Dutina ústní – afty, recidivující afty
Pojednání se zaměřením na přírodní medicínu
MUDr. Michal Karas
Herbai, a.s., Praha
Úvod
Afty (aftózní stomatitida) jsou bolestivé vřídky, které patří mezi nejčastější zánětlivá onemocnění v dutině ústní. Dle dat ze statistik afty a recidivující afty postihují cca 20 % populace na celém světě, ale ve vyspělém světě jsou podstatně častější. Postihují jak dospělé, tak i děti. U dospělých je jejich výskyt častější ve věku do 30 let. Velmi často postihují dospívající populaci. Mohou se objevit jak u lidí s plným chrupem, tak u bezzubých, zde ovšem velmi vzácně.
U některých pacientů se vyskytnou pouze jednou za život, u jiných se vyskytnou i několikrát za rok.
Onemocnění afty je staré jako lidstvo samo, záznamy o jejich výskytu se dochovaly již z období starého Řecka. Jedná se o onemocnění, které neohrožuje pacienta na životě, ale dokáže ho svou nepříjemností hodně potrápit.
Etiologie (příčina vzniku aft)
Přesná příčina vzniku aft nebyla dosud objasněna.
Vznik aft může souviset s nedostatkem železa, v současné době existují studie, které tuto souvislost popisují. Vznik aft také může souviset i s nedostatkem některých vitaminů, hlavně skupiny B, zejména vit. B12 a kyseliny listové. Spekuluje se o imunitních i autoimunitních procesech, o souvislosti s konzumací určitého druhu potravy, o nevhodných pomůckách zubní a ústní hygieny (například pěnidla v zubních pastách, nevhodné zubní kartáčky), stresu, o souvislosti s menstruačním cyklem, o mechanickém poranění, např. nevhodným čištěním zubů, o otlaku zubních náhrad atd. Roli hrají i genetické faktory. Velice často afty postihují ženy i v období gravidity. Mezi další faktory můžeme najít i určitou farmakoterapii a galvanický proud u amalgamových výplní zubů a reakci s dalšími kovy u zubních náhrad (např. zubní můstky a jejich přichycení k okolním zubům)
U špatné hygieny bývá těžší průběh. Výskyt aft doprovází i některá onemocnění jako Crohnova choroba, celiakálie a Behcetův syndrom. V neposlední řadě mohou být afty zapříčiněny i bakteriemi, viry a kvasinkovými infekcemi.
Lokalizace a klinický obraz
Afty vznikají nejčastěji v přední části dutiny ústní a na jazyku, méně často na patrových obloucích, měkkém patře a tonsilách.
Afta (aphta neboli puchýřek) je prvotní stádium onemocnění, ten praskne a mění se ve vřídek, jehož dno je lehce pod úrovní sliznice. Toto stádium doprovází silná bolestivost. Tvar aft může být různý, od oválného, cípatého, štěrbinovitého až po okrouhlý. Výskyt aft hlavně u vícečetných bývá často doprovázen zápachem z úst (foetor ex ore).
Afty rozlišujeme dle jejich velikosti na:
a) Malé afty (recidivující, stomatitis aphtosa minor) jsou ve velikosti 1–4 mm, jejich spodina je měkká, pokrytá bělavým fibrinovým filmem, okolí je zarudlé. Hojí se bez jizvy do 1-2 týdnů. Tyto afty jsou nejběžnější.
b) Velké afty (stomatitis aphtosa major) jsou větší než 10 mm a zároveň jsou hlubší, jejich spodina je tvrdá a hojí se jizvou, doba hojení je zde podstatně delší, za 4–6 týdnů, v některých případech i za několik měsíců.
c) Forma herpetiformis (aphthosis herpetiformis ) je nejvzácnější, charakterizuje jí rychlý vznik drobných erozí o průměru 1-2 mm, které brzy splývají. Léze jsou mnohočetné, uspořádaní je do shluků a svým vzhledem připomínají virové onemocnění herpes simplex, odtud je název této formy.
Tato forma ale s onemocněním Herpes simplex nesouvisí.
Afty nejsou infekční, nepřenáší se z člověka na člověka.
Léčba
Jestliže neznáme přesnou příčinu vzniku aft, nemůžeme toto onemocnění léčit kauzálně. Léčba je proto symptomatická, tím řešíme ty projevy, které pacienta obtěžují nejvíce:
o bolestivost
o zvýšená zánětlivá reakce
o sekundární infekce
My se léčbou snažíme především zmírnit bolestivost, zamezit, či zmírnit sekundární infekci a podpořit následné rychlé vyhojení bez komplikací. Solitární a malé afty se většinou vyhojí samy, přesto je třeba připomenout, že pacient by měl dle svého stavu vždy zvážit, zda léčbu zvládne sám, anebo je potřeba navštívit odborného lékaře, který nastaví optimální léčbu. U závažnějších případů je léčba odborníkem nezbytná a to nejen lokální, ale v některých případech i celková a systémová!
I samoléčbu malých aft je dobré nenechat jen na vlivu přírody, ale podpořit ji vhodnými prostředky!
