PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Sluneční alergie, basaliom



Sluneční alergie je odborně označována jako tzv. světelná urtikaria (kopřivka) nebo polymorfní světelná dermatóza. Charakterizuje ji svědění, zarudnutí, kopřivka a tvorba pupínků na kůži už po krátkém vystavení intenzivnímu slunečnímu svitu.

U alergie na slunce v těle vznikají látky, které již samotným působením slunečního záření u citlivějších lidí vyvolávají změny na pokožce podobné alergické reakci. Počet osob s alergií na oslunění se bohužel stále zvyšuje hlavně v zemích, kde se střídají čtyři roční období, tj. v našich zeměpisných šířkách. Častěji bývají postiženy ženy mezi 20. a 40. rokem, ale může se objevit u každého z nás a nepříjemně nás překvapit jak u moře, tak na horách.

Podle základních vyvolávajících příčin rozlišujeme tyto typy kožních reakcí na slunce:

1. Polymorfní světelná erupce (PLE - Polymorphous Light Eruption)

Nejčastěji diagnostikovaná sluneční alergie, polymorfní světelná erupce, vzniká

vlivem volných radikálů vznikajících působením UV záření. PLE je u 80 % postižených vyvolána pouze zářením UVA,
u 12 % zářením UVB a u 8 % společným působením UVA i UVB záření. Díky častému výskytu mezi členy rodiny se předpokládá možná genetická predispozice. K příznakům PLE patří svědivé pupínky, puchýřky a vřídky, nebo ložiska vyrážky a až krvácivé zarudnutí kůže.

K citlivosti pokožky dochází často na jaře po prvním prudkém oslunění (jarním oslunění, po příjezdu na dovolenou k moři). Nejvíce postižena bývají místa trvale vystavená slunečnímu záření (dekolt, ruce, lýtka). První kožní příznaky obvykle nastupují již po několika hodinách na slunci. Na začátku je kožní vyrážka mimořádné silná, v průběhu léta, kdy kůže již slunci trochu přivykla, postupně mizí,  na podzim se docela ztrácí. Bylo zjištěno, že se na polymorfní světelné dermatóze podstatně podílejí také volné radikály. Na zmírnění jejich příznaků (např. svědění kůže) existuje řada přípravků, které mohou pacienti zakoupit v lékárnách – např. DAPIS gel, který obsahuje přírodní složky, zmírňuje svědění kůže a je vhodný i pro citlivou pokožku.

2. Acne Aestivalis (Mallorca Acne)

Acne aestivalis vzniká působením UV záření v kombinaci s určitými složkami obsaženými v kosmetických či opalovacích přípravcích. Tyto látky způsobují podráždění a zánět mazového folikulu.

3. Fotoalergické a fototoxické reakce

Při fotoalergii se na kůži tvoří svědivá vyrážka s puchýřky a pupínky, vyvolaná látkami, které byly naneseny na pokožku, např. vonnými látkami v parfémech nebo v krémech, UV ochranný filtr v prostředcích na ochranu před slunečním zářením, léčivé látky, u kterých vlivem světla došlo k chemické přeměně. Změny na kůži zpočátku vznikají jen na místech, kam dopadlo světlo. Později mohou postihnout i zakryté části těla.

Fototoxická reakce – světelná dermatóza z přímého vzájemného účinku UV světla a určitých látek (léčivé přípravky, luční rostliny a určité potraviny, např. citrusy, celer, fíky aj.). Vlivem UVA paprsků se molekulová struktura u nich změní tak, že na pokožce vyvolávají fototoxickou reakci, která je tím silnější, čím je UV záření vyšší a čím více je přítomno fotocitlivých molekul. Charakteristickou fototoxickou reakcí je dermatitida na luční trávy, kdy po pobytu na  louce vznikají na pokožce různé otisky rostlin s rudými pruhy a čárami. Fototoxickou reakcí je i tzv. Berloqueova dermatitida, kdy se postižená místa kůže zabarvují do tmava. Vyvolává jí bergamotový olej, který může být v parfémech, kolínských vodách nebo osvěžujících kapesníčcích. Olej způsobuje zvýšenou aktivitu buněk, které vytvářejí pigment. Zbarvená místa se mohou udržet na kůži i několik let.

