PHARMA NEWS - odborný časopis

Chřipka nebo nachlazení?

Letošní léto vyvolalo spousty rozporuplných pocitů. Zmrzlí, kteří nepřišli, vše rychle vykvetlo, ovocné keře a stromy se prohýbaly pod úrodou tak, že až větve praskaly. O co se víc dařilo sadařům, o to byl větší smutek kvůli obilí, které nemělo dost času zesílit. Pro dovolené to bylo léto jedno z nejlepších. Spousta slunce, celé měsíce teplíčko, žádné deště a žádná příliš velká zima. Onemocnění horních cest dýchacích z deštivého počasí a z prochlazení bychom nepředpokládali, i když statistická data hlášení akutních respiračních onemocnění ČR tomu moc neodpovídají. Zato teď, ze dne na den se ochladilo a počasí jako by chtělo dohnat všechny ty krásné slunečné dny a prší a prší a to s sebou přináší riziko nachlazení.

Chřipka i nachlazení patří obecně mezi akutní respirační onemocnění (ARI). Tato skupina onemocnění je pravidelně monitorována. V závislosti na ročním období výskyt těchto onemocnění kolísá a hodnoty výskytu tvoří křivku s minimem a maximem případů. Výskyt se uvádí v relativní nemocnosti (vztaženo na 100 tisíc obyvatel). To umožňuje porovnávat data mezi jednotlivými regiony v rámci naší republiky i mezi ČR a okolními státy.

V létě se výskyt ARI pohybuje ve svém minimu, tedy v hodnotách kolem 300 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Nejvyšší výskyt je u malých pacientů od narození do pěti let – až trojnásobek celkové relativní nemocnosti. Se stoupajícím věkem klesá počet případů. U výskytu komplikací je situace opačná. Nejvyšší výskyt komplikací je u pacientů nad šedesát let.

Výskyt ARI má každý rok podobný průběh. Díky tomu se dá předpokládat přibližný počet případů před koncem roku, stejně tak počet případů na začátku roku 2019. Statistická data ovšem zahrnují pouze případy, kdy nemocný vyhledal lékaře. Srovnání průběhu ARI za poslední 4 roky ukázalo nižší maximum výskytu na začátku roku 2016, kdy byla hodnota relativní nemocnosti jen 1500 případů, naopak maximum na začátku roku 2018 – 2000 případů vydrželo několik týdnů.

Ne s každým nachlazením ovšem vyrazí pacient k lékaři. Nastupuje samoléčba, pouze s pomocí a radou lékárníka, někdy jen babských rad. V případě běžného nachlazení ovšem vyvstává základní otázka: „BYLO NEZBYTNÉ, ABYCH ONEMOCNĚL?“

A odpověď je velice jednoduchá. Protože ne vždy to musí skončit onemocněním. Akutním respiračním onemocněním se dá mnohdy účinně předcházet. Základem je správná životospráva a u ARI také ohleduplnost vůči svému okolí. Opatření, jak se účinně bránit respiračním onemocněním, je mnoho. ARI je jedním z odvětví, kterým se věnuje také Mezinárodní zdravotnická organizace, zvláště pak prevenci chřipkových onemocnění.

Preventivní opatření lze rozdělit do několika skupin. Za prvé jsou to opatření, která by vlastně opatřeními ani být neměla – totiž správná životospráva by měla být součástí našich životů a zcela automatická, nikoliv něco, co bychom se měli nuceně učit. Ale to není úplně snadné, že? Jenže bonus, který nám to přináší, je nesporný. Správná životospráva chrání náš imunitní systém:

• pravidelná pestrá strava

• dostatečný příjem vitaminů

• dostatek kvalitního spánku

• pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu

• otužování organizmu

• pravidelné větrání místnosti, kde se spí

• nepodceňovat rekonvalescenci při ostatních onemocněních

• eliminace stresu

• včasná reakce na změnu zdravotního stavu

Druhý seznam preventivních opatření vychází z faktu, že výskyt ARI je v určitém okamžiku dosti značný a snadno se šíří. Opatření pomáhají eliminovat šíření.

