PHARMA NEWS - odborný časopis

Úvodem tohoto tématu bych se nejprve věnovala charakteristice prostředí, kde se exotické nemoci nejčastěji vyskytují. Oblasti tropů a subtropů, ve kterých se exotické choroby nejčastěji vyskytují, má několik klimatických pásem, která jsou určována různými klimatickými faktory a to: teplota a vlhkost vzduchu, množství srážek, sluneční záření a síla větru, zeměpisná šířka, nadmořská výška a vzdálenost od oceánu. V tropických a subtropických oblastech rozlišujeme: klima rovníkové, na které navazuje na obou polokoulích klima tropické a klima vnějších tropů, na které navazuje klima subtropické. 1/ klima rovníkové: malé teplotní rozdíly mezi jednotlivými ročními obdobími, mezi teplotou denní a noční. Teplotní maximum je 28-32 °C., teplotní minimum je 20-25 °C. 2/ klima tropické: teplotní rozdíly rovněž minimální, ale střídá se období sucha a dešťů 3/ vnější tropické klima: znatelnější rozdíly mezi teplotou ve dne a v noci a v jednotlivých ročních obdobích. 4/ subtropické klima: během roku se výrazně střídá teplé a chladné období . Jsou zde velmi suché oblasti s minimálními srážkami. 

Charakteristika klimatu jednotlivých světadílů: 

Afrika: oblasti klimatu rovníkového, tropického, vnějšího tropického Arabský poloostrov: prudké deště Irák: podnebí jako na Arabském poloostrově, průměrná teplota 55 °C. Afganistan: obdobné podnebí jako v Iránu, kde je průměrná teplota 5O °C. Indie: oblast monzunových dešťů, průměrná teplota 4O °C. Jihovýchodní Asie: podnebí tropické, denně prší, průměrná teplota 25-29 °C. Karibik: podnebí vnějších tropů, klima ovlivňuje oceán, průměrná teplota 25 °C. Jižní Amerika u pobřeží Amazonky: podnebí rovníkové, jinde spíše tropické Jihovýchodní Brazilie a Peru: pasátové pobřeží vnějších tropů. 

VLIV KLIMATU NA EVROPANY: Aklimatizace = soubor složitých adaptačních mechanismů, zejména termoregulace, kterou řídí CNS (centrální nervový systém) a podílí se na ní systém kardiovaskulární, renální, endokrinní a potní žlázy. Stupeň vypařování potu závisí na vlhkosti, teplotě, pohybu vzduchu a oblečení. Neaklimatizovaný člověk ztrácí potem velké množství soli (v l litru jsou 34 gramy NaCl), typickými projevy je tachykardie, pocení, nausea. Puls se upraví během týdne, klesá rektální teplota a sílí pocení. Úplná aklimatizace trvá 14 dní, než člověk aklimatizovaný (v jednom litru pod l grarm NaCl). Patologické stavy, vyvolané horkým a vlhkým klimatem 

1/ KALASTENIE = tropická únava Klinický obraz: únava, slabost, neschopnost se soustředit, bolesti hlavy, poruchy spánku, podrážděnost, poruchy příjmu jídla a tekutin. U žen se mohou navíc objevit i obtíže gynekologické. 

2/ VYČERPÁNÍ Z HORKA (heat exhaustion) a/ orostatický kolaps při nedostatečné adaptaci klinika: vertigo, sucho v ústech, poruchy vizu, hučení v uších objektivní nález: bledost, stupený pot, nitkovitý puls, hypotenze. Nutno odlišit hypotenzi nebo hypoglykemii. Základem terapie je dostatečná hydratace. 

