PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

VOJTOVA METODA



Vojtova teorie (neboli reflexní lokomoce) v dnešní době nachází široké terapeutické uplatnění. Tato nepochybně velmi účinná terapie je dílem profesora Václava Vojty a počátky jejího užívání se datují do 50.let minulého století. 

Jedná se o soubor metod reflexní lokomoce (reflexní lokomoce = automatické pohyby, kterými jsou všichni vybaveni od přírody), jejíž použitím je možné vracet do funkce svaly, které člověk při svém pohybu nedokáže vědomě používat. Vrozený pohybový program, který je při poruše blokován, je vyvoláván z podvědomí bez aktivní spolupráce pacienta. Proto může být aplikován na miminka nebo na mentálně postižené, jelikož ani jedna z těchto skupin nedokáže vědomě spolupracovat. Drážděním spoušťových zón dochází k aktivaci a k řazení svalových skupin správným způsobem, to je zapisováno do vědomí pacienta a ten se znovu učí správně ovládat svaly. Prof. Vojta na základě studií léčby dětí postiženými dětskou mozkovou obrnou identifikoval reflexní body, díky nimž je možné stimulovat tělo k určitým vrozeným pohybům. Jedná se zejména o tlak na příslušná citlivá místa, periost kostí a fascie. Kromě samovolné pohybové aktivity dochází současně k působení na sensitivní vegetativní nervový systém včetně psychické složky. Ovlivní tedy kromě motoriky i změny tepové frekvence, krevního tlaku, dýchání, periferního prokrvení. Úplně všichni, i hodně postižení lidé mají v mozku naprogramovaný správný vzorec. Na terapeutických principech prof. Vojty je jedinečné to, že našel spoušťové zóny, které jsou schopny odstranit veškeré patologické projevy. Jak sám o sobě profesor Vojta říkával: „Já jsem tuto metodu nevynalezl, já ji jenom našel. A rozvíjel jsem ji po celý svůj život...“ 

Indikace metody: 

Vojtova metoda byla založena na univerzálních principech, a proto je možné ji považovat za obecně indikovanou u všech poruch funkce pohybového systému. Při rozhodování o zahájení či pokračování terapie je ale nezbytné stále kriticky zvažovat všechna pro i proti a nezapomínat na reálné hranice možností této teorie. 

K záporným dopadům terapeutických postupů na pacienta a jeho rodinu obvykle
patří časová náročnost, bolest či nepříznivé vjemy, finanční či materiální
nároky.
DIAGNÓZY VHODNÉ PRO VOJTOVU METODU:
V současnosti je Vojtova metoda uznávanou metodou u pacientů s indikací některých
z níže uvedených diagnóz:
Děti:
1. Těžká a středně těžká centrální koordinační porucha
2. Asymetrická poloha
3. Torticollis -vazivová přeměna, zkrácení zdvihače hlavy
- m.sternocleidomastoideus
4. Periferní paresy - ztráty hybnosti
5. Spina bifida - rozštěp páteře
6. Myopatie
7. Arthogrypoza, skolióza, chybějící svaly - podpůrná terapie
Starší děti a dospělí:
1. Infantilní centrální porucha
2. Congenitální a získané periferní paresy (např. po úraze)
3. Myopatie
4. Skoliózy a kyfózy - podpůrná terapie
5. Kontraktury kloubů - včasná terapie

6. Získané centrální poruchy po zánětu mozkových blan
7. Tranverzální léze míšní
8. Funkční omezení pohybů po výhřezu ploténky
9. Cévní mozková příhoda
10. Roztroušená skleróza
11. Periartritida – syndrom zmrzlého ramene


