PHARMA NEWS - odborný časopis

FABRYHO NEMOC 
– když metabolizmus stávkuje

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.

 

Loňský rok jsme ukončili vzácným onemocněním a v tom letošním navážeme tam, kde jsme před Vánoci skončili. Vzácná onemocnění jsou, jak jsme již psali, riziková právě v jejich nízkém výskytu a malé povědomosti mezi veřejností ať již tou laickou, tak někdy i odbornou. A tak přinášíme další vzácné onemocnění – Fabryho nemoc, které je řazeno mezi vzácná metabolická onemocnění.

Vzácná onemocnění – nepřestat o nich mluvit

Vzácná onemocnění se vyskytují napříč všemi medicínskými obory. To už jsme zjistili. Mnohá z nich jsou také starší, než bychom čekali. Některá vzácná onemocnění mají to štěstí, že se jejich tématu někdo věnuje a že se o nich mluví na veřejnosti, v rádiu či televizi, že existují jejich nadace. Některá vzácná onemocnění takové štěstí nemají, ale důležité je v takové činnosti neustat, hledat nové diagnostické metody, rychlejší odhalení příznaků, lepší léčebné postupy. Protože lidský život není jen statistické číslo a člověk s vzácným onemocněním má stejné právo prožít důstojný život jako kterýkoliv jiný člověk.

Pro zopakování – webový portál Orphanet shromažďuje informace o vzácných onemocněních od roku 1997 a v tuto chvíli jej využívá 40 zemí světa. Česká verze je k dispozici od roku 2021. Portál poskytuje ucelený souhrn informací k vzácným onemocněním pro zajištění komplexně kvalitní péče pro pacienty s takovýmto typem onemocnění. Díky tomu lze na jednom místě najít tyto informace:

 

•   seznam vzácných onemocnění

•   seznam léčivých přípravků pro vzácná onemocnění

•   adresář pacientských organizací

•   adresář odborníků a institucí

•   adresář specializovaných center

•   adresář laboratoří

•   seznam probíhajících projektů

•   série reportů

 

Základní definice Fabryho nemoci

Fabryho nemoc je střádavé lysozomální onemocnění. Následkem mutace genu pro alfagalatosidázu A dochází vlivem nedostatečného množství enzymu k hromadění globotriaosylceramidu (GL-3) v lysozomech buněk různých tkání. Toto hromadění vyvolává postižení daných orgánů.

 

V literatuře se také můžete setkat se synonymy, jako jsou Anderson-Fabryho nemoc, Angiokeratoma corporis diffusum, Deficit 
alfa-galaktosidázy A. V MKN-10 klasifikaci naleznete onemocnění pod kódem E75.2, v novější MKN-11 pod kódem 5C56.01 v Orphanet databázi pod číslem 324. Prevalence onemocnění je u Fabryho nemoci 1-5 pacientů na 10 tisíc obyvatel.

 

A proč vlastně Aderson-Fabryho nemoc?

Vrátíme se trošku do historie. Prvním faktem je, že Fabryho nemoc patří k těm, které byly poprvé popsány před rokem 1900. Tedy konkrétně v roce 1898. Johannes Fabry (1860-1930) byl německý dermatolog, který poprvé popsal kožní příznaky u třináctiletého chlapce. Publikoval nález jako Purpura haemorrhagica nodularis.

 

Nezávisle na Fabrym popsal progresi onemocnění u 39letého pacienta britský chirurg William Anderson (1842-1900), a tak je nemoc někdy označována oběma jmény.

Diagnóza a dědičnost

Fabryho onemocnění je dědičné onemocnění gonozomálně recesivní, neboť gen je lokalizován na chromozomu X, ale onemocnět mohou také ženy. Z hlediska dědičnosti otec nemůže nikdy přenést onemocnění na syna, ale ze 100 % jej přenese na dcery. U matky je vždy 50% pravděpodobnost, že bude potomek trpět stejnou chorobou.

A stejně tak odlišně je pravděpodobné rozdělení onemocnění mezi muže a ženy, tak jako je odlišná i diagnostika Fabryho nemoci. U mužů se stanovuje hodnota aktivity alfagalaktosidázy (GLA) v plazmě, v suché krevní kapce. V případě nízké aktivity enzymu se pak doplňuje vyšetření o DNA diagnostiku, která onemocnění potvrdí nebo vyvrátí. U žen je to trochu složitější. Hodnota aktivity GLA je velmi blízká hodnotě u zdravé populace, proto je DNA vyšetření indikováno u všech žen s podezřením na Fabryho onemocnění.

