PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Zdravotní nástrahy dovolené




Léto - čas radovánek u vody, výletů do přírody a také samozřejmě cest do zahraničí, ať už za obdivováním památek, relaxací na pláži u moře nebo za poznáváním exotických koutů naší planety a pojídáním místních specialit. Zkrátka čas zasloužené dovolené, na kterou se mnohdy třeseme již řadu měsíců dopředu. Kromě knížky, nafukovacího lehátka, fotoaparátu a dalšího milionu věcí, které s sebou v závislosti na cílové destinaci a představě kvalitně strávené dovolené samozřejmě nutně potřebujeme, je více než prozřetelné nepodcenit také přípravu zdravotní. Dobře vybavená cestovní lékárnička a případná prevence v podobě očkování proti, v zejména exotičtějších destinacích se vyskytujícím onemocněním, je základem, který by neměl nikdo opomenout. 


Nic nedokáže člověku o letní dovolené tak pokazit náladu, jako rozmary počasí. Nikdo totiž asi nechce, aby zrovna v tom termínu, kdy si hodlá náležitě užít pravou letní pohodu, bylo nebe zatažené hustou pokrývkou mraků a země smáčená vytrvalým deštěm. Těšíme se samozřejmě na sluneční paprsky a budiž nám jich přáno. Jenže i slunce dokáže pěkně potrápit a je potřeba se náležitě ochránit.

Slunce

Ačkoliv pozitivní vliv slunečního záření na tvorbu vitamínu D a celkové povzbuzení lidského organismu je nepopiratelný, stejně tak známe samozřejmě i jeho rizika. UV záření různých vlnových délek, podle nichž rozlišujeme na UVA, UVB, a UVC záření, je různou měrou pohlcováno a rozptylováno při průchodu atmosférou, mimo jiné v závislosti na aktuálním množství ozónu. Díky tomu se například UVC záření, které můžeme považovat za nejškodlivější, k zemskému povrchu prakticky nedostává. Hrozbu pro naši pokožku představuje tak zejména UVB a UVA záření. Způsobují chronické postižení kůže, spálení pokožky, poškozují DNA a hrozí rozvojem rakoviny kůže. Závěr je jistě očekávatelný. Při déletrvající expozici slunečním paprskům je třeba pokožku preventivně chránit pomocí vhodně zvoleného opalovacího krému, jehož aplikaci je třeba několikrát během dne opakovat. K ochraně očí použijeme sluneční brýle s kvalitním UV fi ltrem. Úžeh – Je defi nován jako přehřátí mozku způsobené účinkem přímého slunečního záření. Projevuje se bolestí hlavy, nevolností, zvracením a je provázen zarudnutím obličeje a pokožky hlavy. Těžké případy mohou končit i smrtí postiženého. Za běžných okolností se doporučuje okamžitý přesun do stínu, přikládání studených obkladů a podávání chladných nápojů. V případě přítomnosti horečky podáváme antipyretika. Logickou prevencí je samozřejmě chránit hlavu vhodnou pokrývkou - čepicí s kšiltem, letním kloboučkem, apod.. Obecně platí, že čím světlejší pokožka (a zpravidla také vlasy), tím nižší vlastní ochranu může nabídnout a vyšší je naopak riziko jejího výraznějšího a rychlejšího postižení.

Prokleté zažívání aneb cestovatelské průjmy 

A když už se bezpečně vyhneme nástrahám slunce, rozhodně bychom neradi strávili několik dní dovolené opakovaným sprintem na toaletu a zde smutným rozjímáním nad svým nešťastným osudem. Žel bohu, průjmová onemocnění jsou jednou z nejčastějších komplikací a to zejména, ale nejen, při dovolených v zahraničí. Typický cestovatelský průjem většinou nebývá závažným zdravotním problémem. Znepříjemnit dovolenou však dovede spolehlivě. Objevuje se zpravidla v prvních dnech pobytu a odeznívá během tří až pěti dnů, což by se za normálních okolností dalo nazvat krátkou dobou, ne však v případě dovolené, kdy je každý den ceněn nad zlato. Vyvolavatelů této zdravotní komplikace může však být bohužel velmi mnoho. Nejčastěji jde o kontaminované potraviny včetně vody a kontakt s novými druhy bakterií – což je při cestách do zahraničí typické. Obdobně ho může vyvolat změna stravování během dovolené (stačí pomyslet na širokou nabídku all-inclusive zájezdů, kde se stravuje systémem sněz kolik a čeho chceš). K dalším se řadí nedostatečná hygiena, ale i klimatické změny, vliv časového posunu či stres. Ačkoliv například pitím balené či převařené vody se lze v některých lokalitách tohoto problému vystříhat, obvykle to nijak snadné není. Preventivní možnost představuje pravidelné užívání probiotik již zhruba měsíc před plánovanou dovolenou, tak, aby střevní mikrofl óra byla odolnější a její celkové zdraví vyšší. Ovšem, co naplat, do cestovní lékárny je nutné v každém případě přibalit vhodné prostředky i pro tyto případy, tedy například Endiaron, živočišné uhlí (např. Carbosorb), Smectu, Imodium, či některý další z široké nabídky produktů. Opačným případem mohou být problémy se zácpou a je třeba počítat i s poměrně často se vyskytující pyrózou, čili pálením žáhy, zejména nejsme –li schopni udržet v rozumné míře naši touhu po ochutnávání všeho, co je nám nabízeno. Ideální je se před dovolenou poradit o vhodných prostředcích proti případným zažívacím obtížím ve vaší lékárně.

