojení velké množství obranných látek, nezbytných k obraně proti mikrobům zevního prostředí. Postupně je důležité vést dítě k otužování a sportování, je nutné naučit ho co nejdříve smrkat.

Péče o nosní sliznici 

V místnostech, kde se dítě vyskytuje by měla být správná vlhkost vzduchu. Zabrání se vysýchání nosní sliznice či naopak přemnožení roztočů a plísní, které svými enzymy následně sliznici poškozují. Součástí obranného systému sliznice je řasinkový slizniční epitel, který neustálým kmitáním řasinek zajišťuje transport hlenu a inhalačních nečistot směrem ven. Proto je důležité zvlhčování a oplachování nosní sliznice, jež napomáhá v době nemoci i zdraví správné funkci řasinek a zlepšuje průchodnost nosní dutiny. Pro nejmenší děti je výhodné používat izotonické kapky, které mají stejnou koncentraci iontů jako tělní tekutiny. Tím by měla být zajištěna jejich dobrá tolerance. Na trhu je v současné době celá řada přípravků. Prevence je u horních cest dýchacích nejmenších dětí opravdu velmi důležitá, což ocení každý rodič při pohledu na své nemocné a uplakané dítě. 

Závěr 

S rýmou se setkal, setkává a bude setkávat každý z nás. Většina z nás zná známé pořekadlo „Léčená rýma trvá sedm dní, neléčená týden.“ To, jestli dostaneme rýmu nebo ne, se dá jen stěží ovlivnit. V případě, že už rýmu máme, je velice důležité udržovat nos průchodný aplikací nosních kapek a pravidelným smrkáním. Mějme však také ohled na druhé! V prvních pěti dnech je rýma je velmi infekční. Samozřejmostí je tedy mytí rukou, zakrývání úst při kýchání, ústní rouška. Celkově je vhodné posílení obranyschopnosti těla, otužování. Na jaře a na podzim potom zvýšení příjmu vitaminu C, neboť tehdy bývá rýma nejčastější. Ačkoliv máme většinou rýmu zafixovanou jako banální onemocnění, neměli bychom ji přecházet, protože se může zkomplikovat vážnějším onemocněním, např. zánětem průdušek, ucpáním vedlejších nosních dutin nebo přejít v chronickou formu. 

 

Mgr. Lucie Pavlisková

ODgzMmY5YW