PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Vliv rostlinných sterolů na hladinu cholesterolu



Dyslipidemie je charakterizována nevhodným, aterogenním složením lipidů a lipoproteinů v plazmě.

Na podkladě dyslipidemie dochází k rozvoji aterosklerózy, která představuje významný rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních onemocnění. Je třeba si uvědomit, že lipidy jsou nezbytnou strukturální součástí všech buněk a zároveň představují nejbohatší zdroj energie v lidském organismu. Mezi lipidy, které hrají různé role v organismu, patří cholesterol, fosfolipidy, triglyceridy a mastné kyseliny. Vzhledem ke své lipofilitě jsou v plazmě transportovány ve formě lipoproteinů, které se liší nejen poměrem jednotlivých lipidů, ale i charakterem bílkovinných složek – apolipoproteinů, velikostí a funkcí.

Lipoproteiny rozdělujeme na lipoproteiny s vysokou hustotou (HDL), lipoproteiny s nízkou hustotou (LDL), lipoproteiny s velmi nízkou hustotou (VLDL) a chylomikrony. Z pohledu aterogeneze mají největší význam LDL částice, které zajišťují transport esterů cholesterolu z jater do tkání a uplatňují se v procesu ukládání LDL-cholesterolu do cévního endotelu, kde jsou také oxidovány. Vyšší nabídka LDL částic vede k řadě procesů zánětlivé a koagulační kaskády. Druhou nejvýznamnější lipoproteinovou částicí, která se však vyznačuje protektivním efektem, je HDL. HDL se účastní v přenosu cholesterolu z periferních tkání do jater a současně přijímá cholesterol z jiných lipoproteinů. Snížení HDL-cholesterolu je považováno za rizikový faktor aterosklerózy.

U osob v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) s nízkým a středně vysokým rizikem je nyní dle platných doporučení cílová hodnota celkového cholesterolu < 5,0 mmol/l a LDL-cholesterolu 3,0 mmol/l. U osob s vysokým rizikem rozvoje KVO je cílová hodnota LDL – cholesterolu < 2,5 mmol/l. U osob s velmi vysokým rizikem rozvoje KVO nebo již s manifestním onemocněním je doporučená cílová hodnota LDL-cholesterolu < 1,8 mmol/l. Plazmatická hladina triglyceridů by měla být nižší než 1,7 mmol/l. Plazmatická hladina HDL – cholesterolu by měla být u můžu > 1,1 mmol/l a u žen > 1,3 mmol/l.

Základem úspěšné léčby dyslipidemií jsou režimová opatření zahrnující úpravu životosprávy, pravidelnou fyzickou aktivitu (alespoň 30 minut 4-5x týdně ve formě aerobní aktivity – běh, jízda na kole, rychlá chůze), zanechání kouření a udržení optimální hmotnosti.

Z nefarmakologické léčby má velký význam dietní opatření. Strava by měla být tvořena z 15 % bílkovinami, 50-55 % sacharidy a 30-35 % tuky. Pro pacienty je často složité orientovat se v tucích. Omezení by se mělo týkat tuků živočišných, které by měly představovat 1/3 všech přijatých tuků, příjem cholesterolu by neměl přesáhnout 200 mg/den, naproti tomu podíl rostlinných tuků (olejů) a rybích tuků se zvyšuje na 2/3 celkového příjmu tuků. Na druhou stranu by spotřeba tuku neměla klesnout pod určitou hodnotu (20 % z celkového energetického příjmu), protože tuk je významným nositelem nutričních faktorů – esenciálních mastných kyselin, lipofilních vitaminů, fytosterolů.

Radikální a dlouhodobé omezování tuků se projeví nedostatkem vitaminů rozpustných v tucích, v kolísající hladině hormonů a ve slábnoucím imunitním systému. Preference rostlinných tuků (s výjimkou tropických) je z důvodu vyššího zastoupení nenasycených mastných kyselin), naopak přemíra živočišných tuků (s výjimkou rybích) je nežádoucí z důvodu převahy nasycených mastných kyselin a zvýšeného rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

V současné době je diskutován pozitivní vliv obohacení diety o rostlinné steroly a stanoly v rámci prevence kardiovaskulárních onemocnění. Fytosteroly a stanoly jsou lipofilní sloučeniny strukturně podobné cholesterolu, vyskytující se v potravinách rostlinného původu (ořechy, rostlinné oleje – řepkový, kukuřičný, sezamový, slunečnicový, sójový, olivový). Fytosteroly se také vyskytují i v potravinách s nízkým obsahem tuku, např. v semenech pohanky, kde tvoří až 10 % lipidové frakce, dále v luštěninách a obilovinách.

Z fytosterolů se nejhojněji vyskytuje sitosterol, kampesterol a stigmasterol, ze stanolů pak sitostanol a kampestanol. Mechanismus účinku rostlinných sterolů a stanolů je interference s resorpcí cholesterolu (endogenního i exogenního) v tenkém střevě, což vede ke snížení jeho hladin v krevním séru. Tímto tématem se zabývala i Evropská společnost pro aterosklerózu, která zhodnotila stávající důkazy a následně vydala stanovisko k použití rostlinných sterolů a stanolů v klinické praxi. Bylo prokázáno, že pokud jsou tyto sloučeniny konzumovány v množství 2 g/den, způsobí to významnou redukci vstřebávání cholesterolu s následným snížením plazmatických hladin aterogenního LDL cholesterolu o 8-10 %. S touto dávkou sterolů/stanolů byl v rámci dlouhodobých studií pozorován další pokles LDL – cholesterolu u pacientů, kteří byli léčeni statiny a tento pokles byl srovnatelný se zdvojnásobením dávky statinů. Lze tedy kombinovat běžně užívaná hypolipidemika s  rostlinnými steroly. Zastoupení těchto látek v různých potravinách je však poměrně nízké. Proto k dosažení jejich dostatečného příjmu doporučují odborníci potraviny s jejich zvýšeným obsahem (např. vybrané margaríny obohacené fytosterolovou frakcí) nebo využití koncentrátů v kapslích. Na evropském trhu se objevují i další výrobky obohacené fytosteroly: pomazánkové tuky, salátové dresinky, mléčné nápoje, ovocné nápoje na bázi mléka, sýry, výrobky typu jogurtu, fermentované výrobky, sojové nápoje, kořenící omáčky a žitný chléb.

 

PharmDr. Tereza Holbová

literatura u autorky

MzJhYjI4MW