PHARMA NEWS - odborný časopis

V našich článcích se mimo jiné pravidelně zabýváme více či méně známými chorobami, jejich průběhem, léčbou, prevencí, aj. Dalo by se tak říci, že v případě celulitidy bude řeč dokonce o nejčastějším ženy postihujícím onemocnění vůbec. To by však možná byla chyba, neboť – jak praví mnohé zdroje – celulitida není nemoc, nýbrž „pouhý“ kosmetický problém. Uvozovky jsou na místě nejen proto, že pro řadu žen je tento kosmetický problém příslovečným trnem v oku, ale také z toho důvodu, že hranice mezi kosmetickým problémem a zdravotní komplikací nemusí být ani tak silná, jako slupka od pomeranče, a řada odborníků vám poví, že rozvoj celulitidy opravdu poukazuje na možný zdravotní problém. Omlouváme se za poněkud nepatřičný přechod k pomeranči, který samozřejmě souvisí s tím, že v běžném hovoru se celulitida pro své projevy označuje také jako „pomerančová kůže.“ Celulitida, celulita, lipohypertrofie… Ve skutečnosti to se samotným pojmenováním je ještě o malinko komplikovanější, protože ať už si člověk neznalý zmíněných projevů představí pod pojmem pomerančová kůže cokoliv (fantazii našich čtenářů necháváme v tomto ohledu volné otěže), z odborného hlediska je nesprávný i samotný název celulitis, čili celulitida. Proč? Koncovka –itis, v překladu u nás tedy –itida (viz. např. otitida, encefalitida, aj.) značí totiž přítomnost zánětu. Neboli, pokud dáváte přednost slovníkovým definicím,: „-itis – lat. koncovka charakterizující zánět v latinských termínech. Viz -itida.“( 1) V případě samotné celulitidy však zánět (zde vystupující jako zánět buněk) přítomen není. Z tohoto důvodu se stále častěji můžeme setkávat také s upraveným odborným názvem - celulita. Abychom náš výčet uzavřeli, je možné setkat se ještě s minimálně jedním označením – lipohypertrofie. Jako naprostá většina dalších autorů, a koneckonců i odborníků, i my se ovšem v následujícím textu přidržíme vžitého pojmenování celulitida. Projevy celulitidy Dříve než začneme pátrat po tom, co vede k rozvoji celulitidy, pojďme se kratince zaměřit na to, jak se vlastně onen „kosmetický problém“ projevuje. Zmínili jsme, že celulitidě se také říká pomerančová kůže. Právě projevy celulitidy se totiž připodobňují ke struktuře pomerančové kůry, která při bližším pohledu odhaluje nerovnosti v podobě hrbolků a dolíčků. Estetické stránce pomeranče to ovšem nijak neubližuje. V případě člověka, a celulitida postihuje zejména ženy, je ovšem pochopitelné, že ztluštělá kůže, na které se objevují hrbolky a dolíčky, není pro leckoho problém, nad kterým by jen tak mávl rukou. Nejčastěji přitom celulitida postihuje stehna, boky a hýždě, vyskytnout se ovšem může i na pažích, či břiše. Zmíněné projevy mohou mít rozlišnou viditelnost a rozsah, což je jednak dáno individualitou každého člověka, jednak pak stupněm celulitidy (viz. odstavec „stupně celulitidy“ níže). Nyní, pokud uvážíme, že projevy celulitidy postihují údajně asi 83% žen v populaci, můžeme začít pátrat, co že ty hrbolky a dolíčky vlastně způsobuje – co vlastně za celulitidou stojí? Celulitida v rozporech Kdo by čekal, že kolem údajně kosmetické vady a její „léčby“ najdeme tolik rozličných informací, které až po podrobném průzkumu dávají tušit, že toto téma rozhodně nepatří k nejužším. V tomto okamžiku bohužel nezbývá nic jiného než začít od Adama. Pardon – od Evy. Pokud zapátráte v elektronických zdrojích a neutonete v záplavě reklamního materiálu propagujícího zaručený prostředek proti celulitidě, můžete se dobrat řady více či méně podobných definic celulitidy. Uvádíme nyní jednu z nich, a ačkoliv nepatří k těm úplně tradičním, ve své podstatě odkazuje na princip celého problému a poměrně přesně poukazuje na směr našeho následujícího pojednání: „Celulita (celulitida) není nic jiného než nafouklé tukové buňky, ve kterých se ukládají odpadní látky z naší látkové přeměny.“ (2) V zápětí ještě přidáváme část definice slovníkové: „celulitida –degenerativní změny podkožního zejm. tukového vaziva,…“ (3) Nezbývá nám tedy, než zamířit pod pokožku, vnořit se přes škáru až do podkoží a zjistit, proč a jak zdejší tukové buňky a místní vazivo figurují v projevech celulitidy. Žena a celulitida – až příliš častá dvojice Proč celulitida postihuje zejména, či jak se někdy uvádí - téměř výhradně - ženy? A proč jí trpí více než 80 % žen? Nosným je v tomto ohledu zejména zásadní rozdíl v anatomickém uspořádání tukových buněk a podkožního vaziva u mužů a žen. Vraťme se nyní k podkoží. Podkoží, čili tela subcutanea je nejhlubší vrstvou naší kůže, nad ní pak nacházíme škáru (dermis, korium) a poté nejsvrchnější vrstvu - pokožku neboli epidermis. V podkoží nacházíme vazivo, tukové buňky, a také zakončení lymfatických a krevních cév. Místní vazivo je tvořeno dvěma druhy vláken, a to vlákny kolagenovými, která mají pevný charakter, a vlákny elastinovými - ta jsou naopak pružná. Vlákna jsou vedena mezi tukovými buňkami a vytvářejí hustou síť mezi našimi svaly a pokožkou. Nyní se konečně můžeme začít zabývat příčinami vedoucími k projevům celulitidy. Pokusíme se v jednotlivých bodech nastínit celý proces podmiňující vznik celulitidy společně s faktory, které zvyšují riziko jejího výskytu. Současně se zaměříme na to, proč celulitida postihuje zejména ženy. 

