PHARMA NEWS - odborný časopis

Když mne děvčata z redakce oslovila na přípravu článku o dětských „prdících“ sáhla jsem po tomto tématu s nadšením. Máme doma devítiměsíční miminko, a tak je toto téma sotva čerstvě za námi. Jsem proto ráda, že mohu přispět nejen odbornými informacemi, ale také osobními zkušenostmi našeho syna. Protože ať už je na trhu jakkoliv široký výběr, stejně je tím, kdo hodnotí kvalitu preparátu, právě a jen to miminko, pro které je řešení „prdíků“ v té chvíli stejně tak důležité, jako pro tatínky nákup nového vozu, nebo pro maminky výběr školky.

Odkud se berou prdíky?

Nadýmání, meteorismus, flatulence, nebo také ve spojení s malými dětmi jednoduše prdíky. Každého člověka někdy potrápily. Ovšem dospělý člověk je ve výhodě, protože může říct, co ho trápí, ví jak to řešit. Pokud miminko trápí nadýmání a prdíky, je to pro něj mnohem horší. Neví, co to je, vytváří mu to nepohodlí a bolest a i mamince občas trvá, než přijde na to, proč miminko pláče. Hromadící se plyny tlačí v bříšku, někdy mohou způsobovat až křeče a někdy jsou i vizuálně zjistitelné protože miminko má doslova „nafouklé bříško“.

Nadýmání a prdíky u malých dětí jsou nejčastěji způsobené polykáním vzduchu při krmení. A nemusí se jednat pouze o kojení. K takovým situacím dochází, pokud maminka kojí a miminko není v pohodlné poloze, musí se různě natahovat anebo pusinka nepřiléhá pořádně k prsu. Další situací, která spěje k nadýmání a prdíkům, je kojení přes kloboučky. Tato metoda se doporučuje u maminek s malými, nebo vpáčenými bradavkami. Kloboučky ovšem vytvářejí mírný podtlak (k usnadnění kojení) což ovšem může vést k tomu, že mléko vytéká rychleji, než miminko stíhá polykat. Pokud miminko není kojeno, ať už z jakéhokoliv důvodu a je krmeno z lahvičky, pak i nevhodná lahvička stejně jako nesprávný sklon při krmení může vést k nadměrnému polykání vzduchu.

U kojených miminek (ale i u těch na umělém mléce) je důležité nechat miminko odbrknout. Některá miminka ovšem první měsíce nezvládají odbrkávat ani přes velké snažení maminek. Dalším preventivním opatřením je vhodný výběr lahvičky. Dnes už je naštěstí výběr opravdu velký. Mimo obyčejné dudlíky se dnes již vyrábějí speciální anatomicky tvarované dudlíky, které simulují mateřský prs. Jejich použití snižuje procento polknutého vzduchu během krmení a je vhodné právě pro miminka, která mají sklon k střevním kolikám.

U náhradního mléka je důležitý postup přípravy. Při míchání kojeneckého mléka s vodou je dobré upřednostnit míchání lžičkou před protřepáváním, což také eliminuje množství přijatého vzduchu.

U novorozenců je nadýmání zcela typické. Nejčastěji trvají novorozenecké „prdíky“ tři až čtyři měsíce. Ohledně pohlaví jsou chlapci v nevýhodě, protože trpí nadýmáním výrazně častěji a také ústup novorozeneckých prdíků odeznívá později. Obecně trpí nadýmáním skoro pětina všech novorozeňat.

Jak na to

Za dob našich babiček se vařil fenykl, anýz nebo kmín a majoránka, na bříško se přikládaly nahřáté pokličky, nebo se bříško masírovalo. Také teplo, které předávala maminka miminku, když jej držela v náručí, pomáhalo. Dnes už se mnohé věci nepraktikují. Přesto některé metody nemusí být vždy k zahození. Nahřívání bříška může přispět k úlevě. Pokličkám je ale už odzvoněno. Termofor je v těchto případech mnohem vhodnější. Ale také lze použít pohankový polštářek, který se běžně používá k nahřívání bolavých zad či končetin. Jen je třeba pohlídat si správnou teplotu.

Další důležitá rada se týká maminek. Pokud je miminko kojeno, mohou být prdíky způsobené nevhodnou stravou maminek, která se pak odráží v přijímaném mléce. V některých mírnějších případech postačí, když maminka upraví svůj jídelníček a miminku se uleví. Mezi potraviny, které nadýmají, patří hlavně luštěniny, syrová zelenina a kynuté pokrmy. Taková teplá buchtička čerstvě vytažená z pece může mít za následek nejprve bolení bříška u maminky a následně několikahodinový pláč u miminka.

Po čem sáhnout?

Dnes je k dispozici velké množství přípravků ať už pro vnitřní či zevní užití a každá maminka si může vybrat. Přesto jsou některé produkty lepší a některé horší. Pro maminky nebývá vždy jednoduché si správně vybrat a také ne vždy jsou babské rady tím správným směrem. Dříve se také všechny děti svazovaly do povijanů, aby byly v klidu, nebo dostávaly čepičky přes uši, aby jim neodstávaly ouška. Některé děti ovšem povijany nebo zavinovačky bytostně nesnášejí a ani čepičky nemusí být vždy snášeny bez vzdoru.

