PHARMA NEWS - odborný časopis

ACH TO TRÁVENÍ…

Zaměřili jsme se na střeva jako na důležitou část trávicího traktu, ale nesmíme zapomenout ani na žaludek, orgán, který musí všechno to jídlo zpracovat. Nejčastějšími problémy jsou problémy s trávením, pálení žáhy a často žaludeční nevolnosti vyvolané nesprávnou životosprávou, cestováním, nebo u žen těhotenstvím. I v takovýchto případech se lze spolehnout na pestrou stravu. Pro podporu trávení lze sáhnout po ananasu. Ten podporuje tvorbu žaludečních šťáv a obsažený bromelin napomáhá zpracování bílkovin v potravě. Právě proto jsou asi extrakty z ananasu oblíbenými doplňky při redukčních dietách. Dalším šikovným pomocníkem je zázvor. Jistě pamatujete zázvorky, vánoční cukroví našich babiček. Ale zázvor, zvláště čerstvý, působí neobyčejně dobře právě při nevolnostech a pocitu na zvracení. Studie se zázvorem byly prováděné na běžných kinetózách, ale třeba i při mořské nemoci či třeba jízdě na kolotoči. Obsahové látky ovlivňují tvorbu žaludečních šťáv a vylučování žluče, čímž také podporují trávení. Oddenek je doporučován při dyspeptických potížích. Zázvor je navíc velmi šetrnou potravinou, kterou mohou jíst i děti starší tří let a studie prokázaly i použití u těhotných žen při ranních nevolnostech. Proto i v některých produktech pro těhotné lze najít extrakt ze zázvoru. Mezi další zajímavé potraviny, nebo bychom je mohli spíše zařadit mezi ochucovadla, patří kurkuma a skořice. Kurkuma je užitečná při zažívacích potížích stejně jako zázvor, skořice navíc ulevuje od nadýmání a střevních křečí. Při nadýmání lze sáhnout také po fenyklových pucích. Mnoho z nás zná fenykl pouze jako koření, ale fenyklový puk tepelně upravený jako příloha k masu, nebo prostě jen místo masa, je příjemným zpestřením jídelníčku. Kromě nadýmání je přínosem také při problémech s trávením, nebo pocitu plného břicha. Další zajímavou potravinou podobně jako fenykl je čekanka. Čekankové puky mají nahořklou chuť a jsou dobrým zdrojem vitaminu A, kyseliny listové a dalších užitečných látek. Pěstitelskou velmocí čekankových puků je Belgie. Díky náročnosti pěstování se k nám tato zajímavá potravina zpravidla dováží. Pálení žáhy a potíže s trávením lze ovlivnit také eliminací některých rizikových potravin. Mezi nejčastější příčiny patří přehnaná konzumace kávy, čokolády a sycených nápojů. Také samotná konzumace kyselých potravin, jako například citrusové džusy není vhodná.

METABOLISMUS LÁTEK NEMUSÍ BÝT VŽDY V POŘÁDKU 

Tak už jsme si prošli několik nejčastějších zdravotních problémů, vysoký krevní tlak, pálení žáhy, cestovní nevolnosti, špatné trávení, výživu kostí. Mezi další častý zdravotní problém patří cukrovka. I hladinu krevního cukru lze výběrem potravin lehce usměrnit. Takovým šikovným pomocníkem je exotické liči (litchi). Ale nemusíme chodit tak daleko a můžeme si vybrat i dostupnější ovoce, například ananas. Pokud i to by se vám zdálo příliš exotické, lze sáhnou i po jablku, které zvyšuje hladinu krevního cukru jen nepatrně. S cukrovkou bývá spojena také další zdravotní komplikace a tou je dna. Patří mezi metabolické poruchy stejně jako diabetes, ale co je důležité, způsobuje svým nositelům velké bolesti kloubů. Některé potraviny jsou při dně vhodnější než jiné. Patří sem například třešně, jahody a hrušky, nebo artyčoky či čočka. Naopak velmi nevhodné jsou maso, houby, luštěniny a čokoláda, protože obsahují velké množství purinů, stejně tak například chřest. Na druhou stranu je ale právě chřest velmi zajímavou potravinou. Posiluje trávení a tradiční Ajurvéda doporučovala chřest na posílení potence. Potravina je ovšem také vhodná stejně jako brokolice díky vysokému obsahu kyseliny listové pro těhotné ženy a ženy které se na otěhotnění připravují. Další metabolický problém, který nesmíme opomenout, je zvýšený cholesterol. Tuto problematiku jsme již diskutovali u oběhové soustavy, ale je dobré se k ní ještě vrátit. Potravin, které pomáhají při zvýšené hladině cholesterolu, je celá škála. Patří sem například cizrna a čočka. Z ovoce je vhodné například hroznové víno, švestka, avokádo, černý rybíz, nebo grep. O celiakii – nesnášenlivosti lepku v potravinách jsme se také už zmínili, a to u pohanky. Nastolit bezlepkovou dietu není vždy úplně jednoduché, a také ne levné. Mezi potraviny bez obsahu lepku patří třeba kukuřice, nebo rýže.