Vojtovou metodou se nazývá celý „Aktivační systém CNS (=centrální nervová
soustava)“, který tvoří tři základní složky, a sice vývojová kineziologie, diagnostika
a terapie. Reflexní lokomoce aktivuje oslabené a nepoužívané svaly
a umožňuje souhru protilehlých svalových skupin. Využívá k tomu vrozeného
pohybového programu CNS, který je při poruše funkce blokován. Aktivace je
prováděna v modelech reflexní otáčení a reflexní plazení, drážděním spouštových
zón, a jelikož se vybavuje z podvědomí, není při ní žádoucí vědomá spolupráce
pacienta. Oslovuje svalové skupiny a jejich řazení tak, aby nedocházelo
k sekundárním změnám a nabízí CNS nové, kineziologicky správné pohybové
uspořádání.
Základním principem Vojtovy metody je skutečnost, že v centrálním nervovém systému
člověka jsou geneticky zakódované motorické vzory, které jsou v něm uloženy
tzv. holograficky a ne topicky.
Pro pochopení aktivačního systému reflexní lokomoce Prof. Václava Vojty je nutná
změna v kineziologickém myšlení a chápání funkčních souvislostí a především
lokomočního principu člověka a jeho neurofyziologické podstaty. Z těchto důvodů
může být motoricky ohroženému nebo již postiženému jedinci aplikována Vojtova
cílená terapie, která je schopna zasáhnout postiženou motoriku na úrovni řízení
v CNS.
Lokomoční projev člověka (pohyb vpřed) je plně automatický a slouží k dosažení
chtěného cíle, tzn. nemyslíme na pohyb, který vykonáváme, myslíme pouze na cíl,
kterého chceme dosáhnout.
Každá lokomoce je tedy automaticky řízena, vychází z jistého držení těla (postury)
a jestliže není postiženo centrální řízení motoriky člověka, je prováděna ve zkříženém
pohybu. Na kvalitě souladu složek lokomoce (posturální aktivita, vzpřimovací
mechanizmy, fázický pohyb) závisí následná kvalita projevené lokomoce. Jednoduše
řečeno, lokomoce je komunikační prostředek, který se zapíná zcela automaticky.
Vojtova metoda je unikátní v tom, že se při včasné diagnostice dá s léčbou pohybového
systému začít již v novorozeneckém období. Z praxe vyplývá jedno ponaučení:
Čím je delší fixace, tj. zvykání na náhradní motorický vzorec, tím je horší
náprava. Cvičení s co nejmenším miminkem má i další přednost. Malé tělíčko si lze
snáz přidržet v ruce. Během cvičení je třeba stlačovat hned několik spoušťových
zón dohromady. Vzhledem k tomu, že tímto úkonem je nuceno tělíčko dělat něco,
na co není zvyklé, má tendenci se bránit. Fyzioterapeut a následně doma rodiče ho
musí, alespoň po těch nezbytných pár minut držet v poloze, která ho přinutí nové
cesty v mozku hledat.
Jelikož je důležité aplikovat tuto teorii pravidelně, učí se rodiče Vojtovu metodu
pod odborným vedením fyzioterapeuta tak, aby ji mohli provádět doma i několikrát
denně. U dětí se provádí cvičení v rozsahu 5 až 30 minut podle věku dítěte.
Ani u dospělých jedinců s ICP (=infantilní cerebelární paréza) není podle možností
obnova funkčních dovedností vyloučena. Záleží samozřejmě na věku, typu postižení
a vitalitě. Při lehčím onemocnění, např. u vertebrogenních potíží je možné tyto
problémy minimalizovat. K vlastní terapii je zapotřebí druhé osoby, která je rovněž
pro domácí vedení aktivace instruována fyzioterapeutem. Dávkování u dospělých
je individuální a záleží na typu postižení a věku pacienta.
V České republice je Vojtova metoda považována za nejlepší léčbu pro pacienty
postižené jakoukoli formou dětské mozkové obrny. Brzkou diagnostikou je možné
odhalit příznaky ohrožení vývojem dětské mozkové obrny již v prvních třech měsících
života a zahájit kvalitní léčbu reflexní lokomocí s cílem dosáhnout optima
možného pohybového vývoje dítěte. Dětská mozková obrna je neprogresivní onemocnění, které vzniká na základě poškození nezralého mozku v období před, během
nebo po porodu dítěte. Jedná se o dlouhodobé onemocnění spojené s řadou
problémů zdravotního, sociálního, pedagogického i společenského charakteru.
Dítě s dětskou mozkovou obrnou se ve svém vývoji opožďuje ve všech nebo jen
v některých vývojových složkách, v pohybu, vnímání, kognitivních schopnostech,
řeči aj. K dalším přidruženým projevům patří poruchy zraku, sluchu, vývoje řeči
a také opožďování vývoje rozumových schopností. Závažným přidruženým projevem
je také epilepsie.
Včasná diagnostika spolu s včasnou terapií do tří měsíců věku přináší nejlepší výsledky
v léčbě, protože zasahuje v době, kdy dítě nemá ještě strukturální poruchy,
které se projevují zkrácením svalů a šlach. Léčba reflexní lokomocí má na rozdíl
od ostatních terapií lokomoční charakter. Laicky řečeno, jejím cílem není jen dítě
uvolnit, ale cílem je stavět normální hybnost za přesně daných pravidel. Ideální
postup před zahájením terapie je pediatr – neurolog – fyzioterapeut s kurzem Vojtovy
metody. Lékař určí, na jakém stupni vývoje se dítě nachází, zjistí, zda je ohrožené
vývojem dětské mozkové obrny. U převážné většiny dětí se jedná jen o poruchu
koordinace pohybu s různě těžkou asymetrií s rizikem vývoje ortopedické vady,
například skoliózy páteře. I tyto děti je nutné léčit včas. Léčení provádí zkušení
fyzioterapeuti s kurzem Vojtovy metody a se zkušenostmi v práci s nedonošenými
dětmi a kojenci. Vojtova metoda však lze aplikovat od narození do stáří, proto její
užití je i u starších dětí a dospělých lidí možné a účinné. Každé užití Vojtovy metody
vyžaduje zkušeného lékaře, který zná neurokinezilogickou diagnostiku dle Vojty
ve spolupráci s kvalitním fyzioterapeutem, který umí pracovat reflexní lokomocí dle
Vojty. Dále již zmiňovaní rodiče, protože po řádném zacvičení provádějí léčbu 3-4x
denně doma, aby vývoj dítěte s příznaky vývoje hybné poruchy byl co nejlepší.
Včasná diagnostika hybné poruchy dítěte je nesmírně důležitá vzhledem k jeho
dalšímu motorickému vývoji, protože může být okamžitě zahájena rehabilitační
léčba.