3/ HYPERTONICKÁ dehydratace Vzniká při nedostatečném přísunu tekutin při nadměrném pocení. Má 4 stadia: 1. stadium: únava, suchost v ústech, žízeň 2. stadium: (středně těžké) velká žízeň, jazyk se lepí na patro, obtížná řeč, omezené pocení a velký nárůst tělesné teploty 3. stadium: těžké se zhoršením klinického stavu předchozího 4. stadium: (velmi těžké) tachykardie, suché sliznice, psychické problémy V tomto stadiu může dojít k úmrtí. Terapie: během 24 hodin vypít 4-5 l tekutin s přidáním soli, ochrana před sluncem 

4 / KŘEČE z horka (heat cramps) Klinika: křečovité kontrakce flexorů prstů, tachykardie, pocení, ale chladná kůže Terapie: hydratace 

5/ TEPELNÝ ÚPAL (heat stroke) Stav, způsobený selháním termoregulace v horkém prostředí. Klinika: náhlý začátek, neurologické poruchy, anhydrosa, vysoké teploty, exantem, hematemesa Neurologické poškození: zmatenost, stavy manie, Epi-paroxysmy, poruchy vědomí, CHeynovo-Stokeovo dýchání, selhání jater a ledvin 

Terapie: ledování celého těla, dostatek tekutin (doporučujeme čaj a džusy), pravidelné měření tělesné teploty. 

NEMOCI NEINFEKČNÍ 

1/ KWASHIORKOR Syndrom proteinové a energetické malnutrice, vznikající v souvislosti s hlubokou poruchou výživy. Klinický obraz: porucha růstu, úbytek svaloviny, edemy, psychické změny, poškození jater – tuková infiltrace jater, poruchy myokardu atd. Charakteristika: a/ otoky končetin, někdy až anasarka (tj.generalisované otoky) b/ úbytek svaloviny c/ psychické změny: ztráta hravosti, zájmů, zvědavosti, mentální anorexie d/ depigmentace kožní: tvz. Bronzová kůže e/ poruchy gastrointestinální: kašovitá stolice s příměsí hlenu, nausea, zvracení Terapie kwashiorkoru: realimentace-trvá 2-3 měsíce, Tekutá strava: mléko s cukres 8O-15O ml/kg váhy, přidávat MgSO4 a KCl Přidávat vitamíny: A, D, B-komplex, Ac.follicum Někdy je nutné podávat i ATB jako prevence infekcí při oslabení imunity. 

2/ MARASMUS Závažná proteinoenergetická malnutrice, vznikající v souvislosti s nedostatkem využitelné energie. Následkem toho dochází ke ztrátě podkožního tuku a atrofie orgánů kromě mozku a nervů. Klinický obraz: porucha růstu, změny svalstva, tenká suchá kůže, děti jsou podrážděné, hladové, všechno jídlo vyzvrací, objeví se v terminálním stadiu tzv. Hladový průjem. Z diferenc.hlediska je nutné odlišit nádorové onemocnění, TBC, těžké infekce. Základ terapie představuje zlepšení výživy. 

3/ KARENCE VITAMÍNU a/ vitamín A: projevy: u dětí vzniká během několika dní, u dospělých až po roce porucha růstu, šeroslepost, xeroftalmie, u dospělých dominují změny kožní. Th: 200000 I.U retinou po 2 dny, další dávka s odstupem 14 dní. Do okolí antibiotika a sterilní krytí. b/ karence thiaminu = beri-beri Nejčastěji v Thajsku, Malajsii a na Dálném východě. Základním projevem je porucha periferních nervů končetin, otoky a poškození kardiální. Th: dieta bohatá na proteiny a vitamín B (Dávka Thiaminu až 100 mg/den) 

c/ PELAGRA ( niacin deficienty) Současný nedostatek niacinu a jeho prekurzoru tryptofanu. S tímto typem karence se setkáváme v Africe a Asii v místech pěstování kukuřice a melasy jako základní potraviny. Vyskytuje se sezoně, hlavními příznaky degenerace kůže, sliznice GIT a nervů: fotodermatosy, vyhlazený jazyk až slizniční ulcerace. U těchto jedinců je velké riziko demence. Th: vysadit kukuřici, Niacin: první 3 dny 500 mg/ den, potom 2 dny 200 mg/den. d/ rachitis a osteomalacie Nedostatek vit.D a kalcia ve stravě. Při tomto onemocnění je vysoká úmrtnost. Th: mléčné výrobky, dodtatečná dávka vit.D 