VITALITA A ODOLNOST ORGANIZMU

 Lidé nechtějí být jen zdraví a dlouho živi, chtějí být – tedy hlavně ženy – také krásní. Pro zdravé nehty, vlasy, kůži, ale také pro kosti a svaly, je vhodná konzumace ječmene, který se honosí vysokou koncentrací kyseliny křemičité. Ale jak vyzdvihovali ječmen řečtí filozofové Homér, Platón a Pythagoras, ječmen posiluje nejen tělo, ale i ducha. Další užitečnou látku pro krásu – biotin - bychom nalezli například ve fících. Tento vitamin obsažený v mnoha doplňcích stravy na posílení vlasů a nehtů může mít i takovouto příjemnou formu. Biotin je obsažen také v lněném semínku. Pro zdraví a krásu je také vhodná pravidelná detoxikace organizmu, které prospívají potraviny podporující močopudný efekt, vláknina, která má tendenci na sebe vázat škodlivé látky, a pak některé byliny, které čistí nebo povzbuzují organizmus ke zvýšené aktivitě. Odolnost organizmu je komplexní záležitost. Vychází z rovnováhy, jako vše v našich životech. Pokud bude mít naše tělo dostatek spánku, pohybu, vitamínů a minerálů, stavebních látek a bude schopno vše zcela bezchybně zpracovat, bude nám dobře. Pokud nám něco z tohoto výčtu schází úplně, nebo je dlouhodobě omezeno, projeví se to onemocněním. Spánek a odpočinek (jak pasivní tak i aktivní) nelze jen tak nahradit. Zde platí nepřímá úměra, čím vyšší kvalita tím nižší kvantita. V jednom z minulých ročníků jsme se zabývali problémem spánku a nespavosti. Zdravému dospělému člověku by při stoprocentním využití spánku stačily pouhé čtyři hodiny denně! S aktivním odpočinkem je to stejné. Tato úměra ale platí i v jídle. Vydatného kvalitního jídla potřebuje tělo na objem výrazně méně než nekvalitních náhražek, aby získalo stejnou energii. V druhém případě se navíc musí vypořádat také s tím „nepotřebným benefitem navíc“. Důležitým faktorem je i samotný imunitní systém. I o ten je třeba pečovat. V tomto ohledu je z našeho jídelníčku favoritem ovoce a zelenina.

NEDĚLEJTE SI TĚŽKOU HLAVU

 Stres je nedílnou součástí našich životů (bohužel) a každý se s ním vypořádává trochu jinak. Důležité je ovšem to, že příroda myslela i na tento problém. Asi věděla, že ne každý je tak silný jedinec, aby problémy ze své mysli prostě a jednoduše vytěsnil. Po čem tedy sáhnout? Nevím, jestli je vhodné na těchto stránkách doporučovat alkohol, ale snad mi to pro tentokrát odpustíte. Nechci vás přece nabádat ke špatnostem. Ale pokud si vezmeme například pivo, a že jsou Češi na předních místech v jeho konzumaci, jistě mi dáte za pravdu, že chmel, ze kterého se tento zlatý mok vyrábí, může nabídnout více než jen skvělou chuť. Chmel je doporučován při nervozitě, nepřirozeném neklidu, nebo při poruchách spánku. Faktem je, že chmel si vystačí sám o sobě a alkohol k tomu vlastně ani nepotřebuje. Nealkoholická piva vám udělají stejně dobrou službu. V praxi jsem se setkala ze situací, kdy vážně nemocnému pacientovi, který měl díky tomu problémy se spánkem a odmítal klasická farmaka na spaní, prokázalo právě nealkoholické pivo velmi dobrou službu. Další příjemnou potravinou proti stresu je bezesporu čokoláda. Tady to ovšem není úplně jednoduché. My ženy máme rády čokoládu a hojně s ní zaháníme stres. A pak si naše kosmetičky rvou vlasy a snaží se nám vysvětlit, že je to možná dobré na stres, ale rozhodně to není to nejlepší pro naši pleť. (Těžko říct čím ony zahání stres). Pokud bychom ale chtěli sáhnout po nějaké zdravější potravině pro dobrou náladu, pak jsou to jednoznačně banány. Banány pomáhají tělu vytvářet serotonin – hormon štěstí, navíc obsahují hořčík, což je důležité, protože člověk ve stresu má výrazně větší spotřebu tohoto minerálu. Další výhodou banánu je jeho dietnost. Díky obsahu vlákniny a sacharidů, poskytuje tělu energii, aniž by je zbytečně zatěžoval.