Fotoalergizující látky se do kožní tkáně dostanou kontaktem nebo po systémovém podání a prakticky každá látka vyvolávající fototoxicitu může způsobit také fotoalergickou reakci. Přesto většina fotoalergických reakcí je zaznamenávána po topických léčivech, např. po antisepticích, lokálních antiflogisticích, vonných substancích, chemických slunečních filtrech aj.

4. Jiná onemocnění

Přecitlivělost na oslunění může být příznakem jiných chorob. Především u mladých žen je nutno vyloučit možné systémové autoimunitní onemocnění typu systémového lupus erythematodes (SLE). U malých dětí by se mělo pomyslet na erytropoetickou protoporfyrii, což je vzácné dědičné onemocnění, které se kromě citlivosti kůže na slunce projevuje postižením jater. U dospělých (zejména mužů) vzniká závažné postižení kůže po oslunění při onemocnění porfyria cutanea tarda.

Léčba

Při akutních projevech je vhodným postupem podání antihistaminik. Ta dokážou odstranit nebo zmírnit příznaky jako jsou svědění a zarudnutí pokožky.

Prevence 

Při pobytu na slunci je vhodné používat ochranné prostředky, lehký prodyšný oděv, klobouk, sluneční brýle a vhodné opalovací přípravky. Při sluneční alergii je vhodné volit co nejvyšší ochranné faktory (SPF 50+) s nízkým alergenním potenciálem. Stále více dermatologických firem připravuje speciální řady ochranných opalovacích prostředků, které jsou testovány u slunečních alergií a dosahují prokazatelných výsledků. Tyto řady obsahují účinné antioxidačně působící komplexy (např. alfa-glukosyl-rutin (AGR)) protože nejnovější výzkumy ukazují, že na polymorfní světelné dermatóze se podstatně podílejí také volné radikály.

Preventivně při přecitlivělosti na UV záření lze užít homeopatické léky jako například Hypericum perforatum nebo Natrum muriaticum ve středním ředění.

Homeopatické léky je možné při sluneční alergii využít i léčebně, zmenšují otok a zklidňují zarudlé plochy.

Sluneční alergie souvisí se zvýšenou sluneční aktivitou a výrazným oslabením ozonové vrstvy. Pozor bychom si měli dávat na první jarní sluneční paprsky, které bývají velmi zrádné. Po dlouhé zimě se většinou sluníčku nedočkavě vystavujeme. Intenzita slunečního záření je však značná i přesto, že není velké teplo. S pobytem na slunci bychom vždy měli postupovat opatrně, aby si tělo mohlo zvyknout.

Jestliže Vás postihly po oslunění uvedené obtíže, zejména při intenzivních příznacích, neotálejte s návštěvou svého lékaře. Ten kromě pečlivé anamnézy a fyzikálního vyšetření může provést laboratorní testy, které pomohou potvrdit nebo vyloučit výše jmenované stavy.

Přehnané vystavování se slunci, jeho UV záření, pleti nejen škodí, předčasně stárne, ale také může onemocnět. Basaliom je nejčastější maligní (zhoubný) nádor kůže, který postihuje především starší osoby okolo 70 let, ale v poslední době se bohužel vyskytuje u čím dál tím mladších jedinců.

Objevuje se na jinak zdravé kůži, na místech vystavených slunečnímu záření. Až v 80 % případů to bývá horní polovina obličeje.

Jedná se o jeden z nejlépe léčitelných nádorů, který navíc nemá tendenci k metastazování. Musí být však včas léčen, jelikož má tendenci k místně agresivnímu chování a může prorůstat do svého okolí a ničit přilehlé tkáně. Má sklon k recidivám, tedy k opakovanému výskytu i po vyléčení.

Příčiny vzniku basaliomu

Hlavní příčinou je poškození basálních buněk pokožky, které je nejčastěji vyvoláno UV zářením.

Rizikové faktory basaliomu

Jako u většiny nádorových onemocnění hrají při vzniku basaliomu roli faktory genetické a faktory prostředí. Velmi významnou úlohu zastává především dlouhodobé a opakované vystavování pokožky slunečnímu záření, jehož UV složka je schopna poškodit DNA buněk stratum basale. Před průnikem UV záření do hlubších vrstev pokožky nás chrání kožní pigment melanin. Podle jeho množství je pokožka více nebo méně citlivá k poškození sluncem.

S tím souvisí další, v tomto případě geneticky podmíněný rizikový faktor. Lidé se podle množství melaninu v kůži dělí do tzv. fototypů. Lidé s fototypem 1 a 2 mají melaninu nejméně a hrozí u nich vyšší riziko poškození DNA basálních buněk.

