PHARMA NEWS - odborný časopis

Přestože byla chřipka v minulosti velmi často podceňována, v současné době ji málokdo považuje za pouhou banální infekci. Jedná se o onemocnění, které každoročně postihne přibližně 5 – 15 % populace a které má pro světovou populaci závažné zdravotní i ekonomické důsledky. 

Chřipka je akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových
virů A, B nebo C rodu Influenza, čeledi Orthomyxoviridae. Viry chřipky se přenášejí
kapénkovou infekcí a jsou vysoce nakažlivé. Dvakrát ročně vyvolávají
sezónní epidemii chřipky – v zimě na severní polokouli, v létě na jižní. Jelikož
tyto viry mění svou strukturu, epidemie se pravidelně opakují. Mohou tak onemocnět
lidé, kteří chřipku již prodělali, neboť protilátky nepůsobí na pozměněný
virus.
Chřipková epidemie má sezónní charakter a obecně je vázána na chladné období.
V Evropě vzniká obvykle na přelomu kalendářního roku a zpravidla trvá
4 – 8 týdnů. K šíření chřipkového viru v Evropě většinou dochází od západu
k východu.
Nejlepší prevencí je očkování
Nejúčinnější ochranou proti sezónní chřipce je jednoznačně očkování, které má
největší účinek jak ze zdravotního, tak i z ekonomického hlediska. Očkování se obvykle
provádí v období před předpokládaným výskytem chřipky, tj. od září do poloviny
prosince. Jelikož viry způsobující sezónní chřipku mutují, je třeba nechat se
očkovat každý rok. Lékaři v letošním roce očkování proti sezónní chřipce obzvlášť
doporučují – očkovaní lidé díky němu mohou snížit riziko, že budou oslabeni běžnou
chřipkou v okamžiku, kdy se setkají s pandemickou chřipkou.
Vakcinace vede k výraznému snížení nemocnosti u lidí v produktivním věku
(u mladých osob je efektivita vyšší než 90 %) a ke snížení výskytu komplikací
a úmrtnosti u osob starších nebo s jiným základním onemocněním (80% efektivita
v prevenci úmrtí). Odborníci také často poukazují na zvýšenou imunitu
k jiným virovým infekcím horních cest dýchacích u lidí, kteří byli očkováni proti
sezónní chřipce.
Česká republika bohužel zaujímá v proočkovanosti proti sezónní chřipce v porovnání
s ostatními zeměmi EU jedno z posledních míst. V roce 2003 diskusní fórum
Světové zdravotnické organizace naléhavě žádalo členské státy, aby se snažily
o dosažení následujícího cíle: pokrytí starší populace vakcinací proti sezónní
chřipce alespoň v 50 % v roce 2006 a v 75 % v roce 2010. Každoročně je přitom
u nás proti sezónní chřipce naočkováno pouze 7 – 8 % obyvatel.
Pro koho je očkování vhodné
Mezi rizikové skupiny, které jsou nejvíce ohroženy chřipkovým virem, patří:
• Starší lidé
– Obvykle jsou do této skupiny řazeny osoby ve věku 65 let a více
• Lidé s následujícími typy onemocnění
– Osoby s chronickým onemocněním (zejména dýchacího systému, srdce a cév,
ledvin a jater)
– Osoby s metabolickým onemocněním
– Osoby s nedostatečností imunitního systému
– Osoby s poruchou funkce průdušek a plic (tj. včetně poruch respiračních funkcí
po poranění mozku, míchy, v důsledku křečových stavů nebo dalších neurologických
či svalových poruch)

