PHARMA NEWS - odborný časopis

Cestovatelské průjmy – riziko každého léta

Blíží se doba dovolených a lidé plánují od drobných výletů, přes kempy v tuzemsku a wellness pobyty až po dovolenou v exotických zemích různého druhu. Každá dovolená nemusí být naplánována do posledního detailu, ale vždy bychom měli klást důraz na zdravotní bezpečnost. A to jak při plánování, přípravě a následně i po skončení dovolené.

Jaká jsou rizika?

V letních měsících se s dovolenými, letními tábory ale i oblíbenými „příměšťáky“ zvyšuje výskyt některých zdravotních komplikací. Patří sem nejčastěji úrazy různého druhu, poštípání hmyzem s následným výskytem například boreliózy, otrava houbami a v neposlední řadě střevní potíže. A právě střevní potíže mohou vysněnou dovolenou nadobro zkazit.

Nejčastěji jsou střevní potíže způsobeny viry a bakteriemi, ale na vině může být také někdy stres, nadměrná únava nebo dietní chyba. V nejhorším případě se může jednat o kombinaci všech zmíněných faktorů.

V České republice je průjem nejčastěji vyvolán patogeny salmonela a kampylobakter. Jejich výskyt se pohybuje řádově v tisících až desetitisících případů. Dříve si prvenství nesla salmonela, poslední roky je lehce na ústupu a nejčastějším patogenem je kampylobakter. Vyšší teploty v letních měsících patogenům prospívají a v kombinaci s cestováním do exotických destinací dochází k snadnějšímu množení.

Raději prevence, než léčba

Přiměřené plánování, dostatek času na přípravu cesty, balení, psychická pohoda a příprava organizmu na možný stres (ať už psychický či fyzický), to vše by mělo být samozřejmostí pro každou naši cestu. Opatření by pak měla být vždy přímo úměrná destinaci, kam se chystáte.

Pokud to cíl vaší cesty vyžaduje, je možné navštívit centra cestovní medicíny. Je vždy dobré vědět, jaká rizika se dají na dovolené předpokládat. Speciální očkování a správný výběr léků může dovolenou uchránit zbytečných komplikací.

V cílové destinaci byste pak měli dodržovat základní hygienická pravidla jako pečlivé umývání rukou a nedotýkání se ručníků na společných toaletách. Vyvarovat byste se měli také tepelně nezpracovaným potravinám a syrové zelenině a pít raději pouze balenou vodu.

Ve výbavě by Vám neměl chybět dezinfekční gel na ruce, lék na průjem, který zastaví průjem a pomůže odstranit viry a bakterie z těla pryč.

Základní prevence

Absence či pokles přátelských bakterií (probiotik) může být kompenzován doplňky stravy či speciálními potravinami. Podle definice FAO/WHO jsou za probiotika považovány živé mikroorganizmy, které vykazují pozitivní vliv na zdraví svého hostitele. Přehled používaných probiotických kultur je shrnut v Tabulce 1.

Požadavky na kvalitní probiotickou kulturu jsou na několika úrovních, probiotikum musí být prokazatelně prospěšné, musí být mikrobiologicky bezpečné a musí být dostatečně stabilní. Přehled těch nejdůležitějších parametrů shrnuje Tabulka 2.

Probiotika vykazují mnoho užitečných efektů na lidské zdraví, ale ani preventivní užívání probiotik před cestou nezaručí, že se cestovatelskému průjmu vyhnete.

Léčba

Samotná léčba průjmových onemocnění je samozřejmě závislá na vyvolávajícím faktoru. Při průjmovém onemocnění dochází k narušení koloběhu vody v lidském organizmu a její následné ztrátě, což zvláště u malých dětí je velkým rizikovým faktorem.

Obecně lze říci, že léčba průjmů probíhá ve třech základních rovinách:

•           rehydratace

•           odstranění patogenu z těla

•           nastolení mikrobiální rovnováhy ve střevech

Největší komplikací jakýchkoliv průjmů je tedy ztráta tekutin. Dehydratace může být v některých případech i smrtelná. Při velké ztrátě tekutin dochází k selhání ledvin a následně i multiorgánovému selhávání. Rehydratací rozumíme doplnění ztracených tekutin. Měly by se podávat spíše chladnější tekutiny, iontové nápoje, u dětí jsou vhodnější rehydratační roztoky a mírně přislazené černé čaje, které jsou mimo jiné zdrojem tříslovin. Tekutiny se podávají v krátkých intervalech, ale po menších dávkách. V případě velké ztráty tekutin je pak už nutná hospitalizace, při níž se doplnění tekutin provádí intravenózně a pacient je pod stálým dozorem.