Projevy onemocnění

První příznaky se mohou objevit v dětství, v dospívání, ale i v dospělém věku. První příznaky u dětí jsou postižení periferní nervové soustavy, pálení dlaní, chodidel, dále jsou časté vysoké teploty až horečky bez zjevné příčiny, díky poruše termoregulace také přehřívání organizmu i při běžné fyzické aktivitě. Dále se projevuje únava a pocit nevýkonnosti a gastrointestinální potíže. Všechny tyto příznaky jsou ale bez zjevných příčin.

 

Dále se mohou v dětství a u dospívajících objevit na kůži v oblasti břicha takzvané angiokeratomy, drobné červenofialové papulky (nejčastěji v tříslech a okolo pupíku). Tyto příznaky jsou v prvotním záchytu velmi důležité, protože vzhledem k tomu, že se jedná o progredující onemocnění, tak čím dříve je onemocnění správně diagnostikováno, tím lépe. Spolupráce s dermatology je v tomto proto velmi důležitá.

 

Tyto příznaky jsou ale pouze začátkem. Nejčastěji bývají následně postiženy srdce a ledviny. V prvotní fázi může být postižení těchto orgánů bezpříznakové. Ale vzhledem k progresi onemocnění může dojít až k selhání obou orgánů.

Z dalších výrazných postižení jsou to u CNS riziko mozkové příhody, postižení periferního nervového systému zapříčiňuje bolesti končetin a parestézii, k dalším projevům patří bolesti břicha, průjmy, již zmíněné angiokeratomy, vertigo.

 

Terapie

Osudem mnoha vzácných onemocnění je bohužel fakt, že na ně neexistuje vhodná léčba. Ale i léčba, která zmírňuje příznaky a zpomaluje progresi onemocnění, je cennou pomocí pacientům. Ačkoliv Fabryho nemoc jako takovou nelze vyléčit, existuje enzymatická léčba. Průkopníkem v této oblasti byl americký biochemik a lékař Roscoe Owen Brady (11.11.1923-13.6.2016) a jeho tým, který se primárně věnoval enzymovým defektům lysozomálních onemocnění a následně také jeho tým vyvinul i účinnou enzymovou substituční terapii (ERT) pro pacienty nejen s Fabryho nemocí.

 

Nejdůležitější je tedy včasný záchyt onemocnění. Základem je substituční terapie chybějícího enzymu, podáváno intravenózně v 14denních odstupech. Symptomatická léčba zahrnuje podávání analgetik a preparátů k mírnění GIT příznaků. Poslední skupinou je léčba postižených orgánů srdce a ledvin.

 

Terapie Fabryho nemoci vyžaduje multidisciplinární spolupráci z oblasti kardiologie, nefrologie, pediatrie, dermatologie, oftalmologie, neurologie, ale i psychologie. Psychologická pomoc pacientům se vzácným onemocněním je nezbytná napříč celým průřezem této oblasti medicíny.

 

Den vzácných onemocnění

Každoročně připadá Den vzácných onemocnění na poslední únorový den. Letos je díky přestupnému roku Den vzácných onemocnění na „vzácný den“. Je důležité si každý rok připomínat, že mezi námi žijí lidé, kteří to mají o TOLIK těžší 
než my.

 

22.února v brněnském kampusu Masarykovy univerzity proběhne v návaznosti na tento den odborný seminář „Brno slaví Den vzácných onemocnění“.

 

Zdroje a užitečné odkazy:

Národní strategie pro vzácná onemocnění na léta 2010-2020

https://www.vzacna-onemocneni.cz/

https://www.orpha.net/consor/cgi-bin/index.php?lng=CS

https://www.uzis.cz/index.php?pg=registry-sber-dat--klasifikace--orphanet

Goláň L.: Fabryho choroba-lysozomální onemocnění ze střádání s multiorgánovým postižením, Int. med. pro praxi, 2012; 14(10).

https://slg.cz/den-vzacnych-onemocneni-2024-v-brne/

https://int2.lf1.cuni.cz/1LFIK-39.html

https://www.spravnadiagnoza.cz/cs/hcp/fabryho-choroba/