ONEMOCNĚNÍ INFEKČNÍ 

Dělení: 

1/ nemoci převážně mírného klimatu: 

- záškrt 

- pertuse a parapertuse 

- nákazy meningokokové 

- tetanus 

- botulismus 

- tularémie 

- brucelosa 

- listeriosa 

- streptokoková onemocnění 

- stafylokoková onemocnění 

2/ mor 

3/ akutní průjmovitá onemocnění v horkém klimatu 

4/ cestovní průjmy 

5/ tropická sprue 

6/ cholera 

7/ lepra 

8/ trepanematozy (Syfilis, Frambezie, Pinta, Pinta ) 

9/ boreliosy: Tyfus, Lymeská boreliosa 

10/ lepospirosy 

11/ TBC a další 

5/ MYKOZY 

6/ PARAZITOZY 

a/ malarie 

b/ leishmaniozy 

c/ africká trypanosomosa = spavá nemoc 

7/ KOKCIDIOZY 

8/ SCHISTOSOMOZY 

9/ OSTATNÍ NYNÍ SE POJĎME VĚNOVAT NĚKTERÝM ONEMOCNĚNÍM Z VÝŠE UVEDENÉHO PŘEHLEDU. 

1/ Záškrt (diphtheria) Bakteriální infekce s inkubací 2-5 dní, kterou způsobuje Corynebacterium diphtheriae. Má 4 základní formy: nasální, laryngální, pharyngeální, kožní Nejčastěji se setkáváme s formou kožní: málo bolestivý, špatně se hojící povrchový vřed pokrytý šedivými blánami. Kožní forma je nejčastější v pouštích a polopouštích. Terapie je a/ specifická – podání antitoxinu v dávce 20 000 – 40 000 iv b/ antibiotika, nejčastěji Erythromycin: 500 mg po 6 hodinách po dobu 7-10 dní 

2/ Černý kašel (pertuse) Onemocnění Afriky, Asie, Jižní Ameriky s vysokou úmrtností u dětí. Původcem onemocnění je Bordetella pertusis. Prodromální stadium, trvající 2 týdny se projeví kašlem, malátností a anorexií, přechází dodalší fáze s typickým záchvatovitým kašlem, který připomíná kokrhání. Nejčastější komplikací jsou záchvaty křečí a krvácení do centrálního nervového systému. Terapie: i v tomto případě Erytromycin 500mg a 6 hod. 3/ Tetanus Onemocnění tropického klimatického pásma (Jižní Amerika, Asie, Afrika), kterému podlehne až milion lidí, nejvíce dětí. Inkubační doba je 10 dní, původcem onemocnění je Clostridium tetani. Klinický obraz je následující: bolest v místě infekce, spasmus svalový, tuhnutí šíje, hyperreflexie, spasmus žvýkacích svalů – tzv.trismus, spasmus dýchacího svalstva s rizikem akutní asfyxie. Nejčastějšími komplikacemi je obstrukce dýchacích cest, retence moči, srdeční zástava. Terapie: specifická: 5000 j imunoglobulínu im Antibiotika penicilinová…Penclen 1 tbl.po 8 hod. Při křečích a spasmech svalů Diazepam 5mg tbl. nebo antiepileptika 

RICKETTSIOZY Onemocnění způsobené drobnými gramnegativními bakteriemi. Jsou to zoonosy časté v tropech a subtropech s inkubační dobou několika dnů až 3 týdnů. 

1/ Horečka Q (Q-fever, Balkan Grippe) Inkubační doba je 2-3 týdny, rezervoárem jsou ovce a hovězí dobytek, k nákaze dochází většinou inhalací kontaminovaného prachu nebo pitím kontaminovaného mléka. Inkubační doba je 2-3 týdny a probíhá jako atypická bronchopneumonie. Potvrzení Dg serologicky. Základem terapie jsou tetracyklinová antibiotika nebo Deoxymykoin a 12 hod. 