Plasticita CNS (obnovování neuronálních spojení, eventuelně vytváření dalších
spojení, přejímání funkcí na úrovni CNS apod.) je v raném věku dítěte největší. Pokud
dítě začíná kontaktovat se svým okolím a nemá k dispozici normální motoriku,
pak zcela automaticky použije náhradní motorické projevy. Nebezpečím je, že se
náhradní motorika začne častým používáním fixovat a znemožní definitivně nástup
normální motoriky. Dítě, které by při včas zahájené terapii mohlo být bez problémů
a nebo s minimálními problémy, může později zůstat trvale postiženo.
Výsledek rehabilitační léčby je tedy nesmírně závislý na včasnosti zahájení terapie.
K neméně důležitým faktorům však patří také rozsah postižení, podmínky
a přístup k terapii v rodině.
Se všemi předčasně narozenými miminky by se měly provádět cviky podle Vojtovy
metodiky preventivně, alespoň dva měsíce. Jsou lepší dva měsíce zbytečného cvičení,
maminčiny námahy, energie a nervů, než později pracně dohánět, co se dá.
Praxe je bohužel jiná. Částečně je to neinformovaností pediatrů, částečně nedostatkem
vyškolených fyzioterapeutů, především v malých městech.
Používá-li se tato léčebná tělesná výchova pravidelně, můžeme dosáhnout velmi
dobrých výsledků u mnoha diagnóz. Metoda reflexní lokomoce může při včasném
zahájení zabránit patologickému vývoji, a to jak motorického, tak i mentálního.
Čím dříve se s metodikou reflexní lokomoce dle prof.Vojty začne, tím má pacient
větší šanci na zlepšení nebo úplné vyléčení pohybových poruch. Výsledky jsou
často tak povzbudivé, že některé počáteční nepříznivé vjemy pacient snáší mnohem
lépe.
Přes skutečnost, že začátky použití Vojtovy metody se datují k padesátým létům
minulého století, zůstává pro mnoho pacientů a jejich rodičů význam této metody
stále skryt.
PROFESOR MUDR. VÁCLAV VOJTA
Prof. MUDr. Václav Vojta, *1917, v začátcích své lékařské praxe působil na Hennerově
klinice v Praze, od roku 1954 pracoval v lázních Železnice s dětmi
s centrální poruchou hybnosti a na empirickém základu vyvíjel systém reflexní
lokomoce. Roku 1968 odešel do Německa, kde působil nejprve jako vědecký
pracovník na Ortopedické klinice v Kolíně u prof. Imhausera. Zde dostal možnost
pokračovat v práci na vývojové kineziologii a diagnostice a vedl kurzy pro
lékaře a fyzioterapeuty. Od roku 1975 byl vedoucí rehabilitačního oddělení a zástupce
prof. Hellbruggeho v Dětském centru v Mnichově, kde až do konce svého
života (+ 12.9.2000) dále rozvíjel diagnostický a terapeutický systém reflexní
lokomoce, včetně výukového programu pro fyzioterapeuty, lékaře a lektory Vojtovy
metody.
Pan profesor neměl rád, když se jeho technice říkalo Vojtova metoda, trval na označení
princip. Tudíž správné označení jeho celoživotní práce je Vojtův princip, avšak
je zřejmé, že se tento název mezi laickou veřejností příliš nevžil.
Ti, kdo měli možnost ho osobně poznat či s ním spolupracovat, o něm hovoří
jako o vynikajícím odborníkovi a skvělém člověku, který se svými malými pacienty
pracoval s láskou a obrovskou empatií. Jeho velká důvěra v lásku matky
k dítěti mu otevřela cestu k léčbě dítěte s postižením. Dovolila mu svěřit
vysoce odbornou péči do rukou rodičů. Na přednáškách prý často opakoval
větu: „Matka intuitivně pracuje vždy správně a dítě od milující matky tuto léčbu
přijímá.“
Při své práci čerpal ze zkušeností, které získal studiem originálních prací četných
autorů oboru neurologie, kineziologie a jiných odvětví světové literatury. Jeho životní
dílo bylo oceněno významnými cenami a akademickými tituly v mnoha zemích.
Dnes se kurzy Vojtovy metody konají v České republice, Německu, Nizozemí, Francii,
Norsku, Švédsku, Španělsku, Itálii, Rakousku, Rumunsku, Polsku, Argentině,
Chile, Mexiku, Venezuele, Koreji, Japonsku a Indii. K výuce s vlastními výukovými
terapeuty a s vlastním výukovým týmem byly Mezinárodní Vojtovou společností
(IVG) pověřeny výukové týmy v Německu, Nizozemí, České republice (RL-Corpus),
Španělsku a Japonsku.


Mgr.Lucie Pavlisková

NmZlZjc4Y