Z dalších faktorů je to pak nadměrné vystavování těla radiační zátěži, kdy hrozí zvýšené riziko pro vznik nejen kožních nádorů.

Zvýšené riziko sledujeme u lidí imunosuprimova-ných (s vysoce oslabenou imunitou), ať už z důvodu onemocnění (HIV, onemocnění krvetvorby, jiná nádorová onemocnění) nebo např. při léčbě systémových autoimunitních onemocnění, po transplatacích, při onkologické léčbě.

Existují i jiné choroby, u kterých je výskyt basaliomu velice častý. Patří sem geneticky podmíněné onemocnění Xeroderma pigmentosum. Lidé s touto diagnózou mají nedostatek enzymů zodpovědných za opravy DNA poškozené UV zářením. Jsou vysoce citliví na sluneční záření a dochází u nich k velmi časnému vzniku různých kožních nádorů, včetně basaliomu.

Další chorobou, při které je pozorován pravidelný výskyt basaliomu, je Gorlinův syndrom, což je geneticky podmíněné onemocnění, vyznačující se mnohočetnými basaliomy, kostními odchylkami, šedým zákalem a vznikem kostních cyst.

Prevence basaliomu

Nezbytné je vyvarování se všech rizikových faktorů, způsobených vnějším prostředím. Na slunci bychom měli pobývat uvážlivě a neměli bychom se vystavovat přímému slunečnímu záření v poledních hodinách. Samozřejmostí je používání opalovacích přípravků v dostatečném množství, nošení slunečních brýlí a lehkého oděvu.

Příznaky a projevy basaliomu

Jak již bylo zmíněno, basaliom se nejčastěji vyskytuje na místech opakovaně vystavovaných slunečnímu záření. Existuje několik variant, lišících se vzhledem a šířením. Většinou začíná jako rostoucí, někdy hrbolatý tuhý uzlík na kůži, který má barvu kůže a v okolí bývají patrné rozšířené cévky. Postupně dochází k propadnutí jeho středu, pak má nerovné, vyvýšené okraje. Jeho střed často zvředovatí, ale bývá nebolestivý. Variantou je pigmentovaný (hnědý až černý) basaliom, který se liší pouze tím, že vzniká v místě přítomnosti melaninu. Vzácněji se může projevit jako tzv. sklarodermiformní basaliom, který má vzhled žlutobílé, tuhé, hladké, nerovné jizvy, opět bývají v okolí rozšířeny cévky. Tato forma většinou nevředovatí. Tzv. superficiální basaliom je varianta s nejlepší prognózou, vznikající nejčastěji na trupu, jako červenohnědá ložiska, která se někdy mohou odlupovat a připomínat  ekzém.

Léčba basaliomu

Léčba je většinou chirurgická. Odstraňuje se celá hmota nádoru a také část zdravé tkáně v okolí nádoru, aby bylo vyloučeno možné ponechání potenciálních nádorových buněk v okolní tkáni. Další možností je kryoterapie, kdy se nádor odstraňuje za použití tekutého dusíku. Ve speciálních případech může být použita cytostatická léčba (5 – fluoruracil), případně lokální terapie imiquimodem, což je látka imunomodulační, ovlivňující místní imunitní odpověď. Po léčbě bývá pacient dlouhodobě sledován, aby se zajistilo včasné objevení případné recidivy.

Ve většině případů je léčba nekomplikovaná, s úspěšností léčby převyšující 95 %, u léčby recidiv 90 %.

Závěrem

Pokud na Vaší kůži pozorujete nějaký podezřelý útvar, překonejte ostych a strach z diagnózy a navštivte co nejdříve lékaře. V nejlepším případě se Vám uleví a zbavíte se stresu. Jestliže na kůži bohužel nález bude, tak obecně u léčby nádorů platí, že čím dříve se problém začne řešit, tím větší šanci má na zdárný úspěch. Raději přijít desetkrát zbytečně než jednou pozdě!

Mgr. Lucie Zímová

Prosím
kontaktujte nás
Pharma News s.r.o.
Jakobiho 326, 109 00 Praha 10, Petrovice
tel.: +420 274 861 189, email: jana.jokesova@pharmanews.cz

Napište nám prosím Vaše dotazy či poznámky ...



ZjJkO