PHARMA NEWS - odborný časopis

Kdo z nás by někdy neřešil problém s průjmovým onemocněním na dovolené? Není nad radost nechat si znepříjemnit dovolenou v Egyptě, Turecku, či jiné exotické zemi. Ale není to jen výsada Orientu. Dětské tábory, kempy, první lety. Někdo si balí na cestu láhev domácí slivovice, jiný tašku léků. Která varianta je ta pravá? Asi to bude tak trochu od každého.

Kdo z nás by někdy neřešil problém s průjmovým onemocněním na dovolené? Není nad radost nechat si znepříjemnit dovolenou v Egyptě, Turecku, či jiné exotické zemi. Ale není to jen výsada Orientu. Dětské tábory, kempy, první lety. Někdo si balí na cestu láhev domácí slivovice, jiný tašku léků. Která varianta je ta pravá? Asi to bude tak trochu od každého.
Ve výjimečných případech se tento stav může dostavit až po návratu z dovolené, kdy bývá komentován slovy: „Něco jsem si přivezl z dovolené“ v domnění, že se jedná o nějaké infekční onemocnění. Ale i tehdy se může jednat o stresovou záležitost. Organizmus upřednostnil pokyn zvládnutí stresu až po návratu, kdy už není před čím chránit, organizmus pouze dokončí „příkaz“ k somatické obranné reakci.

DOMÁCÍ PÁLENKA DĚLÁ DIVY

Letní průjmy jsou velkým strašákem posledních let. My lidé jsme čím dál citlivější, a i zvýšená migrace do exotických zemí podporuje tento letní trend. Spousta lidí se v létě spoléhá na osvědčenou lidovou medicínu. Slivovice, ale i jiné druhy ovocných pálenek jsou často první pomocí, nebo dokonce prevencí těchto problémů. Na jednu stranu se to může zdát příliš nevědecké, na druhou stranu, domácí lihoviny, které se pohybují kolem 50 % obsahu ethanolu, mohou zajistit zajímavý antibakteriální efekt v organizmu. Pokud se ethanol používá k zevní dezinfekci desítky let, není důvod, aby se takto nemohl použít i vnitřně.
Pro děti to ovšem není ideální způsob a ani pro dospělé by to neměl být jediný obranný mechanizmus. Zvláště pak, pokud se na dovolenou přesouváte po vlastní ose a jste odkázáni na své řidičské schopnosti. V zahraničí může být pokuta za řízení pod vlivem alkoholu pro vaši dovolenou docela fatální.

RIZIKŮM JE DOBRÉ PŘEDCHÁZE

TJako u všech zdravotních problémů, je dobré riziku předcházet. Je spousta způsobů, jak chránit sebe a svou rodinu před cestovatelskými průjmy. Opatření by měla být vždy přímo úměrná destinaci, kam se chystáte. Není důvod předpokládat, že třeba na Orlické přehradě hrozí riziko tyfu, na druhou stranu, pokud pojedete do Egypta, nelze se spoléhat, že problémy vyvolala jen dietní chyba a zachrání nás černé uhlí.
Přiměřené plánování, dostatek času na přípravu cesty, balení, psychická pohoda a příprava organizmu na možný stres (ať už psychický či fyzický), to vše by mělo být samozřejmostí pro každou naši cestu. Vezměme to postupně od střev samotných až po léky v zavazadle.
Střeva jsou tedy na prvním místě. Jsou místem, kde se problém odehrává. Někteří se o svá střeva starají lépe, někteří hůře a někteří bohužel vůbec. Ideální stav je, když se střeva a náš imunitní systém při kontaktu s problémem postarají o sebe samy. To ovšem předpokládá výborný stav našich střev a to o sobě může říci opravdu jen málokdo.
Ideálním spojencem v tomto případě jsou probiotika, nejlépe v kombinaci s prebiotiky. Pokud podpoříme správnou funkci střev, lze předpokládat, že nečekaný „útok“ zvládnou sama, nebo jen s naší minimální pomocí. Dalším důležitým bodem jsou znalosti o místě pobytu, a pokud to cíl naší cesty vyžaduje, tak centra cestovní medicíny. Přehled center cestovní medicíny v České republice najdete na stránkách: http://www.zdravinacestach.cz/ Je vždy dobré vědět, jaká rizika se dají na dovolené předpokládat. Speciální očkování a správný výběr léků může dovolenou uchránit zbytečných komplikací a nečekaných rychlých změn v programu. Je potřeba si uvědomit, že na dovolenou jezdí lidé většinou odpočívat. Je to čas, který si dávají za odměnu, často za celoroční nepřetržitou práci. A není proto dobré, abychom se z dovolené třeba ještě měsíc léčili. Tak, máme probiotika pro naše střeva, zhodnotili jsme rizika, nechali se naočkovat, poučit o hygienických opatřeních pro danou lokalitu. Teď přijde na řadu naše psychika. Pokud víme, že na nás působí cestovní horečka, měli bychom si vyčlenit na přípravu více času, abychom měli jistotu, že na nic nezapomeneme a dostatečně se psychicky připravíme, a pak také můžeme využít nějaké adaptogeny, abychom se se změnou prostředí lépe vyrovnali, případně další bylinky, které nám pomohou v udržení klidu.
Nesmíme samozřejmě zapomenout na příruční lékárničku. Dezinfekce rukou, léky na průjmy, případně speciální tablety na úpravu vody. Pak už jen dostatek balených potravin, pokud se nemůžeme spolehnout na ty místní a můžeme vyrazit. (Tady ovšem pozor, některé země nemají rády, když si turisté vozí vlastní jídlo).

