PHARMA NEWS - odborný časopis

Játra – nenahraditelná „chemická továrna“ našeho těla

Játra jsou největším vnitřním orgánem lidského těla. Váží přibližně 1,5 kilogramu a bez jejich správné funkce by člověk nepřežil ani několik dní. Přesto bývá jejich význam často podceňován – až do chvíle, kdy začnou selhávat.

Dnes víme, že pro zdraví jater je klíčové, aby měly jaterní buňky jak dostatek stavebního materiálu pro regeneraci, tak i ochranu před škodlivými vlivy. Proto se dnes do popředí dostávají dvě klíčové skupiny látek – esenciální fosfolipidy a silymarin. Pokud jsou navíc zpracovány moderní liposomální technologií, jejich účinek se může výrazně znásobit.

Steatóza, fibróza, cirhóza – co znamenají a co s tím?

Esenciální fosfolipidy – stavební kámen buněčných membrán

Esenciální fosfolipidy tvoří základní součást buněčných membrán jaterních buněk, přičemž tělo si je nedokáže vytvořit samo. Při zánětech, steatóze nebo toxickém poškození membrány ztrácejí pružnost a jejich funkce se zhoršují. Dodáním fosfolipidů dochází k jejich obnově, zlepšení propustnosti a metabolické kapacity buněk. Současně se stimuluje růst nových zdravých hepatocytů.

Fosfolipidy navíc tlumí zánětlivé procesy, snižují fibrotizaci a přispívají k rovnováze metabolismu tuků. Jsou proto nepostradatelným „regeneračním materiálem“ pro regeneraci jaterní tkáně.

Ostropestřec mariánský – tradiční rostlina s moderní perspektivou

Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) je tradiční rostlina, jejíž léčebné využití semen je doloženo již ve starověku, avšak moderní farmakologie ho začala zkoumat až v posledních desetiletích. Jeho účinnou složkou je silymarin – směs několika flavonolignanů. Mezi ty nejdůležitější patří silibinin, silydianin, silykristin a isosilibinin. Právě silibinin je považován za hlavního nositele účinku.

Silymarin působí na jaterní buňky hned několika mechanismy. Jako silný antioxidant neutralizuje volné radikály, které poškozují buněčné struktury. Zároveň stabilizuje membrány hepatocytů a ztěžuje vstup toxických látek do buněk. Má i protizánětlivé účinky – tlumí produkci prozánětlivých cytokinů a reguluje aktivitu Kupfferových buněk, což jsou specializované makrofágy v játrech. Dále podporuje regeneraci tkáně tím, že stimuluje syntézu bílkovin a obnovu poškozených buněk. V neposlední řadě zpomaluje až zastavuje vývoj steatózy směrem k fibróze tím, že ovlivňuje buňky produkující kolagen a zabraňuje zjizvování jaterní tkáně. Dlouhodobé, alespoň šestiměsíční užívání v klinických studiích zlepšuje jaterní funkce, tj. jaterní testy a parametry související se zánětem a metabolismem cukrů.

Proč běžný silymarin nestačí

Navzdory výše uvedeným účinkům má silymarin jednu zásadní nevýhodu – velmi nízkou biologickou dostupnost. Z běžných tablet se vstřebají do krevního oběhu jen asi 3 % účinné látky. Hlavní příčinou je špatná rozpustnost ve vodě, vysoká lipofilita a omezený průnik střevní sliznicí. Většina podané dávky se jednoduše nevstřebá do krve, a tudíž ani nedorazí k cílovým buňkám v dostatečné koncentraci. Právě zde přichází ke slovu liposomální technologie.

Liposomální forma – revoluce ve vstřebávání

Liposomy jsou mikroskopické váčky, které snadno splynou se střevními buňkami a umožní efektivní vstřebávání obsažených látek. V případě silymarinu to znamená, že se vyhne portálnímu oběhu a místo toho putuje mízním systémem přímo do jater. V klinických studiích byla takto zpracovaná forma až 10× vstřebatelnější a čtyřikrát lépe využitelná přímo jaterními buňkami než běžný silymarin.

Dnešní poznatky ukazují, že kombinace silymarinu a esenciálních fosfolipidů je ideálním řešením pro zdraví jater. Zatímco silymarin chrání a regeneruje, fosfolipidy obnovují strukturu membrán, ve kterých může regenerace probíhat. Moderní technologie liposomálního zpracování navíc umožňuje těmto látkám dostat se na místo určení v dostatečné koncentraci – a právě to může rozhodnout o tom, zda játra dostanou druhou šanci.