 

• eliminovat kontakt s nemocnými lidmi

• pravidelně si mýt ruce (případně použít handgel)

• omezit dotýkání se obličeje

•
nepůjčovat si mobilní telefony, hračky, příbory

• nepít tekutiny ze stejné sklenice či lahve s jinou osobou

• omezit tělesný kontakt při pozdravu na minimum

• při cestování MHD nebo vlakem dbát na následnou hygienu rukou

• vakcinace rizikových skupin

Poslední kategorií opatření je jaksi zvláštní. Něco, co se u jiných onemocnění nevyskytuje. Často se stává, že mnozí nemocní lidé s ARI ignorují svůj zdravotní stav a nekontaktují ani lékaře, mnozí se „prochází mezi zdravými“ a zcela zbytečně šíří onemocnění. Jak bychom se tedy měli v ideálním případě chovat, pokud jsme nemocní?

 

• navštívit praktického lékaře

• dodržovat předepsanou léčbu

• eliminovat kontakt se zdravými lidmi

• smrkat a kýchat do kapesníků (ideálně papírových a po použití vyhodit)

• nezkracovat dobu léčby

 

Poslední možností prevence, která se používá ve spojení s konkrétními onemocněními, je vakcinace. U ARI je to například chřipka. Vakcinací proti chřipce lze snížit její výskyt, lze aplikovat i malým dětem (od 6 měsíců) a těhotným ženám od druhého trimestru. Některým rizikovým skupinám je toto očkování plně hrazeno (např. pacienti LDN), také zaměstnancům pracovišť s vyšším rizikem výskytu (zvláště zdravotnický personál). Seniorům nad 65 let, pacientům se závažným onemocněním srdce, dýchacích cest, ledvin či diabetem přispívá pojišťovna alespoň částečně. Mnozí zaměstnavatelé také přispívají na očkování proti chřipce formou zaměstnaneckého balíčku. Jelikož nejmasivnější výskyt chřipky bývá v rozmezí prosince až března následného roku, očkování se provádí na začátku školního roku. Vakcíny na aktuální rok bývají k dispozici začátkem září a očkování probíhá nejčastěji v říjnu a listopadu. Organizmus je pak plně chráněn přibližně za čtrnáct dnů po očkování.

Chřipka sice není jediným akutním respiračním onemocněním, které nás může v chladnějších měsících potrápit, ale patří k těm závažnějším. Ročně onemocní v celosvětovém měřítku až 10 % populace. V případě chřipkové pandemie se může výskyt zvednout až k 50 %. Mezi další respirační onemocnění patří běžné nachlazení, které se stejně jako chřipka přenáší kapénkovou infekcí.

Typickými příznaky nachlazení jsou rýma, kýchání, teplota spíš nižší (kolem 38° C), bolest v krku („škrábání“) a mírný kašel. Bolesti hlavy a kloubů se vyskytují spíše ojediněle a s mírným průběhem. Pokud dochází ke vzniku komplikací, objevuje se většinou zánět vedlejších nosních dutin, případně se může projevit zánět středního ucha.

Naproti tomu u chřipkových stavů je výrazně vyšší teplota, přesahující 39° C dosahující až ke 40° C, výrazná bolest hlavy, kloubů a svalů, doprovázená též velkou únavou a pocitem vyčerpání. Kašel je spíše suchý dráždivý, což pacienta ještě více vyčerpává.

Zatímco doba léčby nachlazení se pohybuje kolem 7-10 dnů, u chřipky je tento interval minimálně dvoutýdenní. Ještě po třech týdnech může u pacienta přetrvávat pocit únavy a malátnosti. Proto také po prodělané chřipce je dobré myslet na celkovou rekonvalescenci, která umožňuje pacientovi vrátit se do stavu plného zdraví.

Z běžně užívaných léků při chřipce i nachlazení jsou to antipyretika, antiflogistika, léky na kašel, kapky do nosu. Ze skupiny antipyretik se při léčbě využívají nejčastěji paracetamol a ibuprofen. Oblíbené jsou také kombinované preparáty paracetamolu a phenylefrinu. Antipyretika na bázi kyseliny acetylsalicylové (Acylpyrin, Aspirin) jsou kontraindikována dětským pacientům do 16 let z důvodu rizika Reyova syndromu, také u pacientů s krvácivými stavy je vhodné konzultovat s lékařem. U malých dětí se antipyretika dávkují ideálně dle váhy. Ibuprofen má navíc antiflogistický účinek, proto je lékem první volby například u chřipkových stavů, které se projevují bolestmi kloubů a svalů.

Při zánětech nosní sliznice se využívají hlavně látky s dekongescenčními vlastnostmi jako jsou oxymethazolin, xylomethazolin nebo naphazolin. Tyto látky tedy působí na překrvenou zduřelou sliznici nosní dutiny a omezují sekreci tekutiny. Otok nosní sliznice postupně mizí a dýchání nosem se vrací do normálu. U malých dětí a těhotných žen či kojících maminek je v první fázi lépe sáhnout po mořské vodě nebo vincentce ve spreji (k dispozici i v dětské variantě). Mimo lokální dekongestiva se také používají perorální látky, jako jsou phenylephrin (který je volně dostupný), tak pseudoefedrin (na lékařský předpis).