PROBIOTIKA

Probiotika jsou důležitá jako doplněk při řadě onemocnění jak trávicího traktu, tak dalších zdravotních obtíží, ale jsou také přirozenou součástí střev. Dospělý člověk má mikroflóru tvořenu asi 40 dominantními druhy bakterií z 500–1000 všech druhů. Celková váha bakterií se pohybuje kolem 1 kilogramu. Pokud jsou střeva „v pohodě“, působí to na mnoha úrovních – hospodaření se živinami, váha, imunitní systém, psychická pohoda. Tato rovnováha je pro cestování více než vhodná. Probiotika soutěží s patogeny o slizniční receptory, tvoří peptidy s bakteriostatickými a baktericidními vlastnostmi, regulují funkci střevní bariéry, podílejí se na modulaci slizničního imunitního systému. Dále inhibují přerůstání patogenů, stimulují eliminaci toxinů a ovlivňují střevní funkce, jako jsou motilita či vstřebávání. Maximální péče střevům před odjezdem na dovolenou nám tedy může zajistit jejich maximální pomoc při kontaktu s něčím pro střeva ne zcela přátelským. Příklady probiotických kultur jsou uvedeny v Tabulce 4. Při výběru je vhodné dbát na kvalitu vybíraného produktu. Ne vždy je totiž cena tím správným vodítkem.

PREBIOTIKA

Prebiotika jsou oligosacharidy různého původu, které prochází trávicím traktem do střev, aniž by docházelo k jejich rozkladu nebo vstřebání. Můžeme je dělit do dvou skupin a to na živočišná a rostlinná. GOS -gaklaktooligosacharidy jsou důležitou složkou mateřského mléka, jeho vysoká koncentrace v mléce těsně po porodu (kolostrum) postupně klesá. GOS jestřevní mikroflóry, přispívá k udržování bifidobakterií ve střevech. Dalším prebiotikem jsou fruktoologosacharidy (FOS), které jsou naopak rostlinného původu. I když tato prebiotika nejsou součástí mateřského mléka, přispívají k udržení „hodných bifidobakterií“ ve střevní mikroflóře. Ideální je, když má organizmus přísun obou těchto složek.

JAK SE CHOVAT NA DOVOLENÉ?