NEJEN KVANTITA ALE TAKÉ KVALITA 

Kvalita potravin na českém trhu značně kolísá. Pro správné stravování je důležitá jak vstupní kvalita surovin, tak také její vhodné upravení na pokrm. Pro plodiny rostlinného původu platí pořadí čerstvé, zmrazené, tepelně upravené (vaření, konzervování). Důležitý je i původ suroviny a způsob pěstování či chovu. Pokud vaříme, je lépe používat čerstvé suroviny, než polotovary či hotová jídla. Mysleme na to, že každá potravina, která je komerčně vyráběná, předpokládá svoji delší životnost, než potravina k okamžité spotřebě. Znamená to konzervační látky, ochucovadla, stabilizátory, barviva. S každou hotovou pomazánkou, dresingem, hotovou pizzou, předsmaženým zmrazeným jídlem, s každou konzervou do sebe dostáváme látky navíc, které tělo primárně nepotřebuje. Navíc si pak musí s takovými látkami poradit a dostat je opět z těla ven. Občas se stává, že pacientům nedělá zle konkrétní potravina, ale pouze látky, které jsou navíc. V přípravě jídla platí, že v jednoduchosti je síla. Čerstvé maso nebo zelenina, dochucené jednodruhovým kořením namísto kořenících směsí (často obsahujících velké množství soli a dalších látek), jednoduchá příloha. Pokud už milujete dresingy, tatarky či majonézy, je lépe naučit se je připravovat sami, ulehčíte tak organizmu o další nepotřebné věci. Zde je vhodné zmínit také jeden novodobý problém a tím je hyperaktivita u dětí. Fenomén školství, kvůli kterému si učitelé rvou vlasy a rodiče ztrácí hlavu, se pohybuje stále v protichůdných vysvětleních. Vzhledem k tomu, že hyperaktivních dětí přibývá, bylo by asi vhodné vědět, co to způsobuje. Některá literatura uvádí (a s tím se asi setkáte nejčastěji), že rozvoji hyperaktivity výrazně přispívá konzumace umělých barviv přítomných v potravinách pro děti. Vím, že je velmi těžké odstavit děti od „trendy“ bonbónů, žvýkaček, různých tyčinek, nebo pitíček. Na druhou stranu umělá barviva jsou, stejně jako další látky obsažené „navíc“ v našich potravinách, prostě „navíc“. A tělo si s nimi musí poradit. Zatěžovat už od útlého věku dětský organizmus takovými látkami určitě nebude správný směr. Kouzelnou pilulku, kterou by tato noční můra rodičů zmizela, ještě nevymysleli. Jediné, co lze mimo správné složení stravy doporučit, je pupalkový olej. Navíc malé děti mají čím dál méně aktivit, u kterých by si „vybily“ svou dětskou energii. Trávení volného času u počítače místo na hřišti jim na zdraví rozhodně nepřidá.

CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?

Rovnováha v přijímané potravě je velice důležitá. Tělo musí zpracovat vše, co jíme, nezávisle na tom, zda to zrovna potřebuje, nebo ne. Když nám nějaké callcentrum bude volat každý den s nějakou super nabídkou, určitě nereagujeme tak, že na každý telefonát řekneme ano a koupíme si další a další věc, kterou nepotřebujeme (tedy alespoň většina lidí). Jinak bychom pak museli řešit stále stejnou otázku – kam to dáme? Asi bychom skončili s bytem či domem napěchovaným až po vrch nepotřebnými věcmi. I tělo musí řešit co s tím, co jsme mu poslali trávicím traktem. A je jen málo věcí, které, pokud je zrovna nepotřebuje, projdou a přebytek se vyloučí. Většinou je musí nějak zpracovat a případně uložit. A zase uložit, a zase uložit… A někdy se naše tělo stane takovým přecpaným domem, kde není k hnutí a my se jen divíme, jak se to mohlo stát, že je tu tolik nepořádku. Řecký lékař Hippokrates kdysi dávno pronesl tato slova: „Tvá strava budiž tvým lékem, tvůj lék budiž tvou stravou.“ Je škoda, že se my lidé tomuto přirovnání tak rádi vzdalujeme. A na úplný závěr: „Jezme a konejme tak, jako bychom se chtěli ve zdraví dožít sta let.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje: Carper J.: Potraviny – zázračné léky, Votobia, 1997, Olomouc. Braunová J.: Potravinová alergie, Interní medicína pro praxi, 2001, 12, 556-558. Wichtl M.: Herbal drugs and phytopharmaceuticals, 2004, Stuttgart. Schlett S.: 100 potravin pro zdraví, Euromedia Group, 2008, Praha. Grünwald J., Jänicke Ch.: Zelená lékárna, Svojtka, 2008, Praha. Farmer-Knowles H. Léčivé rostliny od A do Z, 2010, Praha. Grycová L.: Boj proti tukům, Pharma news, 2010, 3-4, str. 28-34.