2/ Horečka Skalnatých hor (febris maculata americana) Inkubační doba je 3-14 dní, přenos infekce-klíšťata, největší výskyt: USA, Atlantské pobřeží, Mexiko, Kostarika atd. Typickým projevem je vyrážka na zápěstí a kolem kotníků, někdy s mírným krvácením mezi papilotami exantemu. Terapie je symptomatická: po odstranění klíštěte desinfekce a ATB 

3/ klíšťový tyfus (febris mediterranea) Onemocnění přenášené klíšťaty s inkubační dobou 5-7 dní. S tímto onemocněním se setkáváme v Jižní Evropě,Východní Asii, Nigerii, Keni, JAR atd. Terapie také symptomatická. 4/ Japonská říční horečka (cucugamuši) Onemocnění vyskytující se v Indii, Pákistánu a Iránu. Zdrojem nákazy jsou malí savci. Začátek je náhlý, jsou bolesti hlavy, exantemy plicní infiltrát s výpotkem, bradykardie Terapie antibiotiky. MOR (pestis, plague) Zoonosa s lymfadenitidou, sepsí, petechiálním krvácením, horečkou a psychickými projevy, které od zmatenosti mohou přejít až do delirantního stavu. Původcem je Yersinia pestis. Nejčastěji se vyskytuje v Nepálu, Mongolsku, Číně a Indii. Je několik forem, ale nejdůležitější je 

MOR bubonický. Začíná náhle vysokou horečkou, tachykardií, bolestmi hlavy a svalů. V rámci lymfadenitidy je významný tzv. BUBON – uzlina velikosti lískového oříšku, kulovitého nebo oválného stavu, bolestivá, nejčastěji v tříslech nebo axillách. Th: při suspektní infekci Streptomycin 1 g im.po 6-8 hodinách, dostatek tekutin, oxygenoterapie 

BOTULISMUS (nákaza potravinová, bakteriální) Příčinou je toxin A, B nebo E, který tvoří Clostridium botulini. Výskyt: Japonsko, Dálný východ Klinika: po 12-36 hod. po požití infikovaného jídla se objeví poruchy vizu ( diplopie, ztráta akomodace ), sucho v ústech, dýchací obtíže, zvracení. Nejčastější komplikací může být aspirační bronchopneumonie. Dg stanovíme vyšetřením stolice a potravin. Th: při respiračním selhávání inkubace a ATB 

TULAREMIE Příčinou jsou hlodavci, inkubační doba je 2-10 dní, nákaza vniká kůží, dýchacími cestami. Klinika: náhle bolest hlavy, teploty, zvracení, gastroenteritida. Základem pro stanovení Dg je hemokultura a kultivace z místa léze. Nejčastější komplikací jsou: perikarditida, meningitida, bronchopneumonie Základem terapie je kombinace TTC a Erytromycínu. 

BRUCELOSA (Bongova nemoc, maltská horečka) Onemocnění se vyskytuje ve Středomoří, na Blízkém a Středním východě, přenáší se pouze masem. Klinickými projevy po 1-4 týdenní inkubační době nespavost, záněty spojivek, horečky a deprese. Základem Dg je serologie, u formy chronické intradermální testy a Coobsův test. Terapie opět kombinací ATB. 

ŽLUTÁ ZIMNICE (febris flava, amaryl) Jde o těžké virové onemocnění přenášené komáry, projevující se ikterem, hemorrhagickou diatesou a onemocněním ledvin. Vyskytuje se v Africe, Střední a Jižní Americe, poslední epidemie byly v Senegalu, Mali, Ghaně, Sudánu, Bolivii, Brazilii atd. Původcem infekce je arbovirus .Po inkubační době 5-6 dní se objeví mrazení nebo třesavka, horečka 39,5 C, zchvácenost, světloplachost, hyperémie obličeje, kůže a krku. Jde o tzv.ČERVENÉ stadium. 2. stadium – IKTERICKÉ stadium se projeví poškozením jater a ledvin, krvácením 3. stadium –ŠEDÉ stadium se projeví ústupem oktetu, krvácením z nosu, dásní a na kůži, hematemesou až deliriem. Příčinou smrti bývá šokový stav. Úmrtnost na žlutou zimnici je 30-80%. Základem terapie je zabránit jaternímu a renálnímu selhání, podávání hemostyptik, transfuze plné krve nebo plasmy, u těžkých forem kortikoidy a antibiotika. 

