PHARMA NEWS - odborný časopis

MUDr. David Tomášek:

Vytažení - lifting obočí 
pomocí Endotinu „Transbleph“

Operace víček je v českých zemích známa už od začátku minulého století. Velmi mnoho žen chodí od třicátého roku života počínaje až do pozdního věku k plastickému chirurgovi, aby jí ubral přebytečnou kůži eventuelně „pytlíky“ pod očima chirurgickou cestou, tedy lidově řečeno uříznutím. Metoda blefaroplastiky, prováděna plastickým chirurgem, je zde známa od dvacátých let minulého století, kdy tyto operace zde začal provozovat zakladatel české, potažmo evropské plastické chirurgie akademik František Burian. Blefaroplastika zde zdomácněla a ženy si nyní přicházejí k plastickému chirurgovi rovnou s požadavkem, že chtějí provést blefaroplastiku buď horních, dolních, či obojích víček najednou. Většina populace těchto klientek si však neuvědomuje, že nám nestárne jenom kůže víček, tedy, že nepoklesává jen kůže očnice, ale celého obličeje včetně čela a obočí. Obočí postupem času poklesává a začíná přesahovat hranici očnice. V mládí je nad touto hranicí, až časem se stane, že je na úrovni očnice, nebo až pod ní. Pak se kůže víček nahromadí mnohem více. V této chvíli nepomáhá jen běžná blefaroplastika horních víček. Někdy to plastický chirurg své klientce definuje tak, že řekne: „Kdybych Vám měl vypnout kůži horních víček, aby byla hladká, musel bych Vám přišít obočí k řasám.“ Tuto situaci si naše klientky často neuvědomí, zvláště když přijdou s požadavkem konkrétního výkonu, tedy s požadavkem blefaroplastiky. Rozumný a hlavně zkušený plastický chirurg poučí klientku o tom, že situaci už běžná blefaroplastika nevyřeší a že je nutno dělat něco s čelem, respektive obočím. Donedávna jedinou metodou byl lifting - vytažení kůže čela, který se do konce minulého tisíciletí prováděl odstraněním pruhu vlasové tkáně nad čelem, a vytažením zdvižené kůže čela nahoru. Často po tomto výkonu byla patrná jizva ve vlasové části čela tak 2-3 cm od okraje vlasové hranice, někdy i vlasy částečně vypadávaly. Operace byla pro klientku velmi náročná. Koncem století a tisíciletí nahradil tuto metodu operační endoskop, kdy se kůže čela z vlasů nadzvedla z malých řezů za asistence endoskopu (televizní kamery, která monitorovala stav pod kůží, nervy a cévy). Po té bylo snadnější a bezpečnější bez zásadně viditelných jizev kůži čela zvednout tak, že se obočí opět umístilo nad hranici očnice. Kůže čela se různým způsobem zavěšovala v temenní oblasti na lebku, buď šroubkem, stehem do kosti a v poslední době specifickými vstřebatelnými materiály. Přebytek kůže vytažený do vlasů se pak „rozptýlil“ ve vlasové krajině. Tehdy to byla jediná metoda zvednutí obočí, ale byla to metoda chirurgicky i pro klienta výkonem náročná a většinou vhodná pro vrásčitá čela. Někdy však bylo čelo hladké, ale obočí pod úrovní očnice.

Moderní technologie nám přináší nové možnosti. Tou nejmodernější metodou je použití dlouhodobě vstřebatelných materiálů, tedy tvrdých plastů, které se dlouhodobě z těla vytratí. Jeden z těchto materiálů je tuhý plast, jehož chráněná značka je Endotin. Z tohoto tvrdého materiálu lze vyrobit různé pásky na konci s ostrými hroty, na které se kůže zavěsí. Kůže se dlouhodobě drží v napětí a ve chvíli, kdy je napjatá kůže přihojena, se Endotin začne pozvolna v těle v místě použití rozpouštět.

Endotin se používá na mnoha místech, ale jednou z nejrevolučnějších metod umožňujících snadné vytažení čela je použití Entotinu ve formě malých háčků, které se vloží do povrchní vrstvy kosti čela.

Operační přístup je ve stejném místě jako je řez na plastiku horních víček, kde se tkáň uvolní od kosti očnice, nadzvedne se a vytvoří se malý otvor do kosti, kam se vloží háčky. Obočí se vyzvedne a zatlačí ve vyšší poloze do háčků a je hotovo. Pak už se kůže horního víčka zašije jako při operaci víček.

Vytažená a přebytečná kůže, která se vyzdvihla nad obočím do čela, se volně rozptýlí do okolí. Aby se zde netvořily nové vrásky, lze metodu kombinovat použitím tkáňového jedu botulotoxinu, aby se ovlivnila funkce vráskotvorného svalu čela.

Výkon je vhodný jak pro muže, tak pro ženy.

Tato revoluční a po svých zkušenostech si troufám říci elegantní a šetrná metoda je v našich zemích málo známa. Ženy nejsou často poučeny o svém stavu obličeje a při konzultacích se primárně dožadují jen standardní plastiky horních víček, která situaci často neřeší a ženy po operaci chodí zklamány, že bylo kůže víček odstraněno nedostatečně. Troufám si říci, že každá jedenapůltá žena by si s plastikou horních víček zasloužila provést i lifting obočí cestou z víček zvaný z anglické nomenklatury „Endotin Transpleph“ .

Jedinou nevýhodou této operace jsou vysoké pořizovací náklady, neboť tento americký patent k nám dovážený velmi zvyšuje cenu operace a klientky připravené většinou jen na cenu za operaci víček jsou často odrazeny.

Na našem pracovišti Precizia – Centru estetické plastické chirurgie (www.precizia.cz) se tento výkon úspěšně provádí.