OBÁVANÁ METLA LIDSTVA
V ČR zemře každoročně v důsledku chřipky přibližně dva tisíce pacientů, což představuje
přibližně 2 % všech úmrtí. Zatímco nejvyšší výskyt nemocných je zjišťován
u školáků a u mladých dospělých, maximum počtu úmrtí je mezi seniory.
Studie Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) pro celou populaci
EU (přibližně 500 milionů obyvatel) dospěla k průměrnému počtu 125 tisíc
úmrtí v důsledku chřipky za jeden rok (40 tisíc v mírných sezonách a až 220 tisíc
v sezonách s rozsáhlou chřipkovou epidemií). Tato statistika je tak dostatečným
potvrzením velmi opomíjeného faktu, že na chřipku se umírá.
TYPICKÉ PŘÍZNAKY A KOMPLIKACE ONEMOCNĚNÍ
Vzhledem k podobnosti klinických příznaků onemocnění souhrnně označovaných
jako akutní respirační infekce (ARI) bývají jednotlivé respirační infekty často zaměňovány,
což vede k podceňování chřipkové infekce i preventivní vakcinace.
Chřipka má obvykle tyto typické příznaky: onemocnění začne náhle, objeví se horečka
přes 39 °C, která bývá provázena zimnicí, bolestí svalů a kloubů a bolestí
hlavy. S odstupem několika hodin se přidává suchý dráždivý kašel a pálení v krku.
Na rozdíl od mnoha dalších virových onemocnění není u chřipky výrazná rýma. Horečka
trvá obvykle 3 dny, pak postupně během dalších 2–3 dnů klesá. Postupně
mizí také ostatní příznaky, nejdéle přetrvává kašel. Nápadná únavnost může trvat
i několik týdnů.
U mimořádných případů může chřipka končit úmrtím v prvních dnech onemocnění
za příznaků těžké intoxikace, a to i u lidí do té doby zcela zdravých. Nekomplikované
onemocnění trvá přibližně jeden týden, avšak u značné části případů dochází
ke komplikacím, jako je např. zánět středního ucha, zánět dutin a zápal plic.
Komplikace chřipky, zejména zápal plic, ohrožují především život osob oslabených
jinou chronickou nemocí nebo lidí ve vysokém věku.

Mýty a fakta o očkování proti chřipce
1) Očkování má význam jen pro oslabené jedince a seniory. U zdravých
lidí si organismus dokáže sám poradit s chřipkovým virem.
Chřipka není rýma. Je to virové onemocnění, na které každý rok v ČR umírá 2 tisíce
lidí. Pokud se objeví nový virus, úmrtnost se dramaticky zvyšuje. Tím, že každoročně
onemocní asi 10 % populace (nejvíce přitom lidé právě v produktivním věku),
způsobuje i „běžná“ chřipka obrovské ekonomické škody. Navíc ten, kdo je očkován,
nechrání pouze sám sebe, ale i své okolí, protože nemůže chřipku na nikoho
přenést. Je tedy vhodné pro všechny, kdo mají ve svém okolí děti, těhotné ženy,
starší osoby a osoby trpící nějakou chronickou nemocí.
2) Vakcíny jsou účinné jen proti chřipkovým virům, které byly rozšířené
v předchozím roce, ne proti virům, kterými onemocní lidé v následující
sezóně.
Jedná se o naprosto mylnou informaci. Světová zdravotnická organizace (WHO)
vytipuje dle epidemiologických studií každý rok viry, které budou v dané sezoně
způsobovat epidemii chřipky. Výrobci poté vyrábějí očkovací látky dle předepsaného
složení. V posledních 10 letech byla vždy WHO v oblasti vytipování těchto
virů velmi přesná.
3) Po vakcinaci se u lidí objeví ještě horší průběh chřipky, než kdyby nebyli
očkovaní.
Současné očkovací látky jsou zcela bezpečné a obsahují pouze části viru (rozbitý
virus), který nemůže nikdy člověka nakazit. Pokud existují případy, kdy někdo onemocněl
brzy po očkování, nedostal chřipku z očkovací látky, ale byl nakažený již
v době očkování nebo bezprostředně poté - dříve, než si tělo mohlo vytvořit protilátky
(to trvá asi 10 dnů). Chřipku by tedy dostal stejně, bez ohledu na očkování.
Toto mylné tvrzení může mít základ v nerozlišování termínů „chřipka“, „nachlazení“,
„viróza“, které mohou mít na první pohled podobné příznaky, ale jedná se