HOREČKA EBOLA (Febris ebola, Ebola virus fever, Ebola haemorrhagifever) Těžké virové onemocnění s horečkou, průjmy s následnou dehydratací, u kterého je až 50%- ní úmrtnost. 1. epidemie byla zaznamenaná v Súdanu v r. 1976, dašlí epidemie byla v r.1989 v USA, poté v r. 1994 na Pobřeží slonoviny a v 1996 v Keni, Gabunu a Etiopii. Příčinou jsou Filoviridae, přenáší se krví, těsným kontaktem s pacientem, inkubační doba je cca 15 dní. V klinickém obraze dominuje únavový syndrom, horečka, bolest na hrudi, poté za 5 dní vidíme makulopapulozní exantem, při zánětu jícnu navíc obtíže polykací. Pacient by měl být 3 týdny v izolaci, po jeho převozu je nutné převozový vůz desinfikovat 2% Formaldehydem nebo chloridem, který necháme působit 5-10 minut a poté opláchnout vodou. Terapie je jako u většiny infekčních virových onemocnění symptomatická, tj.dostatečná hydratace v případě nutnosti antibiotika. 

HOREČKA LASSA Akutní virosa se kterou se setkáváme v lednu až květnu v Senegalu, Guinei, ve Střední a Západní Africe. Původcem infekce jsou Arenaviridae, inkubační doba cca 10 dní, úmrtnost až 10%-ní. Zdrojem infekce je nevhodná strava, ale může se vyskytovat i jako nosokomiální infekce. Prvními příznaky jsou horečky, uzlinový syndrom (zvětšené uzliny), trávící obtíže s následnou hepatomegalií a ikterem. Respirační infekce se projeví dráždivým kašlem. Onemocnění trvá zhruba 10 dní. Terapie se řídí nálezem v moči, krvi a event. výpotky. Terapie spočívá v imunisaci organismu. 

HOREČKA DENGUA Celosvětově nejrozšířenější arbovirosa, konkrétně Flaviry, které přenášejí komáři nebo opice. V endemických oblastech (Madagaskar, Thajsko a Indonésie ) žije asi 2,5 miliard lidí. Ročně onemocní až 100 milionů lidí, úmrtnost je až 20000 pacientů. Pokud se vyskytne tato virosa v naší republice, je importovaná z výše uvedených oblastí. Horečka má 2 formy: a/ benigní s horečkou, bolestmi kloubů a svalů, exantemem, který často imituje spálu. b/ maligní-jako tzv.thajská hemorrhagická horečka s horečkou, která ale náhle klesá, celkovým neklidem, somnolencí (ospalost), někdy se objeví ascites (tekutina v břiše) nebo pleurální výpotek. Diagnosu potvrdí imunologické vyšetření: jsou protilátky IgM (vznikají po 6 dnech) a IgG (vznikají mezi 10 – 14 dny). Speciální terapie neexistuje. 

MALÁRIE Celosvětově známá infekce, kterou ročně onemocní miliony lidí, a které podlehne asi 2 miliony nemocných. Nejčastěji se vyskytuje v Indii, jihovýchodní Asii, kolem Amazonky, nákazu šíří komáři rodu Anopheles. V klinickém obraze dominují malarické záchvaty: zimnice, třesavka, horečka trvající 2-12 hodin, mezi záchvaty je nemocný celkově vyčerpán. Pacient by měl při suspekci na toto onemocnění vyšetřen na infekčním oddělení, pokud je infekce potvrzena, podáváme Delagil 25O mg po 12 hodinách týden, Deoxymykoin 100mg tbl. po 12 hodinách také 7 dní nebo Dalacin 300 mg tbl. po 8 hod. 5-7 dní. V případě maligní formy je nutná hospitalizace na JIP (jednotka intenzivní péče), lékem volby je intravenosně podávaný Chinin. 