Odstranění patogenu má několik možností, Tím prvním řešením jsou povrchově aktivní látky, ať už jsou to aktivní uhlí, nebo jílovité látky. Díky adsorbčním vlastnostem jsou na sebe schopny vázat toxické látky, případně střevní plyny. Na druhou stanu povrchově aktivní látky mohou ovlivňovat vstřebávání ostatních léků, které pacient užívá.

Jednou z relativně novějších možností je využití tanátu želatiny. Jedná se o komplex taninu a želatiny s mukoprotektivním účinkem. Princip účinku je založen na mechanické ochraně střeva vytvořením protektivního filmu na jeho sliznici. Tímto mechanismem rychle obnoví bariérovou funkci střev.

Tanát želatiny působí na zánětlivý proces ve střevě a eliminuje škodlivé viry a bakterie a podporuje jejich rychlejší odchod z těla pryč. Ulevuje také od křečí a bolestí břicha, které jsou typickým příznakem průjmu. Mezi hlavní výhody patří možnost použít u průjmů jakéhokoliv původu, možnost kombinovat s dalšími léčivy a možnost podat pacientům již od narození. Je účinný na všechny typy patogenů.

Další možností léčby průjmů jsou antidiarhoika s obsahem loperamidu, nebo difenoxylátu. Obě látky sice rychle zastaví průjem, ale neeliminují z těla patogeny. Loperamid se nedoporučuje jako primární léčba u průjmů způsobených invazivními bakteriemi jako Salmonela, Shigella a Campylobacter.

Věková hranice použití je pro loperamid od 6 let, pro difenoxylát od 5 let.

Při těžších infekcích mohou být nasazena antibiotika, tady je ale potřeba opatrnosti při výběru, protože paradoxně i antibiotika mohou vyvolat průjmy. V takových případech je vhodné kombinovat s probiotiky, abychom pak nemuseli léčit ještě druhotné komplikace. Například Clostridium difficile zastupuje až 20 % postantibiotických průjmů.

Poslední rovinou léčby průjmů je snaha o rychlé obnovení střevní rovnováhy. Proto také jedním z možností léčby průjmových onemocnění jsou bakteriální preparáty.

Probiotické kultury přináší lidskému organizmu spousty zdravotních benefitů. Některé kmeny laktobacilů (reuteri, rhamnosus a casei) jsou schopny zkrátit dobu akutních infekčních průjmů u dětí, cestovních průjmů a průjmu vyvolaných klostridiemi. Nepatogenní kvasinkový kmen Saccharomyces boulardii se od ostatních probiotických kultur sice mírně liší, vykazuje ovšem probiotický efekt jako bakteriální kmeny. Tento kmen není nijak náchylný trávení a působení kyseliny chlorovodíkové, potlačuje růst mnoha patogenních mikroorganizmů a působí imunoprotektivně.

Nečekaný průjem je nepříjemnou komplikací letní dovolené. Na závěr pár bodů k zopakování:

•           v případě potřeby navštívit centrum cestovní medicíny

•           dodržovat hygienická opatření během cestování

•           vhodně vybavená lékárnička v závislosti na lokalitě

•           nepodcenit žádné nezvyklé příznaky

•           včas se obrátit na odborníka

 

Zdroje:

Kohout P.: Probiotika v rukou praktického lékaře, Medicína pro praxi, 2009, 6, 135.

Urbánek K.: Nežádoucí účinky antibiotik na GIT, Klinická farmakologie a farmacie, 2003, 17, 92.

Galský J.: Akutní průjem, Interní medicína pro praxi. 2010, 12, 336.

Táborská J.: Infekční průjmová onemocnění, Interní medicína pro praxi. 2005, 9, 414.

Gismondo M.R. et al: Review of probiotics available to modify gastrointestinal flora, International Journal of Antimicrobial Agents, 1999, 12, 287.

Sanders M.E.: Probiotics: Considerations for Human Health, Nutrition Reviews, 2003, 61, 91.

Kara S.S. et al: The therapeutic effect of gelatin tannate in acute diarrhea in children, The Turkish Journal of Pediatrics, 2017, 59, 531.