Léčba by měla být vedena ve třech směrech
Já se v tomto článku zaměřím především na léčbu malých solitárních aft, léčba ostatních forem patří jednoznačně pod supervizi odborného lékaře, ale i ty je vhodné podpořit níže uvedenými opatřeními.
I. celková a podpůrná léčba včetně režimových opatření
• dostatečný přísun vitamínů hlavně skupiny B (B1, B2, B6, B12, kyselinu listovou, vitamin PP, kyselinu pantotenovou) a dalších vitaminů
• konzumace pestré stravy bohaté na tyto vitaminy, minerály a další důležité látky
• odborné studie prokázaly, že roli ve vzniku aft může hrát i nedostatek železa, proto se snažíme zajistit jeho dostačený přísun
• posilování imunitního systému, dostatečný spánek a pohyb na čerstvém vzduchu
• snažíme se eliminovat, nebo alespoň snížit stres
• strava by měla být měkká, tvrdá potrava dráždí ústní sliznici a již vytvořený aft, anebo afty
II. dostatečná a správná hygiena dutiny ústní
• šetrné, ale pečlivé čištění zubů pomocí vhodného jemného zubního kartáčku a dalších pomůcek (mezizubní kartáčky, nitě a další)
• použití správné techniky čištění zubů
• výběr šetrné a málo pěnivé zubní pasty, některá pěnidla v zubních pastách mohou dráždit jak zdravou, tak i postiženou sliznici dutiny ústní
• výplach dutiny ústní pomocí bylinkových odvarů a bylinných ústních vod. Vhodné jsou zejména léčivé byliny s antiseptickými, antiflogistickými a hojivými účinky jako je například heřmánek pravý (Chamomilla recutita), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), šalvěj lékařská (Salvia officinalis), fenykl obecný (Foeniculum vulgare) a hřebíček (Eugenia caryophyllus) se svými anestetickými účinky
a další
• U ústních vod je důležité, aby nebyly agresivní. Je vhodné použít právě bylinné ústní vody pro svoji šetrnost k ústním sliznicím a širokospektrální účinnost.
III. lokální léčba
• Protože pacienta obtěžuje hlavně bolest, a navíc je dno vřídku osazeno mikroorganismy, které zesilují zánětlivou reakci, volíme preparáty s anestetickým a antiseptickým účinkem. V tomto článku nehovořím o aplikaci roztoku AgNO3 (dusičnan stříbrný, lapis), ZnCl2 (chlorid zinečnatý), nebo koncentrovaném H202 (peroxid vodíku) jejichž aplikace patří do rukou lékaře.
• Zaměřím se zde na bylinné preparáty, které mají mezi odborníky i pacienty stále větší oblibu. Kombinují v sobě účinek antiflogistický, antiseptický, adstringentní, anestetický, hemostatický a desodorační. Jedná se především o bylinný roztok a gel, jež obsahují vegetabilní drogy siličné (Flos chamomillae, Folium Salviae), vegetabilní drogy tříslovinné (Herba Agrimoniae, Radix Tormentillae) a esenciální oleje (Menthae piperitae etheroleum, Caryophyli floris etheroleum, Foeniculi amari fructus etheroleum). Tato jedinečná kombinace bylin a éterických olejů v sobě kombinuje výše popsané účinky (tlumí bolet, působí protizánětlivě a antisepticky) a příznivě ovlivní proces hojení afty. Roztok, jímž se aft potře, je vhodný doplnit bylinným gelem, který se na aft nanese a tato duální kombinace potencuje výše popsané účinky a pomůže rychlejšímu hojení.
• Tyto preparáty se dají koupit v lékárně, či v ordinacích stomatologů a pacient si je může aplikovat sám
• Samozřejmě existují i další preparáty, ale já osobně mám s těmito výše popsanými výbornou zkušenost
Prevence
Protože neznáme přesnou příčinu, tak je velmi problematické zvolit tu nejoptimálnější prevenci, určitě je důležité mít správnou životosprávu, pestrou a kvalitní stravu s dostatečným přísunem vitaminů, železa, posilování imunity, správnou ústní hygienu, včetně používání optimálních zubních kartáčků a dalších pomůcek k čištění zubů, tj. správnou volbu jemných a málo pěnivých zubních past, šetrných – bylinných ústních vod a dalších prostředků v celkové péči o zdravou dutinu ústní.
Závěr
Afty jsou bolestivé časté onemocnění postihující až pětinu obyvatelstva vyspělého světa, nevyhýbají se ani dětem. Výskyt je individuální, u někoho se objeví často, u jiného velice zřídka. Léčba je symptomatická, kdy se hlavně snažíme tlumit bolest, léčit a hojit zánět.
Při mnohočetném a opakovaném výskytu je nutné se obrátit na svého lékaře.
Literatura
1.Dřízal I., Aftózní zánět dutiny ústní, recidivující afty, Praktické lékárenství 2007
2. Slezák R., Kopecký O., Krejsek J., Recidivující afty, Praha: Galén 2000,
1. vydání
3. Sumathi K., Shanthi B., Subha Palaneeswari M., Manjula Devi A.J. Significance of Ferritin in Recurrent Oral Ulceration, Journal of Clinical and Diagnostic Research, Published on line 2014