CHOLERA Akutní průjmovité onemocnění, jehož původcem je Vibrio cholereae, infekce se přenáší stolicí. Inkubační doba je 2-3 dny, typický průběh je charakterizován profuzními průjmy, stolice je vodnatá a má charakter rýžového odvaru. Prognosa závisí na síle a době trvání průjmů, pacientům hrozí těžká dehydratace s rizikem úmrtí. Diagnosu stanovíme rozborem stolice, která se musí k bakteriolog.vyšetřením odeslat do 5-6 hod po odběru. Základem terapie je dehydratace, podle laboratoře antibiotika. U dětí podáváme Biseptol 48O mg po 12-hodinách. 

LEPRA (Hanzenová choroba) Chronická kapenková infekce vyvolaná acidoresistentní mykobakterií s výskytem v tropické Africe, Indii a Brazilii. Při infekci vznikají léze, obsahující tzv.Wirchowovy buňky. Po inkubační době trvající l-5 let se objeví suchost sliznic, spavost, únava, subfebrilie, parestezie, deprese a bolesti klubů. Ve stadiu rozvinuté infekce vidíme hyperpigmentaci kožní, erytem, poruchu citlivosti. Někdy se objeví silná rýma s epistaxí, sekundární glaukom. Při podezření na lepru je nutné vždy vyšetřit kůži a provést výtěr. Pozitivní nález vyjadřujeme jako BI = bakteriologický index. Provádíme tzv. leprominový test : lepromin = antigen z lidské tkáně, která obsahuje usmrcené mykobakterie. Test se odečítá s odstupem 2-3 týdnů. Terapie antibiotická. 

BORRELIOSY Skupina onemocnění, které představuje Lymeská borreliosa a tyfus. 

LYMESKÁ BORRELIOSA Přenášejí ji klíšťata, nejčastější regiony výskytu jsou Austrálie a západ Ameriky. Onemocnění má 3 stadia: 1. stadium: po 3O-dnech infekce chřipkové příznaky, erytema migrans 2. stadium: po týdnech paresa (obrna) lícního nervu nebo meningitida, bolesti hlavy, kloubů, někdy porucha kardiální 3. stadium: pozdní persistující infekce, která se projeví s odstupem měsíců až let, základními příznaky je porucha paměti, parestezie, poruchy spánku a bolesti vertebrogenní (páteř). Diagnosu určíme pomocí protilátek IgM a IgG. Základem terapie při potvrzení infekce jsou: TTC 5OOmg po 6 hod. nebo penicilinová antibiotika. 

AFRICKÁ TRYPANOSOMOSA (SPAVÁ NEMOC) Infekci přenáší moucha tse-tse, hlavní lokalitou výskytu je tropická Afrika. Po 2-3 týdenní inkubaci vidíme v místě bodnutí zánětlivý infiltrát, regionálně zvětšené uzliny, malátnost, poruchy paměti, otoky kloubů, zvětšení jater a sleziny. Ve 2.-tzv.meningo-encefalitickém stadiu vidíme poruchy spánku, chování, někdy opakovaně křečovité stavy. Při laboratorním vyšetření nacházíme zvýšení leukocytů, anemii, trombocytopenii. 3.-terminální stadium – kdy dominuje kachexie (patologická hubenost) a mentální retardace končí smrtí. Terapii zajistíme intravenozní aplikací antibiotik. 