Napadá mne jednoslovná odpověď: „Slušně“. Ale to asi není ta správná reakce. Pokud ovšem neřekneme slušně k našemu zdraví a našim střevům. Pokud cestujeme po republice, nebo do zemí s vysokým hygienickým standardem, stačí nám naše běžné hygienické návyky. Pokud ale cestujeme do zemí exotických s nízkou hygienickou úrovní, je dobré znát jistá pravidla: 
1) voda je lepší balená, nebo alespoň převařená 
2) ovoce konzumovat oloupané 
3) vyhnout se zmrzlině 
4) vyhnout se špatně tepelně upravenému jídlu 
5) pozor na led ke chlazení nápojů 
6) i ruce je někdy dobré si mýt v balené vodě 
7) vhodné je mít při sobě antibakteriální gel na ruce 
8) vyhněte se jídlu, o kterém víte, že vám nedělá dobře Spousta lidí dělá tu chybu, že si na dovolené řekne: „Mám dovolenou, tak si chci vše maximálně užít“. Bohužel do této skupiny patří často věci, které člověk NESMÍ v běžném životě. Ale protože má dovolenou, je čas si trošičku „zahřešit“. Ovšem strávit týden dovolené na infekčním oddělení není zrovna představa báječné dovolené.

KDYŽ UŽ TO VYPUKNE

Výběr léčby by se měl odvíjet od příčiny. Při dietních chybách často postačí jen povrchově aktivní látky (Carbosorb, Smecta). Při běžných infekcích jsou střevní dezinficiencia a diarrhoika (cloroxin, loperamid), případně bakteriální preparáty (Enterol, Hylak). Při těžších infekcích je často nutné sáhnout po antibioticích, tady je potřeba opatrnosti při výběru, protože paradoxně i antibiotika mohou vyvolat průjmy. V takových případech je opět velmi vhodné sáhnout po probiotikách a prebiotikách, abychom pak nemuseli léčit ještě druhotné komplikace vyvolané léčbou průjmů.

TEKUTINY JSOU DŮLEŽITÉ

Běžný příjem tekutin během dne se pohybuje kolem 2 litrů tekutin (tedy v ideálním případě) mimo přijatou tekutinu se do střev dostává také například tekutina ze slinných, žaludečních a pankreatických žláz. Celkové množství tekutin se pohybuje kolem 9 litrů. Více jak 90 % vody se absorbuje v tenkém střevě, které má denní absorpční kapacitu přibližně 50 litrů. Další tekutina se vstřebává v tlustém střevě (denní kapacita 2-3 litry) a výsledný objem vody ve stolici nepřekročí 150 ml. V letních měsících je ovšem třeba myslet na to, že výdej vody organizmem je mnohem větší, proto i příjem tekutin v létě by měl být přizpůsoben venkovní teplotě. Největší komplikací jakýchkoliv průjmů je proto ztráta tekutin. Dehydratace může být v některých případech i smrtelná. Při velké ztrátě tekutin dochází k selhání ledvin a následně i multiorgánovému selhávání. Rehydratací rozumíme doplnění ztracených tekutin. Měly by se podávat spíše chladnější tekutiny, iontové nápoje, u dětí jsou vhodnější rehydratační roztoky a mírně přislazené čaje. Tekutiny se podávají v krátkých intervalech, ale po menších dávkách. V případě velké ztráty tekutin je pak už nutná hospitalizace, při níž se doplnění tekutin provádí intravenózně a pacient je pod stálým dozorem.

A CO BYLINKY?

