PHARMA NEWS - odborný časopis

Diabetes nemá dovolenou ani prázdniny Pomůže psychologická podpora

V ČR každoročně přibývá přibližně 60 000 nových pacientů s diabetem, kteří se připojují k milionu již existujících diabetiků. Léčba není jen otázkou hladiny cukru v krvi – diagnóza samotná, změna životního stylu, každodenní rozhodování o jídle a pohybu představuje pro pacienty i jejich rodiny výraznou psychickou zátěž. Odborníci proto stále více zdůrazňují význam spolupráce diabetologů a klinických psychologů, která může pacientům pomoci zvládat nemoc také z hlediska duševního zdraví. Z tohoto důvodu realizovala Asociace klinických psychologů ČR společně s Českou diabetologickou společností ČLS JEP průzkum1) mezi svými členy s cílem zjistit, jak zvýšit dostupnost psychologické péče pro pacienty.

Diabetes v ČR postihuje přibližně 10 % populace. Zhruba 92 % přitom tvoří diabetes 2. typu (organismus nedokáže účinně využívat inzulin) a asi 6 % diabetes 1. typu (tělo si nevytváří inzulin a je nutná jeho celoživotní aplikace). Deprese je u lidí s diabetem přibližně dvakrát častější než v běžné populaci, častěji se objevují i úzkosti. Specifickou zátěží je tzv. diabetický distres – emoční vyčerpání spojené s každodenními nároky léčby, kdy člověk může navenek fungovat, ale vnitřně se cítí dlouhodobě zahlcený a unavený.

Klinický psycholog jako součást léčebného týmu

Důležitost psychologické péče zdůrazňuje i předsedkyně Psychologické sekce České diabetologické společnosti ČLS JEP (ČDS) MUDr. Jozefína Štefánková, Ph.D.: „Pacient s diabetem je se svou nemocí v neustálém kontaktu – každý den musí plánovat jídlo, pohyb, měření glykémie i dávky inzulinu. Diabetes nemá dovolenou ani prázdniny, a právě proto může být psychická zátěž velmi vysoká. Psychologická péče tedy není luxus, ale důležitá součást komplexní léčby, pomáhající významně zlepšovat kvalitu života pacientů i výsledky jejich léčby.“

Diabetolog a klinický psycholog se v péči o pacienta s diabetem navzájem doplňují. Každý má svou nezastupitelnou roli.  Diabetolog se zaměřuje na kompenzaci onemocnění, nastavení léčby, prevenci a řešení somatických komplikací. Pomáhá upravit dávkování inzulinu či léků, pracuje s technologiemi a sleduje dlouhodobé ukazatele zdravotního stavu.

Klinický psycholog se soustředí na psychické zvládání, může pracovat s motivací k léčbě, podporovat adaptaci na nemoc a pomoci hledat rovnováhu mezi kontrolou a kvalitou života. Neměl by přicházet, až když je zle. Může být přirozenou součástí dlouhodobé léčby – stejně jako pravidelné kontroly u diabetologa. Tak jako pečujeme o hladinu cukru v krvi, je vhodné a nutné pečovat i o psychickou odolnost.

Bývalá předsedkyně Psychologické sekce ČDS, doc. MUDr. Silvie Lacigová Ph.D. upřesňuje: „Z praxe vidím, jak velký přínos má pro pacienty psychologická podpora. Někdy se kompenzace diabetu zlepší spíše díky práci s psychikou než změnou inzulinového režimu. Proto je spolupráce diabetologů a klinických psychologů pro pacienty velmi důležitá.“

Kliničtí psychologové chtějí o diabetu vědět více

Výsledky aktuálního průzkumu1) povědomí o onemocnění cukrovkou mezi členy Asociace klinických psychologů ČR (AKP ČR) naštěstí potvrdily, že více než polovina dotázaných odborníků o pacienty s diabetem již pečuje a pouze 4 % se péče o diabetiky obávají. Přitom jen třetina klinických psychologů hodnotí své znalosti o cukrovce jako dobré. Mnozí by si chtěli doplnit informace o typech diabetu, jejich léčbě a komplikacích, vlivu stravy a pohybu nebo o práci se selfmonitoringem. Zájem je také o specifika péče o dětské pacienty.