NEMOC SARS = AKUTNÍ RESPIRAČNÍ SYNDROM ( SEVERE ACUTE RESPIRATORY SYNDROME ) První zprávy o tomto onemocnění jsou z r.2002 v Číně. V r.2003 onemocnělo 8500 osob a zemřelo 840. Původcem onemocnění je SARS-coronavirus, izolovaný z dýchacích cest a ve vzorku získaného biopsií. Po inkubaci 2-14 dní vidíme horečnaté stavy s bolestmi hlavy, svalů, dýchacími problémy-tachypnoe (zrychlené povrchové dýchání), vrcholem a příčinou úmrtí je respirační insuficience. Pacienty vyšetřuje v ČR speciální laboratoř na infekčním odd. Fakultní nemocnice Na Bulovce. Aby se zamezilo šíření závažných infekčních onemocnění byl zaveden tzv. Mezinárodní zdravotní řád (International Health Reulations), který byl schválen v roce 2OO5 na 58. zasedání WHO. Jeho cílem je zamezit šíření infekcí, jsou zjišťována klinická, mikrobiologická, laboratorní a epidemiologická data o sledované nemoci. Jedná se o sledování těchto onemocnění: pravé neštovice, dětská obrna vyvolaná poliovirem, změny virů a SARS. Dále se jedná o nemoci, které mají velmi závažný průběh: horečka EBOLA, západonilská horečka, žlutá zimnice, plicní mor, horečka dengue a meningokoková onemocnění. Součástí mezinárodního zdravotního řádu je Mezinárodní očkovací průkaz. Měli bychom respektovat, že očkování proti některým chorobám je povinné nebo doporučené. Povinné očkování: žlutá zimnice a meningokoková meningitida Doporučené očkování: virová hepatitida A, B a AB, břišní tyfus, vzteklina, cholera a očkování proti chřipce. Před vycestováním do zemí výskytu tropických nemocí by měla být připravena cestovní lékárnička, ve které by měly být léky proti kinetozám (Kinedril,Nominál), bolestem hlavy (Valetol, Ibalgin, Diclofenac, Paralen), antipyretika, léky proti průjmu (Endiaron, Endiform, Immodium, Smecta), laxativa(Lactula, Regulax), léky proti poštípání hmyzem (Fenistil-gel), léky proti alergiím (Dithiaden, Zyrtec, Zodac), nosní kapky (Nasivin, Mukoseptonex), léky chronicky užívané (antiastmatika,ntiepileptika atd.), léky nutné při zánětu spojivek (O-septonex, O-Framykoin , Visin), při nespavosti (Dormicum), desinfekční přípravky (Ajatin) léky proti mykosám (Canesten, Mykoseptin), proti oparům (Herpesin), na drobné spáleniny (Panthenol- spray, Kalcium panthothenicum), proti bolesti v krku (Strepsils, Septolete), antitusika (Stoptussin, Mucosolvan) dále: náplasti, roušky, teploměr, elastická a škrtící obinadla, pinzety, nůžky. 

MUDr. Lenka Hronovská, Praha 

Zdroje: prof. MUDr Vladimír Šerý,DrSc a prof.MUDr Ondřej Balint,CSc: Tropická a cestovní medicína 1998 Medon s.r.o Prof. MUDr Šerý: K problematice horečky Lasa, ostatních hemorrhagických a tzv.tropických horeček Praktický lékař 1982 - str.62 a 115 Vladimír Šerý, Jiří Mirovský: Lékařství v tropech a subtropech 1976 Avicenum-zdravotnické nakladatelství Lawrence M,Tiermey Jr,Stehen J., Mc Phee, Maxine A.,Papadakud@ Steven A.Schroeder: „Diagnosa a léčba“1994 a/ Lymeská borreliosa - str. 908, 1013 b/ Obecná problematika infekčních onemocnění horečky nejasného původu - str. 901-903 - Virová onemocnění - str. 943-969 - Rickettsiová onemocnění - str. 963-969 - Bakteriální a chlamydiové infekce - str. 97O-972 - Botulismus - str. 978-979 - Salmonella - str. 984-986 - Cholera - str. 986-987 Jiří Beran, Jiří Vaništa et al. - Základy cestovního lékařství - Mezinárodní zdravotní řád - str. 59-62 - Mezinárodní očkovací průkaz - str. 64 - Doporučené očkování a povinné očkování - str. 94-100 - Malarie - str. 125-144 - Horečka dengue - str. 168-172 - Parazitární nákazy - str. 179-181 - Nemoc SARS - str. 199