I bylinky nám mohou pomoci zpříjemnit si pobyt na dovolené. Tedy z hlediska našich střev. Můžeme si vybrat z bylin, které nám pomohou překonat stres a změnu prostředí při cestování, ale také z bylin, které při průjmu samotném uleví od příznaků. Jednou z nejzajímavějších bylin s adaptogenním efektem (podporuje schopnost organizmu přizpůsobit se změně prostředí jak po stránce fyzické tak i psychické) je eleuterokok ostnitý (Eleutherococcus senticosus) známý také jako „sibiřský ženšen“. Tato rostlina má výrazný vliv na člověka a na jeho schopnost zvládat změny, které v jeho životě přicházejí. Jak napovídá jeho lidové označení, rostlina je řazena svými vlastnostmi mezi „ženšeny“ (i když toto označení je velice zavádějící) a také říká něco o jejím původu. Výzkumem této rostliny se zabývali ruští vědci a využívali ji pro své astronauty k lepšímu se přizpůsobení stavu beztíže v kosmu. Myslím, že naše situace na Zemi asi nebude tak vážná. I když každý člověk je jinak citlivý a třeba první cesta letadlem může být velmi stresující a mírou stresu trochu připomínat „let do vesmíru“.Další takovou zajímavou rostlinou je zázvor lékařský (Zingiber officinale). Tato rostlina je vhodným pomocníkem při cestování samotném. Pokud člověka trápí mořská nemoc, nebo nevolnost při cestování vlakem autem, či autobusem, je zázvor to pravé.
Pokud už průjem zaútočil, lze využít některých osvědčených bylin. Takovým běžným „stavícím“ prostředkem jsou sušené borůvky. Ty jsou v letních měsících dobře dostupné. Přestože je známe spíše jako prostředek proti průjmu a někdy nás mohou pěkně „zacpat“, pozor - literatura uvádí i množnost opačnou, tedy při větší konzumaci čerstvých plodů se může objevit průjem. Dalšími rostlinami je například mochna, nebo psylium. Tabulka 5 uvádí příklady rostlinných drog užívaných při průjmových onemocněních.
Další možností je využití čistých pektinů. Tyto látky jsou obsažené v některých druzích ovoce (například jablka). Působí na funkce střev, je možné je užívat preventivně i při průjmech. Pektiny obecně napomáhají boji s toxickými látkami u rostlin, u člověka se podílí na regulaci cholesterolu, správné peristaltice střev. Využít jej lze nejen pro lidské pacienty, ale i pro naše zvířecí miláčky. Ale i samotný černý čaj je vhodnou pomocí při průjmech. Mimo dehydrataci nám nabízí tříslovinné látky, které pomáhají organizmu při střevních potížích.

DŮLEŽITÁ ÚLOHA LÉKÁRNÍKA

Lékárník by měl být připraven poradit pacientovi ve všech směrech. Patří sem cenné rady při přípravě lékárničky na dovolenou, ale často jsou to i rady ohledně Center cestovní medicíny. Při mírných příznacích střevních potíží lze doporučit běžné preparáty na průjmy. Někdy bývá ovšem velice obtížné přesvědčit pacienta, že pokud ho trápí střevní obtíže dva týdny a více, neměl by to nechávat „na přírodě“ ale obrátit se na odborníka. Člověk s infekčním průjmem je rizikem pro ty zdravé a je pak velmi nefér chytit exotickou infekci, přestože člověk neopustil republiku.

CO ŘÍCI NA ZÁVĚR?

Nečekaný průjem může člověku pořádně otrávit dlouho a toužebně očekávanou dovolenou. Trocha přípravy a předcházení rizikům se určitě vyplatí. Pojďme si to shrnout:

• dovolenou si pořádně a včas plánovat 
• zjistit si dostatek informací o dané lokalitě 
• v případě potřeby navštívit centrum cestovní medicíny 
• podpořit přirozenou mikroflóru ve střevech 
• udržet si klid před začátkem cesty 
• dodržovat hygienická opatření během cestování 
• vhodně vybavená lékárnička v závislosti na lokalitě 
• nepodcenit žádné nezvyklé příznaky 
• včas se obrátit na odborníka 

A na úplný závěr: „Užijte si dovolenou na maximum, protože si ji vaše tělo zaslouží!“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

Zdroje:
J.Nevoral: Prebiotika, probiotika a synbiotika, Pediatrie pro praxi, 2005, 2, 59. M.Doseděl et al.: OTC léčiva a samoléčení průjmu a zácpy, Praktické lékárenství, 2010, 6, 306.
H.Ambrožová:, Letní průjmy, Medicína pro praxi, 2011, 8, 214.
H.Ambrožová:, Průjmové onemocnění a jejich léčba, Praktické lékárenství, 2011, 7, 116.
V.Rada: Využití probiotik, prebiotik a synbiotik, Medicína pro praxi, 2011, 8, 10.
M.Wichtl: Herbal drugs and phytopharmaceuticals, 3. vydání
J.Grünwald, Ch.Jänicke: Zelená lékárna, 2008, Svojtka.
J.Minařík: Farmakognosie, 1979, Avicenum.
http://www.szu.cz/publikace/data/infekce-v-cr
http://www.zdravinacestach.cz/index.php?/centra_cestovni_mediciny_cr I