Lékárenský trh nabízí velké množství preparátů, které jsou zaměřeny jak na miminko, tak na maminku. Přípravky proti nadýmání ve formě kapiček, čajů a masážní gely. Principielně lze rozdělit produkty do dvou skupin, a to na preparáty, které působí farmakologicky a na ty, které působí na fyzikální úrovni. Ze skupiny s farmakologickým účinkem jsou to siličné byliny (jak jsme zmínili na začátku recepty našich babiček) a to ať už ve formě silic samotných, tak ve formě čajů, nebo i silic přítomných v masážních balzámech. Přestože fenykl, anýz i kmín se využívají od nepaměti a vyrostlo na těchto postupech mnoho malých dětí, prvenství si tato metodika už asi nevydobude. Mohli bychom polemizovat na poli efektivity jak u farmakologických preparátů (siličné drogy) tak těch fyzikálních (silikonové oleje), ale u malého miminka, kde je nevyšší prioritou bezpečnost, jsou siličné preparáty bohužel až na druhém místě.

V době, kdy se civilizace potýká s přemírou alergických reakcí, v době kdy se civilizační choroby rozpínají maximální měrou a jedinci se už nerodí tak odolní jak tomu bylo dříve, je použití silic u novorozeňat velmi rozporuplné. Vím ze zkušeností ostatních kamarádek maminek, že vyzkoušely i silice i preparáty na bázi simetikonu (silikonové oleje) a každá si chválila něco jiného. U nás vyhrál jednoznačně simethicon.

Silice jsou pro mnohé dospělé neoddělitelnou součástí jejich životů. Voňavé čaje, balzámy, aromalampy. Někdy více a někdy méně. Ale malý človíček, u kterého se teprve vyvíjí imunitní systém, který je chráněný imunitou matky (pokud je kojen) a který ještě neví, co mu bylo dáno do vínku, tam jsou rizika spojená s užíváním silic výrazně vyšší, než je přínos pro miminko. Maminky jsou opatrné, když mají podat ve čtyřech-pěti měsících miminku nějakou jednodruhovou zeleninu, aby nedošlo k projevu nějaké alergické reakce, ale vůbec se nepozastavují nad tím, že dávají měsíčnímu miminku kapičky s obsahem silic, které ve škále alergenů předčí všechnu jejich představivost. Nejčastěji se setkávám s využitím mátové silice, nebo dokonce mentolu do dětských preparátů a to jak kapky pro kojence, tak masážní balzámy na bříška nebo na průdušky. Máta je pro mnohé velice přitažlivou bylinou, ale dle mého názoru do dětských preparátů nepatří. Rizika spojená především s projevy připomínající epileptický záchvat a křeče dýchacích svalů mohou mít dalekosáhlé následky.

Naproti tomu preparáty na bázi simethiconu jsou zcela inertní a jak do dětského tělíčka vstupují, tak z něj vycházejí. Miminko tedy nelze předávkovat. Navíc jej mohou užívat miminka od úplného narození. Jeho účinek je v mírnění povrchového napětí napěněného střevního obsahu a usnadňování odchodu plynů trávicím traktem. Tohoto efektu lze využít i u kojeneckého mléka a podpořit eliminaci bublinek již při jeho přípravě. Monokompozitní produkty s obsahem simethiconu  a ideálně v tekuté formě (bez zbytečných přídavných látek) jsou doporučovány také těhotným a kojícím maminkám. Úlevu mohou přinést také maminkám těsně po porodu, kdy jsou střeva značně podrážděná a vhodné deflatulencium může přinést opravdu zásadní úlevu od křečí. Nakonec bych doporučila ještě jednu výhodu. Některé simethiconové preparáty jsou ochucené. Pokud má miminko problém se přisát, pak jej ochucené kapičky lépe naladí, aby začalo jíst.

Pokud už se kojící maminka rozhodne využít například fenyklový čaj, pak je lépe sáhnout po čaji pro maminku než pro dítě, protože i z toho může kojené miminko profitovat. Přestože fenykl není tak agresivní jako máta, je již od roku 1976 předmětem diskuzí z důvodu bezpečnosti. Estragol (strukturně podobný methyleugenolu) obsažený ve fenyklové silici má potenciálně karcinogenní a genotoxické vlastnosti a jeho přímé využití se u dětí nedoporučuje vůbec a odvary z rostlinné drogy jen v omezeném množství.

Při dlouhodobějších potížích (některé chlapečky trápí nadýmání tři měsíce v celku) se doporučuje také použití rektální rourky. I zde bych ovšem ráda nabádala k opatrnosti. Příliš časté dráždění konečníku trubičkou miminku moc neprospívá a střeva se pak stávají „pohodlná“ a miminka se přestávají snažit bojovat s prdíky vlastními silami.

Co říci na závěr?

Miminko je v období prvních tří měsíců velice zranitelné. Udržování malého drobečka v pohodě je velice důležité a pohodové miminko znamená také pohodovou maminku, nebo v některých případech i pohodového tatínka (tátové na mateřské už nejsou výjimkou). Pojďme si tedy shrnout pár důležitých pravidel:

•  správná poloha při kojení či krmení z lahvičky

•  pravidelné přestávky při krmení a čas na odbrknutí

•   nahřívání a masáže bříška

•   vhodný jídelníček maminky

•   deflatulencium na bázi simethiconu

Pokud se stane, že žádné z opatření nepomáhá, je vhodné konzultovat stav miminka s pediatrickým lékařem. Dlouhodobé příznaky bez známek úlevy mohou signalizovat vážnější onemocnění.

A na úplný závěr: „Spokojené miminko je Boží dar.“

RNDr. Lenka Grycová, Ph.D.