PŘÍČINY 

Průběh zmíněných vazivových vláken je u mužů a žen odlišný. Tato odlišnost je dána geneticky. U mužů se vlákna vzájemně kříží, jsou vedena šikmo směrem k povrchu kůže, dochází k pravidelnému naplňování tukových lalůčků (seskupení tukových buněk). U žen jsou vlákna vedena prakticky svisle směrem k povrchu kůže, nedochází vzájemně k jejich křížení. Tukové lalůčky se naplňují nepravidelně, dochází ke vzniku hroznovitých shluků různého rozsahu. Velice zjednodušeně si lze projevy celulitidy vysvětlit vytlačováním tukových shluků k povrchu kůže, čímž vznikají zmíněné nevzhledné hrbolky (prostup k povrchu kůže je umožněn právě výše uvedeným uspořádáním vazivové sítě u žen). Celý problém však zahrnuje výrazně více dějů, které se na vzniku celulitidy více či méně podepisují. Připojují se další vrozené faktory, které vzniku celulitidy u žen nahrávají - Oproti mužům mají ženy až dvojnásobné množství tukové tkáně. Viditelnost projevů celulitidy je zase nepříjemně ovlivněna faktem, že ženská kůže je slabší než mužská, podkožní vrstva je však naopak až dvakrát silnější. Změny vycházející v tomto případě z podkoží se tak u žen manifestují výrazněji. Z výše uvedeného vzniká silný pocit, že již pouhá příslušnost k ženskému pohlaví nuceně vede dříve či později k rozvoji celulitidy. Je nepříjemné připustit, že svůj díl pravdy má i toto tvrzení. Zvláště když uvážíme další faktor související se vznikem celulitidy – estrogeny. Vliv estrogenů a lymfatický systém Ženské hormony - zejména jejich nevyrovnané hladiny a nadbytečné množství estrogenů, jsou dalším z klíčových prvků souvisejících s celulitidou. Tyto stavy typicky nacházíme v období puberty, ale též v těhotenství a je zřejmé, že i užívání hormonální antikoncepce je v tomto směru „rizikové“. Stručně lze vliv estrogenů rozepsat následovně: Negativně ovlivňují kolagenní režim, dochází k rozvolňování podkožního vaziva. Zvýšení hladiny estrogenů v organismu vede k úměrnému zvýšení ukládání tuku v podkoží. Jde tzv. hormonálně vázaný (zásobní) tuk, který se neúčastní běžného metabolizmu a je tudíž obtížně odbouratelný. Zvyšují propustnost žilních stěn, do tkání se dostává více krevní plazmy a bílkovin, čímž je kladen zvýšený nárok na funkci lymfatického systému. Zde je nutné podotknout, že v končetinách žen byl oproti mužům zjištěn nižší výskyt lymfatických kapilár. Zátěž a omezení funkce lymfatického systému, ať už z jakékoliv příčiny, vzniku celulitidy vyloženě „nahrává“. Shluky tukových buněk v podkoží utlačují okolní krevní a lymfatické cévy, čímž se nadále komplikuje zásobování dané oblasti, odbourávání tuků i odvod odpadních látek. Tuková ložiska uložená v degradujícím vazivu zbytňují – výsledkem je mimo jiné opět již zmiňovaný projev v podobě hrbolků a ďolíčků na pokožce. 

Další rizikové faktory 

Kromě faktorů daných příslušností k ženskému pohlaví, geneticky daných predispozic a hormonálních vlivů, existuje celá řada dalších rizikových faktorů, které rozvoj celulitidy podporují, nebo zhoršují její projevy. Patří sem zejména (ale nejen) jakýkoliv faktor postihující funkci lymfatického systému. Obecně můžeme jmenovat např.: 

• Nevhodná strava 

• Nedostatečný přívod tekutin 

• Dlouhodobé stání či sezení (zejména v souvislosti s typem zaměstnání) 

• Nedostatek pohybu, nebo naopak protěžování určitých druhů sportu (sporty s tvrdým doskokem, vzpírání, některé formy aerobiku). 