Co nám o dovolené pije krev čili klíšťata a komáři v akci 

Nejprve se zastavme u komárů, ačkoliv oni samotní se většinou nezastaví před ničím. Nepočítáme –li exotické krajiny, kde nám tito drobní zástupci hmyzí říše mohou coby přenašeči nadělit dost nepěkná onemocnění, například malárii, jsou vlastně téměř neškodní. Do naší lékárničky přidáme např. Fenistil gel, Dapis gel, či jiný zklidňující prostředek k ošetření pokožky při poštípání hmyzem. Komáři ovšem dovedou dovolenou znepříjemnit svou pouhou přítomností, charakterizovanou zejména vysokým pisklavým tónem, který provází jejich let. Téměř zničující efekt má tento zvuk v době nočního odpočinku, kdy slabší povahy dohání málem k slzám, zabraňuje usnutí a nutí nás i v letním vedru zavírat okna, ukrývat se pod přikrývku a o půlnoci pobíhat se stočeným časopisem po pokoji a pátrat s krvežíznivým výrazem po tom, co samo žízní po naší krvi. Ráno pak, namísto svěží a odpočatý, probouzí se člověk s opuchlýma očima a řadou štípanců k tomu. Vzhledem k tomu, že komárům se nedaří jen u nás, ale i v drtivém množství přímořských letovisek, vřele doporučujeme využít vhodný repelent a některý z elektronických prostředků sloužících k odpuzování komárů. Toliko k této spíše beletristické odbočce a můžeme přistoupit k dalším zástupcům, kteří ohrožují naši letní pohodu:

Klíšťata

Po mírné zimě proběhla médii nepotěšující zpráva, v níž se očekával brzký a poměrně masivní nástup aktivity klíšťat. Což samozřejmě nepotěší nikoho, kdo si v létě rád užívá na loukách či v lese. Klíště je celosvětově rozšířený parazitický roztoč, čítající přibližně 600 druhů, přičemž v České republice je nejhojněji zastoupeno klíště obecné (Ixodes ricinus). Podobně jako další ektoparaziti je sice na těle poměrně snadno detekovatelné, obávané je však zejména z důvodu rizika přenosu Lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy na člověka. Při sání klíště vylučuje do způsobené ranky sliny s obsahem látek zabraňujících srážení krve. Právě prostřednictvím těchto slin dochází často k přenosu infekce výše uvedenými chorobami - proti klíšťové encefalitidě je v rámci prevence vhodné podstoupit včasné očkování. 

Jak odstranit klíště

Odstranění klíštěte provádíme zásadně tupou pinzetou nebo speciálními kleštičkami. Tímto nástrojem klíště uchopíme co nejblíže hlavičky a kývavým pohybem ho vyvikláme. Zásadně jej z rány netrháme ani nevytáčíme, při obou těchto postupech hrozí přetržení těla klíštěte a zavíznutí jeho zbytku v pokožce. Ani dříve doporučované potírání klíštěte různými krémy nebo oleji se dnes nepovažuje za vhodné. Dusící se klíště hrozí vyvrácením obsahu žaludku do rány, čímž vzrůstá riziko přenosu infekce. Po odstranění ranku dezinfi kujeme. Drobná poranění a úrazy Se v době dovolených množí jako houby po dešti a v naší lékarničce musí být proto prostor i pro prostředky sloužící k jejich ošetření. Zejména děti, kterým nastal čas letních prázdnin, by se během nich snad ani nemohly obejít bez nějakého toho rozbitého kolene, odřených loktů a pořádné sbírky škrábanců. Odřeniny jsou totiž nejčetnějším druhem drobného poranění u dětí. I tato, zpravidla nezávažná zranění, je ovšem vhodné patřičně ošetřit. Nejprve je třeba místo na pokožce, kde k odřenině došlo, pečlivě zbavit všech nečistot – omýt vodou, případná drobná tělíska (malé kamínky, písek, atd.) odstranit z rány buď jemným kartáčkem, nebo šetrně vyjmout pinzetou. Poté přichází čas pro zcela nezbytnou součást letní lékárničky, kterou je dezinfekce. Výběr volně prodejných prostředků tohoto druhu je poměrně rozsáhlý. K běžně používaným se řadí např. tříprocentní peroxid vodíku (triviálně kysličník), genciánová violeť nebo Jodisol (pozor na případnou alergii na jód). Po dezinfekci odřeninu kryjeme náplastí, aby nedocházelo k tření rány nebo infekci. Většina menších odřenin se velmi rychle hojí a při dodržení výše popsaného postupu zpravidla nehrozí žádnými dalšími komplikacemi. Obdobným způsobem jako u odřenin postupujeme také u menších řezných ran. Při podvrtnutí kotníku, se kterým se rovněž setkáváme velmi často, postižené místo nejprve chladíme, následně můžeme aplikovat mast či gel proti případnému otoku (kostival, měsíček, Voltaren etc.). Kotník posléze fi xujeme elastickým obinadlem. 