o jiné choroby. Asi stejně nelogicky by znělo, kdyby se člověk pokousaný psem
bránil očkování proti vzteklině, protože se bojí, že by „vzteklina měla po očkování
ještě horší průběh“.
4) Za očkování se nevyplatí utrácet peníze. Stačí se zásobit volně prodejnými
léky.
Cena vakcín proti sezónní chřipce je velmi příznivá – pohybuje se okolo 300 Kč
včetně aplikace. Kromě zdravotního efektu má významný účinek i z hlediska ekonomického,
a to jak pro očkovaného jedince, tak pro jeho zaměstnavatele i stát
(časté pracovní neschopnosti, využívání zdravotní péče).
5) S epidemií sezónní chřipky každoročně zápasí celá Evropa a nakonec
se s touto situací všichni bez problému vypořádají. Očkování je tedy zbytečné.
Bohužel není pravda, že se „všichni bez problémů vypořádají“. Na chřipku jen
v České republice umírá více než 2 tisíce lidí a jsou mezi nimi často děti a těhotné
ženy. Pro srovnání – na silnicích umírá ročně okolo jednoho tisíce lidí. Znamená
to, že každý z nás má dvakrát větší pravděpodobnost, že zemře na chřipku než při
autonehodě na silnici. Dalším důležitým aspektem chřipkového onemocnění je, že
jím v době epidemie (pandemie) onemocní obrovské množství lidí, čímž vznikají
vysoké hospodářské škody.
6) Vakcíny proti chřipkovému viru nejsou dostatečně dlouho testovány
a sporná je jejich bezpečnost a nežádoucí účinky.
Očkovací látky jsou testovány naprosto stejně jako jiné léky a každoročně podléhají
složitému registračnímu řízení. Pokud by se přesto objevily závažné nežádoucí
účinky, byla by daná vakcína okamžitě stažena z distribuce. Nežádoucí účinky jsou
velmi malé a projevují se řádově jen u několika procent očkovaných.
7) Očkování proti chřipce není vhodné pro děti a těhotné ženy.
Podobný názor donedávna přetrvával i mezi odbornou veřejností. V poslední
době se ukazuje, že z očkování děti velmi profitují. Ve světě se běžně očkují děti
od 6 měsíců věku. Vzhledem k vyvíjejícímu se imunitnímu systému jsou však děti,
na rozdíl od dospělých, očkovány dvakrát za sezonu. Očkování těhotných žen se
velmi doporučuje, protože byla v této skupině populace prokázána vysoká úmrtnost
na chřipku.
Odborná spolupráce:
Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., předseda České vakcinologické společnosti
ČLS JEP
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., epidemiolog Státního zdravotního ústavu Praha

V léčbě akutního i chronického kašle, a to suchého i produktivního, se v dnešní
medicíně nejčastěji doporučují mukolytika. Snižují viskozitu hlenu, usnadňují
jeho odkašlání a omezují dráždění ke kašli. Některá působí reflexně (podrážděním
žaludeční sliznice stimulují i sliznici bronchů), jiná působí přímo (po p.o.
podání se vylučují bronchiální stěnou nebo tak působí při inhalaci).
Léčivá látka N-acetylcysteinum působí mukolyticky redukcí disulfidových vazeb
v bílkovinách průduškového hlenu. Má výhodné antioxidační a imunomodulační
účinky, čímž opravňuje k preventivnímu užívání během sezóny chřipky
a akutních vzplanutí bronchitid a chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN).
Dochází ke snížení počtu exacerbací, zkracuje se doba aplikace antibiotik, redukuje
se počet rehospitalizací.
Běžně se acetylcystein ordinuje např. ve formě přípravku Solmucol (pastilky, granulát
nebo sirup), tj. např. 2-6x denně 1 pastilka, 3x denně 200 mg v granulovaného
prášku pro přípravu perorálního roztoku nebo 3 x denně 10 ml sirupu.
Podávání acetylcysteinu představuje bezpečnou a účinnou léčbu symptomů astmatu,
chronické obstrukční plicní nemoci a intersticiálních plicních procesů.V rámci
samoléčení chorob z nachlazení, chřipky, bronchitidy, zánětu vedlejších nosních
dutin a středního ucha může být acetylcystein označen léčivem první volby.