Přínosy psychologické péče potvrzuje i mladá pacientka, studentka Hanka R. (23 let) s diabetem 1. typu: „S diabetem žiji 21 let a za tu dobu jsem prošla rukama tří psychologů. Moje raná zkušenost v dospívání byla spíše frustrující, místo řešení svých pocitů jsem musela terapeutkám vysvětlovat, jak diabetes funguje, a chybělo tam pochopení souvislostí. Skutečný zlom nastal až u mé současné psycholožky. Ten rozdíl je obrovský, nemusím nic vysvětlovat, protože ví, jak se diabetes a psychika vzájemně ovlivňují – rozumí specifické zátěži diabetu a dokáže ji zasadit do kontextu celkového prožívání.“

K tomu diabetoložka doc. MUDr. Silvie Lacigová, Ph.D. doplňuje: „Kromě pořádání seminářů jsme vytvořili tzv. Pevné body. Jedná se o zmapování psychologických nebo psychiatrických ambulancí v ČR, které jsou ochotné a kompetentní v poskytování psychologické, ev. psychiatrické nebo psychoterapeutické péče pro nemocné s diabetem. Na stránkách ČDS (www.diab.cz) pod záložkou „Psychologická sekce“ mohou zájemci najít jejich aktuální seznam.“

Přijetí diagnózy je proces

Sdělení diagnózy diabetu často vyvolává psychický propad (akutní stresovou reakci) bez ohledu na věk. Dospělý řeší vlastní budoucnost a omezení, rodič má strach o dítě a pocit plné odpovědnosti, dítě hlavně omezení svobody a zásahy do těla. První reakce zahrnují šok, popření, vztek, úzkost či bezmoc – jde o normální adaptační proces, který neznamená psychickou poruchu. I pacient, který vypadá klidně, může prožívat silnou úzkost. Přijetí diagnózy je proces vyžadující čas a podporu a může se opakovat při různých životních změnách.

Únava, obavy nebo občasná frustrace jsou v životě s diabetem běžné. Rozdíl mezi „běžnou únavou“ a klinickým problémem spočívá především v intenzitě, délce trvání a dopadu na kvalitu života. Pokud potíže přetrvávají týdny, zhoršují se, nebo vedou k rezignaci na léčbu, nejde už jen o přirozenou reakci na náročnou situaci.

Důležitým tématem bývá také strach z hypoglykémie. Obava z náhlého poklesu cukru může ovlivňovat každodenní chování – například může vést k preventivně vyšším hodnotám glykémie nebo vyhýbání se určitým situacím. I opak je problémem, strach z hyperglykémie nebo touha být perfektní vede k neustálé tenzi a sledování hladiny cukru, což samozřejmě velmi omezuje běžné fungování v životě.

Moderní technologie, jako senzory a inzulinové pumpy, zvyšují bezpečí a kontrolu, ale mohou zároveň vytvářet tlak – alarmy, sdílení dat a potřeba „být perfektní“ zvyšují stres. Technologie tak mohou být úlevou, ale zároveň i psychickou výzvou.

Kdy je pro diabetika vhodné vyhledat psychologickou pomoc

Pokud jste diabetik, zkuste si odpovědět na několik jednoduchých otázek:

•           Cítím se většinu dní dlouhodobě vyčerpaný/á nebo bez naděje?

•           Mám pocit, že nemoc převzala kontrolu nad mým životem?

•           Vyhýbám se měření, aplikaci léků nebo kontrolám, protože je toho na mě „moc“?

•           Mám výrazné obavy z hypoglykémie, které omezují můj běžný život či spánek?

•           Zhoršily se kvůli diabetu moje vztahy nebo pracovní fungování?

Odpovíte-li na více než na 2 otázky „ano“, je vhodné obrátit se na klinického psychologa (viz Pevné body www.diab.cz). Včasná psychologická podpora není známkou selhání, ale součástí komplexní péče o zdraví!

 

Průzkum zaměřený na klinicko-psychologickou péči u pacientů s diabetem vznikl ve spolupráci s Psychologickou sekcí České diabetologické společnosti ČLS JEP. Datový soubor obsahuje přes 200 odpovědí, průzkum probíhal od 20. 10. 2025 do 2. 12. 2025 a byl proveden formou online dotazníku.

O Psychologické sekci České diabetologické společnosti ČLS JEP

Psychologická sekce České diabetologické společnosti je odborné uskupení, které propojuje diabetology a klinické psychology s cílem zlepšit péči o pacienty s diabetem i z hlediska duševního zdraví. Sekce se věnuje šíření znalostí o psychických aspektech diabetu, podpoře výzkumu v této oblasti, vzdělávání zdravotníků v oblasti komunikace a integrace psychologické péče do standardních diabetologických postupů.

O Asociaci klinických psychologů ČR

Profesní organizace zastřešující klinické psychology v České republice. Jejím cílem je rozvoj oboru klinická psychologie, ochrana pacientů před neodbornou péčí a prosazování etických standardů v péči o duševní zdraví. AKP ČR dlouhodobě spolupracuje s MZ ČR, dalšími profesními organizacemi i vysokými školami s cílem zajistit dostupnou a vysoce kvalitní klinicko-psychologickou péči.