Pomsta z moře

Při pobytu u moře, jak již mnozí našinci vědí z vlastní zkušenosti, představuje tradiční způsob jak si zkazit dovolenou setkání s mořskými ježky. Tito zástupci z kmene ostnokožců žijí téměř ve všech mořích, nezávisle na zeměpisné šířce a teplotě vody. Šlápnout na mělčině na toto stvoření rozhodně nepatří k zážitkům, které by kdokoliv vyhledával. Různě dlouhé ostny, kterými mořští ježci disponují a které pokrývají povrch jejich těla, jsou velmi ostré a v případě některých druhů též jedovaté. Snadno se ulomí a mohou zůstat v ráně, většinou v oblasti chodidla, a způsobovat velmi silnou bolest. Navíc osten přetrvávající v ráně může způsobit chronický zánět a další komplikace, včetně bakteriální infekce. Jako první pomoc při tomto druhu poranění se doporučuje ponořit postiženou část těla do velmi teplé vody (jedy ostnokožců jsou téměř všechny velmi citlivé na teplo) smíchané ve stejném poměru s octem. Tím by mělo dojít k rychlé úlevě, po které je ovšem třeba šetrně odstranit ostny, které zůstaly v ráně. V některých případech je naneštěstí třeba chirugického odstranění s předchozím rentgenovým vyšetřením. V případě bakteriální infekce rány je nutná také antibiotická léčba. 

Klasika, která zamrzí – rýma, kašel, bolest v krku 

Obzvláště zákeřnými jsou o letní dovolené takové zdravotní obtíže, které máme ve zvyku většinou spojovat s chladnějšími částmi roku – tedy zejména s nachlazením a infekcemi horních cest dýchacích. Ačkoliv zmíněné komplikace během léta častěji postihují pacienty dětského věku (typickým příkladem mohou být např. kolektivy na letních dětských táborech), nevyhýbají se ani dospělým. Nedá se nic dělat a do cestovní lékárny je třeba zakomponovat i prostředky proti kašli, analgetika a nejlépe i nějaké volně prodejné antibioticky působící přípravky (např. Bioparox). Exotická dovolená? 

Jen s pečlivou přípravou!

Ačkoliv tentokrát se nebudeme věnovat exotickým onemocněním, jako jsou například malárie, horečka dengue a podobně, každý, kdo se chystá o dovolené vyrazit do exotického prostředí, zejména pak do méně rozvinutých oblastí světa, musí samozřejmě přípravě na takovou cestu věnovat extrémní pozornost i z hlediska ochrany vlastního zdraví. Informovat se o místních rizicích a podstoupit očkování proti závažným onemocněním dané lokality je prakticky povinností. Koneckonců bez potvrzení o očkování proti určitým nemocem se do některých koutů světa nedá ani vycestovat. A stejně tak, jako naše letní lékárnička, kterou můžeme sestavit z výše zmíněných informací, nebude stačit například pro ty, kteří se chystají za extrémní turistikou či sporty, bude nedostatečná i při cestě za tajemstvími subsaharské Afriky. Pro účely klasické dovolené by však měla představovat dostatečný základ, který zajistí možnost reagovat obratem na typické zdravotní nástrahy, které by se snad snažily vaši letní pohodu narušit. 

Závěrem

Pokud doplníme ještě pár nezbytností, měl by obsah naší lékárničky na dovolenou vypadat alespoň takto: Náplasti, gáza, elastické obinadlo, sterilní obvazy, tlakový obvaz, opalovací krémy, prostředky na spálení od sluníčka, dezinfekce, prostředky proti průjmům, mast po poštípání hmyzem, repelent, oční kapky a mast, antimykotické přípravky, antipyretika, analgetika, léky proti nevolnosti při cestování, potřebné protialergické léky, přípravky proti kašli, dále malé nůžky, pinzeta a spínací špendlíky. Je sice dobře možné, a kéž by tomu tak bylo, že za celou dobu dovolené nebudeme potřebovat kromě opalovacího krému z naší lékárničky nic použít, každopádně je dobré být na případné zdravotní problémy připraven, než je ledabyle podcenit. Aneb, jak zní v písničce Pavla Dobeše s názvem Optimistická: „...Kdo není přítelem těžkého ruksaku Zabalí plavky a jede na jih Na dovolenu po lehku ve vlaku Tak ten má jistotu, že bude padat sníh.....“

PharmDr. Andrea Kleinová

 

ZjRjOTIwN