V případě suchého dráždivého kašle jsou k dispozici volně prodejná antitusika -  butamirát, levodropropizin, která mohou i děti. Z antitusik vázaných na recept je dostupný kodein. U vlhkého produktivního kašle je cílem usnadnit rozpouštění a vykašlání hlenu. Mezi běžná volně dostupná expektorancia patří bromhexin a ambroxol, nebo v poslední době častěji doporučovaný N‑acetylcystein. Ten vykazuje poměrně široké spektrum účinku - mukolytický efekt, dále pak antioxidační, protizánětlivý a imunomodulační. Pokud už tyto látky nezaberou, lékaři často sáhnou po antibioticích. Příznivou zprávou pro pacienty bylo uvolnění preparátu s látkou zvanou erdostein v síle 225 mg a formě granulí pro perorální suspenzi pro expedici bez receptu. Erdostein je jakýmsi pomyslným mostem mezi běžnými expektorancii a již zmíněnými antibiotiky, jejichž nadužívání se stále čelí. Erdostein vykazuje řadu standardních, ale i méně obvyklých účinků na dýchací cesty. Tento originální preparát má nejen mukolytické účinky, ale rovněž i antiflogistický a antioxidační efekt. Jeho použití je vhodné zejména jsou-li současně postiženy i dolní dýchací cesty. Významný je antibakteriální účinek tohoto preparátu, kdy svým antiadhezivním působením omezuje bakteriální kolonizaci, čímž snižuje možnost bakteriální superinfekce a může pomoci předejít nutnosti zahájení antibiotické léčby. Je-li nutno antibiotika nasadit, může erdostein potencovat jejich účinek. Pro výše uvedené vlastnosti je vhodné použití erdosteinu i u zánětů horních dýchacích cest. Neposlední výhodou je také léčba jak akutních tak i chronických potíží (například u kuřáků).

Dále to mohou být guaifenesin, či extrakty z břečťanu či jitrocele. V průběhu onemocnění dochází často ke změnám mezí oběma formami - suchým dráždivým a vlhkým produktivním kašlem. Proto je třeba stav pacienta průběžně sledovat a léčbu přizpůsobovat. Bolest v krku je kromě kašle jedním z nepříjemných příznaků, který se může následně rozvinout. Řeší se lokální dezinfekcí, jako je hexetidin, nebo benzydamin.

Samoléčba akutních respiračních onemocnění v oblasti volně prodejných léků, bez dostatečné edukace laické veřejnosti zapříčiňuje nadužívání některých látek. Edukace „spotřebitele“ v oblasti volně prodejných léků je velice důležitá. Lékárníci a také lékaři se v posledních letech potýkali s nadužíváním paracetamolu. Paracetamol je považován za jeden z mírnějších léků v případě ARI a lidé často kombinují více preparátů s obsahem paracetamolu v domnění, že kombinací preparátu se jim rychleji uleví. Bohužel tak dochází k jednorázovému užití 1000 mg ale i více a pacienti si tak mohou přivodit mnoho nežádoucích příznaků. Přitom 500 mg paracetamolu v jedné dávce je dostačující i pro dospělého pacienta, pokud jsou příznaky onemocnění mírné.

Dalším problémem nadužívání jsou v případě ARI antibiotika. ATB jsou účinná pouze v případě bakteriálních infekcí, tedy pouze pokud se následkem nachlazení nebo chřipky vyvine sekundárně bakteriální bronchitida. Bohužel mnohdy jsou antibiotika předepisována i při chřipce, často na nátlak samotných pacientů.

Léto nám přineslo spoustu teplotních překvapení. Pokud bude podzim i zima následovat ve stejném duchu, bude lépe, když budeme připraveni bránit naše zdraví preventivními opatřeními.

 

Zdroje:

Wichtl M. et al: Herbal drugs and Phytopharmaceuticals, Mepharm 2003.

Grycová L.: Akutní onemocnění dýchacích cest, Pharmanews, 2017.

http://www.lekarnickekapky.cz/paracetamol/

www.szu.cz (ARI - statistická data, obecná doporučení, studie)

www.mzcr.cz (preventivní opatření)

www.sukl.cz (informace o přípravcích)