• Kouření 

• Zvýšená konzumace alkoholu 

• Nadváha – není však pravdou, že by celulitida byla problémem pouze u žen s nadváhou, vliv estrogenů a shlukovité ukládání tukových buněk v „krizových“ partiích běžně způsobuje projevy celulitidy i u mladých štíhlých žen a dívek. 

Stupně celulitidy 

Výraznost projevů celulitidy může být rozdílná v závislosti na stupni postižení. Rozeznáváme čtyři stupně (stádia) celulitidy: 

• projevy „pomerančové kůže“ jsou patrné pouze při tlaku na kůži, např. při takzvaném štípacím testu – stisknutím kůže mezi dvěma prsty lze pozorovat vznik kožní řasy. 

• Celulitida je patrná při stání či sezení, zaťatém svalstvu, nebo při ostrém osvětlení. Vleže, při uvolněném svalstvu, nerovnosti nejsou pozorovatelné 

• Nerovnosti jsou pozorovatelné stále, bez ohledu na polohu. 

• Trvale pozorovatelné hrubé nerovnosti na povrchu kůže, které mohou vykazovat další komplikace (monstrózní zvětšení tukové tkáně, otoky, bolestivost. Toto stádium již nelze považovat za pouhý kosmetický problém, ale přesahuje v problém zdravotní. Vzhledem k výše uvedeným příčinám, které mohou stát za rozvojem celulitidy, je před zahájením odpovídající péče nutné vyloučit přítomnost zdravotních komplikací a posoudit, zda jsou kožní projevy opravdu jen kosmetickou záležitostí. Dosud uvedené informace podle našeho názoru potvrzují, že hranice mezi kosmetickým a zdravotním problémem je v případě celulitidy opravdu velmi tenká a diskutabilní. 

Jak se zbavit celulitidy? Hned v úvodu našeho závěrečného odstavce považujeme za nutné zmínit dvě nepříliš populární informace. A to zaprvé, že boj s celulitidou je procesem dlouhodobým, prakticky celoživotním a ačkoliv lze její projevy výrazně zmírnit, zbavit se jí zcela je prakticky nemožné. Zadruhé – kouzelný prostředek, který by sám o sobě celulitidu natrvalo vyřešil, zkrátka neexistuje. Přidáme ještě radu, která praví, že i celulitida je individuální záležitostí a o tom, jak na ni nejlépe vyzrát, je lepší se poradit s odborníkem a ne bezhlavě zkoušet každou radu a prostředek, který se naskytne. Natož pak některé dietní postupy, které nejen že na celulitidu příliš neplatí (viz. hormonálně vázaný tuk), ale prudký pokles hmotnosti může naopak její projevy ještě zhoršit. Obdobně je tomu i s cvičením, které sice můžeme vřele doporučit, ale na „celulitidový“ tuk samo o sobě nestačí. Boj s celulitidou musí být zkrátka komplexní a jeho cílem je zastavit zhoršování projevů a zmírnění projevů stávajících. V základě by měl obsahovat: 

Manuální lymfodrenáž – odborně prováděná soustava postupů (hmatů) pod určitým tlakem, jejíž prostřednictvím dochází k odvodu nahromaděného tkáňového moku a jeho návratu zpět do krevního řečiště. Doplňkově lze doporučit i lymfodrenáž přístrojovou. 

Vhodné pohybové aktivity – určené odborníkem, nikoliv jakýkoliv sport nebo cvičení. Změna jídelníčku – což je doporučení, které platí pro téměř každý problém, ať už kosmetický, či zdravotní. Přechod na „zdravou stravu“ mimo jiné napomáhá detoxikaci organismu. 

Kosmetické přípravky – ačkoliv často cíleně přeceňované, lze v řadě případů doporučit. Existuje jich opravdu nepřeberné množství a o volbě opět doporučujeme se poradit v lékárně, či lékařské ordinaci. 

Masáže – ať už domácí (auto)masáže, při kterých lze využít opět některého výrobku z široké nabídky (kosmetické přípravky, masážní žínky, aj.) nebo prováděné masérem, pomohou v prokrvení problémových partií a zlepšení stavu pokožky. Farmakoterapie – v opodstatněných případech při narušení žilního či lymfatického systému, aj. 

Rudolf Hála

Velký lékařský slovník online - http://lekarske.slovniky.cz/ - http://www.monatestudio.cz/celulitida.php - Velký lékařský slovník online -http://lekarske.slovniky.cz/

 

Zdroje: Alice Schmidtová, Erika Hübelová: Celulitida, 2., přepracované a doplněné vydání. Grada Publishing a.s., Praha 2008 http://vademecum-zdravi.cz/celulitida-2/ http://www.ordinace.cz/clanek/celulitida/ http://www.lidovky.cz/celulitida-a-hormony-myty-a-fakta-dqk-/ln_noviny. asp?c=A081118_000148_ln_noviny_sko&klic=228637&mes=081118_0 http://ona.idnes.cz/celulitida-je-vecna-a-zhorsuje-se-hubnutim-fjg-/ona_krasa. asp?c=A060818_103915_ona_krasa_jup 20 | Vzděláváme se