PHARMA NEWS - odborný časopis

PHARMA NEWS - odborný časopis

Cestovatelské průjmy – co si přibalit s sebou na dovolenou?



Cestovatelské průjmy – co si přibalit s sebou na dovolenou?

RNDr. Martin Štula

Stejně jako každý rok mnoho z nás v létě vyrazí na dovolenou. Nejednoho výletníka pak na cestách potrápí průjem a jiné zažívací potíže. Může za to často stres a horší hygiena v některých zemích. Ale i při toulkách v Česku nás mohou potkat potíže.

Jak se chovat na dovolené?

Samozřejmě nejlepší obranou před průjmem je prevence. Pokud cestujeme po republice nebo do zemí s vysokým hygienickým standardem, stačí nám naše běžné hygienické návyky. Pokud nás však postihne průjem v zahraničí, nemusí jít jen o banální dietní chybu, kterou napraví černé uhlí, černý čaj a lehká strava. V exotických zemích s nízkou hygienickou úrovní se proto vyplatí znát jistá pravidla.

Velké nebezpečí skrývá voda. Je lepší konzumovat vodu balenou nebo alespoň převařenou. Pozor bychom měli dát i na led v chlazených nápojích a zmrzlinu. I ty mohou být zdrojem infekce. Vyhnout bychom se měli i nedostatečně tepelně upravenému jídlu. Ovoce je nutné vždy dobře omýt a konzumovat nejlépe oloupané. Ruce je někdy dobré si mýt v balené vodě a je vhodné mít při sobě antibakteriální gel na ruce.

Nemusíme však jezdit do vzdálených exotických destinací. Potíže nás mohou potkat i při poznávání krás naší vlasti – na dětských táborech, v kempech, ale třeba i při pití pramenité vody z lesní studánky na vypůjčené chatě. To vše může znepříjemnit zasloužený odpočinek. Není sice důvod předpokládat, že na Slapech či Lipně chytneme tyfus, ale trochu jiné složení mikrobiální flóry v prostředí, než na které jsme ze svého domova zvyklí, může také způsobit, že část dovolené místo u vody nebo na výletech strávíme na toaletě. Někteří lidé naopak mohou při změně prostředí trpět zácpou.

Co přibalit do lékárničky?

Pro případ, že se nám průjem nevyhne, je dobré mít s sebou užitečné pomocníky. Na lehčí potíže postačí povrchově aktivní látky jako adsorpční uhlí či diosmektit, které na sebe v trávicím traktu navážou toxické látky. Proti infekčnímu průjmu vyvolanému bakteriemi či prvoky mnohdy pomůže antimikrobiálně působící kloroxin. Proti křečím a dehydrataci se pak hodí loperamid, který zastavuje střevní peristaltiku.

U závažnějších infekčnějších průjmů, které nás mohou potkat především v zahraničí, však bývá někdy nutné předepsat antibiotika. Ta však mohou, zejména ta širokospektrá, průjem také vyvolat.

Probiotika – živí pomocníčci

Opomíjet bychom neměli ani stav střevní mikroflóry. Bakterie, které žijí uvnitř našich střev, přispívají k rovnováze trávení, významně ovlivňují imunitní systém a v neposlední řadě brání osídlení střev cizími mikroorganismy. Jako probiotika označujeme živé mikroorganismy, často právě původem ze střevní flóry, které přijímáme v potravinách či doplňcích stravy s cílem příznivě působit na střevní bakterie. Užívání probiotik před cestou i během ní pomůže spolu s výše uvedenými hygienickými zásadami předejít průjmu či zácpě, případně zmírnit průběh. Jmenujme některé druhy laktobacilů, které jsou zvláště odolné proti žaludeční šťávě, jako například Laktobacillus rhamnosus či L. casei. Významné protiprůjmové účinky byly popsány i u různých kmenů bifidobakterií. Velmi odolným kmenem je Pediococcus acidolactici, jehož příznivé zdravotní účinky byly zaznamenány především u malých dětí.

Probiotika tedy s výhodou využijeme proti cestovním průjmům doma i v zahraničí, avšak velký význam mají i u průjmů vyvolaných antibiotiky. Probiotické bakterie bohužel nejsou odolné vůči běžným antibiotikům. Přítomnost antibiotik v trávicím traktu snižuje jejich efekt. Proto je potřeba probiotika užívat s odstupem nejméně dvou hodin od dávky antibiotik a v kúře pokračovat ještě několik dní poté, kdy antibiotika dobereme. Pomohou totiž k rychlé normalizaci střevní flóry a vnitřního prostředí střev, a tedy i dosažení normální stolice.

Rada na závěr – tekutiny

Člověk by měl za normálních okolností vypít denně alespoň jeden litr vody a další tekutiny přijmout ve stravě. V horku, kdy se potíme, a také při fyzické námaze je potřeba denní příjem vody zvýšit na 2–3 litry, jinak hrozí dehydratace organismu. Toto nebezpečí nám pak hrozí i při infekčním průjmu, který nás navíc zbavuje důležitých iontů. V takovém případě je důležité nejen hodně pít, přičemž je vhodný například silný černý čaj, který má díky obsahu tříslovin protiprůjmové účinky, ale také doplňovat minerální látky ve formě rehydratačních iontových nápojů.

Ať už budete letošní léto trávit kdekoliv, přejeme Vám krásnou a ničím nerušenou dovolenou!

 

 

 

YzAzZTQ2Y